Dokument: Projev prezidenta republiky na Valném shromáždění OSN

Září 25, 2009

Vážená paní předsedající, paní zástupkyně generálního tajemníka, vážení kolegové, dámy a pánové,

naše země, Česká republika, vždy oceňovala roli, kterou Organizace spojených národů hrála a hraje při posilování bezpečnosti, stability a prosperity ve světě. Rád bych Vás ujistil, že se i nadále na aktivitách OSN budeme podílet. Jsme přesvědčeni o důležitosti této organizace a chceme, aby byla výkonná a efektivní. Podporujeme proto reformu Rady bezpečnosti OSN v tom směru, aby lépe odrážela politickou a ekonomickou realitu současného světa, jak zde již dnes zdůraznili někteří řečníci. Změny jsou nutné a my jsme připraveni je podpořit.

V tomto roce si v naší části světa připomínáme 20 let od pádu komunismu, od chvíle, kdy naše země – spolu s ostatními státy střední a východní Evropy – znovu nabyla svobodu a suverenitu a opět zaujala své místo mezi zeměmi svobodného světa, kam jsme při vzniku OSN v roce 1945 patřili. Během dvaceti let od těchto historických událostí jsme uspěli ve vytváření stabilní demokracie a v transformaci našeho ekonomického systému ve fungující svobodnou tržní ekonomiku. Zmiňuji to, protože jsem přesvědčen, že tato naše zkušenost je důležitá v probíhajících debatách ohledně řešení ekonomických problémů, kterým dnešní svět čelí.

Setkáváme se v době, kdy se svět nachází v jedné z nejhlubších ekonomických krizí od druhé světové války. Finanční krize, která vznikla ve Spojených státech před dvěmi lety, se rychle přelila do ostatních zemí a vedla k prudkému propadu ekonomické aktivity po celém světě, k dramatickému poklesu mezinárodního obchodu a ke zvýšení sociální a ekonomické nestability v mnoha zemích na všech kontinentech.

Spojené národy – jako unikátní celosvětová organizace – a její specializované instituce se staly důležitou globální platformou pro diskusi alternativních opatření a politik, které by mohly – doufejme – pomoci překonat a zmenšit dopad krize. Dosud přijatá opatření přispěla k tomu, že se svět vyhnul opakování situace z 30. let. Vyhnuli jsme se rovněž opakování masivní protekcionistické reakce na krizi. Protekcionismus ve všech svých podobách musí zde být dnes rezolutně odmítnut.

Vidíme první náznaky, že krize v mnoha klíčových státech dosáhla svého dna, nebo se mu alespoň přiblížila. Nacházíme se však na počátku velmi obtížného a komplikovaného pokrizového období. Existuje mnoho příčin jeho křehkosti a zranitelnosti.

Zmíním jen některé: Snahy zvýšit agregátní poptávku vedly k bezprecedentnímu nárůstu veřejných výdajů a veřejného dluhu. Výsledkem je v mnoha členských zemí OSN to, že čelí dluhové pasti nebo se jí přiblížily. Obrovské fiskální deficity poškodí budoucí ekonomický růst. Mezinárodní toky soukromého kapitálu, které významně přispívaly k rychlému ekonomickému růstu v posledních dekádách, se zmenšují a stávají se méně spolehlivými. Propad mezinárodního obchodu bude znemožňovat pokračování exportně orientovaných strategií mnoha rozvíjejících se ekonomik, atd. 

Bylo by tragickou chybou právě nyní pod záminkou nadnárodní regulace významně oslabit ekonomickou svobodu. Dlouhodobá zkušenost nám říká, že právě díky svobodným trhům a svobodnému podnikání můžeme užívat současného materiálního bohatství a pokroku. Hospodářské cykly, doprovázené poklesy ekonomiky, recesemi a krizemi existovaly, existují a budou existovat i v budoucnu. Navzdory nim se svobodný svět – minimálně během posledních dvou staletí – vyznačoval ekonomickým růstem a rostoucí prosperitou.

Hledáme-li vhodnou reakci na problémy spojené se současnou krizí, měli bychom vycházet z toho, že krize byla primárně chybou vlád a nikoli trhů. Manipulace s měnovou politikou ve snaze uměle prodloužit období růstu, iracionální dotování poptávky po bydlení a selhání regulace finančních trhů na národních úrovních podstatně přispěly k této krizi. Nenechme se oklamat, že větší vládní regulací nebo úsilím o tzv. global governance světové ekonomiky bychom mohli předejít ekonomickému kolísání a jeho dopadům.

Toto téma má rovněž své důležité teritoriální či geografické aspekty. Naši pozornost musíme soustředit na potřeby a zájmy všech zemí, bohatých i chudých, rozvinutých i rozvíjejících se. Globální ekonomický vývoj bude těžit z odstranění bariér, nikoli z vytváření nových, protože ty by významně komplikovaly přístup chudších zemí na zahraniční trhy a jejich schopnost rozvíjet se svými vlastními prostředky. 

Ekonomická recese a velké nárůsty veřejného dluhu snížily možnosti toho, že by dnes svět mohl naplnit takové ambice, jako je boj proti změně klimatu. Nemám v úmyslu zde dnes detailně rozebírat toto téma, ale měli bychom pozorně vnímat pokračující, neukončenou diskusi uvnitř vědy a soustředit svoji pozornost na porovnávání nákladů a výnosů našich rozhodnutí. Chci zdůraznit, že prostředky navržené na boj s klimatickými změnami představují další obrovské břemeno, a to nejen pro ekonomiky většiny vyspělých zemí, které se nyní propadají do fiskálních deficitů, ale rovněž pro rozvojové země a to v situaci, kdy bohaté země, často prosazující tuto agendu na mezinárodní úrovni, ztrácejí schopnost kompenzovat chudším zemím dopady těchto dodatečných nákladů.

Dámy a pánové, Česká republika, jako nástupce Československa, které bylo jednou ze zakládajících zemí OSN, se vždy aktivně účastnila všech aktivit OSN a hodlá v tom pokračovat i v budoucnu. Je naším zájmem, aby tato organizace zůstala vysoce respektovaným fórem, přispívajícím k prosperitě, stabilitě a mírovému řešení konfliktů dnešního světa.

Václav Klaus, Valné shromáždění OSN, New York, USA, 23. září 2009

(Překlad z anglického jazyka)

 

Převzato z webových stránek Václava Klause

Přejít do diskuze k článku