Evropané čtoucí svůj oficiální denní tisk, sledující státem kontrolovanou televizi nebo poslouchající státem kontrolované rádio nebudou vědět, co se děje. Jsou krmeni pečlivě připravenou dietou převážně nespojitých článků napsaných tak, aby vyvolaly pozitivní dojmy z ekonomiky.
Ano, existují známky oživení, ano, jeden podnikatel vidí světlo na konci tunelu, ne, počet ztracených pracovních míst není tak velký, jak se původně zdálo… zkrátka každý Evropan by mohl pokračovat v dopisování těchto zpráv vlastními odposlechnutými informacemi. Pozitivní ekonomické zprávy jsou prezentovány v blocích s obvyklými trivialitami o dopravních nehodách, soukromém životě celebrit a všudypřítomnými zprávami o kriminální činnosti páchané mladými muslimskými imigranty z hornatých oblastí Severní Afriky a Turecka.
To, co se ze zpráv člověk nedoví, je jak se pokračující krize, nebo spíše deprese, dotýká sociálních vazeb Evropy. A přece je životně důležité pro každého v Evropě být informován o tom, jaká ekonomická katastrofa řádí v jeho těsném sousedství, co se děje lidem z jeho ulice, jak to vypadá v jeho zemi a v okolních státech. Je důležité to vědět, protože velmi brzy pravděpodobně bude většina Evropanů sdílet podobné problémy. Dříve nebo později to bude mít vliv na celý kontinent a drasticky to změní jeho tvář na mnoho let, které přijdou. Zatím jsou důsledky krize naprosto devastující a mnohem horší, než si někdo před rokem představoval.
Věřili byste, že půl milionu Španělů má hlad? Že jejich situace je natolik špatná, že jim EU posílá potravinovou pomoc? Tyto a další šokující informace lze najít v nedávno zveřejněné zprávě Červeného kříže Red Cross Red Crescent Ekonomická krize a humanitární dopad na Evropu (pdf). Je to první publikace, která naznačuje hloubku současné krize. Protože jde o první snaživé kroky definovat rozměr toho, co se děje, většina informací je nekvantifikovatelná. Přesto je tato zpráva hluboce znepokojující, ne-li přímo alarmující.
Nezaměstnanost stoupá všude. Nezaměstnanost mladých v EU je v průměru 20%. V celé Evropské unii je zhruba 50 milionů lidí „momentálně zranitelných z důvodu nezaměstnanosti, a tento počet nezahrnuje ty, kteří hledání práce vzdali.“ Pod pojmem zranitelnost se rozumí nebezpečí hladu a bezdomovectví. Počet zranitelných stoupá a bude stoupat, protože vlády provádějí škrty v sociální politice, zdravotnictví, podporách a dalších platbách pro sociálně slabé. Jinými slovy mezi těmi, kteří byli právě nejvíce postiženi krizí, jsou tvoji spolužáci, kteří přišli o práci, tvoje babička, tvůj nemocný strýc, tvůj malý synovec, tvoje dospívající sestřenice, která přerušila školu. Kdy přijdeš na řadu ty? Kdy tě vyhodí z tvé pohodlné existence člena střední třídy?
Mnoho evropských příslušníků střední třídy doslova onemocnělo z obav. Mnozí trpí nespavostí, jiní začali pít a brát drogy. A další potřebují pomoc psychiatra. Už nyní existuje mnoho příslušníků střední třídy neschopných platit účty za elektřinu, plyn a telefon. Mnoha rodinám byl zastaven proud nebo plyn a není pochyb, že budou následovat další. V některých zemích, například v Maďarsku, byl zahájen program pomoci lidem platit teplo nebo hypotéku.
V Americe byly vyhozeny miliony lidí ze svých domů, neboť nebyly schopny platit hypotéku. Následně vznikla v okolí většiny velkých amerických měst stanová městečka, ve kterých noví bezdomovci teď bydlí. Tento fenomén se zatím v Evropě neobjevil, ale žádné strachy, přijde.
Zatímco pomoc a podpora evropským chudým přichází pomalu a po kapkách, většinou od Červeného kříže a různých církví a charit, pomoc pro zlodějské a nekompetentní bankéře je masivní.
Celková výška záchranných balíčků v Evropě se odhaduje na tři biliony euro, částka tak velká, jako HDP Německa, největší evropské ekonomiky. Ale ani tato štědrá částka nepomohla vyřešit bankovní problém. Podle únorové zprávy Daily Telegraph drží evropské banky stále zhruba 18 bilionů euro v neprodejných, toxických papírech (jde o částku rovnající se HDP celé Evropy). Dalo by se pokračovat a připočítávat sice menší, ale stále velmi zajímavé sumy zcela vyhozených peněz jako miliony euro utracené na koloniální válce v Afghánistánu, štědré daňové úlevy mezinárodním korporacím, miliardy použité na policejní šmírování a na technologie k zastavení globálního oteplování (což je skutečně hoax, jak každý rozumně myslící člověk ví), miliardy utracené na získání neotestované pochybné vakcíny proti prasečí chřipce … seznam by mohl být doplňován dlouho.
Rozdíl mezi vyhozením astronomických sum peněz tvrdě vydělaných daňovými poplatníky Evropy a minimálními platbami určenými pro chudé a bezmocné může být popsán jen jedním slovem: ostuda.
Co navíc mnoho lidí přehlíží, je skutečnost, že ty peníze vyplacené bankám, použité na bonusy, války, bezcenné zboží a podezřelé projekty musely odněkud přijít. A vše v časech, kdy je ekonomický růst v červených číslech. Kdokoliv jen vzdáleně obeznámený s ekonomikou vám řekne, že pokud se počet peněz v oběhu zvyšuje rychleji než ekonomika, dojde k inflaci. Ačkoliv většina dnešních vlád nedokáže odolat pokušení upravovat statistická data jako inflační růst, pravda nakonec stejně vyjde najevo. Jinými slovy řečeno nevěřte oficiálním číslům o ekonomice a inflaci.
Není třeba být jasnovidcem nebo géniem, aby člověk odhadl, co bude hlavním důsledkem současné chybné politiky: zvýšení sociální chudoby, zvýšení napětí, nejistota a větší kriminalita. Tím spíše, že neexistují žádné známky oživení. Měli byste vědět, že mezinárodní doprava zboží téměř ustala a většina evropských přístavů zažívá nebývalý klid. Čeká nás dlouhé období čekání na začátek oživení. A teprve čas ukáže, zda oživení – pokud přijde – povede k obnovení životního standardu, jaký byl před krizí.
V mezičase vlády evropských zemí utrácejí miliardy euro ke šmírování vlastních občanů a vymýšlejí ještě lstivější metody jak zjistit, co si každý jednotlivý občan myslí. Pamatujte, každý jednotlivý občan EU je považován za teroristu. Od času Metternicha a Guizota se tolik evropských vlád tak nebálo svých občanů jako nyní. Zdálo by se, že vládní paranoia je zdůvodnitelná. Většina lidí v EU je rozlobená na své vlády a na bruselské eurokraty. V mnoha místech to vře nespokojeností. Britská tajná policie nyní považuje britskou střední třídu za potencionálně revoluční a nejvíce ohrožující současný pořádek.
Pokud nás historie může něčemu naučit, pak je zřejmé, že není možné vládnout bez souhlasu většiny. Historie povstání a revolucí ukazuje, že tyto mají tendenci propuknout když klíčová vrstva společnosti má strach, že by mohla přijít o své živobytí. Tak, jako dnešní evropská střední třída. Není žádný důvod, proč by toto pozorování mělo najednou ztratit svou platnost.
Změna může přijít dříve, než si většina lidí dovede představit.
Článek Europe’s Impending Social Meltdown vyšel na serveru Pravda.ru 22. října. Překlad Vladimír Stwora
Převzato z www.zvedavec.org
