Zloději z ČNB by měli místo ohroženého eura nakupovat zlato

Hodnota prošustrovaného českého zlata se pro nového majitele k dnešnímu dni zvýšila o 27 miliard. ČNB prodala zlatý poklad v letech 1997 a 1998 za hubičku. Jednalo se o 56 tun zlata. Byla to hloupost nebo mazaný úmysl…?

Cílená mediální manipulace

Strategie ovlivňování názorů na překonanou potřebnost držení zlata, kterou zahraniční propaganda spustila v letech 1997, byla úspěšně završena výměnou českého zlata za papírové německé dluhopisy. Naskýtá se otázka: spolkli členové bankovní rady falešnou návnadu i s navijákem, nebo se stali součástí mazané loupeže? Pokud se podíváme na historický vývoj ceny zlata od sedmdesátých let, stoupla jeho cena téměř čtyřicetkrát, takže by museli být padlí na hlavu, kdyby tohle tehdejší představitelé ČNB, v čele s guvernérem Josefem Tošovským, nevěděli.

Dnes ty slavné německé dluhopisy, které ČNB vyměnila za národní zlatý poklad, nesou záporný výnos. Nejedná se jen o německé dluhopisy. Ani ty švýcarské a britské nepřináší jejich majitelům očekávaný zisk, nýbrž ztrátu.

V současnosti má ČR jeden z nejnižších podílů zlata na devizových rezervách.Podle poslední statistiky World Gold Council se Česká republika se svými 0,4 procenty zlata dělí o jedno z posledních míst na světě s Republikou Trinidad a Tobago.

Státy, které mají vysoký podíl zlata na devizových rezervách: Německo 67,7 %, Holandsko 56,5 %, Rakousko 43,5 %, Belgie 33,9 %, Lucembursko 10,5 %. Shodou okolností jsou to právě tyto státy, které se v předchozích letech rozhodly přesunout zlato ze zahraničí do domácích depozitářů. Otázka zní: Proč to udělaly???

Euro je nejistá ohrožená měna

Zdá se vám normální, že investoři platí státům za to, že jim mohou půjčit svoje peníze nebo je to důkaz blížícího se kolapsu hodnoty současného evropského platidla? Gigantické množství peněz bylo ze strany centrálních bank, včetně té evropské, vrženo na finanční trh, kde ale leží ladem, bez racionálního využití v reálné tržní ekonomice. Tyto peníze nejsou v oběhu a leží v bankách v přebytečné rezervě a nepřináší žádnou podporu hospodářského růstu, který v celé Eurozóně dlouhodobě stagnuje. Evropská centrální banka se dokonce vytasila s novým programem levných dlouhodobých úvěrů bankám, který počítá dokonce s variantou, že by ECB bankám platila za to, že si od nich eura půjčí. Tato skutečnost je sama o sobě dostatečným argumentem v pochybnostech nad skutečnou hodnotou eura, kterých mudrlanti z ČNB od roku 2013 nakoupili za 600 miliard Kč, s údajným cílem udržet korunu na hranici 27 Kč za euro. Ono to ale vypadá, že cíl je přesně opačný a ČNB plní pokyny odněkud shůry na udržení hodnoty přehřátého eura. Chování ECB (vnucování eur bankám) tomu logicky nasvědčuje. Celý finanční systém je založený na lživých virtuálních penězích, neustále se nafukuje jak balón a jednoho krásného dne praskne. Až se to stane, cena zlata vystřelí raketově vzhůru. Stačí se podívat do minulosti. Ta je pravdivým a spolehlivým zrcadlem budoucnosti. Jenže to jaksi našim politickým oslům, a hlavně členům bankovní rady ČNB, nějak nedochází. Nebo to je všechno vykalkulovaný záměr?

Co se to, proboha, s ekonomikou děje?

Celosvětově ekonomický růst zpomaluje, a to jak v Evropě, tak i v Číně, Rusku a Japonsku. Vedle toho FED, ECB i naše ČNB společně avizují, že zhruba do poloviny příštího roku ukončí své intervence, tedy chrlení peněz do ekonomiky a masivní skupování státních dluhů. Co bude následovat poté? Vedle toho doposud strmě stoupající burza uměle vyhnaných cen komodit a akcií dosáhla nebetyčných výšin a lapajíc po dechu, začíná se strmým sjezdem svých ničím nepodložených hodnot. Nechci být nositelem zlých předzvěstí, ale mám takovou nepříjemnou předtuchu, že se schyluje k zhroucení celosvětových burz. Následky budou o několik řádů vyšší, než u předešlé krize, jež, jak se zdá, jen skrytě pokračuje.

Zhroucení eurozóny

Více než polovina Němců již nyní požaduje návrat k marce a počet nespokojených neustále narůstá. Průzkumy, co na členství v EU říká český občan, pro jistotu současný establishment (patolízal Sobotka) zatrhl, protože se to neslučuje se současným trendem politické korektnosti vůči EU. Té EU, které její legislativa umožňuje konfiskaci vkladů v bankách, a to od 1. ledna 2016. Nezdá se vám to jako příprava na drastickou měnovou reformu?

Zahraniční banky sídlící v Česku poslaly svým matkám do zahraničí 41 miliard

Šestice největších domácích bank svým zahraničním vlastníkům na dividendách poslala bezmála 41 mld. Kč, tedy 75 haléřů z každé 1 Kč vydělané v loňském roce. Jedná se o druhou nejvyšší sumu peněz v historii, jež byla na Češích vydělána. Zahraničním vlastníkům se tyto prostředky náramně hodily, neboť podle zveřejněného zátěžového testu Evropského bankovního úřadu nedopadly tyto banky zrovna nejlépe. Raiffeisenbank, UniCredit, Société Générale či Erste, které patří Česká spořitelna, se zařadily mezi 12 bank s nejhorším výsledkem. To, že něco není s bankami v pořádku, ukazuje razantní pokles jejich akcií v řádech desítkách procent. Největší ztrátu od začátku roku utrpěla největší z německých bank Deutsche Bank, když po čtyřech skandálních aférách její akcie ztratily celých 45 % hodnoty.

Toto vše je skutečný obraz politické neschopnosti dosavadních vrcholových garnitur řídit a chránit ekonomickou prosperitu naší země. Přidejme k tomu tříleté prznění přirozeného posilování hodnoty naší měny a vynoří se vám ucelený obraz hanebného chování mocensko-politických zaprodanců, kteří cíleně poškozují české hospodářství.

Řešením je banka se statutem neziskové organizace

Teď si asi někteří z vás ťukají na čelo. Kdo by asi tak chtěl provozovat banku, která nevydělává? A já odpovím zcela přesně. No přece stát. Ten by měl být garantem a hlídačem ekonomických stimulačních procesů směřujících k prosperitě ekonomiky a celého národa, protože hospodaří s prostředky, jež zinkasoval prostřednictvím daní od lidí. Porevoluční oslové prodali banky za pár šupů cizímu kapitálu, ten dnes dojí Čechy a láká občany za pomoci lživé reklamy do mnohdy nesplatitelných půjček. Při porušení smluvních podmínek ze strany klienta jej banka bez milosti předhodí exekutorům.

Podobným způsobem se Češi nechávají dojit od zahraničních firem v oblasti prodeje české vody Čechům. A kupodivu toto svinstvo (jinak to nazvat nelze) politikům, kteří to umožnili, 25 let prochází.

ČR je zlatým dolem Západu

To, co se z bankovního sektoru postupně vyklubalo, je nenažraná hydra, která nejenže není ekonomickou oporou společnosti, ale spíše trvalým nebezpečným rizikem, neboť jsou příčinou periodicky se opakujících světových finančních krizí. Řeči o tom, že u nás jsou banky v pořádku, jelikož ČR dostala páté nejlepší ratingové ohodnocení a že nám žádné nebezpečí nehrozí, je bohapustá mediální lež, protože matky těchto bank rozhodně v pořádku nejsou.

Ale pojďme k podstatě věci. Česká národní banka půjčuje peníze bankám ve své podstatě dnes již téměř zadarmo a některé, jako např. ECB, se dokonce chystají jim za to i platit. Banky, které nejsou schopné vyrobit ani špendlík, neposkytují očekávanou a přijatelnou společenskou finanční službu. Stal se z nich nepotřebný parazitující článek, bez kterého se společnost prostě obejde. Musí se ale chtít!!

Ve své podstatě se Česká národní banka již dnes v mnoha oblastech chová jako nezisková organizace poskytující svoje služby bankám téměř zdarma. Ale pozor, ne českému národu, ale cizím bankovním korporacím. Pro nápravu tohoto nežádoucího, pro společnost škodlivého stavu, stačí jen její portfolio služeb postupně rozšířit na města, obce, firmy a neposlední řadě i na občany, kteří jsou ze své podstaty jejím jediným svrchovaným vlastníkem. A až se to stane, zanikne současné banksterství.

Konec konců, města a obce již svoje účty, přes které proudí evropské dotace, u ČNB už zřízené mají, takže je to jen otázka chtít tuto rozšířenou službu národu poskytnout. Instituce banky v tom současném pojetí, které přináší lidské populaci jen zkažené ovoce, by postupně ztratila své opodstatnění a česká společnost by se vymanila ze zahraničního ekonomického vazalství. Veškerý zisk odvedený do zahraničí, tedy jednačtyřicet miliard, nám zůstane doma.A to není zdaleka všechno, co by mohla státní banka v pojetí neziskové organizace českému národu přinést.

Závěrem lze položit otázku: Co doposud bránilo politickým „špičkám“ zrealizovat toto navýsost prospěšné opatření, které by bezpochyby přineslo společnosti tolik potřebné osvobození od banxterské nadvlády? Odpověď bude stejná, jako v případě prošustrovaného zlatého pokladu. Je to způsobeno neschopností politických nýmandů, nebo se jedná o cíleně řízené ekonomické vysávání českého hospodářství odjinud?

Odpověď nechám na každém z vás s vědomím toho, že pozitivní závěr ve své odpovědi zřejmě jen tak lehce nenaleznete.

Petr Havlíček

Zakladatel a šéfredaktor internetového serveru Pozitivní svět

Tento článek lze libovolně šířit po internetu

Zdroj: blog.idnes.cz

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
12 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
fajt
25. 10. 2016 16:50

a kdo ty šmejdy potrestá … nikdo, takže nemá cenu se čílit a nebo si dělat konkrétní traumatickou vzpomínku, prostě stačí obecné, lidé byli, jsou a budou vždy svině, a kdo ještě chce někdy někomu bezdůvodně ( to je v podstatě pokaždé ) uvěřit, tak je prostě nemocný. ..)

Irena
25. 10. 2016 17:29

Proč asi zloděj krade? Proč podvodník podvádí? A navíc, když to může dělat zcela beztrestně? Šlo přece o klasické špatné manažerské rozhodnutí. To se stává. Od roku 89 zas a znova a pořád dokola. Cožpak je tady ještě někdo, koho to udivuje?

idiotronic
25. 10. 2016 23:33

V záměru nemusí být omyl. V chaosu 2. světové války mohl s částí zlata Beneš disponovat a držet tajnou službu plk. Františka Moravce (včetně atentátu na říšského protektora a šéfa Interpolu v jedné osobě).V příštím chaosu nebude zlato, nebude Beneš, nebude Československo.

Sio
Sio
26. 10. 2016 9:15

Není v tom omyl. Autor píše logicky ale své úvahy odvíjí od špatných předpokladů. Chyba je v koncepci. Stačí si uvědomit, že žijeme v imperialismu a roli státu v tomto stádiu kapitalismu. Státy, a to i ty největší, jsou vazaly nadnárodního kapitálu, finanční oligarchie. Ta nikdy nedopustí, aby si stát udělal banku jako neziskovku sám pro sebe. Ani FED není majetkem USA jako státu, pokud vím. Státy jsou jen nástroje moci, říkejme jí nadnárodní kapitál, GP nebo jak chceme. Pokud nevyjdeme z této reality, nemůžeme se dostat k validním závěrům. Určitou autonomitu, pokud nevychází za rámec záměrů GP, managementy bank… Číst vice »

Gatta
Gatta
26. 10. 2016 14:21

Irena napsala: „Šlo přece o klasické špatné manažerské rozhodnutí. “
On ten temný feudalismus měl taky něco do sebe … ve své době velmi snadno řešitelný případ.

Tento popis situace, nebo tomuto velice podobný, jsem už někde četl. Možná i 2x.
Závěr je ale jaksi úplně mimo.
Ty popsané toky peněz totiž jen vyjadřují silové poměry mezi zúčastněnými – a existenci těchto silových poměrů tedy nelze pominout ani při úvahách o jakémkoliv možném řešení.

Irena
26. 10. 2016 14:30

Gatta napsal Irena napsala: „Šlo přece o klasické špatné manažerské rozhodnutí. “ On ten temný feudalismus měl taky něco do sebe … ve své době velmi snadno řešitelný případ. Tento popis situace, nebo tomuto velice podobný, jsem už někde četl. Možná i 2x. Závěr je ale jaksi úplně mimo. Ty popsané toky peněz totiž jen vyjadřují silové poměry mezi zúčastněnými – a existenci těchto silových poměrů tedy nelze pominout ani při úvahách o jakémkoliv možném řešení. To určitě, ale aby se dalo něco v té věci vůbec udělat, a třeba se při řešení i o někoho opřít, pokud to bude… Číst vice »

Gatta
Gatta
26. 10. 2016 14:44

Re Irena – To máte podobné u každého kolektivního majetku. Děsivé je, že třaba ani u SVJ nenastartuje lidem ta osobní odpovědnost za vlastní majetek, pořád to berou „jako něco společné o co se jim má někdo postarat…“. A přitom ty byty mají milionové hodnoty a ti lidé prakticky nemají žádný jiný relevantní majetek. Nejsou v těchto pojmech vůbec zvyklí uvažovat. Stále znovu a znovu mě to udivuje … Jedna poučka říká, že lidé jsou schopni ekonomicky myslet v rozsahu “ částka větší než je peníz pro žebráka – a menší než je jeho měsíční plat, nebo měsíční rozpočet jeho… Číst vice »

Irena
26. 10. 2016 14:59

Já nevím, mě připadá úplně jednoduché říci lidem. Nač vlastně máte stát? Nač si v něm platíte lidi, kteří na profesionálním základě mají řídit vaše záležitosti? Připadá vám, že je řídí správně? Nezdá se vám, že ten systém, jaký tu máme vůbec není funkční? Přece se věci nevylepšují, ale stále zhoršují. Víte, co je to hra s nenulovým součtem? Taková, ve které je předem určen vítěz, ať se ti druzí hráči snaží jak chtějí? Rozhlédněte se okolo sebe a zjistíte, že tyto hry se tu hrají v malém i velkém (na místní, celostátní i nadnárodní úrovni), že v nich nemáte… Číst vice »

Gatta
Gatta
26. 10. 2016 15:11

Dnes už jen krátce.
S teorií her jsem se kdysi poprvé setkal v jedné knížce od Plzáka :-) Si ještě něco pamatuji (a pro jistotu jsem se mrknul zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie_her), a myslí, že to je definováno trochu jinak.

On by každý měl začít u sebe – starat se „o svoje peníze !!“ a pak by mu došly i ty vyšší a vyšší souvislosti.
Bohužel mnoho lidí má představu o světě jako ta „veselá malá růžová prasátka, která mohou bezstarostně a radostně běhat od kvítku ke kvítku po rozkvetlé louce (supermarketu)“.

Irena
26. 10. 2016 15:19

No já vycházela z jiné definice: Hra s nenulovým součtem je termín z matematické disciplíny, která se nazývá „teorie her“. Hra s nenulovým součtem je hra, jejíž princip je postaven takovým způsobem, že nezávisle na strategii, kterou zvolí různí účastníci dané hry, je výhra vždy jednoznačně a předem určena pouze pro jednoho z nich. Hry se mohou účastnit jak individuální hráči, tak i korporace. V případě, že jsou účastníky hry korporace, je souhrnná výhra ve hře s nenulovým součtem určena pouze pro jednu z nich. Ovšem mezi účastníky, ze kterých se korporace skládá, mohou být i takoví, kteří prohrají a… Číst vice »

Sio
Sio
27. 10. 2016 8:57

Jistě, i korporace si vzájemně konkurují, což je zobecňováno jako příklad, že konkurence funguje. A ona funguje … mezi zhruba stejně silnými, kteří se poperou o stejný sektor trhu. Výsledkem je občas krach jedné a její pohlcení vítězem. Ale to vede jen k další akumulaci kapitálu a dnes jsou již korporace (a banky) tak silné, že se to stává řidčeji. A i zde hraje roli politika. Třeba v USA jsou některé banky TBTF (Too Big To Fall) a vláda je podpoří z peněz daňových poplatníků jiné, kterým se té cti nedostalo a byly pohlceny https://cs.wikipedia.org/wiki/Lehman_Brothers Kam to může dojít? K… Číst vice »

Irena
27. 10. 2016 9:11

Sio napsal
Jistě, i korporace si vzájemně konkurují, což je zobecňováno jako příklad, že konkurence funguje.

Pokud jsou součástí hry s nenulovým součtem, a to jsou, tak je jakákoliv konkurence pouze zdáním pro ty, kteří nejsou schopni, nebo nemají ze svého místa možnost uvidět celou strukturu hry.