Bermudský trojúhelník ODS

Na obzoru se nevynořuje plachta bílá, na obzoru se rýsuje krize, která by mohla být srovnatelná s tou z třicátých let minulého století. Až doposud blahobytné země poznají hlad a bídu a ty chudé masové vymírání kvůli nedostatku potravin, pak je možné všechno: od celosvětové války o zdroje až po obrovké politické a sociální otřesy, nástup exterémně pravicových i levicových stran.

Ale je také možné, že se vládám podaří (pomocí bankovního komunismu, v němž budou zaplaceny maňasové účty bohatců z veřejných peněz, tedy i z vašich) vybruslit z těžkého maléru, do kterého svět dostala kapitalistická nenažranost, zhoubný systém globálního kapitalismu a finančnictví, ve kterém ten největší prospěch přinášejí – namísto užitečné práce – spekulace a hry na burzách a finančních trzích. Hry, které se v konečném důsledku hrají s lidskými osudy a možná i hlavami.

To se ještě uvidí, jestli bude krize odvrácena, šance jsou tak fifty-fifty. Neboť toto volali minulý týden demonstranti mezi Bastilou a Operou:

„Nemáme v úmyslu platit jejich krizi. Ať platí spekulanti a zbohatlíci. Jiná politika je možná a naléhavě nutná. Jiná Evropa je možná a naléhavé nutná. Neposlouchat příkazy Evropské centrální banky. Zvýšit platy námezdně pracujícím, snížit platy bankéřům a euro spekulantům. Nově spravedlivě rozdělit národní bohatství. Všichni společně za sociální, demokratickou a mírovou Evropu. Poslední bitva vzplála … Avanti popolo, bandiera rossa…"

Zpět k nám domů, mezi Jánský vršek, Strakovku a Hrad, k tomuto novém trojúhelníku smrti pro veškerou uměřenost a rozum:

Brzy možná poznáme, jak hloupé a zhoubné byly demoliční a devastační protievropské kroky ODS, která vždy odmítala evropskou integraci, bojkotovala zavedení společné měny, házela velkým a rozhodujícím zemím EU klacíčky pod nohy a snažila se je kopat do kotníků. Sice tak vysoko nevyskočila, aby si mohla kopnout, ale i ta její blbá a protivná snaha byla v Evropě zaznamenána a zřejmě budou postupně vyvozovány důsledky, ze směru východního i západního.

Možná v některé z nadcházejících zim poznáme (brrr, to topení studí), jak nepředložené a škodlivé bylo úsilí těch, kteří se – z mrzce prospěchářských a idiotsky ideologických důvodů – snažili rozbít evropskou společnou politiku a namísto kolektivní evropské bezpečnosti zvolili americkou nebezpečnost.

Možná některé nadcházející léto poznáme, jak strašně se celá jedna země může potit v tom ošklivém hicu, který panuje mimo Evropskou unii.

Pouhé a necelé tři roky od voleb 2006 stačily na to, aby lidé pochopili, že ideologie, kterou vyznává ODS je zhoubná a škodlivá, že v této straně převládají asociální, arogantní, egoističtí a i dalšími osobními vlastnostmi protivní politici (přičemž nikoliv na posledních místech se tyčí jejich esenciální vychytralé hlupství a zlovolnost), že program ODS je protilidový, antievropský, katastrofální jak pro společnost, tak i pro hospodářství. Že realizace tohoto programu vážně ohrožuje základní a životní zájmy občanů, celého státu, jde na ruku a na kapsu těm nejbohatším.

Lidé to pochopili. Teď se čeká na ODS.

Ale jenom do příštích voleb.

Pak mohou vyměnit svůj malý trojúhelník na Malé Straně za ten větší, veliký, v západním Atlantiku.

Viky už na ně čeká.

A možná se s nimi podělí o to, co mu svojí hloupostí a neschopností umožnili v Česku nabagrovat.

Ale – jak tak znám pana Více Takových – dost bych se divil.

Převzato z blogu autora na idnes.blog.cz

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments