Jak nás ovšem učí zkušenost, Schwarzenbergovy rezignace se nikdy nejí tak horké, jak se upečou. Když se vracel do vlády předseda Lidovců Čunek, „očištěný" způsobem, který jej pošpinil víc, než byl, a s ním celou českou justici, Schwarzenberg také prohlašoval, že s Čunkem v jedné vládě sedět nebude a že rezignuje. A jak to dopadlo? Schwarzenberg zcela nekompromisně – neodstoupil. Možná, že podobně jako se bývalý ministr obrany Tvrdík zapsal do historie coby „ministr, který plakal," zapíše se do ní Schwarzenberg coby „ministr, který odstupoval."
Ministru Schwarzenbergovi slouží ke cti alespoň to, že si všiml, že "Většina populace je určitě proti." Vzhledem k jeho věku to není samozřejmost.
Oč zdrženlivější je pan ministr v komunikaci s českým parlamentem, o to snaživější je ve vztahu k americkému State Departmentu, se kterým dohodl další (kolikátý již?) termín pastorační mise ministryně zahraničí USA do České republiky za účelem podepsání smlouvy o radaru. Condoleezza Riceová prý přijede podepsat smlouvy o radaru začátkem července. Kdy přesně? Dva tři týdny před příjezdem by už mělo být jasno. Také že je, ale jen pro vyvolené: „Známe i přesný termín návštěvy, ale ten zatím nebudeme zveřejňovat." To je vše, co k tomu Ministerstvo zahraničí ráčilo sdělit. Vláda nám opět s taktem sobě vlastním naznačila, že si bude dělat co chce, a že od občanům si do toho mluvit nenechá. Jenže tím také vláda přiznala, že si je velice dobře vědoma toho, že nemá veřejnost na své straně, a že jedná proti vůli většiny národa. Jaký jiný důvod může mít mlžení kolem přesného termínu návštěvy, než snahu co nejvíce ztížit organizaci protestních akci?
Brdské války
Kočkování armády s Greenpeace na kótě 718 v Brdech skončilo (popravdě, nikterak překvapivě) vítězstvím armády, která kótu vyklidila od na ní se zdržujících „ztroskotanců a zaprodanců." Těžko říct, zda to byla iniciativa armády, či se tak stalo na pokyn vlády, která tak reagovala na vyhlášení státu Peaceland ze strany Greenpeace, protože přeci nelze připustit, aby si někdo dělal do republiky dírky, jak se mu zamane. Notabene v místě, kde už si svojí dírku vyhlédli Američané, kteří, na rozdíl od Greenpeace, mají dost peněz na to, aby si mohly zaplatit šerifa. Nečekanou útlocitnost při této příležitosti projevil premiér Topolánek, který se nechal slyšet: „Jsem o tom informován, přestupek je opakovaný, armáda musela nějakým způsobem zasáhnout, já doufám, že zasáhla velmi citlivě, že nebylo ohroženo zdraví ani majetek." Kdyby tak úzkostlivě dbal na dodržování zákona i v jiných případech, tak by to nemusel být zase tak špatný premiér (jenže to by to na druhou stranu nebyl Topolánek).Greenpeace spolu s hnutím NE základnám promptně reagovali protestem před budovou Generálního štábu, který bohužel vyzněl poněkud do ztracena.
Všechny zprávy a průběhu „invaze" se shodují v tom, že se obešla beze ztrát na životech i na majetku a že si obě strany do jisté míry vyšly vstříc. Samotní Greenpeace v rozhovoru na Aktuálně.cz přiznávají, že je „vojáci ze stromů nenásilně spustili." Bohužel se žádná ze zpráv nezmiňuje o tom, zda bude někdo ze statečných vojenských policistů povýšen, jak se naši hrdinové vypořádali s posttraumatickým syndromem (který u nich musel v důsledku vypjaté situace jistojistě nastat), a co tomu říkají jejich manželky, milenky, babičky a psíci.
Poklidný průběh této malé války zřejmě obě strany poněkud zaskočil, nicméně se rychle vzpamatovaly a rozhodly se, že si to spolu ještě vyřídí, a to stylově po „americku," tj. v soudní síni. Greenpeace chtějí žalovat armádu kvůli věcem zabaveným na kótě 718, zatímco vojáci chtějí po Greenpeace tisíce za protest v Brdech na pokutách. Zatím mají mírně navrch Greenpeace, protože hodnota zabavených věcí (armáda o nich mluví jako o nalezených, jako by najednou neměla ponětí kdo, kde a proč byl a koho ona odkud a proč vytlačila) převyšuje sumu pokut. Armáda ovšem bystře vymyslela protitah: bude Greenpeace pokutovat opakovaně, protože pokud někdo odešel na nákup či s odpadky, protest přerušil a návrat na kótu je tak podle armády nový přestupek. Stará dobrá osvědčená taktika, používaná již komunistickou lidovou armádou proti takzvaným „odpíračům." Inu, co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.
A aby si pro příště nikdo nedělal z kóty 718 holubník, armáda ji celou oplotila: „Tříkilometrový zátaras ze ‚žiletkového‘ stočeného drátu, takzvané concertiny, budovali při svém výcviku ženisté." Jak se říká, těžko na cvičišti, lehko na bojišti. A ženisté musí trénovat, aby byli připraveni na budování internačních táborů svobody a demokracie.
Kaleidoskop
Politolog Jiří Pehe, který v poslední době začal ostřelovat vládu jízlivými komentáři, napsal v článku nazvaném ODS neumí vládnout o radaru toto: „Nekompetence vlády a ideologické zanícení v otázce radarové základny USA na českém území, jež má údajně posílit transatlantickou vazbu, už dosáhly přesného opaku: nadělaly v postojích české veřejnosti vůči USA škody na desetiletí dopředu."
K vyklizení kóty 718 se ve svém komentáři vyjadřuje Karel Dolejší, který píše: „Vláda nemocného Topolánka, v posledních týdnech bitá doslova na všech stranách, právě teď zoufale potřebovala vůbec nějaký úspěch, ať už jakýkoliv – a zde vidím hlavní důvod včerejších událostí. Vyklizení kóty po odporu přece jen kratším a méně odhodlaném, než by autor těchto řádků od Greenpeace čekal, si Topolánkův kabinet skutečně připsal malé bezvýznamné plus. Ale opravdu nevěřím, že aktivisté při vyklízení kóty s policií spolupracovali, jak prohlásil její mluvčí. (…)Někteří z vnějších přihlížejících, na něž v prvních týdnech odvaha a bezstarostnost aktivistů udělaly dojem, již během včerejšího odpoledne na diskusních fórech serverů trousili uštěpačná moudra, jež zavánějí návratem k fundamentu normalizačního mudrování – že je totiž „stejně všechno na hovno" a nemá cenu o nic usilovat. Teprve šíření tohoto pocitu by vládě přineslo opravdu důležité vítězství. Odstěhováním několika lidí z kopce v Brdech není možno zlomit odpor; ten láme pouze zrada a rezignace."
Radar, i kdyby byl, bude k ničemu, protože nebude mít co navádět. Opakovaně se totiž potvrzuje, že systém PRO není schopen nasazení proti raketám, které disponují i těmi nejprimitivnějšími klamavými schopnostmi.
Je skutečně kuriózní (a pro nás Čechy nepříliš lichotivé) sledovat, že vláda Američany okupovaného Iráku je vůči USA více asertivní a sebevědomější, než vláda česká. O probíhajících jednáních mezi Irákem a USA o smlouvě, která by upravila status amerických vojsk v Iráku, totiž irácký premiér Núrí Málikí řekl: „Dostali jsme se do slepé uličky, protože když jsme zahájili jednání, zjistili jsme, že americké požadavky obrovsky omezují suverenitu Iráku, a to nemůžeme přijmout." Hlupák jeden nesvéprávný, jak ten tomu může rozumět, když to není český koaliční poslanec? Asi je to komunista. Určitě. Jinak by přeci věděl, s USA přichází mír, prosperita, požehnání a vůbec samá pozitiva a sociální jistoty. Měli by do Iráku poslat Klvaňu, ten by jim to vysvětlil.
