- Jednotný trh představuje jeden z největších úspěchů Evropské unie. Omezení obchodu a volné soutěže mezi členskými státy byla postupně odstraněna a výsledkem bylo zvýšení životní úrovně.
- Jednotný trh se dosud nestal jednotným hospodářským prostorem. Některá hospodářská odvětví (veřejné služby) jsou stále určovány vnitrostátními právními předpisy.
- Jednotlivé země EU do značné míry stále odpovídají za výběr daní a sociální politiku.
- Jednotný trh podporuje mnoho příbuzných politik, které byly v minulosti v EU zavedeny. Pomáhají zajistit, aby z liberalizace trhu mělo prospěch co nejvíce firem a spotřebitelů.
I. Dosažení cíle pro rok 1993
(a) Omezení společného trhu
Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství z roku 1957 umožnila zrušení celních překážek v rámci Společenství a zřízení společného celního sazebníku pro zboží pocházející ze zemí mimo EHS. Tohoto cíle bylo dosaženo 1. července 1968.
Cla jsou však pouze jednou z ochranářských překážek bránících přeshraničnímu obchodu. Úplnému dokončení společného trhu v sedmdesátých letech bránily také další obchodní překážky. Technické normy, normy na ochranu zdraví a bezpečnosti, vnitrostátní předpisy o právu vykonávat určité profese a devizové kontroly omezovaly volný pohyb osob, zboží a kapitálu.
(b) Cíl pro rok 1993
V červnu 1985 vydala Evropská komise, které tehdy předsedal Jacques Delors, bílou knihu ve snaze zrušit do sedmi let veškeré fyzické, technické a daňové překážky bránící volnému pohybu v rámci Společenství. Cílem bylo podpořit průmyslovou a obchodní expanzi v rámci velkého, sjednoceného hospodářského prostoru v měřítku srovnatelném s americkým trhem.
Nástrojem, který měl jednotný trh umožnit, se stal Jednotný evropský akt, který vstoupil v platnost v červenci 1987. K jeho ustanovením patřilo:
- rozšíření pravomoci Společenství v některých oblastech politik (sociální politika, výzkum, životní prostředí);
- postupné zřízení jednotného trhu v období do konce roku 1992 prostřednictvím rozsáhlého legislativního programu, který zahrnoval přijetí stovek směrnic a nařízení;
- častější využití většinového hlasování v Radě ministrů.
II. Jak vypadá jednotný trh dnes
(a) Fyzické překážky
Všechny hraniční kontroly zboží v rámci EU byly zrušeny společně se zrušením celních kontrol osob. V nutných případech policie stále náhodně provádí namátkové kontroly (součást boje proti zločinu a drogám).
Schengenská dohoda
, kterou v roce 1985 podepsala první skupina států EU a později se k ní připojily další země (neúčastní se Irsko, Spojené království, Kypr Bulharsko a Rumunsko), definuje policejní spolupráci a společnou azylovou a imigrační politiku tak, aby bylo možné úplně zrušit kontroly osob na vnitřních hranicích EU (viz kapitola 10: „Svoboda, bezpečnost a právo“).
(b) Technické překážky
U většiny produktů přijaly země EU princip vzájemného uznávání vnitrostátních pravidel. Každý produkt, který je zákonně vyroben a prodáván v jednom členském státu musí být možné uvést na trh ve všech ostatních státech.
Díky zásadě vzájemného uznávání nebo koordinaci vnitrostátních pravidel týkajících se přístupu k určitým profesím nebo jejich provozování (právo, medicína, cestovní ruch, bankovnictví, pojišťovnictví atd.), bylo možné provést liberalizaci sektoru služeb. Svoboda pohybu osob však není ještě zdaleka úplná. Stále existují překážky, které lidem nedovolují, aby se volně stěhovali do jiných zemí EU nebo tam vykonávali určité typy prací.
EU podniká kroky ke zlepšení mobility pracovníků a zejména k zajištění toho, aby byly diplomy nebo kvalifikace (u instalatérů, tesařů atd.) získané v jedné zemi EU uznávány ve všech členských státech.
Otevření národních trhů služeb snížilo ceny vnitrostátních telefonních hovorů na zlomek cen, jaké byly účtovány před 10 lety. Za pomoci nových technologií bývá k telefonickým hovorům stále častěji využíván internet. Konkurenční tlak způsobil v Evropě výrazné snížení cen levných letenek.
(c) Daňové překážky
Daňové překážky byly sníženy prostřednictvím částečného sjednocení národních sazeb DPH. Zdanění výnosů z investic se stalo předmětem dohody mezi členskými státy a dalšími zeměmi (včetně Švýcarska), která vstoupila v platnost v červenci 2005.
(d) Veřejné zakázky
V důsledku směrnic týkajících se služeb, zásobování a stavebních prací v mnoha sektorech včetně vodního hospodářství, energetiky a telekomunikací, jsou nyní veřejné zakázky otevřeny zájemcům odkudkoli z EU bez ohledu na to, zda je vypisují orgány na národní, regionální nebo místní úrovni.
III. Probíhající změny
(a) Finanční služby
V roce 2005 byl dokončen akční plán EU pro vytvoření integrovaného trhu finančních služeb. Tím dojde ke snížení nákladů na půjčky pro firmy a spotřebitele a střadatelům se naskytne širší spektrum investičních produktů — programy spoření a penzijní programy — které budou moci získat od libovolného evropského poskytovatele. Bankovní poplatky za platby přes hranice byly sníženy.
(b) Administrativní a technické překážky bránící volnému pohybu
Země EU často odmítají přijmout normy ostatních členských zemí a v některých případech i uznat rovnocennost profesní kvalifikace. Roztříštěnost vnitrostátních daňových systémů rovněž ztěžuje integraci trhu a snižuje jeho účinnost.
(c) Pirátství a padělání
Výrobky z EU je nutno chránit proti pirátství a padělání. Evropská komise odhaduje, že tato trestná činnost stojí EU každoročně tisíce pracovních míst. Proto Komise i národní vlády pracují na rozšíření autorského práva a patentové ochrany.
IV. Politiky posílení jednotného trhu
(a) Doprava
Činnost EU se zaměřuje hlavně na volný pohyb služeb v pozemní dopravě, zejména na volný přístup k mezinárodnímu trhu dopravy a přístup zahraničních dopravců na vnitrostátní dopravní trhy členských států. Byla učiněna rozhodnutí o harmonizaci podmínek hospodářské soutěže v sektoru silniční dopravy, zejména u kvalifikace pracovníků a přístupu k trhu, u práva založit firmu a poskytovat služby, ve věci doby řízení a bezpečnosti silničního provozu.
Společná politika pro leteckou dopravu musí reagovat na účinky celosvětové konkurence. Vzdušný prostor nad Evropou se postupně liberalizuje, takže vzniká větší prostor pro sdílení kapacity mezi předními leteckými společnostmi, vzájemný přístup na trh a možnost určovat ceny. S tím souvisí podmínky bezpečnosti, které zohledňují odpovědnost leteckých společností za veřejnou službu a pásmové požadavky.
Rostoucí konkurence snížila ceny letenek a zjednodušila cestování.
Lodní doprava — ať uskutečňovaná evropskými společnostmi, nebo plavidly z nečlenských zemí EU — podléhá pravidlům EU o hospodářské soutěži. Tato pravidla mají odstranit nepoctivé cenové praktiky (plavby pod cizí vlajkou) a dále vyřešit vážné problémy, kterým v Evropě čelí loďařský průmysl.
(b) Hospodářská soutěž
Politika EU na ochranu hospodářské soutěž byla definována již v Římské smlouvě. Představuje zásadní důsledek pravidel volného obchodu v rámci jednotného evropského trhu. Tuto politiku uplatňuje Evropská komise, která společně se Soudním dvorem odpovídá za její dodržování.
Účelem této politiky je zabránit jakékoli dohodě mezi podniky, zásahům orgánů veřejné správy nebo existenci jakéhokoli monopolu, který by v rámci jednotného trhu nespravedlivě omezoval volnou hospodářskou soutěž.
Každou dohodu, jež podléhá pravidlům Smlouvy, musí dotčené firmy nebo subjekty oznámit Evropské komisi. Komise může přímo uložit pokutu společnostem, jež poruší pravidla hospodářské soutěže nebo neprovedou patřičné oznámení.
V případě nezákonného čerpání veřejných prostředků nebo v případě neoznámení takového čerpání může Komise chtít, aby příjemce příspěvek vrátil. Každé spojení firem nebo převzetí jiným vlastníkem, které by mohlo vést k tomu, že společnost získá v určitém sektoru dominantní postavení, musí být oznámeno Komisi.
(c) Spotřebitelská politika
Spotřebitelská politika EU umožňuje občanům Unie s důvěrou nakupovat ve všech členských zemích. Všichni spotřebitelé mají prospěch ze stejně vysoké úrovně ochrany. Produkty, které si koupíte, a jídlo, které jíte, jsou testovány a kontrolovány, aby byly co nejbezpečnější. EU se snaží zajistit, aby spotřebitelé nebyli šizeni nesolidními obchodníky a nestali se oběťmi podvodné nebo zavádějící reklamy. Práva spotřebitelů jsou chráněna a spotřebitelé mají možnost nápravy kdekoli v EU, a to bez ohledu na to, zda kupují zboží v obchodě, prostřednictvím zásilkového prodeje, telefonicky nebo po internetu.
