Jedním z nejdůležitějších údajů ve zprávě profesora Klenera [1] jsou dle mého názoru údaje o efektivních dávkách zohledňující různé typy záření, kterým je vystaveno naše obyvatelstvo. Srovnáme-li podíl různých typů záření na efektivní dávce absorbované v roce 1986 průměrným obyvatelem ČR, tak dávka vyplývající z vnitřního ozáření člověka přírodními radionuklidy, zevním přírodním ozářením, kosmickým zářením, ozářením při vyšetření metodami nukleární medicíny bylo srovnatelné s celkovým ozářením z Černobylu za prvý rok po nehodě. Výrazně nejvyšší zátěž ve srovnání s uváděnými typy záření byla z přírodního ozáření radonem v bytech.
Podobně je tomu i při srovnání podílu jednotlivých typů záření na celoživotní dávce pro obyvatele ČR (údaje z roku 2001), kdy výrazně ční radon (200 mSv), pak jsou ostatní uvedené druhy záření (do 30 mSv) a ozáření z Černobylu se krčí na posledním místě s necelými 5 mSv. Tedy i z retrospektivního pohledu nebylo třeba zahájit to, čemu se v odborné terminologii říká jodová profylaxe. Tímto opatřením se v daném případě rozumí ochrana štítné žlázy před izotopy radia v oblasti ohrožené radiokativním spadem. Jejím základem je zablokování jodové pumpy ve štítné žláze tak, aby se do ní tyto izotopy nedostaly, nebo je této pumpě nabídnut jod podaný člověku v množství, které zabrání další absorpci jodu žlázou. V druhém, nejčastěji používaném, případě jde vlastně o kompetici (soutěž) mezi podaným jodem a izotopy jodu z okolí o místo ve žláze. Nejčastěji je používán kalium jodid (jodid draselný).
Kdy je třeba zahájit profylaxi?
Dle doporučení IAEA při dosažení absorbované dávky 100 mSv ve štítné žláze. V roce 1993 změnila ICRP toto doporučení, a nyní se rozpětí hodnot pohybuje mezi 50 až 500 mSv. Podání 50–300 mg stabilního jódu poskytuje 95 % ochranu, uskuteční-li se 1–6 hodin před očekávanou dobou výbuchu a aplikace profylaktické dávky 6 hodin po kontaminaci má účinek asi 50%. Optimální je podat profylaktickou dávku nejpozději do dvou hodin po předpokládané době inhalace radioaktivního jódu. Dle doporučení SÚJB je doporučená profylaktická dávka pro novorozence do 1 měsíce věku 16 mg, pro děti od 1 měsíce do 3 let 32 mg, v rozpětí 3-12 let 65 mg a pro dospělé osoby včetně těhotných a kojících žen 130 mg. Pro tento účel je ČR registrovaný Jodid draselný 65 VULM (4 tablety v balení), držitel registrace SÚKL Hameln rds a. s., Modra, SR. U dospělých je nutné použít jednorázově dávku 2 tablet (130 mg = 2 tbl. po 65 mg Jodidu draselného).
Jak je to s jodovou profylaxí vzhledem k havárii ve Fukušimě?
SÚJB nemá potvrzenu informaci (k dnešnímu dni 26. 3. 2011), že by jódová profylaxe byla v Japonsku zahájena; jód byl obyvatelům zatím pouze rozdán. Preventivní podávání jódu, v případě cest do Japonska, by bylo aktuální, až kdyby japonské úřady vydaly pokyn k jeho užití svým občanům [2]. Z uvedeného vyplývá, že ani u nás není třeba provádět aktivní opatření. Před čím nás má jodová profylaxe chránit? Stručně řečeno, před nevratnými změnami ve štítné žláze, které se dotýkají její funkce i struktury. Při dlouhodobém ozáření malou absorpční dávkou kolem limitních hodnot lze očekávat snížení funkce žlázy (hypotyreózu). Hormony tyreoidey ovlivňují metabolické pochody v celém těle. Rozvoj choroby probíhá v řádu měsíců a let, mnohdy téměř nepozorovaně. Typický je pro něj, vedle dalších příznaků, pozvolný nárůst únavy a hmotnosti. Zde si jen dovoluji upozornit, že v současné době jen asi 3 % vzestupů hmotnosti jsou spojeny s onemocněním štítné žlázy. Nástup hypotyreózy lze přirovnat k poruše několikaválcového motoru, kterému postupně přestávají fungovat jednotlivé vílce. Po podání hormonů štítné žlázy se postupně vše vrací do „normálních kolejí“. Tohoto onemocnění není třeba se bát. Dnes patří k nejčastějším onemocněním žláz s vnitřní sekrecí a jeho příčinou je především problém imunologický.
Druhým závažnějším onemocněním je karcinom štítné žlázy. Se vznikem karcinomu lze počítat v případech, kdy absorbované dávky záření výrazně překročí stanovené limity samozřejmě ve vztahu k času, kterým jsou tyto hodnoty radiace definovány [3]. Problematika karcinomu štítné žlázy u nás je systematicky sledována pomocí 131I od 60. let minulého století, kdy také proběhla její prvá léčba právě radiojodem 131I. Dispenzarizace a léčba prvních nemocných je spojena se jménem historicky prvního přednosty dnešní Kliniky nukleární medicíny a endokrinologie FN Motol prof. MUDr. Jana Němce, DrSc. Jím založená databáze pacientů s tímto onemocnění shrnuje dnes údaje asi o 12 000 nemocných a je světově ojedinělá. Na jejím základě se myslím lze k této chorobě kvalifikovaně vyjadřovat.
Karcinomy štítné žlázy představují dnes 1-1,5 % všech nádorů a tvoří 92 % nádorů žláz s vnitřní sekrecí. Jejich incidence za normálních okolností je 30-35 nemocných na milion obyvatel a věku 15-45 let patří mezi 5 nejčastějších malignit. Karcinomy štítné žlázy lze zhruba rozdělit na epitelové (více jak 95 %), neepitelové a smíšené [4]. Nejčastěji se vyskytujícím je papilární karcinom štítné žlázy (80 %), který je velmi dobře léčitelný. Jak dokumentuje výše zmíněná databáze, přežití dalších 40 let od data diagnózy je dosahováno ve více jak 90 % případů. Jak ukazují data [5] v nejvíce postižené Gomelské oblasti SSSR, a také na Ukrajině, byl u dětí zaznamenán především vzestup agresivních forem tohoto karcinomu s časným metastazováním do plic. Právě absence agresivních forem karcinomu, výrazně zvyšujících mortalitu nemocných a typických pro karcinomy radiogenního původu, je jedním z dokladů, že případný nárůst karcinomu štítné žlázy po černobylské tragedii u nás i v jiných zemích [5] nelze spojovat v únikem radiace z havarované jaderné elektrárny a je dán jinými faktory. Jde především o lepší screening onemocnění ve spojení s plošným zavedením biopsie tenkou jehlou pod sonografickou kontrolou. S tím je spojen i dnešní vzestup záchytu velmi malých forem karcinomů, především mikropapilokarcinomů, s vynikající prognózou. Bohužel v několika procentech jsou agresivní a dovedou zkrátit život.
Před lety britští patologové vyšetřovali štítné žlázy u zemřelých z jiných příčin než kvůli onemocnění této žlázy. U 10 % vyšetřovaných nalezli papilární mikrokarcinomy štítné žlázy, které se během života neprojevily. To je na jedné straně dokladem jejich nízké agresivity, a na straně druhé upozorněním na to, že nevíme, co si v sobě neseme, ani jak to bude reagovat na náš životní styl a podněty z okolního světa. Tedy zcela jasný doklad toho, že je třeba všeobecného zdravotního pojištění. Ta takzvané svoboda rozhodování o tom zda se pojistit, či ne, je virtuální. Nikdo nemá spolehlivé a validní informace v době rozhodnutí…
Hrozba, o níž se jen šeptá
Je ovšem třeba zdůraznit, že radiace poškozuje nejen štítnou žlázu, ale celý organismus. Vede k celé škále onkologických onemocnění v čele s nemocemi krve. Mění a přímo deformuje genetickou informaci a vede k rozvoji malformací u plodů. Dnes to lze vidět v zemích, kde byly použity zbraně s ochuzeným uranem jako Irák, země bývalé Jugoslavie a Afghánistán. V těchto regionech za hrobového mlčení zglajšaltovaných světových medií umírají lidé a rodí se děti s genetickými deformitami. A rodit se a umírat budou dál. Srovnáte-li údaj na dozimetru použitém u Černobylu v dnešních dnech, který je uveden na fotografii v přednášce Dr. Drábové [6], a hodnoty dozimetru položeného vedle použité munice v Iráku, tak jsou téměř identické. Geigerův počítač v typickém prostředí ukáže mezi 5 a 15 pulzy za minutu. Nábojnice z ochuzeného uranu spustí 10 tisíc pulzů za přibližně 40 sekund. Tento materiál zbude po zpracování uranu 234 používaného pro atomové bomby, a uranu 235, který je používán v jaderných elektrárnách. Dlouho uvažovaný toxický odpad pro extrémně kontroverzní aplikace výroby vysoce průrazných bomb – uran 238 zůstává radioaktivní 4,5 miliardy let a jeho toxicita se ukáže, jakmile jsou částice vdechnuty nebo pozřeny. Vojenské síly Spojených států použily 320 tun ochuzeného uranu v první válce v Zálivu v roce 1991. Rozdíl mezi první a druhou válkou v Zálivu je velmi významný – v druhé válce jsme viděli mnoho ochuzeného uranu, použitého v obydlených oblastech, v městských centrech, americká letadla A10 použila 30mm náboje z ochuzeného uranu, když jimi pálila na cíle uprostřed měst [7]. Kolik generací nejen v Iráku bude dál umírat na různé typy onkologických chorob a rodit se s malformacemi za nezájmu armády používající tuto munici, okupační správy a loutkové vlády plně soustředěných na ochranu těžby a dopravy ropy.
Mluvíme-li dnes o ochraně lidí před radiací, je třeba mluvit a jednat o ochraně všech! Radiace si nevybírá dle rasy, pleti či náboženského nebo politického přesvědčení. V případě radiace nelze mluvit o tom, že košile je bližší než kabát! Co spojuje obě radiační havárie s regiony kontaminovanými použitím munice s ochuzeným uranem? Za vším stojí lidský faktor podceňující nebezpečí, které vyplývá z radiace. Vše ve jménu dalších zejména ekonomických, vojenských či politických benefitů pro vládní a ekonomické „elity“. Není třeba hysterických a radiofobických reakcí na radiační havárie, ale trvalého tlaku založeného na faktech. Je třeba za každou cenu zabránit tomu, aby nedošlo k úplné erozi hygienických norem a přepisů, jež chrání kvalitní život všech lidí na této planetě, ve prospěch ekonomických a jiných zisků elit. Je třeba každodenně tvrdě pracovat na zvýšení bezpečnosti mírového využití jaderné energie a zakázat použití jakékoli formy radiace ohrožující zdraví a lidský život ve všech ozbrojených konfliktech. To je dnes jediná cesta. Bez radiofobie ale s plným respektem k radiaci a jejím negativním účinkům na lidský organismus.
Literatura a odkazy:
[1] Prof.Dr. Vladislav Klener CSc. – Zdravotní následky černobylské katastrofy http://www.suro.cz/cz/publikace/cernobyl/cernobyl_zdr_nasl.pdf
[2] http://www.sujb.cz/?c_id=1083
[3] Radiační ochrana v nukleární medicíně http://www.lf2.cuni.cz/info2lf/ustavy/knm/ochrana.pps
[4] Hundahl et al. Cancer 83: 2638-2648,1998
[5] L.Davies and HG Welch, JAMA 295: 2164-67, May 10, 2006
[6] Dana Drábová – Černobylská havárie aneb Pravda není nikdy čistá a málokdy bývá jednoduchá http://www.suro.cz/cz/publikace/cernobyl/
[7] Ropný faktor: Za horizont války proti teroru / The Oil Factor http://dokumentarni.tv/valky-a-armady/ropny-faktor-za-horizont-valky-proti-teroru-the-oil-factor-behind-the-war-on-terror
Foto: zdroj
