Čínský drak straší USA




Srpen 19, 2010

Spojené státy a Čína si vyměnily dost ostrá prohlášení. Nové třecí plochy mezi těmito státy vznikly na základě zveřejněného dokumentu Pentagonu ze 16. srpna o rozšiřování vojenské síly Číny. USA v něm obviňují Čínu „z nedostatečné průhlednosti jejích vojenských systémů, úmyslného snížení ukazatelů vojenského rozpočtu a nárůstu útočného potenciálu“.

U amerických odborníků vyvolává zvláštní znepokojení, že Čína vyrobila balistickou raketu určenou proti lodím s akčním radiem jeden a půl tisíce km. Je zkonstruována na základě existující balistické rakety středního doletu „Dong-feng-21“.

Tím však americké obavy nekončí. U Pentagonu vyvolává znatelné znepokojení příprava čínské flotily letadlových lodí. První taková loď může být uvedena do provozu ještě do konce roku. Jedná se o letadlovou loď Varjag z období SSSR, zakoupenou v roce 1998 od Ukrajiny. Představitelé Pentagonu jsou rovněž znepokojeni úspěchem Číny při výrobě dalších typů strategických raket z oblasti rozpracování a využití prostředků radioelektronické války.

Kromě toho nejsou Spojené státy spokojeny se snahou Číny o přítomnost v Adenském zálivu. Zdálo by se, že by se Pentagon měl radovat, že mu Číňané pomohou v boji proti somálským pirátům. Nikoliv. Američtí vojenští námořníci se cítí vedle svých čínských kolegů poněkud nepohodlně. Ukazuje se, že čínská vojenská přítomnost v Adenském zálivu představuje Čínu jako způsobilou k úspěšným dálkovým operacím. Předešlí američtí analytici se zjevně mýlili v hodnocení růstu vojenské námořní síly Číny. Vzpomeňme jejich předpokladu z roku 2009, že Peking nemůže provádět dálkové námořní operace před rokem 2020.

Ve zprávě zazněly obavy, že posílení moci umožní Číně silnější ovlivňování regionálních sporů (nyní s Tchaj-wanem a Japonskem) a rovněž rozšíření svých teritoriálních vod, navzdory ustanovení mezinárodních norem. Krom toho se USA obává monopolizace přístupu ke zdrojům (v prvé řadě energetickým) v Jihočínském moři, vzdáleným od čínských břehů.

Závěr autorů zprávy zní: Toto všechno může zpochybnit vojenskou převahu USA v Asii a v západní části Tichého oceánu.

Reakce Číny na sebe nenechala dlouho čekat. Už 17. srpna vyjádřila Čína ostrý protest proti uveřejnění zprávy. Generál Jang-šen, představitel ministerstva obrany Číny prohlásil, že zpráva je neobjektivní a nepřispívá k rozvoji vojenských vztahů obou zemí. „Žádáme americkou stranu, aby hleděla objektivně a čestně na obrannou vojenskou výstavbu v Číně, aby ukončila rušivé aktivity a prohlášení, která nesvědčí oboustraným vojenským vztahům“, podtrhl čínský ministr. „Čína jde důslednou cestou mírového rozvoje, dodržuje obranou vojenskou politiku, neúčastní se závodů ve zbrojení a pro žádnou zemi nepředstavuje hrozbu“, shrnul vše generál Jang-šen.

Připomeňme si, že vztahy mezi USA a Čínou se ostře zhoršily po tom, kdy v lednu 2010 Obamova administrativa schválila plán prodat Tchaj-wanu zbraně za 6,4 miliardy dolarů.

O výrobě latadlových lodí sní Čína dávno. Nyní se tyto sny začínají plnit. Vypadá to, že nyní začíná Čína budovat vlastní flotilu letadlových lodí. Japonský tisk, který se opírá o informace rozvědky USA, uvádí, že se Čína chystá do roku 2020 spustit na moře 6 letadlových lodí s výtlakem 40 až 70 tisíc tun s jadernými reaktory nebo s pohonem na „obvyklé palivo“. O tom, že takový průmyslový gigant, jako je Čína, je schopen realizovat svůj program letadlových lodí není pochyb. Až donedávna byli zahraniční experti přesvědčeni o tom, že jeden z hlavních problémů pro realizaci uvedeného programu tkví v tom, že Čína nemá palubní letadla. Avšak tento problém Nebeská říše rychle zvládla. Kanadský časopis Kanwa Defense Review v červenci zveřejnil materiály o čínských zkouškách palubních stíhaček „Jiang-15“, velmi podobných našim Su-33. Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že čínská strana nějakým způsobem zkopírovala ruskou „Sušku“. Na každý pád začne hromadná výroba „Jiangů“ už v roce 2013.

Z jakého důvodu si Čína usmyslela mít letadlové lodě určené pro vedení bojových operací daleko od vlastních břehů? Nedávno prohlásil poslanec parlamentu a bývalý politický komisař čínské univerzity obrany Li Thian-žen, že letadlové lodě má mnoho zemí. I Čína, jakožto velká země, je musí mít. Samozřejmě dostupnost letadlových lodí o něco víc podtrhuje to, zda je určitý stát supervelmocí, a rovněž demonstruje připravenost hájit své strategické zájmy tisíce kilometrů od svých břehů. Co se týče čínského námořnictva, to se v poslední době rozvíjí velmi rychle.

Dnes Čína přešla od strategie obrany vlastního pobřeží ke strategii dálkových operací. Z toho je vidět, že za posledních 10 let udělal její obranný průmysl ohromný pokrok, čímž velmi zvýšil svůj bojový potenciál. S tím ovšem souvisí i růst útočného potenciálu, a to, soudě podle ostrých reakcí, není USA po chuti. Avak Čína by měla počítat s tím, že i když v roce 2020 bude mít plnohodnotnou flotilu šesti letadlových lodí, bude její flotila stejně podstatně slabší než vojenské námořnictvo USA. Ke všemu tomu má Čína i své otázky k vojenským přípravám Spojených států na Dálném Východě. Mezi jiným i tu, proti komu je v Japonsku a Jižní Koreji nasazen systém ABM.

V čem spočívají americké obavy z „čínského draka“? Americký vojenský rozpočet je o něco více než třikrát vyšší než čínský, řekl serveru Pravda.ru náměstek ředitele Institutu Dálného Východu Sergěj Luzjanin. Čína v roce 2009 dala na obranu 150 miliard dolarů, což je více než dříve. Avšak USA za totéž období daly ke stejnému účelu více než 500 miliard dolarů. Z těchto důvodů nelze hovořit o "čínské vojenské hrozbě". Jedna z příčin veřejně vyhlašovaných poplašných zpráv ze strany armády a průmyslníků je snaha získat dodatečné peníze.

Je třeba připomenout také dávnou myšlenku "Čimeriky", čínskoamerického rozdělení světa, která se zrodila v hlavách politické elity USA. Praxe ukazuje, že Čína se staví k takovému návrhu velmi opatrně, obávajíc se triku Strýčka Sama se zatahováním Nebeské říše do konfliktů se sousedy. Americké návrhy totiž skutečně směřovaly k účasti Číny v takových problémových místech světa, kde Spojené státy samy nedokázaly ustavit svůj režim, a nyní hledají s kým se podělit o odpovědnost.

Tak jak se Čína rozvíjí, rostou i rozpory s USA. Proto už brzy začne Nebeská říše nárokovat svá rozumná práva na „místo na slunci“. Taktéž i na kontrolu nad důkladně Státy zajišťovanými surovinovými trhy. Celá otázka tkví v tom, kam až zajde toto geopolitické soupeření.

Převzato z Pravda.ru

Překlad: zajoch

Foto: zdroj

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments