Vážený pane expremiére,
před pár hodinami jsem sledoval Vaše vystoupení na obrazovce ČT těsně poté, co jste opustil budovu státního zastupitelství, kde Vás vyslýchali jako svědka v trestní věci podplácení tří poslanců Vaší strany i nezákonného konáni vedoucí Vašeho úřadu paní Nagyové. A byl jsem skutečně dojat. Tím, jak mužně a nekompromisně jste se všech čtyř vazebně stíhaných a dle Vás vesměs nevinných lidí zastal, jak hluboce lidsky jste zmínil psychickou újmu, kterou jsou tito lidé – právě tím, že jsou vazebně drženi – nuceni snášet, i jak jste poukázal na to, jak jsou svým stíháním – a to zcela nezvratně a neopravitelně – už dnes existečně i občansky poškozeni. To bylo nadlidské, ale k vrcholu, který musel člověka s citem v srdci přimět k dojetí nehlubšímu, jste dospěl v okamžiku, kdy jste poukázal na fakt, že někteří z oněch čtyř stíhaných neoplývají bůhvíjakým zdravím, které se může dalším setrvávaním ve vazbě dále problematizovat, a varoval jste tedy policejní i soudní orgány před odpovědností, kterou na sebe dalším prodlužováním jejich vazby berou.
Toto byl vrchol vašeho vystoupení, protože právě zde jste projevil svou nejniternější účast a soucit s bližními docela jako se sobě samým. Proč Vám to, pane expremiére, všechno vypisuji. Protož Vám hluboce důvěřuji. Doslova nezměrně věřím tomu – a moc prosím, abyste tuto mou víru nezklamal – že účast s lidmi ve vazbě trpícími se u Vás, jako figury stále ještě celostátní, nebude omezovat jen na ony čtyři Vami zmińované, ale že zamíří ke všem dnes v republice a ve vazbě trpícím, a má tedy šanci nabrat směr i k mému nebohému prastrýci K. L. (celou adresu i s adresou jeho dočasné vazební věznice Vám na požádání rád zašlu), pro kterého slovo od slova platí totéž, co jste řekl o oněch čtyřech osobách Vám blízkých. I on se cítí nevinný, i on trpí psychickou újmou vazbou v něm vyvolanou, existenčně i občansky je také vyřízen, zdravotně se též necítí dvakrát dobře, a zaslouží si tedy u celé naší veřejnosti i u všech médií stejnou podporu, jakou jste vyslovil oněm třem poslancům a jedné své spolupracovnici.
S hlubokou vírou, že i o jeho osud a trápení vyjádříte stejný svůj zájem i účast a přednesete je pak před co nejširším naším fórem se Vám znamenám a přeji Vám ve Vašem všelidském konání co nejdokonalejší úspěch.
Váš
Lubomír Man
