Gangsterský stát Amerika: Kam se poděla americká demokracie?

Každý, kdo dokáže dohlédnout i za matoucí závoj slov, nenalezne v dnešní Americe demokracii. Dlouhé roky píši o tom, že vláda Spojených států se stala nezodpovědnou jak vůči zákonu, tak vůči lidem. Ústavu odsunula stranou a výkonná složka státu degenerovala do césarismu – vlády hrstky lidí.

Ona hrstka pak využívá vládu jen k tomu, aby nastolovala takové programy, které budou ve vzájemně výhodném vztahu mezi neokonzervativní ideologií USA a ekonomickými zájmy nejmocnějších soukromých zájmových skupin, jako jsou Wall Street, vojensko-bezpečnostní komplex, izraelská lobby, lobby nejmocnějších vlastníků zemědělské půdy, vládci těžařství (energie, dobývání uhlí a těžba dřeva). Dolarový imperialismus, výhrůžky, úplatky a války jsou pak prostředky, jichž se používá k rozšiřování americké moci ve světě. Uvedené programy se provádějí, aniž by o nich američtí občané věděli – a pokud o nich vědí – nebere se ohled na to, zda s nimi souhlasí, či nikoliv.

Profesoři Martin Gilens z univerzity v Princetonu a Benjamin Page z Northwesternské univerzity podrobili způsob vládnutí v USA důkladnému průzkumu a došli k závěru, že Spojené státy jsou oligarchií ovládanou nejbohatšími soukromými zájmovými skupinami a že americká vláda je demokratická jen ve formálním smyslu slova. Závěry jejich analýzy jsou šokující. Uvádějí:

„Hlavním závěrem, vyplývajícím z našeho výzkumu, je skutečnost, že ekonomické elity a organizované skupiny reprezentující hospodářské zájmy mají podstatný a nezávislý vliv na politiku americké vlády, zatímco skupiny se zájmy nehospodářské povahy a běžní občané mají na tuto vládní politiku vliv buď vemi malý, či žádný.“

„Jestliže většina občanů nesouhlasí s ekonomickými elitami či s jejich ekomickými zájmy, obecně se na jejich pohled nebere žádný zřetel…“

„Naše výzkumy dávají za pravdu té skutečnosti, že v USA většina nevládne – přinejmenším nevládne ve smyslu skutečně rozhodujících politických rozhodnutí.“

„Potřeby průměrného Američana se jeví jako zcela nepatrné, blížící se statistické nule, pokud jde o jejich vliv na veřejnou politiku.“

K popsanému zániku demokracie v USA přispěla řada faktorů. Jedním z nich je koncentrace amerických médií v několika málo rukách. Během posledních let Clintonovy vlády se dříve široká a rozvětvená síť výrazně nezávislých amerických médií zkoncentrovala do pouhých pěti megaspolečností. I ty mohou vyvíjet svou činnost jen tehdy, když od vlády získají pro svou činnost licenci. Ta se musí obnovovat, a obava, že by vláda mohla společnostem licenci neprodloužit, vede k jejich poslušnosti a snaze nedostat se s vládou tzv. do křížku.

Dalším faktorem je vyvádění pracovních příležitostí jak v těžkém, tak zpracovatelském průmyslu z USA do zemí s levnější pracovní silou. Tento vývoj zničil odborové svazy, které v těchto průmyslech tradičně působily a představovaly hlavní složku podpory Demokratické strany. Což znamená, že demokratům nyní nezbývá, než se o podporu ucházet u stejných zájmových skupin, na něž se obracejí i republikáni: tedy u Wall Streetu, vojensko-bezpečnostního komplexu i odvětví amerického průmyslu, která znečišťují životní prostředí. Obě politické strany se tak ocitly pod finanční vládou těch samých soukromých zájmů, obě slouží stejným pánům a veškerá opoziční síla se tím rozplynula. Obamův režim se zkátka a dobře stal pokračovatelem režimu G.W. Bushe.

Dalším faktorem se ukázaly být dvě nedávné nátlakové akce republikánské většiny na americký Nejvyšší soud (Citizens United versus Federal Election Commission a McCutcheon versus Federal Election Commission), které tento soud přeměnily na orgán umožňující oligarchům, aby si zde vládní moc prostě nakoupili. Takto zkorumpovaný Nejvyšší soud stvořil tzv. „ústavní právo“ umožňující těmto oligarchům využít jejích téměř neomezené finanční možností k tomu, aby si ustavovali vlády dle svého vlastního výběru.

Soukromé zájmové skupiny v USA jsou dnes nadány takovou mocí, že si dokonce mohou koupit i imunitu od uplatňování práva. 27. března tak odstupující státní zástupce Americké komise pro cenné papíry a burzu James Kidney prohlásil, že jeho žaloby na finanční kriminálníky banky Goldman Sachs a dalších obřích amerických bank byly zablokovány politickými pověřenci této komise, „jejichž zrak se už upíral k lukrativně placeným místům, jež obsadí po skončení svých angažmá v úřadech vládních.“

Spojenými státy i Evropou se dnes žene propagační vlna o Rusku jako státu gangsterském. Podle této propagandy je prezident Putin pouhým nástrojem oligarchů, používajících ho k vládě pouze formální a k olupování lidu. Dle mého názoru ženou tuto propagandu do prostoru Washingtonem finančně podporované nevládní organizace, tvořící jakousi americkou pátou kolonu uvnitř Ruska.Účelem a smyslem této propagandy je zničit legitimní moc jak Putina, tak jeho vlády v naději, že poté by se Washingtonu mohlo podařit nastolit v Moskvě vládu jemu povolnou. .

Osobně mám za to, že ruská vláda činnost některých oligarchů, kteří využili privatizační období k získání kontroly nad řadou zdrojů, naopak omezila, a že v současnosti jsou kroky vlády v souladu s vládou práva. A že naopak američtí oligarchové zákon především využívají k tomu, aby se vůči zákonu stali sami beztrestnými.

Skutečným gangsterským státem jsou tedy Spojené státy americké. Každou instituci v této zemi je možno podplatit. Nejrůznější regulátoři jsou ochotni a schopni prodat vám ochranu před právem. Nejvyšší soud nejen umožňuje bohatým koupit si vládu, ale policejnímu státu rozprodává samu americkou Ústavu. Zcela nedáno např. Nejvyšší soud zamítl projednat případ neohraničeného věznění amerických občanů – a to i bez řádného soudního procesu. Což je čiré a nedvojsmyslné porušení ústavního práva, kterým se ovšem Nejvyšší soud odmítl zabývat a definici USA coby policejního státu tak potvrdil i soudně.

Dalším znakem, charakterizujícím gangsterský stát, je kriminalizace disentu a vykladačů pravdy. Washington udělal vše, co bylo v jeho moci, aby zkriminalizoval Juliana Asange a Edwarda Snowdena za to, že odkyli nelegální, neústavní a kriminální činy americké vlády. Washington přímo páchne pokrytectvím. 26. dubna americké ministerstvo oznámilo svoji 3. výroční kampaň za svobodu tisku, propagandistické cvičení zaměřené na země, které nejsou loutkami Washingtonu. Přitom v ten samý den ministerstvo spravedlnosti sdělilo Nejvyššímu soudu, že odmítá dosavadní ústavní ochranu amerických novinářů, pokud nejsou ochotni sdělit úřadům zdroj svých informací. Což znamená, že Jamesu Risenovi (stíhanému za zařazení tzv. citlivých informací do jeho knihy Utajená historie CIA), hrozí nyní vězení za to, že si dovolil o nepravostech vlády promluvit.

V tomto, 21. století stačil už Washington utratit biliony dolarů na války, které zničily země, zabíly, zmrzačily a vyhnaly z domovů miliony lidí v šesti či sedmi zemích, přičemž tyto válečné zločiny vyhlašoval a vyhlašuje jako války proti teroru. Současně pak tento „válečný stav“, který si sám vyvořil, využil jako záminku ke zničení amerických občanských svobod.

V tomto, 21. století jen obtížně najdete nějaké význačnější prohlášení učiněné Washingtonem, které by nebylo lží. Obamacare je lež, zbraně masového ničení Saddama Husseina byla lež. Assadovo použití chemických zbraní byla lež. Iránské jaderné bomby jsou lež. Ruská invaze na Krym a jeho anexe jsou lež. Bezletové zóny byly lež. Ruská agrese proti Gruzii byla lež. 11. září, nejvlastnější to základ pro likvidaci amerických občanských svobod a rozpoutání protiprávních vojenských útoků, je lží největší. Příběh o hrstce saúdsko-arabských mužů, kteří bez podpory a bez krytí nějakou vládní či zpravodajskou agenturou dokázali přechytračit a oklamat kompletní národní bezpečnostní systém západního světa, pochází z říše pohádek. Je prostě neuvěřitelné, že selhala každá z celé řady institucí národní bezpečnosti, a je pak naprosto nemožné, aby selhaly všechny najednou a prakticky v jednom okamžiku. Že se vůbec Washington odvážil pustit takovouto zjevnou lež do světa, je výrazem jeho pohrdání jak inteligencí amerických občanů, tak poctivostí amerických médií. Stejně tak jako opovržením inteligencí a poctivostí jeho evropských a asijských spojenců.

Washington vám nesdělí pravdu ani o zdánlivě méně zajímavých věcech, jako např. o nezaměstnansti, pracovních příležitostech, inflaci, o růstu HDP či o hospodářském oživení. Manipuluje trhy, aby zakryl fakt, že obětuje americkou ekonomiku kvůli profitu zájmových skupin. Ve jménu „privatizace“ předává totiž Washington veřejné statky a vládní odpovědnost chamtivým soukromým zájmovým skupinám.

Na základě všech těchto skutečností nelze označit USA za nic jiného než za gangsterský stát. Spojené státy jsou však dokonce ještě něčím horším – nestoudnou vyděračskou tyranií.

 
Převzato z paulcraigroberts.org

 

Překlad: Lubomír Man

Přejít do diskuze k článku