Každý z nás má nějaké špatné vlastnosti, ale ne vždy si je všechny přiznáme. Ty, které považujeme za nejošklivější, sami před sebou zapřeme a provedeme přesměrování nazývané projekce stínu. Popřená vlastnost nás pěkně dráždí a protože jsme si ji sami nepřiznali, o to více nám vadí na ostatních. Kdo viděl film Americká krása, jistě si vzpomene na jednoho z hrdinů, který nenáviděl homosexuály.
Projekcí stínu na sebe leccos mohou prozradit nejen jednotlivci, ale i celé ideologie. Klement Gottwald ve svém prvním projevu na půdě parlamentu v roce 1929 vmetl demokratické vládě do tváře řadu obvinění: „A vy budete chtít s pomocí nové vlády tuto svou ‚spravedlnost’ ještě více rozšiřovat a uplatňovat… Budete chtít pendreky, bajonety a kriminály potlačit každý projev nespokojenosti… Budete zkrátka chtít zde zavést dokonalý režim fašistické diktatury, budete se chtít posadit na žandárské bajonety.“ Smekám před jasnozřivostí, s níž Klement Gottwald nechtěně „předpověděl“ s předstihem celých dvaceti let velmi přesně své vlastní činy.
Vděčným objektem k projekci stínu jsou menšiny. Vezměme takové Romy – říká se o nich, že jsou mírumilovní jako Sládek, nezneužívají sociální dávky, stejně jako to nikdy nedělal Čunek, jsou poctiví jako Řápková, taktní jako Janáčková a dodržují zákony své země stejně jako Vandas.
Nicméně přesuňme se k zábavnějšímu tématu a podívejme se pěkně popořadě na ministerské předsedy České republiky. Za použití známých výroků a často opakovaných výrazů pronesených při odpovědích na interpelace v poslanecké sněmovně (frekvenci výrazů jsem spočítal v rámci jiného projektu a nyní použil ty nejčastější) se o nich z jejich vlastních úst dozvíme toto: Václav Klaus je podle teorie projekce stínu falešný člověk, který ohrožuje svobodu a demokracii. Miloš Zeman dopadl zajímavě: žumpa a politický póvl. Vladimír Špidla je bizarní politik. Stanislav Gross nestydatě lhal – jeho řeč se skládala ze samých výmyslů, výmyslů a výmyslů. Jiří Paroubek jednal tak účelově, až tím byl odporný. Hlavní vlastností Mirka Topolánka je podle zmíněné psychologické teorie drzost. Své okolí zahrnuje mýty a spekulacemi, navíc je sprostý a sype ze sebe urážky. Jan Fischer? Moc vám o něm nepovím. Byl to pouze „takzvaný“ politik. Takové jsou tedy oblíbené výrazy našich dosavadních premiérů.
Petr Nečas se zdá být tvrdým oříškem. Předsedou vlády je krátce a bonmoty ze sebe nesype. Ale pozor – copak to prohlásil před volbami do poslanecké sněmovny? Prý pokud vyhraje levice, čeká nás zdražování, pokles reálných důchodů a vyloučit nelze státní bankrot. Doufejme, že šlo ze strany Nečase o náhodný úlet. Jestli ale tuto charakteristiku socialistů ještě někdy zopakuje, uvěřím, že na ně také promítá svůj stín a začnu se o osud této země bát.