Dlouho očekávané kongresové slyšení vrchního velitele amerických sil v Iráku generála Petraeuse a amerického velvyslance v Iráku Crockera proběhlo v napjaté atmosféře. Generál označil změny za pozitivní, ale křehké a vratké. Oba poté zdůrazňovali podíl Íránu na nedávných bojích v Basře. Požadovali přestávku 45 dnů ve snižování počtu vojáků poté, co v červenci odejdou loňské posily, a statistickými údaji dokazovali, že situace v Iráku se zlepšuje.
Podpořil je republikánský kandidát na amerického presidenta McCain, který dlouhodobě prohlašuje, že Američané mají zůstat v Iráku tak dlouho, jak bude třeba. Demokratický předseda branného výboru Levin, senátor Liebermann a presidentští kandidáti Clintonová a Obama však kladli velmi nepříjemné otázky a požadovali, aby se ve stahování vojsk pokračovalo. Debata nastolila mj. tyto zajímavé otázky, na něž generál ani velvyslanec nebyli schopni uspokojivě odpovědět: Jestliže jdou věci kupředu, proč Crocker a Petraeus dělají takové drahoty s návratem vojáků? Jestliže je Írán hrozbou, proč byl íránský president Ahmadínedžád vítán při své návštěvě v Bagdádu s otevřenou náručí?
Ve stejné době mají Írán, Sýrie a Libanon nejvyšší stav vojenské pohotovosti kvůli americkým manévrům v Perském zálivu a izraelskému vojenskému cvičení. Letadlová loď Abraham Lincoln směřuje do Perského zálivu a podle vojenských zdrojů se zvyšuje pravděpodobnost amerického útoku na íránská vojenská zařízení. Americká rozvědka hlásila, že se Írán přímo zúčastnil na těžkých potyčkách mezi vládními vojsky a povstaleckými milicemi v Basře a jižním Iráku tím, že Revoluční gardy řídily a zásobovaly tyto milice. Generál Petraeus obvinil Írán z toho, že je původcem raketového ostřelování bagdádské Zelené zóny, kde sídlí vláda, americká diplomacie i vojenské velení. Ve skutečnosti ovšem k příměří v Basře došlo až po íránském zprostředkování.
Dalším zvýšením napětí hrozí oznámení íránského presidenta Ahmadínedžáda o tom, že Írán již má devět tisíc odstředivek pro svůj jaderný program. Podle vědců je k sestrojení jaderné bomby mimo další techniky potřebných patnáct tisíc těchto odstředivek. Ahmadínedžád také v rozporu se svými předchozími vyjádřeními nevyloučil, že Írán bude usilovat o jadernou zbraň.
Incident z 24. září loňského roku, kdy letadlo B-52 s šesti jadernými raketami létalo tři hodiny nad Spojenými státy, prý také nebyl žádnou náhodou. Zbraně měly původně zamířit na Střední Východ a být použity proti Íránu poté, co se Izrael chystal zaútočit na jeho vojenská zařízení. Katastrofě zabránilo několik osob v americkém letectvu a zpravodajské služby.
Opravdu stojíme nad propastí?
Foto 1 zdroj
Foto 2 zdroj
