Hořký samet: Pitěr (26. díl)

Zasnila jsem se s očima obrácenýma do sebe. Představovala jsem si náš budoucí život v demokracii. Viděla jsem otce v dobře padnoucím obleku s peněženkou naditou bankovkami. Elegantní máti v pohodlných lodičkách a ledničku plnou jídla. Zapovězené pokoje v našem strašidelném domě se v kapitalistické budoucnosti navždy zbavily cihlového prachu a zaplnily se vkusným nábytkem. Zamčené dveře se zázračně otevřely a rozrytá zahrada pokryla zeleným trávníkem. Namísto míchání betonu jsme o víkendu na terase pořádali grilování s otcovými obchodními partnery. Už jsme nemuseli roztlačovat auto, ani přespávat ve všivých hotelech a cestovat na Západ jako cikáni. Přivřela jsem blahem oči. Nemohla jsem se dočkat revoluce.

 

Svět ruskýma očima 582

Digitální majitelé myšlenek * Pompeo blahopřeje vítězům voleb, bolivijské kyvadlo se stále kývá * Karabašský konflikt je nejstarší v post-sovětském prostoru