Není to fakt, že se světová ekonomika ozdravuje (Doporučuji přečíst celý článek)
Jak se rentovaly obrovské prostředky, jež USA a rovněž Evropa vložily do svých korporací a bank? Zatím žádný návrat nepozorujeme, tvrdí Nikolaj Petrakov. Probíhá tajná válka na měnovém trhu. Čína se pokouší vyměnit své dolary za zlato. Jeho ceny prudce šly nahoru. Velkou otázkou je stabilita měn. Mnozí předpovídají, že obrovské dotace do americké ekonomiky způsobí devalvaci dolaru.I když jiní říkají, že může to být naopak. Evropská měna je založena na sdružení států s absolutně různou ekonomikou. Podívejte se na Německo a Francii, které táhnou euro na sobě. A na Portugalsko, Španělsko, Řecko, které hrají úlohu přítěže. Jejich hospodářství je ve velmi těžkém stavu. Nevidím zatím důvody pro optimismus. Pro překonání krize nestačí nulový růst. Je třeba měnit strukturální systém v oblasti výroby a bank. Sazby refinancování se vůbec blíží nule. Což svědčí o tom, že peníze jsou pro ekonomiku zbytečné. Hodně peněz – to jsou levné peníze.
Průmyslová výroba v červenci opět propadla v EU i v eurozóně
Průmyslová výroba v červenci v zemích eurozóny i v celé Evropské unii stejně jako v červnu opět klesla. V eurozóně se meziměsíčně propadla o 0,3 procenta a v celém bloku o 0,2 procenta. Informoval o tom v pondělí statistický úřad Eurostat. Proti červenci loňského roku pokles dosáhl 15,9 procenta u unijních zemí platících eurem a 14,7 procenta za celou EU.
V červnu meziměsíční snížení dosahovalo v eurozóně 0,2 procenta a v 27členné EU 0,1 procenta. Průmyslové zakázky v eurozóně letos meziměsíčně narostly pouze jednou – v květnu. Před ním padaly sedm měsíců v řadě.
Európa bude čoskoro expandovať
Európska komisia dnes uviedla, že ekonomika eurozóny by mala v tomto štvrťroku zaznamenať rast o 0,2% a v posledných troch mesiacoch predpokladá expanziu na úrovni 0,1%. Za celý rok prognózuje zníženie HDP o 4%, čo je zapríčinené predovšetkým prudkou kontrakciou v prvých mesiacoch roka. Ťahúňom ekonomického zotavenia by sa malo stať Nemecko, najväčšia európska ekonomika, ktorej HDP by v tomto štvrťroku malo vzrásť o 0,7%. Komisia však upozorňuje na zvyšujúcu sa mieru nezamestnanosti, keďže podniky zoštíhľujú svoju výrobu.
Nové prognóza Bruselu: EU již míří z recese, nejrychleji Německo a Polsko
Hospodářská situace EU se podle nové prognózy Evropské komise výrazně zlepšila a unie je na cestě z recese. Ekonomika evropského společenství by měla ve třetím a čtvrtém čtvrtletí letošního roku vzrůst ve srovnání s předchozím čtvrtletím.
"Situace se zlepšila především díky bezprecedentnímu objemu finančních prostředků, které do ekonomiky napumpovaly centrální banky a vlády. Slabé hospodářství si však nadále bude vybírat oběti na trhu práce a ve veřejných financích," řekl novinářům eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Joaquín Almunia.
Krize vrátila českou ekonomiku o dva roky zpět
Krize přitom vrátila českou ekonomiku, měřeno hrubým domácím produktem, minimálně o dva roky zpátky. Mezi loňským a letošním červnem se ekonomika smrskla o 45 miliard.
Pokud se ovšem podíváme na současné počty lidí bez práce, jde o návrat na začátek roku 2006. Tehdy, stejně jako nyní, dosahovala míra nezaměstnanosti 8,5 procenta
"Vývoj nezaměstnanosti má vždy zpoždění za vývojem HDP a očekávám, že nezaměstnanost ještě dále mírně poroste," říká člen bankovní rady ČNB Vladimír Tomšík…
Analytici ovšem čekají, že míra nezaměstnanosti vystoupá na 10 procent. "Nezaměstnanost půjde ještě zhruba půl roku nahoru a vyvrcholí pravděpodobně nad úrovní deseti procent na přelomu prvního a druhého čtvrtletí příštího roku,"…
Zatuhlou ekonomiku zatím nerozhýbou ani investice firem do nových výrobních provozů. Většina společností kvůli krizi totiž šlápla na brzdu a peníze dává jen na to, co je nezbytné…
Vybrané ukazatele hospodářství
Průmyslová výroba byla v červenci meziročně nižší o 18,2 % (po očištění od vlivu počtu pracovních dní o 16,1 %), červnové zlepšení nepokračovalo….
Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách se snížily meziročně o 19,7 %….
Průměrný počet zaměstnanců v průmyslových podnicích s 50 a více zaměstnanci se meziročně snížil o 12,9 %, jejich průměrná mzda 24 300 Kč byla vyšší nominálně o 2,4 % a reálně o 2,1 %.
Hodnota nových zakázek uzavřených ve vybraných odvětvích se meziročně snížila o 21,2%..
V lednu až červenci se proti stejnému období minulého roku snížila průmyslová produkce o 18,5 %…
Stavební výroba byla v červenci po tříměsíčním růstu o 4,4 % nižší než před rokem…
Průměrný počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci ve stavebnictví se meziročně zvýšil o 0,4 %…
Za leden až červenec byla stavební výroba reálně o 4,2 % nižší než v prvých sedmi měsících 2008…
Vývoz se snížil meziročně o 17,9 % a dovoz o 21,3 % (vše v běžných cenách), pokles trvá u vývozu i dovozu již deset měsíců po sobě…
Spotřebitelské ceny úhrnem se v srpnu meziměsíčně snížily o 0,2 %, ceny zboží klesly o 0,4 %, ceny služeb vzrostly o 0,2 %…
Míra inflace, vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců, dosáhla v srpnu 2,6 % a byla o 0,5 p.b. nižší než v červenci 2009. Životní náklady (bez hypotetického nájemného) byly v domácnostech důchodců vyšší o 3,6 %.
Míra nezaměstnanosti se v srpnu zvýšila o 0,1 p.b. na 8,5 %
K 31. srpnu 2009 bylo bez práce 493 751 lidí. To je o 8 432 víc než ke konci letošního července, meziročně přibylo 181 418 nezaměstnaných. Vyplývá to z údajů úřadů práce. Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla 8,5 %. Byla tak o 0,1 p.b. vyšší než v červenci 2009, v meziročním srovnání se jedná nárůst o 3,2 p.b.
Obchod meziměsíčně ožil, meziročně dále klesal
Sezónně očištěné tržby vzrostly v červenci v maloobchodě včetně motoristického segmentu meziměsíčně reálně o 1,1 % a meziročně klesly o 3,1 %. Bez očištění se tržby meziročně snížily o 4,9 %…
Proč Češi přestávají utrácet v obchodech?
Může za to především rostoucí nezaměstnanost a z toho plynoucí obavy z možného poklesu rodinných příjmů. Proto v červenci klesly maloobchodní tržby oproti stejnému měsíci minulého roku o 4,9 procenta.
…Podzimní měsíce by v tomto trendu měly pokračovat, byť vánoční stoly budou chudší než v minulých letech…
Výrazně se v červenci snížil prodej výrobků pro domácnosti a potravin ve specializovaných prodejnách, klesl o 10,4 procenta, respektive o 8,3 procenta. Rostly naopak tržby podnikům s prodejem farmaceutického, zdravotnického a drogistického zboží o 4,6 procenta…
Předpovědi o růstu HDP pro příští rok se různí
Příští rok by hrubý domácí produkt (HDP) mohl růst až o 1 %. Není ani vyloučená varianta propadu ekonomiky o 2 %. Například ministerstvo financí počítá s růstem HDP pro rok 2010 ve výši 0,3 %. Česká národní banka v srpnu nejdříve zveřejnila růst o 0,7 %, aby ho v těchto dnech zvýšila na 1 %.
Národní ekonomická rada vlády – Závěrečná zpráva (velmi dlouhé a nehezké čtení)
…Vycházíme z očekávaných výsledků našeho i světového a evropského hospodářského vývoje v roce 2009 a z krátkodobých výhledů na roky 2010 a 2011…
Ke krokům hospodářské politiky pro následujících zhruba 18 měsíců se zpráva vyjadřuje pouze okrajově…
Spekulace o destabilizaci ekonomik regionu se prudce prohloubily v únoru a v první polovině března 2009, mimo jiné i v důsledku určité mediální hysterie významných světových finančních a ekonomických médií a analytiků…
členy eurozóny, tedy na Slovensku a ve Slovinsku.
V první polovině roku 2009 přijala vláda ČR Národní protikrizový plán…celkový dopad na výdajovou stranu rozpočtu v roce 2009 činí téměř 80 mld. Kč…
Během finálního zpracování této Zprávy (září 2009) však již bylo zcela zjevné, že se deficit veřejných financí ČR oproti situaci v minulých letech skokově zhorší; MF ČR odhaduje nyní deficit vládního sektoru v absolutní hodnotě pro rok 2009 na úrovni 220 mld. Kč (v metodice sestavování státního rozpočtu), což představuje 5,5 % HDP…
Ministerstvo financí především uvádí rostoucí nezaměstnanost (jejíţ vývoj je obvykle časově opožděn proti hospodářskému růstu) a s tím související tlaky na sociální výdaje v roce 2010…pokud nebudou přijata okamžitá opatření, může se saldo veřejných financí dostat v roce 2010 na úroveň 230 mld CZK, respektive v metodice ESA 95 na 7,0 % HDP. Propad absolutních hodnot hlavních makroekonomických veličin pak vede k očekávaným rozpočtovým důsledkům v dalších letech a lze očekávat, že do roku 2012 se bude saldo veřejných rozpočtů pohybovat kolem 6 % HDP.
Produkční mezera na konci roku 2010 může činit až 10 % HDP, což implikuje cyklický schodek státního rozpočtu (daný vývojem hospodářského cyklu) kolem 5 % HDP…
Mezi opatření, která napomáhají pružnosti, se řadí jak legislativní úpravy zákoníku práce (lhůty a podmínky výpovědí, snadnost nabírání nových zaměstnanců, možnosti zkrácených úvazků či práce na dobu určitou), tak další opatření a programy, jež podporují zvyšování kvalifikace, mobility a aktivity.
Jakkoli kontinentální model, typický pro Francii a Německo, odkládá dopady krize (ochranou dosavadního zaměstnání i díky státní podpoře tzv. Kurzarbeit /krátkodobé zaměstnání/, která se např. v Německu prodloužila až na 24 měsíců), odkládá většinou i možnost propouštění a rekvalifikace reagující na strukturální a inovační změny.
Ekonomická krize – pohled odborů III
Jsme proto názoru, že současná krize začne odeznívat teprve tehdy, až budou odstraněny její příčiny, a to zejména na mezinárodních trzích kapitálu a ve světové ekonomice. Zde podle našeho názoru zatím nenastaly potřebné změny…
Kromě toho se domníváme, že některé konkrétní kroky jednotlivých velkých zemí mohou mít v budoucnu jen těžko předvídatelné důsledky. Zde by bylo možné uvést zejména narůstající rozpočtové deficity některých zemí – zejména USA – které se netají tím, že touto formou dochází k emisi peněz, které nejsou ničím kryty…
Promítneme-li tento závěr do růstu HDP jako souhrnného ukazatele ekonomické činnosti, pak musíme být připraveni i na situaci, kdy obnova růstu světové ekonomiky si pravděpodobně vyžádá delší období a může trvat více let a možná – stejně jako během Velké krize třicátých let – i jedno desetiletí…
Pokud bychom proto uvažovali o možnostech růstu české ekonomiky, pak rozhodně nevidíme velké šance na rychlou obnovu růstu a zejména pak na návrat k předkrizovému objemu HDP.
Pro letošní rok očekáváme, že pokles HDP dosáhne minimálně 5 % a pravděpodobně bude ještě větší.
Domníváme se proto, že i v příštím roce bude nutné počítat s tím, že HDP pravděpodobně neporoste a že nelze vyloučit jeho další pokles – až k hranici 2 %.
Prognózy o vývoji HDP sotva mohou být jiné než intuitivní. Počítat s exaktními propočty, s růstem HDP s přesností na desetiny procent nemá hlubší smysl a je spíše výrazem bezradnosti jejich autorů…
Vývoj v roce 2008 tak není přerušením dosavadní vývojové linie deficitů státního a veřejných rozpočtů, jak by se povrchnímu pozorovateli mohlo zdát, ale je jejím pokračováním. Naopak, jak se dá dokázat, opatření, která byla schválena v uplynulých dvou letech ještě dál prohlubují problémy veřejných rozpočtů.
Česká republika se snižováním daní a omezováním příjmů veřejných rozpočtů dostala daleko za rámec racionálních ekonomických úvah a že ti, kdo koncipovali tyto změny daňové soustavy, nerespektovali reálné možnosti české ekonomiky.
Vývoj soustavy veřejných financí v roce 2009 je pokračováním vývoje založeného v roce 2008. Zásadním rozdílem je ovšem pokles hospodářského růstu…
Podle našich propočtů by již pouhé zastavení nominálního růstu HDP při současném nastavení daňového systému roku 2009 vytvořilo automaticky nárůst deficitu veřejných financí na úrovni minus 140 mld. Kč (3,8 % HDP). Pokud se však naplní únorový odhad ČMKOS a ekonomika bude směřovat spíše k 5% reálnému poklesu, pak deficit veřejných rozpočtů samovolně překročí 200 miliardovou hranici (202-205 mld. Kč, tj. 5,8 % HDP). Projeví se v něm totiž třetí faktor, a to nastupující deflace.
Pro odhad vývoje v roce 2010 platí obdobná pravidla…
Pokud se však potvrdí naše očekávání obsažené v první kapitole a došlo by k dalšímu reálnému poklesu HDP až o 2 %, potom by v podmínkách přetrvávající deflace mohl deficit veřejných rozpočtů přiblížit na dohled 300 mld. Kč (295 mld Kč, 8,6 % HDP).
Ze slibů o zodpovědném hospodaření a „nezadlužené budoucnosti“ zůstala jen fakta – česká ekonomika stojí před rekordními deficity veřejných financí.
Jak přežít vyhazov z práce ve zdraví
6 rad, jak se nezbláznit
1. Neobviňujte se…2. Nezůstávejte bez práce dlouho…3. Zachovejte si denní rozvrh…4. Cvičte…5. Připravte se na negativní reakce vašeho okolí…6. Poraďte se s psychologem…
6 rad, jak zmírnit škody
1. Zaregistrujte se na úřadu práce…2. Nahlaste ztrátu zaměstnání své bance…3. Zbavte se hypotéky…4. Jděte na brigádu…5. Nahlašte změny pojišťovně a sociálnímu úřadu…6. Netajte před okolím, že nemáte práci…
6 rad, jak se zvednout
1.Napište si profesní životopis…2.Začněte hledat sami…3.Přihlašte se na odborné kurzy…4.Jděte na všechny pohovory…5.Slevte z platových požadavků…6.Pořiďte si živnostenský list
