Nevolnictví bylo v českých zemích zrušeno osvíceným panovníkem, rakouským císařem Josefem II. v listopadu roku 1781. Lidé se mohli svobodně rozhodnout, kde chtějí pracovat a nebyli vázáni na libovůli svého pána, který s nimi mohl podle libosti vymetat všechna svá panství, případně je půjčit jinému lénnímu pánovi. Zdá se, že ODS se zastesklo po starých zlatých časech a koketuje s novodobým nevolnictvím.
Co jiného si má občan představit pod osmým bodem nově představeného programu ODS na snížení nezaměstnanosti, podle kterého chtějí zavést „dočasné přidělení zaměstnance k práci u jiného zaměstnavatele.“ Co to znamená v praxi? Váš současný zaměstnavatel si jednoho dne svolá zaměstnance například v Plzni a pronese zásadní řeč. „Drazí moji, mám vás všechny rád, ale doba je zlá, zakázky nejsou a tak jsem nucen se s vámi rozloučit. Dostal jsem informaci, že v Hrádku nad Nisou dokončili novou fabriku, která shání pracovníky. Tak si laskavě sbalte svých pět švestek a přesuňte se do Hrádku nad Nisou. Mimochodem, je to moc hezké město. Možná to bude jen na pár měsíců, možná na rok, možná na věky. Komu se to nelíbí, ať se staví na personálním u paní Vocáskové pro výpověď.“ Šmytec!
Bič na zaměstnance
Podobně kontroverzním opatřením je další bod z dílny ODS, podle kterého lze řetězit smlouvy na dobu určitou. To není v žádném případě opatření na podporu nezaměstnanosti, ale dokonalý bič na zaměstnance. Při pracovním poměru na dobu neurčitou má zaměstnavatel přece jen ztíženou pozici, když se chce zaměstnance zbavit. Podle návrhu ODS může každý zaměstnavatel zaměstnance doslova vydírat. Proč by uzavíral pracovní smlouvy na dobu neurčitou, když ji může uzavřít na rok, dva, tři, nebo pět. Zaměstnanec se opět ocitá v roli nevolníka, odkázaného na libovůli lénního pána, zda mu smlouvu prodlouží, nebo ne.
Dal jsi výpověď? Máš smůlu!
Vrcholem celého balíku opatření na snížení nezaměstnanosti je ovšem bod, ve kterém se praví, že nárok na plnou podporu v nezaměstnanosti ztratí zaměstnanec, který sám podá výpověď! To už je přímo v rozporu se zákony. Obrovské množství pracovních poměrů u nás končí tzv. dohodou. Ta v praxi vypadá tak, že zaměstnavatel se dohodne se zaměstnancem, že dotyčný podá sám výpověď. Jinak mu často hrozí nejrůznějšími sankcemi. Vím, o čem mluvím, mám hodně známých, kteří byli k výpovědi touto formou doslova donuceni. A co případy krachujících podniků? Pokud se firma dostane do konkurzu, nemají zaměstnanci šanci získat z konkurzní podstaty nějaké to odstupné. Proto se na to nespoléhají a tisíce jich dávají výpověď včas, dokud mají šanci si rychle najít nové místo.
Státní pokladna není dojná kráva!
Abych byl spravedlivý, některá opatření z plánu ODS znějí rozumně. Jsou to například slevy na sociálním pojištění pro zaměstnavatele, při vytváření pracovních míst, podpora nezaměstnaných, kteří začnou podnikat, či úlevy firmám, vytvářejícím místa pro absolventy, nebo pro lidi starší 55 let atd. Nicméně tady zase porušuje ODS své vlastní zásady, že nebude zvyšovat schodek státního rozpočtu. Ve všech těchto případech se totiž povinnost platit, jednoduše přesouvá na stát. V případě přijetí těchto opatření bude dopad na státní kasu katastrofální. Částka 0,7 miliardy, kterou ODS uvádí, je podle všeho tak desetinou skutečné částky, kterou by celá legrace stála. Celkově ale celý návrh dokonale kopíruje politiku ODS: co největší úlevy firmám a zaměstnavatelům a minimum pro zaměstnance! V celém návrhu mi chybí základní koncepce řešení situace půlmilionové armády nezaměstnaných. Oněch 170 000 slibovaných nových pracovních příležitostí, které ODS slibuje, je samozřejmě nereálnou předvolební pohádkou, stejně tak jako jiné předvolební pohádky z dílny ČSSD.
Absolventi? Ztracená generace!
Doslova katastrofální situace je na trhu práce pro čerstvé absolventy všech typů škol, ze kterých se zanedlouho vyvalí další desetitisíce potenciálních nezaměstnaných. Tady je třeba udělat rázné změny především ve školském systému a v návaznosti škol na praxi. Dnes v celé republice téměř nenajdete podnik, který by přijal absolventa školy bez praxe. Firmám se nelze divit, mohou si vybírat a každý personalista samozřejmě sáhne po člověku s praxí. V některých krajích se o každé volné místo uchází až 40 zájemců a čerství absolventi jsou naprosto bez šance. To žádné z opatření ODS neřeší! Stát se zbavil odpovědnosti za další uplatnění absolventů škol a přesunul ji především na rodiče, kteří musí své děti po ukončení školy živit řadu měsíců, často i let, protože nárok na jakoukoliv podporu zkrátka nemají.
Kdo přijde reformou školství?
Stejně tak školy nemají dnes žádnou povinnost starat se o uplatnění svých absolventů. Jako bílé vrány působí v celé republice pár odborných škol, které už v průběhu studia spolupracují s podniky, ve kterých studenti praktikují a následně pak mohou ihned po ukončení studia do firmy nastoupit. Drtivou většinu škol zajímá pouze státní příspěvek na každého studenta během studia. Po ukončení studia nám zkrátka polib šos a koukej se starat sám! Pokud se rychle nezačne s reformou školství v tomto směru, bude počet nezaměstnaných narůstat každý rok úměrně s počtem čerstvých absolventů.
Cesta vede jinudy!
Celý slavný program ODS na snížení nezaměstnanosti je pouhým plácnutím do vody, bez jakékoliv naděje na zlepšení. Státní pokladnu to bude stát obrovské peníze, ale výsledek nulový. Každý si jistě dobře pamatuje na stamiliony, vyhozené při náborových kampaních do armády nebo Langerovy náborové kampaně do police, které skončily velkým krachem. Chce-li ODS snižovat nezaměstnanost, ať se nejdříve podívá i na miliardové státní zakázky, které se dávají zahraničním firmám v často neprůhledných konkurzech. Řadu těchto zakázek by mohly plnit české firmy a rázem by se oživil trh práce. Ať se poučí v jiných státech EU, které omezují dovoz zboží z nečlenských zemí Unie, aby podpořily domácí výrobu. U nás nic takového neexistuje! Ať se podívá na možnosti uplatnění absolventů škol. Abych byl zase spravedlivý, opravdu konkrétní a účinný plán na snížení nezaměstnanosti nepředstavila ani jedna ze stran, kandidujících do sněmovny. V tom si ODS, ČSSD, TOP 09, KSČM, Věci veřejné, Zemanovci, lidovci či zelení mohou podat ruce.
Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz
