Proč jsou Rusko i USA ochotné zříci se jaderných zbraní?
V americkém vojenském dokumentu z roku 2000 Znovuvybudování americké obrany, vydaném neokonzervativní organizací Projekt pro nové americké století, se píše: „Existuje všeobecná shoda, že informační a jiné nové technologie … tvoří dynamiku, která může ohrozit schopnost Ameriky uplatňovat svou dominantní vojenskou moc. Potenciální rivalové, jako Čína, jsou dychtiví využít široce těchto transformačních technologií, zatímco nepřátelé jako Irán, Irák a Severní Korea spěchají s vývojem balistických střel a jaderných zbraní … účinky informačních a jiných pokročilých technologií slibují revolucionizovat povahu konvenčních ozbrojených sil.“ (1).
V roce 2000 zveřejnil ruský deník Segodňa článek Jezdci psychotronické apokalypsy, ve kterém se psalo, že v roce 1996 informovali pracovníci ruské vládní informační agentury FAPSI, že účinek použití tzv. informačních zbraní je srovnatelný s účinkem zbraní hromadného ničení a vypracovali zprávu nazvanou Informační zbraň jako hrozba národní bezpečnosti Ruska. Ruská Státní duma a potom i Meziparlamentní shromáždění Svazu nezávislých států na to reagovaly tím, že se v roce 1997 obrátily na OSN, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Evropskou radu s návrhem, aby byla uzavřena mezinárodní konvence zakazující informační válku a cirkulaci informačních zbraní. Podle deníku Segodňa (2) byla v březnu 1998 tato otázka prodiskutována s generálním tajemníkem OSN Kofi Ananem a ruská iniciativa měla být zahrnuta do pořadu jednání Valného shromáždění OSN. Iniciativa se nedostala na pořad jednání, protože jí vetovaly USA.
V Doktríně informační bezpečnosti Ruské federace, podepsané ruským prezidentem Vladimírem Putinem v září 2000 je mezi nebezpečími, která ohrožují informační bezpečnost Ruské federace uvedena „hrozba ústavním právům a svobodám lidí a občanů v oblasti duchovního života … individuálního, skupinového a společenského vědomí“ a „ilegální použití speciálních prostředků působících na individuální, skupinové a společenské vědomí“. Mezi hlavními směry mezinárodní spolupráce k zajištění informační bezpečnosti je uveden „zákaz výroby, šíření a používání ‚informační zbraně‘ “ (3).
Deník Segodňa ve zmiňovaném článku psal převážně o „mysteriózních informačně-psychologických“ prostředcích, které jsou schopny poškodit zdraví, způsobit smrt nebo „zablokovat na podvědomé úrovni svobodu lidské vůle, způsobit ztrátu schopnosti politické, kulturní a jiné sebeidentifikace lidské bytosti“ a dokonce způsobit „destrukci nedělitelného informačního a duchovního prostoru Ruské federace“. Pod článkem uvedl deník Segodňa přehled zbraní působících na lidskou psychiku, který dostal od ruského ministerstva obrany. Kromě ultrazvukové a mikrovlnné zbraně je v něm i „psychotronická zbraň“, která je, kromě schopnosti „přenášet informace mezi lidmi“ schopná působit i na komunikační a elektronické systémy.
V USA v říjnu 2001 kongresman Dennis J. Kucinich předložil návrh zákona, který žádal amerického prezidenta, aby podepsal mezinárodní dohodu o zákazu rozmísťování zbraní ve vesmíru, který zahrnoval i zákaz manipulace lidské psychiky a lidského zdraví. V návrhu zákona byly vyjmenovány následující technologie dálkového ovládání činnosti lidského mozku, poškozování zdraví či zabíjení lidí: „systémy umístěnými na zemi, na moři nebo ve vesmíru, používající záření, elektromagnetické, psychotronické, zvukové, laserové nebo jiné energie, směrované na jednotlivé osoby nebo populace za účelem informační války, ovládání nálady nebo mysli jednotlivých osob nebo populací“ (4).
„Psychotronické záření“ z Kucinichova návrhu zákona je popsáno jako “torzní záření“ v knize Psychotronická zbraň a bezpečnost Ruska ruského vědce Vladimira Cygankova a Vladimira Lopatina (ruského politika, který pracoval v bezpečnostních výborech Ruské federace, ruské Státní dumy a Meziparlamentního shromáždění Unie nezávislých států). Mezi možnými zdroji dálkového působení na lidskou psychiku autoři uvádějí „generátory fyzikálních polí … známé i neznámé podstaty“ (5). V 70. letech minulého století prováděly CIA a KGB rozsáhlé pokusy v oblasti psychotroniky. Není vyloučeno, že jejich vědci odhalili fyzikální podstatu psychotronických jevů. Vladimír Lopatin a Vladimír Cygankov ve své knize výslovně tvrdí, že psychotronické jevy jsou způsobovány „torzním zářením“. Vědecká literatura, která by ověřitelným způsobem vysvětlovala princip torzního záření, však není dostupná veřejnosti.
O tom, že světelné a zvukové frekvence mohou ovlivnit činnost lidského mozku, svědčí úspěšný prodej přístrojů pro stimulaci mozku, používajících světlo a zvuk. To, že je možné působit na lidský mozek elektromagnetickými vlnami je potvrzeno v Rozhodnutí bezpečnostního výboru ruské státní dumy (6), a svědčí o tom i publikované vědecké výzkumy.
Jak funguje lidský mozek a proč může být ovládán i zvenčí?
Signály v nervových vláknech mozku a celého těla probíhají jako slabé elektrické impulsy, které jsou při přechodu z jednoho vlákna do druhého převáděny chemickými reakcemi. Tyto děje probíhají v určitých charakteristických frekvencích, Vědci, kteří zaváděli do mozku tenké drátky, pomocí kterých tam vysílali slabé, kmitavé elektrické proudy dosáhli pozoruhodných výsledků. V roce 1969 publikoval Jose Delgado, španělský profesor fyziologie, pracující v té době na špičkové americké univerzitě v Yale, knihu Fyzikální ovládání mozku, na cestě k psychocivilizované společnosti, která shrnovala výzkumy těchto vědců. Podařilo se jim zmapovat vztah různých míst v mozku k činnostem, funkcím a pocitům lidí i zvířat. Býk při sto stimulacích příslušného nervu 100krát zabučel. Když byl člověk, u kterého bylo stimulováno zvednutí ruky, požádán, aby jí narovnal, řekl: „Myslím, že vaše elektřina je silnější než moje vůle“. Elektrickým podněcováním mozku byl ovlivněn rytmus dýchání, tep srdce (který byl i zastaven), vyměšování žaludečních šťáv, funkce většiny vnitřností a velikost očních panenek. Bylo vyvoláno mračení, otevírání očí a úst, žvýkání, zívání, spánek, závratě, vyměšování i epileptické záchvaty.
Pasivní, deprimovaná žena, u které bylo drážděno centrum vzteku, roztrhala kus papíru a potom řekla: „Chtělo se mi vstát a trhat. Neovládla jsem se.“ Při podněcování center slasti nabízely pacientky terapeutům manželství (7). Sám Jose Delgado získal světovou proslulost tím, že se s malou černou skříňkou postavil proti býkovi a nejprve ho stisknutím jednoho knoflíku rozzuřil tak, že na něj zaútočil, a když doběhl skoro až k němu, stisknutím druhého knoflíku ho zastavil.
Že by stejné účinky mohly vyvolat elektromagnetické vlny, muselo napadnout každého vědce, který v tomto oboru pracoval. „Analogové“ vjemy jsou totiž v lidském mozku zpracovávány do digitální podoby, když jsou přenášeny množstvím a frekvencí nervových impulsů. Intenzita pocitů odpovídá intenzitě elektrického proudu. Walter J. Freeman, který, pomocí mikroelektrod měřil činnost mozku při jeho reakci na různé podněty, napsal v roce 1975: „…nový vnější podnět je široce přenášen z primární smyslové mozkové kůry nebo z thalamu do jiných částí mozkové kůry… přenos se odehrává v určité charakteristické frekvenci a příjem se odehrává v … souborech, naladěných na tuto frekvenci“ (8). Jinými slovy, když neurony zpracovávají určitou informaci, vysílají impulsy ve stejné frekvenci. V pokusu Wolfa Singera byla reakce na dva rozdílné podněty v mozku reprezentována dvěma soubory neuronů vysílajícími impulsy ve dvou odlišných frekvencích. Elektroencefalografové nepochybují o tom, že se na elektroencefalografech objevují právě tyto synchronizace v mozkové činnosti a jsou schopni z jejich frekvencí vyčíst i jednotlivá písmena vnímaného slova (9). Z toho vyplývá teoretická možnost, že děje v mozku mohou být vyvolány „synteticky“, když je do mozku dodávána dodatečná energie ve frekvencích odpovídajících specifickým mozkovým aktivitám Tyto frekvence v něm potom svým působením vyvolají příslušnou mozkovou činnost.
John Marks, v knize o výzkumu ovládání lidského mozku, který prováděla CIA, citoval jednoho veterána tohoto výzkumu, který si vzpomínal na kolegův vtip: „Kdybyste zjistil přirozenou radiovou frekvenci svalu svěrače nějaké osoby, mohl byste ji donutit opravdu rychle vyběhnout z místnosti“ (10). Protože většina mozkové činnosti se odehrává ve frekvencích od 1 do 100 Hz a elektromagnetické vlny v těchto frekvencích jsou tisíce až stovky tisíc kilometrů dlouhé, a z tohoto důvodu nemohou zasáhnout lidský mozek, začali vědci experimentovat s mikrovlnami pulsovanými ve frekvencích mozkové činnosti. Existují také mikrovlnné frekvence, které proniknou dost hluboko do lidského mozku na to, aby ovlivnily činnost neuronů.
Foto: Elektroencefalogram
