Není X-Band jako X-Band, některý je XBR
O kritické zprávě trojice expertů ve složení Hlobil, Kaucký, Pokorný jsem informoval již minulý týden. O tom, že zpráva míří takříkajíc do černého, svědčí i naprosto zoufalá reakce české vlády, respektive armády. Tentokrát se totiž radarová propaganda nepokusila zdiskreditovat autory zprávy nálepkou „komunista“, ani se nepokusila zpochybnit jejich odbornou kompetenci a závěry ve zprávě obsažené, namísto toho se armáda ústy svého hygienika pokusila vyvrátit závěry zprávy tím, že trojice expertů údajně posuzovala jiný radar: „Nová kritická studie analyzuje parametry radaru XBR. V Česku má ale být umístěn radar EBR, jehož analýza zdravotní rizika nepotvrdila.“Nejenom, že se celé dva roky konzistentně mluví o XBR radaru, dokonce i sama smlouva o zřízení radarové stanice ve svém Článku IV, bodu 3 písm. a) určuje, že radarovou stanici tvoří „X-band radar protiraketové obrany a související zařízení.“ Američané zde tedy dost dobře ani nic jiného než XBR radar postavit nemohou.
A konečně, jak velmi přesvědčivě vysvětlují sami autoři studie, EBR (European Based Radar) je pouze označení název pro model XBR (X–Band Radar) radaru: „XBR radar tedy neznamená konkrétní název radaru, ale kategorii radarů určených k použití v americkém systému protiraketové obrany, pro které je společné to, že pracují v kmitočtovém pásmu X. Pokud jde o zkratku EBR radar (European-based Radar), jde opět o kategorii XBR radaru, jen s tím rozdílem, že je určena pro Evropu. Zajímavé je, že výrobce těchto radarů název EBR ve své produkci vůbec neuvádí. Například prezentační materiál firmy Raytheon, volně poskytovaný dne 22.2. 2008 při prezentaci v Praze, hovoří o European Midcourse Radar a používá zkratku EMR. Podle posledních zpráv je radar pro Evropu nyní teprve vyvíjen.“
Vysvětlením pro tuto ubohou reakci české vlády (respektive armády) může být jedině buď naprostá neschopnost, a nebo naprostá arogance, pramenící z přesvědčení, že na faktech a jejich racionálním posouzení nezáleží tam, kde je moc a kde jde o peníze.
Nová kritická zpráva ovšem vzbudila zájem ministra Čunka, který chce: „(…) aby došlo ke konfrontaci mezi analýzou z Akademie věd a mezi názorem, který jsme dostali do vlády. Pokud jsem si vědom, tak ve vládě nesedí ani jeden odborník, který by byl fyzikem na té úrovni, že by to mohl zkoumat.“ Zprávou Akademie věd je míněna ona kritická studie, pod kterou se jeden z autorů Petr Pokorný podepsal i s uvedením svého pracoviště, Fyzikálního ústavu Akademie věd. Na to okamžitě reagoval ředitel tohoto ústavu Jan Řídký, který se od Pokorného i celé zprávy ostře distancoval s tím, že „Jeho [Pokorného, pozn. ed.] stanoviska k umístění a fungování radaru nejsou stanoviskem Fyzikálního ústavu.“ Není zcela jasné, zda tak učinil ze své vlastní iniciativy (ať již ve snaze uchovat nezávislost a apolitičnost ústavu, či proto, že má to správné „třídní vidění světa“), nebo k tomu byl donucen například pod pohrůžkou, že neučiní-li tak, bude to mít následky v podobě sníženého rozpočtu a odmítnutých grantů.
Je ovšem otázka, co Čunek svým výrokem sledoval. Je dost dobře možné, že se jen snažil zvýšit cenu KDU-ČSL před hlasováním o smlouvě v parlamentu. Každopádně toho odborníka, po kterém tak touží, nemusí vůbec hledat, protože minimálně jeden původním vzděláním fyzik ve vládě sedí – ministr práce a sociálních věcí (sic!) Petr Nečas. I když ten má určitě stejně předem jasno, a žádná fakta nemohou na jeho ideologicky motivovaném názoru nic změnit.
Šaráda pokračuje
Několik sarkastických poznámek na adresu ministryně Parkanové a českých novinářských poskoků si v této souvislosti dopřál i Jakub Rolník. K více než dva týdny staré frašce s „úspěšným testem“ systému PRO za přítomnosti české ministryně obrany (varietní) se vrací Stanislav Kaucký, který celou záležitost zevrubně probírá a dochází k jednoznačnému závěru: test není možno považovat za úspěšný, protože jeho klíčová fáze se uskutečnila pouze jako počítačová simulace.
Viděno zvenčí
Za servilní a krátkozraké hlupáky, kteří jsou ve své nadutosti a podlézavosti nebezpeční nejenom sobě a svému okolí, ale i samotným Spojeným státům, označil v podstatě Českou republiku ve svém komentáři Pánové a sluha (anglický originál) James George Jatras, americký občan a bývalý americký vládní úředník.
Jatras, který píše nejenom o radaru, ale také o uznání Kosova, které česká vláda zdůvodnila tím, že „kdyby nemusela, tak by to nedělala“ (Kdo ji však nutil, když je suverénní a na nic a na nikoho se nemusí ohlížet, jak je nám neustále zdůrazňováno v souvislosti s radarem?), si servítky rozhodně nebere: „Je to možné, že po desetiletích sovětské a předtím německé nadvlády se Češi tak poddajně vzdali své suverenity ve prospěch nového pána? Jak vysvětlit pohled na české představitele, kteří se mohou přetrhnout ve svém spěchu uposlechnout příkazy z Washingtonu dokonce ještě zavrženíhodněji než jejich předchůdci dbali těch z Moskvy? (…) Současná služebnost Prahy je pro mě stejně nepochopitelná jako znepokojující.“
Současnou americkou zahraniční politiku přirovnává Jatras k počínání pijana, který se sám již nedokáže ovládat: „Když někdo příliš pil, skuteční přátelé mu odeberou klíčky od auta, nenabízejí, že se k němu přidají na veselou projížďku. Kdyby moje země měla přátele, kteří by se nám postavili a prostě řekli ne, když úzká klika ve Washingtonu osnuje plány na zhoubné eskapády, náš globální avanturismus by byl umírněn. Měli bychom méně příležitostí držet se nekonečných a nákladných závazků v odlehlých částech světa, které nás nezajímají, zapletení do sporů jiných národů, ve kterých nemáme co dělat. My Američané bychom z toho nejvíce těžili.“
Končí ovšem poněkud pateticky: „Češi, spojte se! Můžete ztratit jen své okovy! A když tak učiníte, uděláte také velkou službu mé zemi.“
Kaleidoskop
Mráz přichází z Hradu. Prezident Klaus se totiž nechal slyšet: „Na hodnocení je příliš brzy, ale já očekávám, že parlament smlouvu ratifikuje.“ Což nelze interpretovat jinak, než jako decentní náznak toho, jaký výsledek by si pan prezident přál. Klaus je sice výjimka mezi českými bigotními rusofóby, ale jak jde o to nakopnout do kotníku EU, jde vše ostatní stranou: „Zájmy obou našich zemí na pozitivních vztazích s USA jsou natolik silné, že reakce některých ‚antiamerických‘ politiků z EU nemohu považovat za příliš důležité.“ Budiž panu prezidentovi připsáno k dobru alespoň to, že z nás na rozdíl od svých kolegů politiků nedělá hlupáky, a řekne na rovinu, oč zde běží. Což ale vůbec nic nemění na krátkozraké a fatálně nebezpečné podstatě celé věci.
O požehnání, které z XBR radaru přímo tryská (jak ví každé malé dítě) a zaplavuje jeho okolí široko daleko, projevil zájem Izrael. Kdyby šlo jen o ten Írán, určitě by si Američané radar raději postavili v Izraeli, jenže když ono o Írán vůbec nejde…
