Bush v Obamovi

Naomi Wolfová

ZÁTOKA GUANTÁNAMO, KUBA – V americkém Senátu probíhají slyšení s cílem vyhodnotit, jak by se mělo naložit s 240 zajatci, kteří jsou stále za mřížemi v zátoce Guantánamo, a co se stane s vojenskými tribunály a zadržováním bez procesu, které zavedly Bushova administrativa a jí povolný Kongres. Americký Kongres také debatuje, co bude se samotným zadržovacím táborem, jenž byl založen v roce 2002 pro muže označované za „nejhorší z nejhorších“, a to v prostředí, které Bushovi právníci záměrně koncipovali jako „právní mimoprostor“.


Nejsou však tato senátní slyšení pouhou zástěrkou nové reality, která je stejně špatná jako ta stará – a v některých ohledech ještě horší? Vojenské tribunály bez řádného procesu už opět fungují. Prezident Barack Obama sice propustil několik zajatců, zejména čínských Ujgurů, a další poslal ke skutečnému procesu do New Yorku, avšak nyní zlověstně naznačuje, že se chystá začít s „preventivním zadržováním“, které by mu dalo pravomoc zadržovat donekonečna blíže neurčený počet zajatců bez obvinění a bez procesu.


Během mé návštěvy Guantánama mi mluvčí ministerstva obrany Joe DellaVedova sdělil, že řada komisí nyní přezkoumává spisy zadržených a že tento proces potrvá do konce letošního roku. Přezkoumání rozdělí zadržené do tří kategorií: vězně v první kategorii budou soudit trestní soudy v USA, vězni ve druhé kategorii budou propuštěni a posláni do jiných zemí, zatímco ve třetí kategorii se ocitnou ti, které „nelze propustit a nelze soudit, takže musí být zadržováni na neurčito… v rámci takzvaného ‚preventivního zadržení‘“.


Byla jsem ohromena. DellaVedovova poznámka naznačovala, že proces přezkoumávání je pouhým politickým divadlem. Mají-li být obvinění proti zadrženým osobám skutečně přezkoumána, jak může někdo předem vědět, že bude třetí kategorie zapotřebí? Neomezené preventivní zadržování je samozřejmě základem policejního státu.


Organizace bojující za lidská práva věděly, že si Obama v oblasti public relations předem připravil půdu pro některé trestněprávní procesy – nahlas hovořil o „superostraze“ v některých amerických věznicích a poznamenal, že americký soudní systém úspěšně odsoudil i jiné teroristy. (Jiné demokracie, jako například Velká Británie a Španělsko, vždy soudí osoby podezřelé z terorismu včetně údajných členů sítě al-Káida u běžných trestních soudů.)


Šest měsíců poté, co Obama nařídil ukončit mučení a uzavřít „černá místa“ CIA a slíbil, že do roka uzavře i Guantánamo, se však zdá, že jen pokračuje v Bushových nejhorších excesech pod jiným názvem. Přivezl na Guantánamo plná letadla novinářů, aby jim předvedl „bezpečný, průhledný a humánní“ komplex, který dnes zadrženým nabízí čerstvou baklavu a sledování videa z přikurtované dvoupohovky. Přibližně 240 zadržených však nadále zůstává uvězněno, aniž by byli z čehokoliv obžalováni, a ani Obamou navrhované vojenské komise jim nezajistí spravedlivý proces. Státní zástupce, soudce i členové komise budou koneckonců zaměstnanci americké vlády.


Obamovo ministerstvo spravedlnosti navíc oprášilo Bushův argument, že zákon o státním tajemství zakazuje zveřejňování důkazů o mučení, což znamená, že nikdo, kdo byl mučen, nikdy nemůže předstoupit před soud. Obama se navíc pokusil zabránit zveřejnění stovek fotografií zachycujících sexuální násilí v Američany spravovaných věznicích a neučinil nic pro zrušení tzv. vlasteneckého zákona.


Proč by měl Obama jakožto specialista na ústavu takovým způsobem couvat?


Za prvé si nedovolí působit dojmem, že je „měkký na teroristy“. Za druhé možná potřebuje mít možnost soudit zadržované z Guantánama v předem zinscenovaném prostředí, nebo jim dokonce navždy bránit v procesu: právníci tvrdí, že mučení včetně sexuálního bylo v CIA a armádě tak rozšířené, že Obama může takto zadržovat desítky, ne-li stovky vězňů, jejichž těla lze pokládat za místo činu.


Podle Wellse Dixona, advokáta z Centra pro ústavní práva, který některé zadržené zastupuje, nemůže Obamova administrativa riskovat označování mučicích praktik za zločiny, a proto je označuje za „utajované zdroje a metody“, které nelze zveřejnit u soudu. „Nemohu vám ani říct, jak byli moji klienti mučeni, protože bych se vystavil trestnímu stíhání,“ tvrdí Dixon. Dokonce ani vysvětlení, proč je tento materiál utajený, nelze reprodukovat, poněvadž jde o vyhrazenou informaci.


Ani podmínky přístupu advokátů ke klientům z Guantánama se po Obamově nástupu do funkce nezlepšily. „Ve všech případech zadržených osob podléháme ochranné směrnici,“ vysvětluje Dixon. „Na základě této směrnice je vše, co zadržený řekne, utajená informace“, pokud „privilegovaný tým“ ministerstva obrany nerozhodne jinak.


Dixon mi poté popsal výstižný příběh jednoho ze svých klientů. Madžíd Chán patřil k takzvaným „zadrženým vysoké hodnoty“ a CIA ho tři roky věznila na „černých místech“. Podle Dixona byl Chán mučen, i když „vláda by řekla, že to, co se mu stalo, je ‚zpravodajský zdroj nebo metoda‘“.


Dixon má bezpečnostní prověrku, a tak nemůže o těchto utajených „zdrojích a metodách hovořit“. Na druhé straně však tvrdí, že „když vláda provede [Chánovi] něco, co vydává za utajenou informaci, vlastně mu tím tuto utajenou informaci prozrazuje. On přitom bezpečnostní prověrku nemá, takže mu na rozdíl ode mě nic nemůže zabránit, aby sdělil okolnímu světu: ‚Provedli mi to a to.‘ Nic mu v tom nebrání – pouze skutečnost, že je fyzicky zadržován“.


Podle Dixona z toho vyplývá „logický závěr“, že Chán „musí být zadržován až do konce života – bez ohledu na to, zda kdy bude z nějakého trestného činu obviněn –, protože kdyby se někdy ocitl na svobodě, nic by mu nebránilo ve zveřejnění těchto informací.


Madžíd Chán – a existuje mnoho dalších lidí jako on – je klasickým produktem neúcty Bushovy administrativy k základním principům vlády zákona. Bohužel se zdá, že Obamova administrativa je navzdory vší vzletné rétorice až příliš ochotna v této neúctě pokračovat.

Naomi Wolfová je autorkou knihy Give me Liberty: How to Become an American Revolutionary (Dejte mi svobodu: Jak se stát americkou revolucionářkou).


Přetisk materiálu z těchto webových stránek bez písemného souhlasu Project Syndicate je porušením mezinárodního autorského práva. Chcete-li si svolení zajistit, kontaktujte prosím distribution@project-syndicate.org.
0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments