Co týden dal a vzal (26 / 2008)

 

Poprask ve Sněmovní uličce

Na první pohled zbrklé vystoupení poslance Wolfa z klubu ČSSD a posléze i ze strany se postupně začíná jevit jako zcela řízené a účelové. Poslanec Wolf totiž změnil dres jako z udělání právě v okamžiku, kdy chtěla opozice ve Sněmovně prosadit zahájení debaty o jednáních s USA na téma radar NMD. Bohužel, debata o radaru se opět nekonala, a to i díky poslanci Wolfovi, který zafungoval jako pojistka pro případ, že by snad některý zelený poslanec nehlasoval svobodně a podle svého svědomí tak, jak chce vláda. Pan poslanec má sice své vlastní vysvětlení, pan poslanec může mít i pravdu, ale stín pochybnosti, který na jeho krok vrhá shoda okolnosti, která je jinak k vidění spíše ve filmech s neohroženým agentem Jamesem Bondem, bude jen velmi těžce rozhánět.
 
Je s podivem, jak se naši poslanci brání zuby nehty tomu, aby se o radaru a jednání s USA něco dozvěděli. Poslanci na jedné straně nechtějí nic vědět, na straně druhé trvají na tom, že pouze oni vědí, a tudíž pouze oni mohou rozhodnout, a proto referendum, ve kterém by rozhodovali „neinformovaní“ občané (z nichž řada se o problematiku dlouhodobě zajímá a nebrání se informacím, na rozdíl od poslanců), je tudíž nevhodné. Tak tomu se říká reálpolitka.
 
Předseda ČSSD Jiří Paroubek si pro poslaneckou debatu o radaru připravil projev, který nakonec nezazněl, protože Koalice to nepřipustila. Pokud se bála toho, co by slyšela, tak právem. Srovnáme-li Paroubkův projev s nedávným projevem Mirka Topolánka, pak je jasné, kdo z těch dvou mluví více k věci a stojí pevněji nohama na zemi. Napovím vám – předseda vlády to jako obvykle není.

 

Argumenty pro radar mizí po anglicku

Argumentace stoupenců radaru se povážlivě otřásá v základech. Vztahy mezi USA a KLDR se vůčihledně zlepšují – USA vyškrtnou KLDR se seznamů států podporujících terorismus, zatímco KLDR demonstrativně zničila chladící věž reaktoru v Jongbjonu na důkaz toho, že ukončila svůj jaderný program. Smrtelné nebezpečí rázem neexistuje. Bez boje, bez hrocení, bez eskalace. Severní Korea, která nás ještě před pár dny chtěla zničit (ponechme nyní stranou, jak by mohla) tak vehementně, že jediné, co nás mohlo zachránit, byl radar, najedou žádné akutní nebezpečí nepředstavuje.
 
Z „osy zla“ tak zbyl jen „bod zla“ – Írán. I s ním by se zajisté dalo k všeobecnému prospěchu domluvit, jenže to by padla poslední záminka pro radar. Írán má smůlu – byl vybrán. Vláda USA zoufale potřebuje nepřítele a Černého Petra podstrčila Íránu. A vláda ČR se snaží, seč jí síly stačí, aby se tato falešná hra nehrála bez nás.
 
Rozdíl mezi Kongresem USA a Parlamentem ČR je mimo jiné v tom, že zatímco náš parlament nechce nic vědět, Kongres USA se zajímá. A tak ví, že plánovaný systém PRO je zatím zoufale neúčinný, a proto se rozhodl, že na financování evropského křídla NMD neuvolní peníze, dokud nebudou provedeny další zkoušky a nebude dosaženo přesvědčivých výsledků. Potvrdily se tak výhrady, na něž odpůrci budování základen upozorňují již téměř dva roky. Výhrady jsou především k raketám, jež mají být umístěny v Polsku (nebo v Litvě, pokud si Poláci budou chtít i nadále zachovat svoji důstojnost), odrazit se to však může i na stavbě radaru: „Americké ministerstvo obrany zvažuje, že plánovanou stavbu protiraketové základny v Polsku a radaru v České republice odloží.“ Pokud by byl postaven a provozován radar, aniž by byly instalovány rakety, byl by to další důkaz, že argumenty pro jsou falešné, protože radar může sloužit i k jiným účelům, než je navádění raket (ne že by si z dalšího usvědčení ze lži dělala naše vláda těžkou hlavu).
 
Podle agentury AP, kterou cituje server Res publica: „Experti amerického ministerstva obrany tvrdí, že nedostatečně jsou otestovány zejména protirakety (…) administrativa G. Buse zpočátku tento fakt ignorovala a ujišťovala Kongres, že systém bude funkční. Nyní, když se ukázalo, že kongresmani požadujÍ dodatečné testy, administrativa tvrzení o úspěšnosti opustila a hovoří o plánech na pokračující testování systému protiraket.“ Jak je vidět, je to všude na světě stejné – vlády se snaží obejít parlamenty. Bude ovšem českým specifikem, že si to parlament nejenom nechá líbit, ale ještě je na to pyšný a vládě v tom aktivně pomáhá.
 
O tom, že je možnost odkladu reálná a aktuální, svědčí i ta skutečnost, že zastánci rozšiřování PRO začínají propadat panice a přiznávají, že prostor pro realizaci amerického protiraketového systému v Evropě se uzavírá:„Je politováníhodné, že Kongres však v současné době trvá na tradičním akvizičním přístupu pro antirakety, které mají být rozmístěny v Evropě (…) Na obou stranách Atlantiku zůstávají podstatné překážky bránící realizaci amerického protiraketového obranného systému v Evropě. (…) Avšak prostor pro realizaci tohoto systému se pomalu uzavírá a je zapotřebí neuvěřitelné množství politického kapitálu a státnictví, má-li Washington a Varšava uzavřít dohodu před koncem léta.“

 

Kaleidoskop

Praktiky mučení vězňů se USA již ani nesnaží popírat. Aby mohly dělat, že je vše v pořádku a jich se to netýká, provozují tuto ohavnou praktiku mimo své území, na území třetích států, například v Polsku. Mučení vězňů je součástí stejné doktríny, jako budování základen. Nelze odmítnout mučení a zároveň schvalovat základny – jedno bez druhého totiž neexistuje. Bohužel, zkušenost ukazuje, že stoupenci základen jsou zároveň vášnivými zastánci mučení – jako nástroje ochrany lidských práv (sic!).
 
V nevinně se tvářícím rozhovoru na téma EU, který poskytl španělskému deníku El País český prezident Václav Klaus, se skrývá zásadní informace: „Klaus také sdělil, že souhlasí s případným umístěním amerického radaru v Brdech, protože klade důraz na transatlantické vazby a je přesvědčen, že štít bude v budoucnu součástí protiraketové obrany NATO.“ To by snad ani nebyl Klaus, kdyby nebyl pro cokoliv, co může ohrozit a oslabit EU. Před českou veřejností bylo ovšem toto sdělení důsledně ututláno. Proč? Asi se už i na Hrad doneslo, jaký názor má na radar většina občanů – voličů.
 
Dva rozbory, které dokazují, že plánované základny jsou integrální součástí systému „hvězdných válek“ (nebo tak přinejmenším mohou být použity), přineslo na svém webu hnutí NE základnám. Článek Antidružicový radar – cíl na odstřel říká: „Že onen ,,protiraketový deštník“ je spíš bidlo na klácení družic, nechtěně naznačil už velitel americké protiraketové obrany Henry Obering, když řekl, že brdský radar bude v rámci rutinních zkoušek sledovat pohyb satelitů.“ Článek Vesmírné bojiště uvádí: „(…) NMD je pouze jednou částí z trojice technologií – spolu se zdokonaleným vesmírným pozorováním a protisatelitním útočným vojenským vybavením – které, jak doufá letectvo, povedou k totální “kontrole vesmíru.“
 
Zatímco v Čechách se horuje pro americké základny, v Německu by byli raději, kdyby tam žádné neměli, nebo kdyby si z nich alespoň Američané odvezli své (špatně zabezpečené) jaderné zbraně.
 
Výhrady Ruska k plánovanému rozvinutí PRO do Evropy stále trvají. Ruský prezident Dmitrij Medvěděv to potvrdil na klíčovém summitu Rusku-EU v Sibiřském  Chanty-Mansijsku.
 
Podepsání dohody o radaru za současné situace znamená bezpečnostní hrozbu pro občany Česka: „Podpis dohody se Spojenými státy o umístění radaru, jak je plánován na 8. července, bez bezpečnostních záruk raketové reakce a ochrany je tedy z hlediska životů občanů České republiky vážným ohrožením. Stáváme se naopak potenciálně prvními mrtvými v konfliktu Spojených států. (…) Usilují-li ovšem Spojené státy o vlastní bezpečnost, nemůže to být spojeno s tím, že občané České republiky budou vystaveni nebezpečí. V této chvíli je tedy jedinou možností odmítnout podpis dohody mezi vládami USA a České republiky o umístění radaru na našem území. V opačném případě se česká vláda zachová jako zrádce bezpečnosti vlastních občanů. Taková vláda by potom ztratila nejen legitimitu, ale i legalitu.“

Přejít do diskuze k článku