Boj s krizí, boj s lobby

Ekonomické analýzy se celkem shodují v tom, že boj se současnou hospodářskou krizí si od státu žádá určitou expanzi, včetně fiskálních pobídek k posílení domácí poptávky. To je však vítanou příležitostí pro nejrůznější lobbyistické skupiny a vlivné finanční instituce a podniky vyzískat veřejné prostředky. Jak proti takovým tlakům obstojí česká vláda? A jaká velikost a forma fiskální pobídky by byla pro českou ekonomiku nejúčinnější?

Ideologie a politika proti etice a realistické analýze

Při uvažování o fiskální expanzi dochází k ostrým střetům na ideologické a politické rovině. Mezinárodní zkušenosti naznačují, že tyto střety často zastíní realistické analýzy, zdravý rozum i etiku. Než začneme koncipovat fiskální expanzi, ujasněme si, oč komu jde.

Pryč s -ismy

Zní to všude v médiích: „Fiskální politika nefunguje. Pouze monetární expanze může pomoci!“ „Ne, musí se snížit daně!“ „Ne, jediné co bude fungovat, je zvýšit výdaje!“ A důkazy? V lepším případě to jsou jednoduché modely, které nezachycují konkrétní skutečnost. V horším případě se jedná o víru, která žádnou analýzu nepotřebuje. Dokáže v boji s krizí česká vláda odhlédnout od ideologických „pravd“ a hledat pragmatická řešení?

Odmítnutí lobby

Lobbyistické skupiny a vlivní představitelé finančních institucí, podniků i skupinových zájmů pod záminkou krize žádají o pomoc. Každý ozbrojen argumenty, proč je v národním zájmu právě jemu dát příspěvek z veřejných rozpočtů, či alespoň daňovou úlevu nebo ochranu na domácím trhu. Je smutnou stránkou mezinárodní politické praxe, že mnohým je vyhověno. Fiskální pobídky jsou v boji proti krizi drahé a neúčinné právě tehdy když je spolykají vlivné kruhy. Dokáže to tentokrát česká vláda jinak?

Morálka a strategie

Obavy z krize sílí, když si lidé připadají bezmocní a bez ochrany před rizikem neznámého rozměru. Výzkum potvrzuje, že davové obavy pak dále paralyzují fungování ekonomiky i společnosti, roste kriminalita. Boj s krizí je účinnější, pokud obsahuje určitou sociální dimenzi, tedy především ochranu před naprostou chudobou a strádáním a záruku základních sociálních služeb pro každého. Stejně důležité a dlouhodobě přínosné je ale také posílení důvěry ve společnosti a na trhu nápravou podmínek pro podnikání a pro vytváření výdělečných příležitostí.

Podrobná a nestranná analýza – co a jak může opravdu fungovat?

Poctivá analýza je časově a technicky náročná, a většinou nepřináší ani slávu ani mediální titulky. Je ale potřebná k pochopení možného dopadu uvažovaných státních zásahů v konkrétních podmínkách. Usměrní poctivá analýza boj s krizí v ČR?

Pracovní hypotéza: Důchodci, služby a dlouho odkládané investice

S deficitem veřejných rozpočtů necelých 1.5% HDP a vládním dluhem pod 30% HDP si v současné době může Česká republika dovolit krátkodobou fiskální expanzi ve velikosti 1.0-1.5% HDP, aniž by porušila maastrichtská kriteria nebo ohrozila svůj střednědobý fiskální výhled. Při strategickém řízení vládního dluhu, které ČR může prostřednictvím svého členství v EU realizovat, lze zaručit, že fiskální impuls do budoucna neohrozí jeho obsluhu ani refinancování.

Zvýšení důchodů

Jak nasměrovat veřejné výdaje, aby co nejúčinněji posílily spotřebu domácích výrobků a služeb? Podle analýz peníze navíc spíše utratí za spotřebu ti, kteří mají nižší příjmy. Útraty nízkopříjmových jedinců vyšší měrou zahrnují potraviny a základní spotřebitelské služby. Lidé s nižšími příjmy jsou také citlivější na cenu a se sklonem nakupovat zvláště v době přechodného snížení cen. Sklon ke zvýšení spotřeby mají zvláště lidé s menšími závazky do budoucna.

V české společnosti tyto podmínky splňují hlavně důchodci. Výše průměrného důchodu je necelých 9000Kč a pravděpodobnost, že si důchodce z peněz navíc přilepší okamžitou spotřebou, a zvláště spotřebou potravin a základních služeb, je celkem velká. Negativní vedlejší účinky, ve smyslu snížení zájmu pracovat, jsou u důchodců celkem nepodstatné. Z etického hlediska lze v českých poměrech proti zvýšení minimálního a nižších hladin důchodů také jen těžko protestovat. Dlouhodobé důchodové a fiskální modely, které jsou k dispozici i na Ministerstvu financí ČR pomohou nalézt parametry důchodových úprav tak, aby neohrozily dlouhodobý fiskální výhled.

Dočasné snížení spotřební daně u služeb

A jak upravit daně? Na rozdíl od spotřebních výrobků je většina služeb domácího původu. V sektoru služeb je téměř 60% zaměstnanosti v ČR (ve srovnání se 40% v průmyslu – což je nejvyšší podíl zaměstnanosti v průmyslu v celé EU – a 4% v zemědělství) a strategií by mělo být podíl zaměstnanosti ve službách v budoucnosti zvyšovat. Podle analýz je vytvoření pracovních míst v sektoru služeb také mnohem méně nákladné než udržení nebo vytvoření pracovních míst v průmyslu.

Snížení sazeb DPH na služby a rozšíření služeb na které se snížené sazby vztahují by mělo mít okamžitý a jednoznačně pozitivní dopad na spotřebu i zaměstnanost a tak účinně přispět k omezení dopadu krize na českou ekonomiku. (S cílem podpořit tvorbu pracovních míst EU umožňuje dočasné snížení sazeb DPH na služby na hladinu 5%.)

Výběr projektů pro veřejné investice

Veřejné investice mohou jednoznačně zmírnit dopad krize i přispět k budoucímu ekonomickému rozvoji a kvalitě života. Podmínkou ale je, aby projekty byly vybrány nestranně a s jasným cílem. V rámci fiskální expanze by bylo vhodné co nejrychleji otevřít veřejnou diskuzi a stanovit osobní odpovědnost za kvalitu analýz i konečných rozhodnutí ve věci výběru nových investiční projektů.

Co nabídnout lobbyistickým skupinám? Lepší prostředí pro poctivý byznys

Kromě fiskální pobídky ale česká ekonomika nutně potřebuje nápravu prostředí pro podnikání. Mezi 185 zeměmi hodnocenými Světovou bankou v kvalitě prostředí pro byznys se Česká republika pro rok 2009 umístila na 75. místě (společně s Polskem jako dvě země s nejhoršími podmínkami pro byznys v celé EU). Komplikovanost a časová náročnost plateb daní a sociálního pojištění zařadila ČR dokonce až na 118. místo, obtížnost bankrotu na 113. místo, a problémy ve vymahatelnosti kontraktů na 95. místo.

Vláda by se ve snaze omezit dlouhodobý dopad současné krize měla zaměřit na usnadnění podmínek pro poctivý byznys. Proč v Česku například založení podniku obnáší v průměru třikrát vyšší náklady než třeba na Slovensku, postavení obyčejného skladu vyžaduje 36 byrokratických procedur (ve srovnání s 13 na Slovensku nebo 6 v Dánsku), registrace majetku v průměru trvá 123 dní a stojí 3% hodnoty majetku (ve srovnání se 17 dny na Slovensku a 2 dny v Dánsku a nulovými náklady v obou zemích), proč plnění daňové povinnosti a platby sociálního pojištění zaberou průměrnému podniku 930 hodin ročně (ve srovnání s 325 hodinami na Slovensku a 59 hodinami v Lucembusku), a uplatnění kontraktu v průměru trvá 820 dní (ve srovnání s 565 dny na Slovensku nebo 150 dny v Singapuru)? (Doing Business 2009)

Reformy směrem k zefektivnění státní správy a posílení základů právního státu by byly do budoucna velkým přínosem pro hospodářský rozvoj, důvěru občanů a celkovou společenskou atmosféru. Namísto finanční pomoci by také měly být tou hlavní odpovědí na tlak lobbyistických zájmů.

Zdroje statistických údajů: Český statistický úřad , Ministerstvo financí

 

Nové zajímavé čtení: Smrt posvátných krav? Are all the sacred cows dead? Implications of the financial crisis for macro and financial policies.

 

Převzato z blogu autorky na www.aktualne.cz

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments