Hořký samet: Medůza (36. díl)

V tu chvíli se venku ozvaly kroky v křupajícím sněhu.
„Někdo chodí po zahradě!“ Vyskočila jsem na nohy.
„To snad ne.“ Pochybovačně zamrkala. 
Následovala jsem ji po špičkách do ložnice rodičů. Povytáhla na okně papírovou žaluzii a opatrně vykoukla ven.
„Ježišmarja. Mělas pravdu.“ Zašeptala vyděšeně a ukázala dolů na dvojici lidských stínů, natahujících se na terase. „Jsou tam nějaký chlapi s baterkou!“