SÚKL zveřejnil údaje o spotřebě léků za loňský rok, kdy začala platit mnohými vymodlená receptová pokuta.
Efekty:
spotřeba balení na předpis v mil.:
2006 – 201,04
2007 – 218,22
2008 – 198,92
náklady v mld.:
2006 – 51,2
2007 – 58,56
2008 – 63,52
Pro doplnění v posledním kvartálu roku 2007 došlo k velkému předzásobení, kdy celkový počet distribuovaných balení narostl o téměř 14 milionů v porovnání se stejným kvartálem roku 2006 nebo o 16 milionů v porovnání se 3 kvartálem roku 2007. Toto velmi silné předzásobení, které nikdo nepopírá, samozřejmě mělo vliv i na nižší spotřebu balení v loňském roce.
A nyní slovo má Petr Wagner primář oddělení klinické biochemie v Mladé Boleslavi a primář OKB v Krajské nemocnici Liberec.
Za obviňovanou skupinu „levných léků“ jako celku se utratilo 2.3 miliard Kč. Ta zahrnuje jednak léky předepsané, ale i ty vydané proti hotovosti. Podíl úhrady pojišťoven, tj. léků z veřejných peněz, se odhaduje asi na 20 procent, ale jde pouze o odhad, protože SUKL – hlavní informační zdroj Ministerstva zdravotnictví nesleduje, které šly cestou receptu.
Ale pojďme konkrétně k těm paralenům a aspirinům.
Takže paralen využil 177 milionů Kč z oněch 67 000 milionů Kč. Aspirin se dává v dvojí indikaci. Jednak jako prevence vzniku uzávěru tepen po infarktu či mozkové příhodě. Zde nás stál 150 milionů Kč. Dále jako lék proti teplotě či bolestem. Zde nás stál 87 milionů Kč. Celkem tyto „vykřičené“ léky stály 416 milionů Kč. Opět nemáme údaje umožňující odlišit, kolik z nich bylo placeno z veřejnoprávního zdravotního pojištění. Odhady jsou opět okolo 20 procent.
Za cytostatika, předesílám, že to zdaleka nejsou jediná léčiva na řešení nádorových onemocnění, se dalo 4 200 milionů Kč.
Takže shrnuto a podtrženo. Za banální léky v chřipkových indikacích se dalo 265 milionů Kč. Něco ze soukromých, něco z veřejných peněz. Za léky se dalo celkem 67 000 milionů Kč. Něco z veřejných peněz prostřednictvím pojišťoven, něco přímo, něco prostřednictvím nemocničních rozpočtů. Jinými slovy za tyto banální léky asi něco kolem 4 promile z celkového objemu peněz utracených na léky. Něco kolem 6 procent utracených za cytostatika. A to většina z těchto peněz nešla cestou veřejnoprávního zdravotního pojištění.
Sečteno a podtrženo, za léky jsme utratili více, takže pokuta nám peníze neušetřila (a kromě již odváděných peněz na pojištění nám sáhla přímo do kapsy). Vydali jsme více a přitom lidé se zvládli předzásobit, takže bez předzásobení je samozřejmé, že by náklady byly ještě výrazně vyšší než v předchozích letech a spotřeba balení by se blížila dřívější úrovni (byla by i samozřejmě nižší v roce 2007). I kdyby pojišťovny loni nevydaly ani halíř na ony levné léky a před tím hradily 100 procent spotřeby (obě tvrzení jsou samozřejmě nesmysl), tak stejně bez problémů dokázaly navýšit celkové výdaje (63-2=61>58). Navíc objem peněz vydávaných na levné léky je zlomkem veškerých výdajů, takže každý, kdo operuje Paraleny jako zdrojem neřestí ve zdravotnictví požirajícím peníze pro drahou léčbu je pouze primitivní demagog. Asi jediný, kdo se z Julínkových reforem raduje, jsou farmaceutické firmy. Rozhodně na nich nevydělali lidé, kteří ve svých každoměsíčních rozpočtech počítají každou korunu.
Převzato z blogu Modrá šance
