Each of us is a prisoner in a tower
Awaiting the ultimate judgment.
There’s no way to escape yourself.
No way to foresee
The sins of our blood
lurking in the darkness.
Being honest
Is like lighting a candle.
Feeling no regret, watching it burn.
You know the trial’s over.
Guards rattling the keys on a ring
Don’t scare you anymore.
My soul is misty,
My vision clouded.
And yet I see it coming.
Seasons change.
Same as before.
I know. I always knew.
Everything only lasts a while.
Why being sad about our pitiful limitations?
Drinking sweet poison doesn’t stop the pain.
We’re all bound to find the truth.
The world is only as good as we are.
No God can stop us from going to Hell.
No Devil can hold us back from breaking free.
Alone, but chained together.
This is our fated choice.
We either pay our debts
Or forgive our debtors.
Hold Platónovi
Každý jsme vězeň uvnitř svojí věže
čekající na rozsudek.
Nelze uniknout sám sobě.
Těžko dohlédnout
hříchů své krve,
plížících se ve tmě.
Být poctivý
znamená zapálit svíci
a dívat se bez lítosti, jak dohořívá.
S vědomím, že soud se již usnesl.
Bachaři, chřestící svazkem klíčů,
už ti nenaženou strach.
Moje duše je zamlžená,
Mé vyhlídky zastřené mraky.
A přesto vidím jak přichází.
Doba se mění.
Stejně jako předtím.
Vím to. Vždycky jsem to věděla.
Všechno trvá jenom chvíli.
Proč se trápit v sevření svých pout?
Piješ-li sladký jed, neunikneš bolesti.
Všichni se jednou dotkneme pravdy.
Svět je jen tak dobrý, jací jsme i my.
Ani Bůh nám nezabrání v cestě do pekel.
Tak jako není ďábla,
jenž by dokázal nám upřít vnitřní svobodu.
Sami za sebe, přikováni dohromady,
Toť naše osudová volba.
Buď zaplatit naše dluhy
a nebo odpustit naším dlužníkům.
© Dominika Dery
