Duben 21, 2009
Konference OSN o rasismu, která začala v Ženevě, byla první den prakticky bez účasti mužů a žen s bledými tvářemi. Spojené státy, Kanada, Itálie či Německo konferenci kvůli ochraně spojenectví s Izraelem bojkotovaly dopředu, většina členských států EU pak konferenci opustila na protest proti projevu íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, přičemž Česká republika toho využila, aby odešla z konference nadobro.
Íránský prezident si v zahajovací den konference na adresu Izraele opravdu nebral servítky a prohlásil, že vojenské invaze do Palestiny po druhé světové válce byly vedeny „utrpením Židů“. „Uchýlili se k vojenské agresi, aby pod záminkou judaismu zbavily domova celý jeden národ. Vyslali migranty z Evropy, Spojených států a dalších částí světa, aby v okupované Palestině vytvořili zcela rasistickou vládu.“
Když se zástupci Evropské unie zvedli a odcházeli při jeho projevu ze sálu, Ahmadinežád dodal: „Chtěl bych vážené přítomné požádat, aby tyto lidi omluvili. Jsou totiž dezinformovaní. Zatímco mnozí proponentni rasismu dnes rasismus slovy i hesly odsuzují, několik mocných zemí má volnou ruku k tomu, aby rozhodovaly o osudu jiných národů, a to ve svém zájmu, přičemž mohou beztrestně porušovat všechny zákony a humanitární hodnoty.“
Ačkoli se íránský prezident tentokrát vyvaroval jakéhokoli popření holocaustu, téma nezaniklo. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu
Ahmadínežádův projev odsoudil také izraelský prezident Šimon Peres, který ho přirovnal k diktátorům z éry druhé světové války. „Je těžké pochopit, proč si despotové jako nacistický Hitler, bolševický Stalin nebo perský Ahmadínežád vybírají Židy za cíl své nenávisti, svého šílenství a násilí,“ prohlásil v den, kdy si Židé připomínají holocaust. „Možná si vybrali Židy pro jejich spirituální sílu – je to národ chudý materiálně, ale bohatý svými hodnotami – protože každý, kdo je postižen megalomanií, se duchovního bohatství bojí.“
Peres v této souvislosti napadl Švýcarsko za pořádání konference. „Neutralita musí mít své meze, a to i ta švýcarská,“ prohlásil. „Opravdu má takový muž mluvit? Tak že má vypadat budoucnost?“
Vedle Švýcarska, jehož prezident Hans-Rudolf Merz si v Izraeli vysloužil kritiku, že se s Ahmadínežádem setkal, se mezinárodní židovské organizace pustily i do Vatikánu, neboť i ten vyslal na konferenci svou delegaci. „Svou účastí Vatikán schvaluje to, co se tam připravuje proti Izraeli,“ prohlásil hlavní římský rabín Ricardo Di Segni, zatímco Shimon Samuels, šéf Evropské kanceláře Střediska Simona Wiesenthala podotkl, že tím Vatikán „schvaluje nenávistnou kampaň“ proti Izraeli.
Asi nejostřeji se do účastníků konference o rasismu pustil americký neokonzervativec a právník Alan Dershowitz. Jihoafrického arcibiskupa a nositele Nobelovy ceny za mír Desmonda Tutu označil za „bigotního rasistu“, který je „hluchý, slepý a tupý, když se cokoli týká Izraele.“ Dershowitz, který se proslavil obhajobou O.J. Simpsona a svými komentáři o izraelském právu nakládat s Palestinci, jak uzná za vhodné, rovněž zaútočil na Norsko, které je „jedním z největších pachatelů vůči Izraeli“, a to i navzdory faktu, že norský ministr zahraničí při Ahmadínežádovu projevu také opustil konferenční sál.
Nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel pro změnu požadoval, aby byl íránský prezident „zatčen a obžalován z podněcování ke genocidě, což je zločin proti lidskosti“. „Ahmadínežádovo místo není na půdě OSN, ale před mezinárodním soudem,“ prohlásil Wiesel v souvislosti s konferencí v Ženevě prohlásil, že popírači holocaustu nedostanou šanci uskutečnit druhou genocidu vůči Židům. „To je nejvyšší povinnost státu Izrael, to je nejvyšší povinnost moje coby premiéra,“ zdůraznil.
Převzato z www.czechfp.cz
Íránský prezident si v zahajovací den konference na adresu Izraele opravdu nebral servítky a prohlásil, že vojenské invaze do Palestiny po druhé světové válce byly vedeny „utrpením Židů“. „Uchýlili se k vojenské agresi, aby pod záminkou judaismu zbavily domova celý jeden národ. Vyslali migranty z Evropy, Spojených států a dalších částí světa, aby v okupované Palestině vytvořili zcela rasistickou vládu.“
Když se zástupci Evropské unie zvedli a odcházeli při jeho projevu ze sálu, Ahmadinežád dodal: „Chtěl bych vážené přítomné požádat, aby tyto lidi omluvili. Jsou totiž dezinformovaní. Zatímco mnozí proponentni rasismu dnes rasismus slovy i hesly odsuzují, několik mocných zemí má volnou ruku k tomu, aby rozhodovaly o osudu jiných národů, a to ve svém zájmu, přičemž mohou beztrestně porušovat všechny zákony a humanitární hodnoty.“
Ačkoli se íránský prezident tentokrát vyvaroval jakéhokoli popření holocaustu, téma nezaniklo. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu
Ahmadínežádův projev odsoudil také izraelský prezident Šimon Peres, který ho přirovnal k diktátorům z éry druhé světové války. „Je těžké pochopit, proč si despotové jako nacistický Hitler, bolševický Stalin nebo perský Ahmadínežád vybírají Židy za cíl své nenávisti, svého šílenství a násilí,“ prohlásil v den, kdy si Židé připomínají holocaust. „Možná si vybrali Židy pro jejich spirituální sílu – je to národ chudý materiálně, ale bohatý svými hodnotami – protože každý, kdo je postižen megalomanií, se duchovního bohatství bojí.“
Peres v této souvislosti napadl Švýcarsko za pořádání konference. „Neutralita musí mít své meze, a to i ta švýcarská,“ prohlásil. „Opravdu má takový muž mluvit? Tak že má vypadat budoucnost?“
Vedle Švýcarska, jehož prezident Hans-Rudolf Merz si v Izraeli vysloužil kritiku, že se s Ahmadínežádem setkal, se mezinárodní židovské organizace pustily i do Vatikánu, neboť i ten vyslal na konferenci svou delegaci. „Svou účastí Vatikán schvaluje to, co se tam připravuje proti Izraeli,“ prohlásil hlavní římský rabín Ricardo Di Segni, zatímco Shimon Samuels, šéf Evropské kanceláře Střediska Simona Wiesenthala podotkl, že tím Vatikán „schvaluje nenávistnou kampaň“ proti Izraeli.
Asi nejostřeji se do účastníků konference o rasismu pustil americký neokonzervativec a právník Alan Dershowitz. Jihoafrického arcibiskupa a nositele Nobelovy ceny za mír Desmonda Tutu označil za „bigotního rasistu“, který je „hluchý, slepý a tupý, když se cokoli týká Izraele.“ Dershowitz, který se proslavil obhajobou O.J. Simpsona a svými komentáři o izraelském právu nakládat s Palestinci, jak uzná za vhodné, rovněž zaútočil na Norsko, které je „jedním z největších pachatelů vůči Izraeli“, a to i navzdory faktu, že norský ministr zahraničí při Ahmadínežádovu projevu také opustil konferenční sál.
Nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel pro změnu požadoval, aby byl íránský prezident „zatčen a obžalován z podněcování ke genocidě, což je zločin proti lidskosti“. „Ahmadínežádovo místo není na půdě OSN, ale před mezinárodním soudem,“ prohlásil Wiesel v souvislosti s konferencí v Ženevě prohlásil, že popírači holocaustu nedostanou šanci uskutečnit druhou genocidu vůči Židům. „To je nejvyšší povinnost státu Izrael, to je nejvyšší povinnost moje coby premiéra,“ zdůraznil.
Převzato z www.czechfp.cz
