Kerého blba toto móže napadnút

Vrbětická historka je ne nepodobná konspiračním teoriím o ufonech. Na jedné straně máme dvě nesporně existující osoby (vždyť byli i v ruské televizi) a na druhé straně máme dva nesporně vybuchlé muniční sklady. Vycpeme prostor mezi těmi osobami a těmi výbuchy vatou příběhu a budeme se tvářit, že realita osob a výbuchů potvrzuje i realitu příběhu.

 
 

Proboha, proč by to Rusové dělali?

Stane-li se kriminální čin, pokládají si kriminalisté i lidé všeobecně jako první otázku Cui bono?, čili komu to prospívá. To platilo od okamžiku vzniku lidského druhu na planetě, platilo to staletí i tisíciletí – až jsme dospěli do doby přítomné, kdy Cui bono už náhle a ze zdánlivě nevysvětlitelných příčin a důvodů platit přestalo.