Duben 29, 2010
Ethan McCord, bývalý americký voják, prokázal velkou odvahu a osobní integritu tím, že poukázal na americké válečné zločiny v Iráku a odsoudil je.
McCordova odvaha a morální pevnost nemají nic společného s jeho výcvikem v americké armádě. Jeho ctnost a zřetelné lidství jsou tu ve skutečnosti navzdory výcviku v americké armádě, ktera se ho, jak sám říká, systematicky snažila proměnit v chladnokrevný stroj na zabíjení, zbavený jakékoli morálky a svědomí. (1)
Jeho svědectví však bezpochyby ukazuje, že angažovanost USA v Iráku nemá nic – absolutně nic – co do činění s "válkou proti teroru". Je to ve skutečnosti teroristická válka vůči civilistům – válečný zločin zahrnující každodenní zločiny proti lidskosti. Je to ten druh válečných zločinů, za které byli nacističtí pohlaváři souzeni v Norimberku. Není vůbec nic přehnaného na tom, aby mezinárodní společenství stíhalo politické a vojenské vůdce, od Bushe a Blaira až po Obamu s Brownem, jako válečné zločince.
V červenci 2007 hlídkoval McCord se svou četou v Bagdádu, když se dostal pod palbu povstalců. Americký bitevní vrtulník brzy přiletěl, ale místo aby bojoval proti povstalcům, začal záměrně a metodicky likvidovat civilisty, včetně dětí. Krveprolití, jak uvádí McCord, bylo odporné.
McCord navzdory rozkazu svého velitele zachránil dvě těžce zraněné děti z hromady mrtvol. Naneštěstí pro americké nejvyšší vojenské vedení uniklo do veřejného prostoru video pořízené z této hromadné masové vraždy nevinných tak, jak bylo zaznamenáno z vrtulníku, a je nyní přístupné přes internet díky kampani skupiny ochránců idských práv skupiny WikiLeaks.
McCord je autorem několik bystrých komentářů o skutečné povaze americké vojenské mise v Iráku (i Afghánistánu a Pákistánu). Říká, že výše uvedený incident nebyl zdaleka ojedinělým „omylem“. Takové masakry jsou "každodenní záležitostí". Když se tedy americká armáda omlouvá za "náhodné" zabíjení civilistů v Iráku (Afghánistánu, Pákistánu), je to jenom cynický trik, jak zamaskovat skutečnost, že takovéto zabíjení je záměrné a na denním pořádku.
McCord také říká, že zpočátku sloužil v Iráku s hrdostí, v domnění, že jde o boj za svobodu a demokracii. To, co se ovšem po zkušenostech dozvěděl, je, že on a jeho kolegové vojáci jsou záměrně odlidšťováni jejich veliteli, aby se stali masovými vrahy. Je tragické, že mnozí z těchto vojáků si po odchodu z armády berou vlastní život, což je zapříčiněno traumatem a napachanými zločiny, které tam byli přinuceni spáchat. McCord ukazuje, že nakonec jsou to obyčejní Američané, kteří platí tu ohromnou lidskou, morální, psychologickou, sociální a finanční cenu za válečné zločiny jejich země – zatímco architekti těchto trestných činů se utápějí v bohatství a privilegiích.
Jak také uvádí: „Lidé, kteří řídí tento systém, se nemusí zabývat dopady. Je to americký lid, které to postihne, a který se s tím bude muset vypořádat. Americký lid se bude muset postarat o všechny ty vojáky, kteří se vrátí zpátky z války, kteří nemají východisko a jsou jako časované nálože.
Pronásleduje mě to každý den. Když zavřu oči, vidím, co se stalo ten den, a mnoho dalších dní, jako nějaká počítačová prezentace v mé hlavě. Znova cítím všechny ty pachy. Znova slyším výkřiky těch dětí. Lidé, kteří řídí tuto velkou válečnou mašinu, se s tím nemusí zabývat. Žijí ve svých palácích za 36 milionů dolarů a spí v noci dobře.“
Finian Cunningham je novinář a hudebník. Najdete ho na MySpace.
Pozn.:
1. Interview Ethana McCorda pro World Socialist Website:
http://www.wsws.org/articles/2010/apr2010/emcc-a28.shtml
Převzato z Global Research
Překlad: Clair
