V podobně aktivistickém duchu se po projevu J. Bidena nesly i titulky českých zpravodajských serverů – jeden hlásil nekompromisně USA radar přes palubu neházejí, řekl viceprezident Biden, druhý o něco opatrněji USA radar chtějí, budou však své plány prověřovat.
Jenže J. Biden nic takového neřekl, pouze zopakoval již dlouho známé a obojaké Obamovo stanovisko: „Budeme pokračovat ve vývoji protiraketové obrany jako protiváhy rostoucí íránské kapacitě za předpokladu, že tato technologie bude účinná a bude odpovídat vynaloženým nákladům." Navíc však J. Biden dodal: „Budeme to činit na základě konzultací s našimi spojenci v NATO a s Ruskem." Jak jinak diplomaticky vyjádřit, že bude na názor druhé strany brán zřetel? A názor druhé strany zní: žádný radar.
Vezmeme-li v úvahu i další Bidenovo vyjádření: „Za posledních několik let jsme byli svědky nebezpečného a chaotického posunu ve vztazích mezi Ruskem a aliancí NATO. Je načase zmáčknout restartovací knoflík a znovu zkoumat všechny ty mnohé oblasti, kde můžeme a měli bychom spolupracovat," pak je jasné, že nadšení Obamaovy administrativy pro radar nedosahuje ani z poloviny nadšení administrativy předchozí, a horlivosti českých vládních radarových agitátorů se neblíží ani vzdáleně.
A to nejlepší nakonec: James Jones – ten samý Jones, se kterým mluvili Vondra a Pakraková, a který je údajně ujistil o tom, že radar bude, i kdyby čert na koze jezdil a na chleba nebylo – v rozhovoru pro britský týdeník Observer řekl: „Ty části amerického protiraketového štítu, které měly být vybudovány v Polsku a v České republice, budou dány k ledu a že rozhovory o protiraketové obraně budou rozšířeny. Budeme nově zkoumat všechny součásti naší zahraniční politiky. Děláme hlubokou revizi všeho. Raketová obrana je jednou z těch věcí, které procházejí revizí. Budeme se radit se svými přáteli a spojenci a celý projekt znovu přehodnotíme."
Už je to tak: radar to má nahnuté.
Co si teď počnou naši politici, kteří v radaru našli smysl života a spojili s jeho prosazením svoji politickou kariéru? Co by. Jsou splachovací a snadno omyvatelní. Buď Orwellovsky otočí a budou tvrdit, že ho vlastně ani nechtěli a jenom to tak hráli, nebo budou dělat, jako by se nechumelilo, a bez mrknutí oka se nechají najmout na jiný „príma kšeft". Oni přece s důsledky svých rozhodnutí žít nemusí, tak co by se trápili.
Známe je přece, své Pappenheimské.
Nicméně netřeba upadat do euforie. Radar je jen kamenem ve velké Americko-Ruské geopolitické hře o vliv a co platí dnes večer, nemusí platit zítra ráno.
Převzato z blogu Tribun
