Co týden dal a vzal (38/2008)

V Londýně byla podepsána smlouva SOFA o pobytu „národních hostí.“ Skví se na ní podpisy české ministryně obrany za Spojené státy (varietní) V. Parkanové a amerického ministra obrany za Spojené státy R. Gatese. Detaily zprávy nejsou zajímavé, jedná se o standardní výčet pozitiv a sociálních jistot, které nám radar náš vezdejší přinese.

 

Češi dali Američanům radar zadarmo, myslí si Slawomir Nowak, blízký spolupracovník polského premiéra Donalda Tuska, a dodává: „Česko si podle něj na Spojených státech nevymohlo výměnou za souhlas žádné speciální výhody. My chceme získat bezpečnostní záruky. Naši čeští přátelé byli natolik horliví, že přijali radar. George Bush má tak půl dárku. Nevím, proč se tak rozhodli, možná podobně vykládají národní zájmy jako PiS (největší opoziční strana Právo a spravedlnost expremiéra Jaroslawa Kaczyńského, pozn. red.): natolik důležitá je samotná přítomnost Američanů, že je třeba slepě přijmout základnu.“ Vida, už si o tom štěbetají i vrabci na střeše. Pan Nowak má štěstí, že je Polák, být Čech, už běhá po Praze s cejchem komunisty na čele – ten totiž od českých angažovaných novinářů (tzv. tlampačů) dostane každý, kdo nedrží generální linii strany a nahlas vyslovuje pochybnosti o tom, zda král není náhodou nahý.

 

Diskuse ohledně vlivu radarové stanice na zdraví obyvatelstva vyznívá stále více v neprospěch radaru. Veškerá měření stávajícího radaru na atolu Kwajalein, který má být do Brd přesunut, a závěry z nich vyvozené jsou totiž k ničemu, protože radar v Česku bude jiný než ten na Kwajaleinu: „Radar chtějí Američané do Česka převézt z Marshallových ostrovů, bude kvůli tomu modernizován.“ Jak upozorňuje Petr Pokorný v glose Radar – bude Topolánkova vláda mlžit i nadále?: „Jen naprostý hlupák by si mohl pod modernizací takového špičkového elektronického zařízení představovat natření kovového stativu radaru jinou barvou!“

 

O tom, že ruští stratégové správně přečetli vzkazy, které jim nejenom přes radar v Brdech a rakety v Polsku posílají američtí „jestřábi“, svědčí i čerstvá zpráva, podle které Rusko úspěšně otestovalo nové rakety voda-země (více podrobností, podle kterých zase není všechno zlato, co se třpytí, je k nalezení zde).

 

Dmitrij Rogozin, stály velvyslanec Ruska v NATO, je známý tím, že se vyjadřuje až neomaleně. V textu Stačí prostě jenom zničit radar to říká více než jasně: Technicky i politicky je systém protiraketové obrany destabilizující. Umístěn je na území východní Evropy v nejvíce provokativním čase a samozřejmě namířen proti strategickému jadernému potenciálu Ruska. Slova o tom, že systém protiraketové obrany má zachytit íránské balistické střely, zní neseriózně a nemohou nezpůsobit podráždění – nejen ne-hloupých lidí a nejen v Rusku. (…) Systém protiraketové obrany už nikoho nezbaví pocitů z další hrozby, ale naopak posílí chlad v našich vzájemných vztazích. To povede k závodům ve vývoji a výrobě útočných zbraňových systémů. Čímž dokážeme, že systém není příliš účinný, a pokud jde o skutečné možnosti útoků teroristů na Rusko, Českou republiku, Polsko či Spojené státy, tak je prostě na nic. Nemůžete jít s tankem na komáry. (…) Bezpečnost Ameriky v protiraketové obraně se zvyšovat nebude. Jen proto, že budeme odpovídat pouze vojenskými prostředky, nebudou z tohoto lépe a déle spát. (…) Pokud se dostanete do rvačky s větším a silnějším protivníkem, hlavním způsobem, jak zvítězit je oslepit ho , aby soupeř nemohl uplatňovat plně svou sílu. V nerovném boji se obrana obvykle vede na oči. Takže… Co je to radar v České republice? To je oko ke sledování potenciálních cílů. Jak se zbavit nepřítele s ohledem na jeho silné svaly, než zničením systému protiraketové obrany, a k tomu stačí zničení radaru. A to je jednoduchý úkol. (…) Nesouhlasím s myšlenkou, že někoho ohrožujeme. Ale musíme mít na paměti, že Rusko se bude zabývat jakoukoli hrozbou vlastní bezpečnosti jako hrozbou teroristického charakteru.“ To jenom podle české vlády je znakem obzvláštní moudrosti budit medvěda ze zimního spánku a snažit se ho vyprovokovat ke rvačce.

 

V obecnější rovině stojí za zmínku komentář Immanuela Wallersteina Nový světový geopolitický řád: konec prvního dějství, z nějž vybírám: „Takže ignorovány v Gruzii a pod útokem svých nejbližších spojenců v Iráku, Afghánistánu a Pákistánu vstupují Spojené státy poněkud nešťastně do realit světa po studené válce, v němž musí hrát podle nových a pro ně zřejmě dost nestravitelných pravidel.“ Neboli USA potřebují radar jako sůl, potřebují alespoň malý úspěch, potřebují dokázat celému světu, že nejsou v izolaci. A my jsme jim dali radar nejenom zadarmo, ale ještě si za něj připlatíme. Naši čelní politici příliš státnické prozíravosti neprokazují, když se tak usilovně připravují na minulou válku.

 

Teroristický útok na hotel Mariott v pákistánském hlavním městě Islamabádu s tématem radaru nesouvisí pouze do té doby, než se na věc podíváme jako Vladimír Stwora v článku Bombový útok v Islamabádu. To znamená sice poněkud paranoidně, ale přesto racionálně: „Mně to spíše připadá jako typická zastrašovací taktika mafiánů a kriminálníků nejhrubšího zrna. Nechceš naši „ochranu“? Dobře, dobře, ale aby ses nedivil, kdyby se stalo neštěstí a tvoje hospoda / krámek najednou vyhořel. (…) Aplikováno na současnou situaci: Nechceš naši „pomoc“ při boji proti teroristům? Dobře, dobře, ale aby ses nedivil, kdyby ti teroristé doopravdy zaútočili. (…) Tak mě napadá, co by se asi bylo stalo, kdyby v této fázi řekla Česká republika NE radaru. Rozmysleli jsme si to. Radar nechceme, smlouvy rušíme. Myslím oficiálně ústy tzv. volených zástupců. (…) Vsadím se o cokoliv, že do několika dnů by někde v centru Prahy zaútočila „al-Káida“ podobným způsobem, jako včera v Islamabádu. A předtím v americkém New Yorku, britském Londýně a španělské Barceloně. Mají v tom praxi. Odmítněte hrát hru amerických neokonzervativců a „al-Kaida“ okamžitě zaútočí. (…) Jinými slovy, možná našim představitelům křivdíme. No ano, samozřejmě, že dostali za svůj souhlas s radarem dobře zaplaceno, o tom žádná. Ale zkusme si položit otázku – měli vůbec možnost říct NE? Jaký tlak na ně američtí „vyjednávači“ vyvinuli a čím jim pohrozili? Dozvíme se to někdy?“ Musím přiznat, že koincidence tohoto útoku se vzrůstajícím odhodláním Pákistánu čelit svévolným průnikům americké armády na pákistánské svrchované území, je skutečně zarážející (byť poslední zprávy mluví proti této spekulaci) a to, co napadlo pana Stworu, mne napadalo okamžitě také. Nicméně doufám (je děsivé, že to musím takto napsat), že to byl teroristický útok. Tonoucí se stébla chytá, protože pokud jsou USA skutečně takové, jak se v posledních letech jeví být, potom „pánbůh s námi a zlé pryč.“ 

Přejít do diskuze k článku