Diskuze k článku


  • Martin (už bez taky m) • 4. března 2017

    Děkuji autorovi za text.
    Je velmi podnětný a přínosný.
    Problémem alespoň pro mne však je, že ač se poctivě snažil o ozřejmění některých souvislostí, je toho na mne najednou nějak příliš…
    Zrovna včera jsem narazil na jedno video, které navrhnu Adminovi ke zveřejnění a diskusím. Musím se přiznat, že ač jsem podobným směrem nejednou sám uvažoval, po včerejšku s dalším rokem života hledám odpovědi na mnoho dalších otázek. Jsem si přitom vědom, že nejen díky vyslouženému zdraví na mnohé nemusím v životě vůbec dostat odpověď, ba ani uspokojivý „prekurzor“ možné odpovědi…
    Nicméně k autorově textu: je to samozřejmě o výkladu a pojmech, ale například výraz VÍRA je pro mne osobně poněkud širší, nežli jen indoktrinářsky, příp. „nábožensky“ pojatý jak nám jej prezentují mnozí nejen „naši“ poblitici (výraz politici přestávám užívat, neb skutečný obsah pojmu tohoto široko daleko nevidím).
    Dále k oné ochraně našeho životního prostředí, neb to je téma kterým se alespoň zčásti ve sféře ochrany přírody a krajiny zabývám. Chtěl bych jej zmínit v kontextu dvou dalších „pojmových soustav“ (omlouvám se za toto spojení, leč jiné přirovnání mne nyní nenapadá). A to sice pojmové soustavy PRÁVNÍ (bráno z lidského, „civilizačního“, velmi zúženého pohledu) a „Vědecké“ (uvozovky kvůli své omezené schopnosti jej vnímat, neb nejsem vědec, toliko často usiluji o určité PRAKTICKÉ APLIKACE).
    v OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY (která mnohdy v praxi nemá nic společného s tzv. „zelenou politikou“) se oba tyto pohledy prolínají. Vědecky například již je alespoň v věrohodných náznacích, či přímo DOSUD DOSTUPNÝCH SOUBORECH DAT a jejich soudobého vyhodnocení zřejmé, že nelze chránit např. ornou půdu bez ochrany hydrologického cyklu v krajině, tedy i lesů a vod (řek, potoků, močálů). Je to ostatně i obsahem práva

  • Martin (už bez taky m) • 4. března 2017

    ochrany přírody dneška. Jako typický příklad bych chtěl alespoň v náznaku (je to na samostatný text, snad dám cosi dohromady) uvést PRINCIPY ochrany přírody a krajiny jak je zná současná společnost, vědeckou obec nevyjímaje. Připomínám, že jde o mnohdy ryze empiricky opakovaně doložená data. Nechci se nyní v komentáři autorova článku s velmi pravdivým a sympatickým názvem věnovat „globálnímu oteplování“, které sám označuji za Světově i regionálně různorodou klimatickou změnu. K přijetí termínu (spojení) klimatická změna jsem se odhodlal poté, když z mně známých údajů a zdrojů jsem usoudil, že to co nyní v prostředí (přírodě a krajině ať již přírodní, polopřirozené- co je to polovina??- či přírodní) kolem nás probíhá je nejspíše výrazně rychlejší a zásadnější SOUBOR změn vývoje, existujících prvků i jejich soustav a vzájemného ovlivňování a působení.
    Přes veškeré rozumně podložené představy a data o globálně významných a nejrazantnějších výbuších sopek, zemětřeseních či vlivech záření z vesmíru, etc. je nepochybně faktem, že tenkou slupku života na naší Zemi zvané biosféra ČLOVĚK NEPOCHYBNĚ OVLIVŇUJE. Stejně tak je faktem, že jde o globálně i regionálně, nejen lokálně významné, hluboké a vzájemně synergicky a kumulativně (většinou) spolupůsobící vlivy. Spoluzodpovědnost za planetární přírodu a stav krajiny dnes nepochybně máme. Jak velkou a co generující, to je složitá společenskopolitická otázka. Její uvědomění je bohužel přes růst dat nejen kvůli „zmatkům“ výkladů, jejich ovlivňování zájmovými skupinami těch či oněch i navzdory výdobytkům a důvtipu člověka a lidí v technice a technologiích, dostupností informací a energií často účelově potlačována. Zde jen připomínám, že komentáře se jen pokouší rozvíjet některé otázky vznesené autorem s jeho textem nechci polemizovat.

  • Martin (už bez taky m) • 4. března 2017

    Namátkou tedy uvedu dva příklady, jeden z oblasti vědy a výzkumu s několika otázkami pro praktickou aplikaci, druhý z oblasti platného práva, které nepochybně shodně s autorem tvrdím, že by mělo akcentovat civilizační, sociální otázky reality nejen výhledu, a což se často v běžném životě neděje.
    Prvním příkladem založeném na skutečnosti je například zjištění, že v případě růstu teplot (atmosféry i krajiny a jejich prvků, těles) za současného zvyšování koncentrací CO2 a dalších látek (např. NOx) dochází i u lesních dřevin ke zvětšování plochy listů a objemu kořenové soustavy.
    V praxi to je sice přizpůsobení, ale nemusí vždy stromům obecně vzato pomoci. V případě, že v přírodním prostředí nejsou zcela ideální růstové podmínky ve vegetačním období (málokde- např. vlivem geologie, hydrologie podloží a půd, tvarů terénu a expozic) hrozí mnohde nárůst periodicity (střídání) extrémnějších období sucha a tepla a naopak srážek a chladna, jakkoliv nemusí nastat jen tyto „dvě“ kombinace.
    V principu to znamená, že se sice stromy snaží nějak vyrovnat s probíhajícími změnami, ale i díky mnoha dalším okolnostem (např. zvyšujícím se nárokům na množství asimilátů pro stavbu pokožky a krycích vrstev jehlic, listů, objemu a povrchů kořenů a kořenového vlášení) nemusí být tyto v potřebné době v dostatečném množství k dispozici. Vede to pak k razantnímu oslabování stromů a celkově stability porostů, potažmo lesa, k oslabení jejich odolnosti k mnoha často spojitě působícím „činitelům“ (od kůrovců přes přizpůsobivější houby, baktérie až po vítr, led, mokrý sníh, přívalové deště a erozi, vyplavování živin,etc…).
    Ve výsledku to tedy znamená sice lokálně nárůst objemu nevyzrálé a nekvalitní biomasy, ale NIŽŠÍ STABILITU CELKŮ.
    Takže zalesnění větší plochy k „polapení CO2“ nemusí fungovat…

  • Martin (už bez taky m) • 4. března 2017

    K výše uvedenému uvedu praktický osobní pohled daný pohořím a okolím jehož přírodě se přednostně věnuji – Jeseníkům.
    Jeseníky jsou kontinentální klimatický předěl. Tedy směrem k Západu, Jihozápadu má převládat Oceánické (vlhčí a teplejší podnebí) a směrem k Východu a Sverovýchodu pevninské podnebí.
    Jak už to ale bývá, v případě vlastního předělu (zejm. pokud se nejedná o pohoří vysokohorské, kontinentálního typu- např. Andy) středohor to znamená, že ve vlasntím „předělovém“ pohoří je situace velmi komplikovaná.
    A to podotýkám že uvažuji zatím jen o situaci morfologického podmínění a neuvažuji probíhající změny celoplanetární atmosféry, jejich změn a změn proudění, změn proudů v oceánech a mořích, lidmi výrazně pozměněnou (rozlohou a charakterem aktivních vegetačních povrchů a kultur, rozsahem zástavby a zpevňování povrchů, fragmentaci krajinných celků, etc ) krajinu, stejně jako výrazné člověkem akcelerované energetické toky v krajině dané užíváním energie a fosilních paliv.
    V praxi zatím probíhá již zřetelné snižování stability zejména jehličnatých porostů (zejména smrku), zejména těch uměle založených, výrazné, rychlé a nejspíše gradující zhoršování stavu. S přímými krátkodobými i dlouhodobými dopady na půdu, její chemismus, oživení i struktury… Nárůst extrémních situací (přívaly, delší sucha) pak situaci dále zhoršují.
    Některé organismy se přitom dovedou změnám přizpůsobit rychleji, jiné pomaleji. Rychlejší přizpůsobení nemusí nutně vždy být dlouhodobě životaschopnými adaptacemi, působí ale razantněji na jedince i systémy.
    Zůstávat dnes proto u schematických názorů založených na předchozích stupních poznání (nejde o narážku na autora pův. textu) není realistické, neb v naprosté většině jde o komplexy vlivů a vztahů, kdy „další“ se „přidávají“, často i převládnou.

  • Martin (už bez taky m) • 4. března 2017

    Závěr je tedy takový, že v POZOROVATELNÉM období a znacích, vlivech je zřejmá nynější SNIŽOVÁNÍ STABILITY LESŮ, zejména horských a jehličnatých, či smíšených s výrazným podílem zejm. smrku (situaci s borovicí neznám, Jeseníky mají pro ni nevhodné podloží vyjma mikrolokalit).
    Nyní se dostávám k další otázce, oné „právní“…
    Dotknu se přitom (jen letmo) dvou případů, kategorií ochrany přírody a krajiny. Na základě mého poznání a zkušeností těch nejdůležitějších a v českém právu ochrany přírody a krajiny již déle působících (či přítomných).
    Řekněme, že s ohledem na růst dat, jejich extrapolace i dalšího souborného, spojitého vyhodnocování (či alespoň pokusu o takové jejich vyhodnocování na základě soudobých zjištění) mi pro ukázku postačí odkaz na existující právní základ.
    Tedy zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/92 Sb. Platí – resp. měl by platit již tedy řekněme alespoň „krátkých“ 25 let…
    Připomínám, že úvahu k níž mne inspiroval autorův zajímavý text vztahuji k mi „známým“ Jeseníkům a okolí (cca v dimenzi bývalého „Severomoravského kraje“ bývalé ČSSR). V praxi jde o Hrubý Jeseník a navazující vrchoviny a pohoří do vzdálenosti cca 50 km,+-.

    Zákon v podstatě říká následující (omlouvám se za částečnou copy, leč nelze jinak):
    § 1
    Účel zákona
    „Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry.“
    Připomínám, že existence poslední věty NEZNAMENÁ POPŘENÍ ČI OMEZENÍ VĚT PŘEDCHOZÍCH!

  • Martin (už bez taky m) • 4. března 2017

    Poslední věta by měla být ZOHLEDNĚNÍM a ROZVINUTÍM idey vět předchozích. Nelze platnost základní myšlenky zákona- má-li být uznávanou právní normou – popřít či relativizovat hned v samotném počátku a tedy „od základu“. Jde o pokus doplnit význam „vřazení“ člověka a jeho aktivit do řádu přírody. Namátkou uvádím, že systém EU NATURA 2000 je jen oporou právního řádu ČR a v prxi nepředstavuje zásadní dotčení českého práv. řádu ochr. přírody a krajiny, jen jej do určité míry doplňuje a vřazuje zase realitu přeshraničního působení ekologických celků a systémů a nutnost přeshraniční ochrany populací živočichů, rostlin a jejich společenstev a základen jejich výskytu. Tento s dovolením pominu.
    Lze říci že jde o myšlenku rozumnou, přírodě i člověku vyváženě „přátelskou“, tedy to co si ostatní lidé zvykli nazývat „kompromisem“…
    Každý zákon má kromě nosné myšlenky (osy celé právní úpravy) tzv. „základní stavební kameny“.
    Jedním ze základních je následující (část. citace):
    § 2
    Ochrana přírody a krajiny
    (1) Ochranou přírody a krajiny se podle tohoto zákona rozumí dále vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.
    (2) Ochrana přírody a krajiny podle tohoto zákona se zajišťuje zejména
    a) ochranou a vytvářením územního systému ekologické stability krajiny,
    b) obecnou ochranou druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a zvláštní ochranou těch druhů, které jsou vzácné či ohrožené, pozitivním ovlivňováním jejich vývoje v přírodě a zabezpečováním předpokladů pro jejich zachování, popřípadě i za použití zvláštních pěstebních a odchovných zařízení

  • Martin (už bez taky m) • 4. března 2017

    d) ochranou dřevin rostoucích mimo les,
    e) vytvářením sítě zvláště chráněných území a péčí o ně,
    f) účastí na tvorbě a schvalování lesních hospodářských plánů s cílem zajistit ekologicky vhodné lesní hospodaření,
    g) spoluúčastí v procesu územního plánování a stavebního řízení s cílem prosazovat vytváření ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny,
    h) účastí na ochraně půdního fondu, zejména při pozemkových úpravách,
    i) ovlivňováním vodního hospodaření v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků a ploch a mokřadů,
    j) obnovou a vytvářením nových přírodně hodnotných ekosystémů, například při rekultivacích a jiných velkých změnách ve struktuře a využívání krajiny,
    k) ochranou krajiny pro ekologicky vhodné formy hospodářského využívání, turistiky a rekreace
    – konec citace…
    V principu tedy jde o relativně dostatečný počet nástrojů, jak ochranu přírody a krajiny prosazovat a realizovat. Kdyby se ovšem skutečně také chtělo, že…

    Tyto ideje a jejich slovní vyjádření dobu naděje po převratu 89 a dobu Josefa Vavrouška, Ivana Dejmala a spol rozhodně nezapřou…
    Bohužel moc (nejen státní, ale i- a hlavně ta korporátní) nám i praktické jednání úředníků všech oborů a odborů (nejen ochrany a přírody) někam hodně nehezky „posunula“, řekněme účelově „odklonila“, opustíme-li suchý právnický významově tvrdý žargon…
    V praxi to bohužel znamená, že po vykradení kompetencí v územním plánování, lesích, vodách a ochraně půdy z MŽP (neoliberální poskoci typu Kluse nutně potřebovali pro prosazení svých „vizí“ své mouřenínské verze)…
    Krátce řečeno nebylo by možné vykradení a rozbití mnoha hodnot státu bez „převodu“ souvisejících kompetencí „silovým resortům“…

  • Martin (už bez taky m) • 4. března 2017

    Výsledkem je nejen silné oslabování obhajoby „mimoprodukčních“ funkcí lesů, snižování jejich stability, ale zejména nerespektování onoho Územního systému ekologické stability krajiny…
    V praxi to znamená ignorování toho nejcennějšího, nejpodstatnějšího a nejlepšího co zákon č. 114/92 Sb. do českého práva ochrany přírody a krajiny přinesl…
    Jedinečný nástroj, kterým i právně tzv. ÚSES (provázaný systém „biocenter“ a „biokoridorů“ tří úrovní- lokální, egionální i nadregionální) znamená a přináší nejen že NENÍ V PRAXI REALIZOVÁN, UDRŽOVÁN A ZKVALITŇOVÁN… Přitom k němu a tzv VKP (významné krajinné prvky) je zákon JEDNOZNAČNÝ, a dokonce disponuje částečně i schváleným a meziresortně platným zpřesněním ve formě vyhl. 395/92 Sb…
    opět si vypomohu citací dvou z nejsilnějších ustanovení:
    „§ 3, odst. 1) Pro účely tohoto zákona se vymezují některé základní pojmy takto
    a) územní systém ekologické stability krajiny (dále jen „systém ekologické stability“) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability,
    b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek…“ konec citace
    Vymezení i označení je celkem přesné a výstižné.
    Připomínám, že VKP nejsou posuzovány na území CHKO a NP, neb na území velkoplošných chráněných území se má za to, že je ochrana lesů a vod zajištěna ve vyšší kvalitě.
    V praxi to ale často neplatí.

  • Martin (už bez taky m) • 4. března 2017

    Proto mne jako „ochranáře z lidu“neplaceného či nezaplatitelného je smutné, když systém definování určujících prvků a systémů stability krajiny -ÚSES a VKP je ignorován či surově válcován vzdor výstižné definici – citace zákona:
    § 4
    Základní povinnosti při obecné ochraně přírody
    (1) Vymezení systému ekologické stability, zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření stanoví ministerstvo životního prostředí České republiky (dále jen „ministerstvo životního prostředí“) obecně závazným právním předpisem.
    (2) Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Podrobnosti ochrany významných krajinných prvků stanoví MŽP

  • Martin (už bez taky m) • 4. března 2017

    Konec citace…
    Lokální dotčení je možné a pochopitelné, nikoliv ovšem účelové změny, masivní narušení základů či podstaty, systematické nerespektování či narušování těchto systémů ke kterému v praxi mnohde, ba lze říci že plošně dochází.
    Ony VKP (tedy lesy a toky) i onen ÚSES (vymezené lesní porosty, potoky, meze, skalní olasti, říční nivy, atd.) jsou tedy většinou respektovány jen potud, pokud „někomu mocnému nelezou do zelí“, tedy neruší jeho zájmy… Až PŘÍZRAČNÉ přitom jsou ony změny územních plánů, když nějaký „potencionální investor“ slibuje po získání pozemků obecním představitelům či vlivným lobby „prosperitu, respektování tradic a jistoty zisků…čích a koho že a na čí úkor již je často méně zřejmé, ale o to bolestnější, že často nejdou negativa (často zásadní a nevratná) ihned vidět, či se ihned nepromítnou do každodenních výdajů z peněženek „těch dole“…
    Kromě popírání ÚSES a VKP „v zájmu“ konkrétních vlastníků pozemků, jejich „rozvojových záměrů“ či „potřeb rozvoje dopravní infrastruktury…“, stavby „nezbytných“ přehrad, etc. je ničen základ a předpoklad stability naší krajiny, našeho domova, naší vlasti je ničení podstaty tzv. velkoplošné ochrany přírody a krajiny – tedy Chráněných krajinných oblastí a Národních parků.
    Je zřejmé, že tyto kategorie (v případě značné části CHKO přetrvávající či navazující již na doby ČSSR) jsou pro ochranu FUNGOVÁNÍ EKOSYSTÉMŮ A STABILITU KRAJINY ČASTO ZCELA NEZBYTNÉ, ba v dnešním světě „dravých a náhlých změn“ NAPROSTO NUTNÉ. Podotýkám, že je nutné jejich respektování, zejména respektování jejich PRINCIPŮ, POSTULÁTŮ jejich praktické OCHRANY v situaci jejich reálného ovlivnění řadou aktivit z okolí.
    Zásadou zde bylo vědecky podložené zjištění, že určitá MINIMÁLNÍ NUTNÁ ROZLOHA je pro splnění zákl. cílů ochrany PaK nezbytná

  • Martin (už bez taky m) • 4. března 2017

    Jelikož nejsem expert přes Národní parky zmíním stručně jen CHKO.
    Opět citace základů ze zákona jasně stanoví, že:
    㤠25
    Chráněné krajinné oblasti
    (1) Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné krajinné oblasti.
    (2) Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí.“
    – z výše zmíněného je snad idea a základ nutný k respektování zřejmý, přesto V PRAXI NENÍ DODRŽOVÁN ani orgány ochrany přírody, často ani těmi jimž je dané území – resp. UCHOVÁNÍ JEHO KVALIT DALŠÍM GENERACÍM a zajištění STABILITY svěřeno.
    Nevládní ochrana přírody je NEMŮŽE SUPLOVAT, a ač v minulosti zachránila – doslova a do písmene často až nemožné, NAHRADIT je nemůže a není schopna.
    Většina z těch kteří takto dlouhodobě vystupují či vystupovali dnes dožívá na okraji zájmu „společnosti“ privatizátorského individualismu zážitků…
    STABILITU zde uvádím proto, že bez nezbytné stability NEMŮŽE EXISTOVAT žádná lidská společnost, a to nejen stability vnější ale i vnitřní (neustálé ataky a tlaky na představitele ochrany přírody, jejich významová i společenská nivelizace a nálepkování jako „ekoteroristů“- často ekoteroristy skutečnými…
    Výše uvedené jsem napsal s vědomím 25 let činnosti v CHKO Jeseníky ve smyslu neplaceného „aktivisty“ z lidu i prostého občana, s přáním aby trpělivý čtenář pochopil, že ač neplacená, je to náročná PRÁCE…
    z

  • Martin (už bez taky m) • 4. března 2017

    Autorovi, čtenářům i přispěvatelům a adminovi se omlouvám za „sadu“ komentářů, leč vyprovokovala mne k nim důležitost a význam autorova textu a zmíněných souborů témat, stejně jako potřeba dát na vědomí určitý rozdíl mezi slepou zahleděností do zájmu ochrany či záchrany nějaké konkrétní jednotlivé lokality a systémovou, dlouhodobou a bohužel bolestně nehonorovanou prací ve prospěch NAŠÍ SPOLEČNÉ bezesporu HODNOTY našich sdílených DOMOVŮ a -bez patosu- i NAŠI SDÍLENÉ VLASTI.
    Stále ještě krásné- a jak je zřejmé nejen z ohlasů a „žhavosti“ ohrožení v různých směrech SPOLEČNĚ MILOVANÉ…

  • PPK • 4. března 2017

    Zdravím všechny při sobotě! Teprve po odeslání textu Stanovi jsem si uvědomil, že nebylo ode mne rozumné, v jediném článku pospojovat naráz tolik témat. Leč stalo se a vy čtenáři už nyní máte článek „na skle“. Spoléhám proto na vaši shovívavou trpělivost a případné rozhodnutí vzít text tolerantně na vědomí tak, jak je. Děkuji rovněž Martinovi (už bez taky m) za věcnost porozumění, s nímž nepochybně článek četl, přestože na jediné přečtení – jak oprávněně poznamenal – toho bylo „najednou nějak příliš…“ Protože právě mám ještě nějaké povinnosti, tak prozatím Martinovi slibuji, že si všechny jeho diskusní poznámky poctivě přečtu, promyslím a později v podvečer na ně odpovím.

  • peter. • 4. března 2017

    PPK napsal
    v jediném článku pospojovat naráz tolik témat.

    p.PPK:
    Dovolím si napísať svoj názor na tú časť vášho článku,ktorú venujete negatívnemu vplyvu náboženstva na zmýšľanie ľudí.Píšete cit:“Myslení nás jen stresuje a bolí,zato modlení či meditace duši (veríte v existenciu duše?)uklidní a v mozgu uklidí“kon.cit.
    Nuž s týmto výrokom ja nesúhlasím,lebo žilo a žije mnoho významných svetovo známych mysliteľov,ktorým ich viera nebránila a nebráni v myslení.Ja som sa viackrát snažil poukázať na to,že mnoho ľudí si zamieňa pojem viera s inštitúciou zvanou cirkev.Na túto okolnosť poukazuje aj Nietzsche. Lenin zase tvrdí,že je odsúdeniahodný antiklerikalizmus,lebo čím je razantnejší,tým razantnejšia je aj reakcia klerikálov.On doporučuje taktiku ktorá zdôrazňuje,že náboženstvo je súkromnou záležitosťou.Napokon ,máme tu príklad K.Gottwalda a povojnovej ČSR.Pri inaugurácii K.G.na prezidenta ČSR bol prítomný arcibiskup Beran a K.G.sa zúčastnil slávnostnej omše Te Deum.Masaryk a Beneš by sa niečoho takého nezúčastnili ani nasilu.Masaryk,keď vošiel do Svätovítskej katedrály,tak prehlásil,že by z nej bola dobrá telocvičňa – sokolovňa.K r. 1950 boli v postsocialistickej Európe len dva štáty,ktoré s Vatikánom udržiavali diplomatické styky.ČSR a Juhoslávia.V júni r.1949 však pápež Pius XII.potvrdil dekrét sv.ofícia,ktorým mali byť všetci komunisti a tí,čo sa nimi chcú stať,exkomunikovaní z RKC.To bolo prakticky vypovedanie vojny mladej ČSR a dovtedy zaužívaný modus vivendi medzi ČSR a RKC sa narušil.Potom nastalo to,čo dodnes ako najväčšiu krivdu prezentuje dnešná RKC.Prenasledovanie cirkvi komunistami.To,že to vyvolala sama,sa nespomína.
    http://poleblog.sk/laska-viera-nadej-mozne-spajat-krestanstvo-lavicu/
    Ak človeku viera(nehovorím o cirkvi) pomáha lepšie sa vyrovnať s mnohokrát ťažkým životným údelom,…prečo mu ju brať?

  • PPK • 4. března 2017

    Ad ochrana přírody a krajiny a „zelená politika“: Na první pohled je zřejmé, že ekologie je politiky zneužívána k jejich mocensko ekonomickým manipulacím. Jenže k tomu musí být vždy dva. Ten kdo zneužívá a ten, kdo se zneužívat nechá. Takže je třeba se tázat: Proč se aktivisté ekologie nechávají od zelených politiků zneužívat? Je v tom „naivita“ anebo korupce? … když o státních penězích pro ekologické aktivity a výzkum rozhodují politici, aniž by nesli za event. škody – hmotnou osobní zodpovědnost? Vždyť víme, že jen ten kdo platí, tak rozhoduje. Co si má soudný člověk myslet, když pak mj. slyší v parlamentu přímo od prezidenta tuto kritiku? Zeman řekl: (cituji)

    „… A konečně fakt číslo tři. V noci za svitu reflektorů byly pod uschlé stromy dováženy čerstvé sazenice. A v noci se vytvářela iluze, že se příroda krásně omlazuje přirozenou cestou. Nu a když reflektory zhasly a noc skončila, tak různí Špidlové a další naivní politici přišli na denní světlo a radovali se z přirozeného omlazování. Dokonce je ani netrklo, že občas pod uschlým smrkem vyrašil čerstvý javor. …“ (konec citátu)

    Jádro věci je tudíž v ideologickém žvanění a dokonce i v jasných podvodech (nejen zelených politiků). Žvaní se o tržním kapitalismu … ALE ! … za podmínek socialistického dotování kapitalistického podnikání!

    Jinými slovy – měli bychom mít jasno, čí jsou ty peníze na „investice“ a kdo ten jejich největší díl nakonec dostane. Haškův feldkurát Katz by řekl: To se nám to hoduje, když nám na to pořád někdo půjčuje (anebo dokonce rozdává).

  • PPK • 4. března 2017

    Ad životní prostředí: Souhlasím, že biosféru ovlivňuje i člověk, otázkou však je míra ovlivnění vzhledem k míře dalších čistě přírodních procesů a k velikosti zkoumané oblasti. Pokud jde (nejen) o lesy: Chceme divokou mnohotvárnou a neregulovanou krajinu s pralesy, anebo respektujeme status quo luhů a lesů dnešních – hospodářských?

    A kdo o tom rozhodne a jak? Zákonodárci záměrně užívají formulace zcela všeobecné a vyhýbají se přesné terminologii a nechávají rozhodovat úředníky dle jejich libovůle podle tzv. „správní úvahy“ (pozor, to je zákonem daný odborný právní výraz pro jejich činnost!), příčemž tito úředníci nenesou žádnou hmotnou odpovědnost, jelikož případné škody jsou specifikovatelné jen velmi zhruba a jen velmi hypoteticky tzv. „odborným odhadem“ znalců.

    Podle mého názoru je proto třeba mít jasno v pojmech a v jejich vztazích a mít předem připravenu koncepci právní profylaxe škod definováním zodpovědnosti zodpovědných. Jak? Prosazovat zájmy veřejné a zákonem zakázat politickou podporou soukromých zájmů veřejnými penězi. Jak? Systémově předcházet investičnímu politickému hazardu tak, že politiky nepustíme k veřejným penězům.

    Položme si proto otázku: Jak by např. asi rozhodoval osvícený panovník Josef-II v následujících dvou „hypoteticky“ reálných případech?
    (viz dále)

  • PPK • 4. března 2017

    1/ Developer spolu s lokálním politikem by někde chtěli vést dálnici, přestože na kopci nad ní je lom a na dálnici hrozí sesuv půdy. J.II by jim řekl: Já vám ten pozemek, vážení pánové, pronajmu na 15 let a postavte si tam za vlastní peníze úsek dálnice a vybírejte si tam úsekové mýto. Když ten kopec na dálnici spadne, budete mít smůlu, nájem vám zruším, vy to tam OKAMŽITĚ začnete uvádět do původního stavu a do císařské pokladny uhradíte veřejnou škodu, protože auta mezitím budou muset jezdit přes moje okolní císařské vesnice, přičemž obyvatelům je třeba zhoršení jejich životního prostředí vašimi penězi vykompenzovat.

    anebo

    2/ Zelení političtí eko-aktivisté by chtěli mít na Šumavě prales. J.II by jim řekl: Chcete tam mít prales? Dobrá, tak si to tam na 15 roků ode mne pronajměte za nájem, který vám určím, oploťte to, aby vám tam nikdo do toho pralesa nelezl a ten prales si tam klidně pěstujte a vybírejte si vstupné od turistů. Pakliže však se z vašeho pralesa začne do okolí šířit kůrovec, tak nájem vám bez náhrady zruším, vy to tam uvedete do původního zdravého stavu bez kůrovce a do císařské státní pokladny zaplatíte náhradu té veřejné škody, která našemu císařskému hospodářskému lesu vedle vznikla.

    Co by asi na to ti politici a investoři řekli?

    A císaři pánu by postačilo jen říci: Máte nějaký investiční nápad? Nuže, investujte si, ale za své(!) a dokažte, že to funguje k obecnému prospěchu, když už o to tolik stojíte. Já, císař pán, vám ten zisk z provozu rád dopřeji!

  • peter. • 4. března 2017

    peter. napsal
    s týmto výrokom ja nesúhlasím,lebo žilo a žije mnoho významných svetovo známych mysliteľov,ktorým ich viera nebránila a nebráni v myslení

    p.Václav Umlauf.
    Jeho články sú často uverejňované aj na OM.Aj dnes je tu jeden.Vždy si ich s potešením prečítam,lebo sú pravdivé,nútia človeka k premýšľaniu a mnohé objasňujú.
    Podľa wikipédie je p.Umlauf český filozof,teológ a publicista.No a ja si ho veľmi vážim.Máme ho odsudzovať len preto,že je vysvätený katolícky kňaz a jezuita?

  • PPK • 4. března 2017

    peter. napsal
    p.PPK:
    Dovolím si napísať svoj názor na tú časť vášho článku,ktorú venujete negatívnemu vplyvu náboženstva na zmýšľanie ľudí.Píšete cit:“Myslení nás jen stresuje a bolí,zato modlení či meditace duši (veríte v existenciu duše?)uklidní a v mozgu uklidí“kon.cit.
    Nuž s týmto výrokom ja nesúhlasím,lebo žilo a žije mnoho významných svetovo známych mysliteľov,ktorým ich viera nebránila a nebráni v myslení.Ja som sa viackrát snažil poukázať na to,že mnoho ľudí si zamieňa pojem viera s inštitúciou zvanou cirkev.Na túto okolnosť poukazuje aj Nietzsche. Lenin zase tvrdí,že je odsúdeniahodný antiklerikalizmus,lebo čím je razantnejší,tým razantnejšia je aj reakcia klerikálov.On doporučuje taktiku ktorá zdôrazňuje,že náboženstvo je súkromnou záležitosťou.Napokon ,máme tu príklad K.Gottwalda a povojnovej ČSR.Pri inaugurácii K.G.na prezidenta ČSR bol prítomný arcibiskup Beran a K.G.sa zúčastnil slávnostnej omše Te Deum.Masaryk a Beneš by sa niečoho takého nezúčastnili ani nasilu.Masaryk,keď vošiel do Svätovítskej katedrály,tak prehlásil,že by z nej bola dobrá telocvičňa – sokolovňa.K r. 1950 boli v postsocialistickej Európe len dva štáty,ktoré s Vatikánom udržiavali diplomatické styky.ČSR a Juhoslávia.V júni r.1949 však pápež Pius XII.potvrdil dekrét sv.ofícia,ktorým mali byť všetci komunisti a tí,čo sa nimi chcú stať,exkomunikovaní z RKC.To bolo prakticky vypovedanie vojny mladej ČSR a dovtedy zaužívaný modus vivendi medzi ČSR a RKC sa narušil.Potom nastalo to,čo dodnes ako najväčšiu krivdu prezentuje dnešná RKC.Prenasledovanie cirkvi komunistami.To,že to vyvolala sama,sa nespomína.
    http://poleblog.sk/laska-viera-nadej-mozne-spajat-krestanstvo-lavicu/
    Ak človeku viera(nehovorím o cirkvi) pomáha lepšie sa vyrovnať s mnohokrát ťažkým životným údelom,…prečo mu ju brať?

    p.peter,

    1/ dobře víte, že je to bonmot a přesto mne chytáte za slovo „DUŠE“. Nevěřím v nic, o čem nic nevím. Stejně tak nevěřím žádným představám a výmyslům, ale ani ve snu by mne nenapadlo, je komukoliv zakazovat a nutit ho, aby přijal můj názor na svět. A vůbec mi nevadí, že mnoho věcí nevím a už se ani nikdy nedozvím. Přesto i bez berličky nějaké Víry naprosto klidně a s čistým svědomím beze strachu z posmrtného pekla (či čo) i umřu.

    2/ Ad Nietzsche, Lenin a další: … hmm – Argumentace pomocí citátů autorit, není to poněkud pod Vaši úroveň? Mám tomu snad rozumět tak, že se všemi těmi citáty se právě Vy ztotožňujete?

    3/ Pokud jde o církve a sekty, považuji profesionální církevníky za normální politické pracovníky a vysoké duchovní za jejich manažery, přičemž tam vidím jasnou „vojenskou“ vertikální hierarchii. Tím v této chvíli vůbec nehodnotím, kteří z nich jsou ti hodní a kteří ti zlí, osobně je mi to v podstatě jedno. Pokud je osobně neznám, netýká se mě to.

    4/ Ad Váš výrok „Ak človeku viera … prečo mu ju brať?“: Nesprávně jste porozuměl tomu, co jsem napsal. Jsem dalek toho, abych chtěl někomu jeho víru brát. Respektuji jakoukoliv víru každého, ale vyhrazuji si právo na své stanovisko a odmítám, aby mne někdo evangelizoval. Ostatně, to je problém věřících, pokud se cítí uraženi, když okolí jejich víru nesdílí.

    5/ Ad „Prenasledovanie cirkvi komunistami.“ Ano to existovalo a různé církve jsou i jinde ve světě od jiných i nekomunistických režimů pronásledovány, pakliže jim narušují jejich tzv. oficiální státní ideologii. Uvažte např. tu nedávnou kauzu toho pana Jaška v Africe. Nu a v ČSR za komunistů? Inu, zejména katolická církev tomu dnes říká pronásledování, ale tehdy klidně fungovala pod platformou smlouvy s KSČ v Pacem in terris. Žádný odboj …

  • peter. • 4. března 2017

    p.PPK:
    K bodu 1 – sa nevyjadrujem,na tú dušu som sa opýtal len zo záujmu.
    k bodu 2 -Neuchyľujem sa k žiadnym citátom,len som vám dal odkaz na článok ktorý napísal niekto iný ako ja.Odkaz som do svojej reakcie dal preto,lebo pojednáva o tom,či môže byť kresťanstvo ľavicové.A ešte si myslím,že nie je pre nikoho dehonestujúce,ak pre podporu svojho názoru využije citáty takých autorov akými sú Nietzsche a Lenin.
    k bodu 4-viera.O viere a veriacich ste napísal to čo ste napísal.Nechcem to viac rozoberať.
    k bodu 5-O prenasledovaní cirkví komunistami.Napísal som,že po r.1948 sa naša vláda snažila s RKC udržiavať akýsi zmier a zdalo sa,že to bude fungovať.Ďalej píšem,že tento zmier narušil pápež Pius XII svojim dekrétom o exkomunikácii komunistov z cirkvi.Že to znamenalo vypovedanie vojny našej mladej republike.Tento dekrét totiž napadol samotnú podstatu zriadenia,v ktorom bola KSČ hlavnou hybnou silou smerovania štátu.Takže to,čo dnes RKC a tí ktorý minulý režim odsudzujú a nazývajú prenasledovaním cirkvi,je úmyselné zatajovanie faktu,že to oni vypovedali vojnu nášmu štátu a nie naopak. Dnes celkom bez hanby hádžu vinu len a len na komunistov.Každý štát sa bráni pred nepriateľom a boj proti komunizmu v ČSR zahájila RKC prostredníctvom pápeža Pia XII v júni 1949.Ak teda dnes cirkev obviňuje minulý režim,tak by mala povedať celú pravdu.Aj to,že to bola ona ktorá napadla ako prvá ten režim.
    Ja som si istý,že ste z mojej reakcie pochopil,čo som mal na mysli a tak celkom nerozumiem tomu,prečo ste dali tomu čo ste zahrnuli pod bod 5 celkom iný význam.

  • PPK • 4. března 2017

    peter. napsal
    nerozumiem tomu,prečo ste dali tomu čo ste zahrnuli pod bod 5 celkom iný význam.

    Ano, je to moje chyba. Nečetl jsem pozorně, co jste napsal.

  • Martin (už bez taky m) • 5. března 2017

    p. PPK:
    ty odpovědi jste vzal hopem…
    1. neexistují jen lesy „hospodářské“. Zejména ne v lesích I. a II. zóny CHKOJ, NP, v PR a NPR jde často o lesy zvláštního určení či lesy ochranné. Tam ZE ZÁKONA neexistuje žádná priorita „hospodářských“ zájmů, naopak např. existují lesy zvláštního určení z důvodů ochrany biologické rozmanitosti, existují např. lesy ochranné chránící unikátní porosty pod horní hranicí lesa což je svým způsobem část ochrany všech lesů ležících níže, mj. hospodářských. Obávám se, že se v této problematice ani trochu neorientujete.
    2. nevím o podvodech typu výsadby sazenic pod „mrtvým porostem“ odumřelým díky působení kůrovců. Z biologického hlediska je to nesmysl, navíc tam potřebujeme od určité nadm. výšky, ev. na zamokřených plochách určitou strukturu porostů která je mj. dána odrůstáním semenáčků na padlých, postupně trouchnivějících kmenech.
    3. kalamitní působení lýkožroutů v přirozených smrčinách je přirozený proces, stejně jako velkoplošný rozpad boreálních smrčin. Nechcete-li bojovat s jarem, létem a zimou, je nutné to respektovat.
    4. v hospodářských porostech kolem např. rozpadajících se smrčin je brouků dostatek k jejich samostatnému rozpadu, lýkožrouti „z rezervací“,I. zón to ovlivní jen částečně. Jak jsem poukázal v komentářích i dřívějších vyjádřeních, tak se tyto „hospodářské lesy“ (ve skutečnosti jde o porosty, funkce skutečných lesů v mnohém postrádají) rozpadají díky chybám při jejich založení,pěstování, požadavkům na přemrštěné stavy zvěře, houbovým chorobám, nešetrným těžbám otevírající porosty větru, etc.
    5. těžby v porostech které se již rozpadají vlivem působení lýkožroutů jsou již zbytečné a nesmyslné pokud má jít o „zastavení dalšího šíření lýkožroutů“, je již dokázáno, že vlivy na šíření jsou naopak pozitivní, brouky podporují

  • Martin (už bez taky m) • 5. března 2017

    Dochází k oslunění odkrytých porostních stěn, stromy zabíjí velký světelný tok na který v uzavřeném porostu nebyly zvyklé, to je vědecky doloženo.
    Vítr se dostává pod koruny a porosty dále rozvrací, gradace kůrovcové kalamity dále vlivem těžeb jen zesiluje…
    Prodouvání porostů větrem v okrajích způsobuje jejich další poškozování, vysýchání a vymrzání zejména zmlazení…
    Co se týče pralesa, ten nevytvoříte za 15 let. Existence pralesů i pralesovitých (či k zpralesnění vhodných) porostů ve vybraných plochách (nejčastěji NPR,PR či I. zóny CHKO,NP) je stejně jako ten mnou zmíněný ÚSES VEŘEJNÝM ZÁJMEM. Ochrana přírody dle zákonných postupů na vybraných územích je veřejným zájmem nikoliv nějakým zájmem nějakých „ztřeštěných“ ekologů či „zelených“, kteří si to přejí.
    Obávám se, že naše diskuse se dost míjí…

  • hudryper • 5. března 2017

    Pro laika,jakým jsem se při čtení vašich s odpuštěním nekonečných monologů cítil,ze zveřejněného
    plyne,že pokud člověk intuitivně necítí uctivý vztah k přírodě,neprojevuje ho ani k spoluobčanům.
    Když se ovšem vyjádří sám papež ke kardinální otázce omezených zdrojů světa a potřebné reakci
    lidské společnosti v malthusiánském duchu,čtenář se zarazí a začne přemítat o módních fake news.
    Vždyť posuďte sami : Papež nazývá zázrak narození člověka v r h e m miminek na svět ! Nechce
    se mi věřit ,nejspíš došlo k chybě překladu (asi úmyslné) .

    http://ac24.cz/zpravy-ze-sveta/9976-papez-frantisek-zapadni-svet-jedno-dite-cina

    Co však nejde „okecat“ jsou zkušenosti z obrovských deformací čínské společnosti po vynucení
    praxe pouze jednoho dítěte v rodině. K tomu nekontrolovatelné zabíjení “ v r ž e n ý ch miminek
    nesprávného pohlaví“ s ohledem na tradici v zabezpečení se na stáří výkonnějším chlapcem a ne
    jen další krky přinášející dívkou. Posléze společnost s desítkami milionů mužů , pro něž je rodina
    nepředstavitelným luxusem vyhrazeným jen vyvoleným a pro které vlastně neexistuje“rozumnější“
    životní cíl,nežli stát se vojákem a padnout při obraně vlasti,která mu jako sudička stanovila osud.
    Zdá se, že hlava ŘKC nedisponuje papežskou rozvahou a vypouští na svět nepromyšlené théze, jež poté svým vlastním životem v komunikačně vyspělé společnosti nemohou mít za následek nic jiného,než ztrátu důvěry ve snahu církví vést lidi k mravnosti a tím k společenskému dobru.

  • PPK • 5. března 2017

    Vážený Martine, uznávám Vás jako specialistu na lesy a ochranu přírody, ale dovolte mi vyslovit to, co zde považuji za nejdůležitější, tj. systémový názor: Neutápějme se, prosím, v odborných bio-eko-detailech a jejich legislativním názvosloví, pokud chceme uvažovat o koncepci celku a kompetencích lidí na nejvyšší úrovni řízení a zároveň respektovat spravedlivě oprávněné zájmy nás, občanů státu. Zkrátka, toto je story o POLITICKÉM ROZHODOVÁNÍ a o STÁTNÍM FINANCOVÁNÍ, čili o zákonech o péči a ochraně celého SUPER-SYSTÉMU přírody a krajiny na levelu republiky, nemluvě už o řízení a financování téhož na úrovních vyšších. Chtít změnit páteř supersystémů učesáváním detailů jejich periferie – tak to určitě fungovat nebude. Chyba v našem myšlení by pak byla podobná situaci, jako kdybychom např. v oboru počítačů chtěli v rámci komplexní obrany státu prosadit a uzákonit nějaký dílčí postup šifrování dat, aniž bychom měli jasnou jeho návaznost na strukturu vývojového diagramu řetězce dalších funkcí a kompetencí celého kybernetického a logistického systému obrany jako celku. Jinými slovy: Pokud někdo má mít pravomoc o něčem rozhodovat, pak k tomu musí mít od vrcholně zodpovědných řídících autorit rezortu kompetence. Teprve až je dostane, teprve pak je na pořadu dne automatická podmínka tvaru jeho detailních a defintivních rozhodnutí, daných jeho odbornou erudicí a důsledková zodpovědnost za to, jak rozhodoval. Pokud nemáme zůstat jen u konstatování, že se naše názory míjí, pak imho nesmíme slučovat kategorii detailních legislativních eko- a bio-definicí s kategorií politického rozhodování na nejvyšší úrovni řízení systému. Oč mi tedy jde? Vidím zde např. jako důležitý STYL myšlení a rozhodování příkladového císaře J-II, nikoliv vadu v jeho odhadu že prales vznikne už za 15 let.

  • PPK • 5. března 2017

    hudryper napsal
    Zdá se, že hlava ŘKC nedisponuje papežskou rozvahou

    Pokud něco o tom vím od vskutku vážně věřících katolíků, tak ti tohoto člověka považují za jednoznačného, aktivního a zednářského likvidátora ŘKC přesně v duchu konceptu těch, kteří si ho většinově zvolili – kardinálů příznivců New Age a NWO, přičemž proces rozkladu ŘKC někteří datují již od dob II. Vatikánského koncilu.

  • peter. • 5. března 2017

    PPK napsal
    Pokud něco o tom vím od vskutku vážně věřících katolíků, tak ti tohoto člověka považují za jednoznačného, aktivního a zednářského likvidátora ŘKC přesně v duchu konceptu těch, kteří si ho většinově zvolili – kardinálů příznivců New Age a NWO, přičemž proces rozkladu ŘKC někteří datují již od dob II. Vatikánského koncilu.

    Je to tak.Je to dosadený likvidátor RKC.

  • Martin (už bez taky m) • 5. března 2017

    p.PPK:
    Nástřel témat Vašeho článku byl na mne příliš široký, jeho celkový smysl a vyznění, pobídky k diskusi se v něm pro mne staly jen obtížně čitelnými.
    Ano, uznávám, že při posuzování složitých systémů („supersystémů“) jde o to neutopit se v detailech a jednotlivostech. Je třeba sledovat nějakou linii, strategii, myšlenku, souhlas.
    Je to otázka nejen kapacitní, zkušeností, vědomostí, sebevzdělávání, etc. zdaleka nejen ve sféře „jednotlivých“ oborů.
    Jelikož v celku Vámi podaném jsem se dost „ztrácel“, dovolil jsem si vypíchnout to co jsem pochopil a kde snad již mám jakousi, byť chybějícími tituly nepodloženou kompetenci něco sdělit v oboru jemuž se dlouhodobě věnuji, pro nějž v podstatě „žiji“ a u nějž jsem si vědom že jde o svého druhu „supersystém“ (les), který člověk neuváženě „zjednodušuje“ nedostatkem svého vnímání, pochopení či ochoty pochopit. V souladu s Vámi mi jde o PODSTATNÉ jak ho jsem schopen chápat a vnímat. Tady mám za důležité nejen neodsuzovat a nezlehčovat intuici, nadání ani potřebné znalosti, ale ani celkový přístup k hledání řešení (poplatného nejen datům, době a uvažování). Lesy se vyskytují v KRAJINĚ, proto ochrana přírody A KRAJINY a příslušní specialisté, znalci či odborníci i jen „všímaví lidé“ s ohleduplností dávno pochopili, že oddělovat přírodu, krajinu a člověka s komplexy jeho vlivů na okolí a okolí na něj dost dobře nelze a bylo by omylem.
    Podobně jako lesům jsem se věnoval a snažím se i dále vodním tokům a energiím v krajině. Jde o „dílčí“ supersystémy, které dohromady vytvářejí…no dochází mi výrazivo jak bych takový systém dále nazval…
    Jde o to, že takové složité systémy můžeme spíše jen ovlivňovat a „řídit“ jen snad v lokálním měřítku. A právě proto že „sto mýtin“ není totéž co 100 x jedna mýtina, že „další uřezaný strom“ není

  • Martin (už bez taky m) • 5. března 2017

    jen další strom pokácený v řadě.
    byl vymyšlen onen Územní systém ekologické stability krajiny jako dílčí cesta k řešení zajištění stability krajiny skrze ochranu jejich nejvýznamnějších částí (mj. lesů jako nositelů stability s „pomalejší“ (jak v které fázi) dynamikou změn a proměn, jakousi „konzervu kvalit a energií“, a „naopak“ (jako nezbytné doplnění) v krajinném rámci vodní toky jako dynamičtější, akcelerované subsystémy transportu látek, energií a informací.
    Jde samozřejmě o zjednodušení, ale tenhle revoluční počin vytvořit „kostru ekologické stability krajiny“ s určitou dynamikou i „statickou stabilitou“ (brát s rezervou) je ZÁKLADEM DNEŠNÍHO CHÁPÁNÍ krajinné ekologie, mám li to zjednodušeně říci.
    Je proto důležité, jak je onen systém značen a jak je vytvářen (zda) a jak chráněn (zda). Necitoval jsem ze zákona účelově, leč slovo POVINNOST je tam použito nevyjímaje prakticky nikoho, leda snad procházejícího návštěvníka, či krátkodobého rekreanta.
    Dtto pojetí „velkoplošných“ chráněných území (CHKO, NP) později doplněných jakýmsi „hybridem“ obecné ochrany druhů a krajiny v podobě tzv. „Přírodních parků“, které většinou nemají striktní ochranu, leč snaží se uchovat správné trendy, existující dynamičtější hodnoty, nemají vlastní personální správu, etc.
    Na příkladech, ukázkách onoho PLATNÉHO, tj. lidmi odsouhlaseného právního rámce (a doby jeho trvání- oněch 25 let) jsem se snažil doložit důležitost toho, že kromě SYSTÉMOVÉ, VĚDOU A ZKOUMÁNÍMI PODLOŽENÝCH INFORMACÍ se vytvořil LEGISLATIVNÍ RÁMEC, a že tento systém nelze donekonečna v samotných základech bourat a měnit, má-li být k něčemu platný… Stabilita ekosystémů a krajiny je nepochybně také základem stability jakéhokoliv uspořádání mezilidských vztahů. To vše např. „Senátní návrh“ o vykastrování NP nereflektoval.

  • Martin (už bez taky m) • 5. března 2017

    Nepochybně jako Vám mi jde o dodržování dohod, zákonů, předpisů. Nejsem proti zlepšením, doplněním, nahrazení dokonalejšími. Leč ne každé volební období, ne podle momentálního zájmu té které lobby, ne s tím, že základní a ODBORN2 PODLOŽENÉ myšlenky zahodíme a nahradíme např. „strohým hospodářským uvažováním“.
    Je proto bolestné, že ÚSES zůstává i v konkrétních a veledůležitých případech jen deklarativním, není snaha zákonem stanovené postuláty aktivně vynucovat.
    V praxi to vede k tomu, že např. skrze „vykastrování“ ÚPD obcí a měst skrze (zprvu dobře míněné) tzv. „Základy územního rozvoje“ či tzv. „Specifické oblasti“ dochází zároveň při současné ignoraci ÚSES, VKP a CHKOJ k dalšímu VĚDECKY A ZNALOSTMI ZCELA NEODPOVÍDAJÍCÍMU NIČENÍ KRAJINY I PŘÍRODY a základů i jen možností našeho zdravého života ve prospěch NIKOLIV OBČANŮ, OBYVATEL, ale skupinových lobby navzájem korporátně-kartelově dohodnutých, že prát se mezi sebou budou až když už nepůjde dále „beztrestně“ rvát a drancovat přírodu a krajinu…
    V konečném výsledku ve svém zdraví (jeho psychické i fyzické složce) zaplatí- doplatí ono „manko“ lidé, obyvatelé území stejně jakoho doplácí oněm kartelům nadnárodních „bank“ a „finančních institucí“ (osobně pro tyto zloděje nemám slov)…
    Problémem tak společně sdíleným je fakt, že lidé dopouštějí, připouští fyzicky i „zneplatnění“ již přijatých základních „pravidel“ (např. zákonů) a dokonce si na to stanovují „specialisty“ (z řad poblitiky ovládaných posRanců a seNATOrů), například.
    Smyslem není a nesmí být se vzdát, a zkusit jen nějak „vykličkovat“ mezi tím vším… Byl by to potom ještě život?
    A byl by ještě „náš“?
    Obávám se že jakkoliv to každý vnímáme rozdílně a odlišně, máme-li být společností, musíme se postarat sami o FUNGOVÁNÍ DOHOD, PRAVIDEL.
    Jinak jsme jen otroky.

  • Martin (už bez taky m) • 5. března 2017

    Je mi jasné, že tam kde se účelově v zájmu jistých uskupení i jednotlivců „chopivších se příležitostí“ a „disponujících“ potřebnou bezbřehou deprivací, kde obecné základy mravnosti a morálky byly „relativizovány“ (opět účelově, naprosto nedohlédnouc následky i pro samotné manipulátory) může působit požadavek na dodržování zákonů a pravidel až směšně.
    Leč není tomu tak.
    Tak jako v přírodě žádná „nika“ nezůstane dlouho bez obsazení a využití, tak u lidí pokud neplatí zákony a předpisy, vzniká nezákonnost a nepořádek, libovůle a zlovůle.
    Pokud ztrátu nutnosti dodržovat pravidla podpoříme, zříkáme se samotných základů spořádání každé společnosti, která má být něčím více, nežli „chvilkovým využitím příležitostí skupinou lidí“… Jinak řečeno DOSLOVA NAHRAZUJEME (jakžtakž) FUNKČNÍ SPOLEČNOST pouhými SHLUKY (jen účelově „kooperujících“ jednotlivců a malých zájmových skupin. Ty ale VŽDY mají snahu zneužívat okolí (tedy ostatní lidi, rozpadající se společnost) jen jako MATERIÁL, dnes „vzletně“ nazývaný „Lidské zdroje“…
    Na určité úrovni soužití a spolužití je pro jeho alespoň dostatečnou „mírovost“ nutné respektovat dohody, neb se to ukázalo v dějinné praxi výhodnější, než nerespektovat nic než aktuální výhody a bezohledností nahrazovat schopnost soužití. Krátkodobost „užívání si“ tak „vítězí“ nad dlouhodobým kvalitním životem.
    S absencí mezi lidmi široce dodržované ochoty dodržovat pravidla a zákony (normy chování, výroby, spotřeby, etc.) ale ZÁKONITĚ přichází POSTUPNĚ nezadržitený a neříditelný chaos a zmatek se všemi „průvodními“ jevy…
    Je již dopředu zodpovězenou otázkou, zda si to dnešní „moderní“, energiemi a informacemi široce a v mohutném měřítku disponující společnost na vysoké úrovni složitosti může dovolit. Je nasnadě že ne, a řešení tedy musí být nalezeno – LIDMI.

  • Martin (už bez taky m) • 5. března 2017

    V kontextu výše uvedeného asi nepíši vůbec nic nového, když budu konstatovat, že SOCIALISMUS byl vyšší vývojovou linií společností a „návrat“ podvodem KAPITALISMU (zda jej tak lze ještě nazývat již nechci teoreticky pitvat) byl jednoznačnou regresí. Přes veškeré nevýhody a chyby socialismu se k němu budeme muset opět prodrat. Ne již k tomu samému, ale lepšímu. S větším důrazem a skutečnou svobodou při využití tvořivosti s respektováním přijatelných rozdílů v možnostech i majetku, etc. Ovšem jak správně předvádí čtenářům např. Jan Keller SPOLEČNOST NESOUMĚŘITELNOSTI již v podstatě není společností ale „miskou s agarem“, a nemá budoucnost s Lidmi. S psychopaty a deprivanty možná ano, ale je otázka zda se necháme „nahradit“… nepochybně existují prostředí (planety), kde k podobnému jevu došlo, možná již i „násilně kolonizují“ i další území, a šíří tak „svobodu a demokracii“ i „ohněm a mečem“ tak že námi známí „představitelé tohoto „myšlenkového“ stádečka u nás na Zemi jsou pouzí břídilové…
    Nahlédnouc na věci takto, měli bychom po působení „našich“ deprivantů a psychopatů získat dostatečnou „imunitu“ vůči doktrinářsky, demagogicky a účelově vykastrované „svobodě a demokracii“.
    Demokratické postupy ani, ale bezbřeze ve formě „demokracie“ asi nikoliv.
    Ne „řád a pořádek“ ve smyslu koncentračního tábora těla i duše, leč zdá se jen mi a jen „náhodou“, že ony ty koncentráky s tou „svobodou a demoGracií“ nějak splývají??
    Přes všechny bolesti, strádání, zoufalství i naděje je to jen na „lidech zdola, či uprostřed“ co se moci a vlivu týká ale SPOLEČNĚ a pro CELEK.
    Putin, Trump, etc. mohou být velcí lidé, mohou být protiklady, etc.
    Každopádně jsou to po letech zahnívání rozhodně PŘILEŽITOSTI.
    Pochopíme a „uchopíme“ je správně??
    Čekání na spasitele je ale asi doopravdy hloupé…

  • peter. • 5. března 2017

    Martin (už bez taky m) napsal
    Čekání na spasitele je ale asi doopravdy hloupé…

    p.Martin:
    Mohli by ste aspoň naznačiť,čo má ľud robiť v dnešných podmienkach ak čakanie na „spasiteľa“(osobnosť schopnú strhnúť za sebou masy) je hlúpe? Určite máte nejakú predstavu.Tak ako sa dá v krátkom časovom horizonte zmeniť to,čo nás ubíja?

  • Martin (už bez taky m) • 5. března 2017

    peter. napsal
    p.Martin:
    Mohli by ste aspoň naznačiť,čo má ľud robiť v dnešných podmienkach ak čakanie na „spasiteľa“(osobnosť schopnú strhnúť za sebou masy) je hlúpe? Určite máte nejakú predstavu.Tak ako sa dá v krátkom časovom horizonte zmeniť to,čo nás ubíja?

    Špatně jste mne pochopil.
    Nepopírám vůbec roli osobností, už vůbec ne těch co dovedou lidi „strhnout“ – právě naopak. Ale musí být NAŠE, tj. pocházet z ČR, SR, potřebujeme kromě hrstky „lídrů“ také řadu těch „mezi lidem“…
    Byly, ale v minulých dvaceti letech se většinou „udělaly pro sebe“, vznikly některé další, ale většinou nejsou ve srovnatelné pozici co se zabezpečení sebe sama týče. Po ovoci poznáte je, potřebujeme opět týmy lidí co táhnou za jeden provaz, na obcích, městech. Ne s vidinou „společně rozkradeného či rozparcelovaného zisku“, ale s jasnou vizí SPOLEČNĚ SDÍLENÉHO PROSPĚCHU. Pokud možno co nejdelšího, generujícího další zajímavé návaznosti.
    Každý dbát na ten zbytek práv co mu zbyl, snažit se o jejich rozumné šíření, spolupracovat při tom s okolím, mj. s „přirozenými“ spojenci, lidmi kteří by mohli sdílet společný prospěch z rozšíření práv. Usilovat o znalosti, kompetentnost ve všech otázkách kde chce člověk cokoliv změnit.
    Je to spíše běh na delší trať.
    Pomáhat si navzájem, VOLIT podle svých zájmů a potřeb, svědomí, na základě zkušenosti. U nových lidí vyžadovat kontrolu, zapojení veřejnosti PRO SPOLEČNĚ SDÍLENÝ PROSPĚCH. Dokázat bez demagogie a zbabělosti využít příznivějších situací kolem.
    Nerezignovat.
    Zajímat se o své okolí, a to i do delší perspektivy než jen rok, měsíc.
    Vždy se pokusit udělat i jen o malý kousek více nežli „musím“.
    Osobnosti naopak nezbytně potřebujeme bez nich to nepůjde.
    Co se týče toho co nás „ubíjí“: definovat, bránit zhoršování, hledat možnosti řešení, nalézt je v potřebném termínu, prosazovat co nejkonkrétnější řešení.
    Konkrétními osobami, v konkrétním čase, konkrétními subjekty.
    Při neschopnosti prosazovat odvolání, vyvození zodpovědnosti.
    Brát se za svá práva společná společně.
    I když člověk vždy nevyhraje „nedat se“.

  • Martin (už bez taky m) • 5. března 2017

    Asi nikdo nemáme patent na zázračné řešení čehokoliv pokud možno hned.
    Za každým poctivým hledáním řešení problému/ů, za každým konkrétním řešením jsou konkrétní lidé… nebo prázdno a beznaděj.
    Mnohdy by člověk dokázal mnoho, ale nikoliv sám a bez systémové pomoci.
    Pokud lidé přijmou nutnost spolupráce I MIMO PRACOVIŠTĚ kde to většinou nekončí v jejich kapsách, musí být ochotni si navzájem pomáhat.
    Zůstaneme-li i „uvnitř nás“ jen „společností firemní objednávky“,
    jak taková i skončíme…
    Ne není to žádný zázračný návod, přináší to problémy, zbývá méně času…
    Ale je to poctivě prožitý život a spousta zkušeností, zajímavých setkání i poznání. Práce MEZI LIDMI pro smysluplný prospěch sdílený většinou, ta nikdy nezmizí. Nevyřeší ji „specialisté“ najatí na konkrétní úkol a pak „plav“…
    Ti mají své místo, ale neřeší vše.
    Mnoho lidí, dokud je to osobně nepostihne si ani nevšimlo, kolik práce kterou společně lidé dělali, úkolů které společně řešili se postupně předalo firmám, společnostem, odborníkům i „odborníkům“. Kromě sdíleného prospěchu (vzniklý zisk „odtekl“ a „odosobnil“) se ztratily i schopnosti věci řešit. V naprosté většině levněji, rychleji, operativněji – a to hlavní: učit se je řešit a situace společně, za vzájemné pomoci zvládat.
    Je třeba to zdola měnit, a už s tím nepřestat.
    Jak je možné, že za často zoufalých podmínek pro občany je třeba někde starosta a zastupitelé na svých funkcích po desetiletí??
    „Nejsou lidi“,
    nebo se dělá vše pro to aby nebyli Lidi??

  • hudryper • 5. března 2017

    Martine, všech vyjmenovaných cílů by bylo možné dosáhnout v demokracii s odvolatelností politiků včetně poslanců,senátorů,poslanců EU,soudců,státních zástupců,nebo hejtmanů. Tomu
    ale kromě objektivních příčin (nesolidarita,závist a ochota sloužit ) brání zájmy loutkovodičů,
    ovládajících mimořádně velký podíl lidí v českém národě,pro které pojem hanba neexistuje.
    400 let pod Habsburky,Němci,Rusy a pod Američany má své genetické následky. Dokonce též
    vznikla ideologie podle vzoru Josefa Švejka,největšího českého hrdiny všech dob -švejkologie.

  • peter. • 5. března 2017

    Ja neviem p.Martin.Možno,že žijem v inom svete ako vy.Vyzývate k vzájomnej pomoci?To bolo a je u nás odjakživa,za každého režimu,len už nie v tak širokom merítku ako pred tým.Stalo sa titiž to,že spoločnosť sa „vykastovala“a tí s ktorými ste si kedysi mohli podebatovať,dnes dávajú prednosť inej spoločnosti.Iní zase nemajú čas,lebo chodia makať do zahraničia.A sú aj takí,ktorým sa vyložene nedarí a tí radšej ostanú doma,aby nemuseli znášať ľútosť.Už aj tie krčmy sú prázdne a v mestskom bloku sused už nepozná suseda bývajúceho o dve poschodia vyššie alebo nižšie.To je realita dneška.to,čo navrhujete,zlepšovanie medziľudských vzťahov – nefunguje.400 tisíc Slovákov pracuje kde kade po zahraničí a tí keď prídu domov,tak ich ani nenapadne „spájať sa s niekým iným ako so svojou ženou.Tak napr.ja!Mám zopár kamarátov,ešte menej priateľov,posedíme podebatujeme o politike,raz sme išli až hen ďaleko do Bratislavy demonštrovať proti NATO spolu sa nás zišlo okolo 50 …..a ?Vypili sme si a vrátili sa domov.
    Martin!Keď sa u nás strtne desať ľudí tak máte medzi nimi fandov minimálne troch politických strán,ktorí sa medzi sebou o 5 minút začnú hádať a o 10 minút sa už bijú.Ako ich chcete spájať? Píšete,že treba žiť poctivo a čestne.Tak ku tomu len toľko,že dnes každému prd záleží na tom,ako žijete.Každý má dosť starostí sám so sebou.
    Martin!Takto by som mohol pokračovať ďalej.Ale možno,že u vás sa správajú ľudia k sebe ináč.Toto všetko,čo ste popísali je dnes už len nerealizovateľnou utópiou.Ale keby tomu tak aj nebolo….myslíte,že by to viedlo k zmene režimu a k vytvoreniu sociálne spravodlivej spoločnosti?No určite nie!Tak sa treba prebudiť,pozrieť sa realite do očí a prestať snívať a idealizovať si ľudí.Pre zmenu spoločenského poriadku je potrebný vysoký stupeň nasratosti národa,

  • peter. • 5. března 2017

    peter. napsal
    Pre zmenu spoločenského poriadku je potrebný vysoký stupeň nasratosti národa,

    pokr.
    osobnosť,ktorá túto nasratosť národa dokáže využiť v prospech národa a silná veľmoc o ktorú je možné sa oprieť.Aj potom je to však diskutabilné,lebo len zriedka kedy sa podarí zmeniť spoločenské zriadenie bez preliatia krvi.

  • Martin (už bez taky m) • 5. března 2017

    Pánové já Vám rozumím, alespoň se upřímně snažím.
    Ale.
    Já odpovídal na jinou otázku nežli snahu o náhlou, komplexní změnu společenského zřízení.
    Pouze jsem za sebe napsal jaké by mělo být (verze socialismu).
    „Desolidarizace“ (ohavný patvar) a rozbití vztahů mezi lidmi a morálky bylo přece obsahem např. oné doktríny A. Dullese.
    To co popisujete je realitou mnohde cca 10 let, předtím to bylo trochu jinak, dále „zpět“ ještě jinak…
    Chci tím jen říci, že dnešní stav nevznikl náhle – šlo o PROCES.
    A jako PROCES to asi musí i dál pokud chceme jiné.
    Ne jednorázová záležitost či krátká perioda- kterou se většinou velmoci udrží silné a ve vedení osobnost.
    Například V.V. Putin je výjimka, RF má jedinečnou možnost se vymanit z „nastaveného scénáře“.
    Pro nás je to příležitost – stejně jako „potíže“ USA i EU.
    Pokud budou „změny nahoře“ pod jakýmkoliv tlakem zvenčí zachovávat svinčík dneška mezi lidmi, nemají ale naději na dlouhé trvání.
    Společnost – či to co z ní zbylo, a to v co se dnes proměnila – ale stojí před situací která je jiná než dosavadní „výzvy“…
    Pokud vše postavíme jen na „syrové realitě“ DNEŠKA, pokud bude osou jen „silná velmoc“, ona osobnost a nasratost národa, nemusí „změna“ dlouho vydržet, zůstanou-li vztahy mezi lidmi jak je popisujete dle dneška.
    Přes vše si myslím, že jiný vývoj je možný – ba nutný – jinak v situaci a ohroženích, složitosti dnešní společnost jako celek (společenství lidí) nepřežije.
    Kolem nás jsou jiné národy, podléháme i jejich působení. Ano, mnozí zůstanou věčně ohnutí sluhové, ale je to varianta dlouhodobě únosná pro většinu??
    Opakuji svůj skromný názor: změny „nahoře“ mohou klidně nastat dle Vašeho tvrdého scénáře, proč ne?
    Ale jejich promítnutí „k lidem dole“ bez změny vztahů mezi lidmi ??
    Fungovalo by to?

  • peter. • 5. března 2017

    Martin (už bez taky m) napsal
    To co popisujete je realitou mnohde cca 10 let, předtím to bylo trochu jinak, dále „zpět“ ještě jinak…

    Ale kdeže! Začalo to hneď po handrovej revolúcii.Mám doteraz pred očami istého zootechnika,ktorý vymieňal domiešavače betónu Tatra v Maďarsku za ovčiu vlnu.Barter sa tomu hovorilo.Pri takejto výmene ho vyšiel 1 kg vlny na necelých 20Kčs.Túto vlnu obratom predal š.p.Fezko Strakonice za 80 Kčs a štát mu ešte doplatil 40 Kčs v diferenčnom príplatku.Za pol roka dotyčný zootechnik dal v JRD výpoveď a gumáky s montérkami vymenil za vínovočervené sako,bielu košeľu s nevkusnou kravatou,čierne nohavice a poltopánky s bielymi ponožkami.Vtedy všetci „podnikatelia“prepadli tejto móde.Poznali ste ich podľa saka.Čím krikľavejšia farba saka,tým úspešnejší podnikateľ.Títo podnikatela sa začali združovať,schádzali sa v nóbl reštaurácii a bývalým kamarátom a spolupracovníkom sotva odpovedali na pozdrav.Vznikla kasta.Kastovanie pokračovalo a dnes ich existuje niekoľko.Každá drží pospolu a s inými kastami udržiava len pracovné kontakty.Stalo sa to preto,lebo sa zmenilo spoločenské zriadenie.Prišla „demokracia“ktorá v rámci tzv.plurality roztriešti nie len názorovú jednotu spoločnosti,ale aj medziľudské vzťahy.Medziľudské vzťahy v spoločnosti sú totiž odrazom spoločenského zriadenia.Sú iné v socializme a iné v kapitalizme.
    Preto volanie po láske,pravde,solidarite,spájaní sa a tolerancii treba prenechať farárom a ponovembrovým politikom.Možno to dnes hlása aj spomínaný zootechnik,ktorý sa v časoch Mečiara dal tiež na politiku.Keď dnes po týchto hodnotách volá normálny človek zamestnaný za mizerný plat v súkromnej firme,vyznieva to smiešne,neúprimne,falošne a nedôveryhodne.

  • Aleš • 5. března 2017

    peter: 90. léta se vyznačovala ještě (byť upadajícím) výskytem normálních nevykastrovaných nevykastovaných mezilidských vztahů, navzdory gaunerům, kteří zrušili socialismus, zničili Československo, zničili a vykradli podniky. Mrzí mne, že lidi, jako Martin, vy peter, nebo další z om jsem potkal až později. I mne dost unavilo roky házet perly sviním. Je pořád na výběr. Buď bude pokračovat zombifikace a kapitalismus, nebo my a návrat ke kořenům naší civilizace. Na Bělehrad!

  • peter. • 5. března 2017

    Aleš napsal
    peter: 90. léta se vyznačovala ještě (byť upadajícím) výskytem normálních nevykastrovaných nevykastovaných mezilidských vztahů,

    No áno!Popisoval so roky 90 – 91.Potom prišla privatizácia,vznikli veľkopodnikatelia,na nich napojené mafie a mafiánske vraždy.Boj o moc a bohatstvo,prepojenie veľkopodnikateľov s politikmi a mafiáni toto prepojenie istili.Keď sa Veľká Privatizačná Lúpež,skončila,mafiáni sa stali príťažou a boli odstránení.Ostal len podivný zlepenec politikov s veľkopodnikateľmi podporovaný RKC.Občas sa stane,že pán veľkopodnikateľ zatúži po zábave a stane sa politikom.Inokedy zase politika omrzí robiť politiku a príjme lukratívny flek vo firme,ktorej ako politik dohadzoval výnosné obchody.Títo teraz určujú,ako máme žiť a aké medziľudské vzťahy budú medzi nami.Proti tomu zlepenecu bojovať“zdola“výzvami ktoré tu prezentuje Martin (už bez taky m) mi pripadá nenáležité,neúčinné,nereálne a neúprimné.

  • Aleš • 5. března 2017

    peter: Nic upřímnějšího, reálnějšího, účinnějšího a náležitějšího než to, aby se k těm, kteří se snaží o změnu shora či nějakých pater hierarchie mezi, přidala i aktivita lidí dole, není. Pokaždé, když jsem se setkal s někým, kdo se o to snaží, tohle jim čišelo z výrazu tváře i mezi řádky toho, co říkal. Jiné šance z toho není.
    hudrypere: Jsem si vědom toho rizika, co to obnáší, ale relativní nezávislost by vznikla již vyhlášením neutrality a vystoupením z EU. Doba, která skončila s Jiřím z Poděbrad a pak krátkými obdobími ve 20. století, se může vrátit. Víc je těch s přeformátovaným vědomím než s přeformátovaným podvědomím, přestože s každou generací se utužuje procento a počet přeformátovaných. Čas jde proti nám. Ale naděje zůstává.

  • Martin (už bez taky m) • 6. března 2017

    Pán peter, nejsem osobně zaměstnán nikde.
    Pokud už na světě nezůstali žádní slušní lidé,
    nebo pokud už se rovnou musí jen střílet,označte cíle.
    Až na to dojde, přidám se.
    Sbohem.

  • peter. • 6. března 2017

    Martin (už bez taky m) napsal
    Pokud už na světě nezůstali žádní slušní lidé

    Ale zostali p.Martin,zostali.Len sme sa ocitli vo svete,v ktorom sa slušnosť a čestnosť považujú za ľudskú slabosť.Prežije ten, kto je bezohľadnejší,bezcitnejší a dravejší.O morálke škoda hovoriť,lebo keď vidím aké amorálnosti sa do života spoločnosti nasilu pretláčajú aby sa stali normou,tak len nechápavo krútim hlavou.
    Povel na strieľanie vám nikto nedá.A ak sa nedajbože stane,že sa ľudia chopia zbraní,tak to bude len v prípade,že ich k tomu donútia okolnosti bezprostredne ohrozujúce ich životy,majetok,kultúru a svojbytnosť.Možno preto sa štát stará o to,aby medzi ľuďmi nijaké zbrane neboli.
    Ja žiadne riešenie nevidím a teda ho nemôžem ani ponúknuť.Ale môžete mi veriť,že som sa poctivo snažil pochopiť,čo sa s nami deje a prečo sa ľudia správajú tak,ako sa správajú.
    „Držte si čepice,jedeme s kopce! „povedal po novembri 89 ktorýsi český politik.Je to pravda,ideme s kopca a máme už poriadnu rýchlosť.Len nevieme aký bude koniec tej jazdy.
    Že ste p.Martin nezamestnaný mi je ľúto.Viem,že vo vašom kraji je o robotu núdza.Držím vám palce aby ste si urýchlene našli prácu,najlepšie takú pri ktorej budete môcť využiť svoje znalosti prírody.

  • hrk • 9. března 2017

    Panu peterovi a Martinovi (už bez taky m)

  • hrk • 9. března 2017

    Panu peterovi a Martinovi (už bez taky m) děkuji za vaše příspěvky, po hodně dlouhé době přispívám do zde (ryze mužské) diskuze na om. Konečně smysluplná diskuze. Díky za váš pohled na život. Rozumím vašim příspěvkům, co chcete vyjádřit je srozumitelné. Ale chce to odvahu… Dík, pane peter a pane Martine (už taky bez m)