Škodolibost. Potěšení z toho, když vidíte někoho trpět, je v lidské nátuře, a je také tím, co je za hromadným nájezdem na Goldmany. Sotva stačil v pátek ředitel SEC (amerického burzovního dohledu) Robert Khuzami ze sebe vypravit své prohlášení, začalo se radostné „jupí“ ozývat ze všech koutů země. "Podvod!" Jaký to rajský zvuk. Pomsta bude sladká. A v tu chvíli se soudní předvolání a žaloba, následovaná dlouhým vězením, najednou nezdála být tak vzdálenou perspektivou. Nedělejte si však velké naděje. Goldmani byli vybráni z důvodu, který nemá nic společného s jeho zákulisními obchodnimi transakcemi. Je to jenom politika.
Nechápejte mě špatně, Goldmani jsou pekelně vinni. Splácali dohromady sebevražedné CDO, které byly jako kamikadze určeny k destrukci, a pak je přenesly na své klienty, aniž by je seznámily s podrobnostmi. Tomu se říká "zamlčování vitálních informací", a to se nepřipouští. Je to stejné, jako když zabalíte zapáchající ryby do čerstvých novin a vydáváte je za čerstvě vyloveného lososa. To se prostě nedělá. Podle bývalého regulátora Williama Blacka, „Goldmani nejenže informace zamlčeli, naopak řekli lidem, že investiční rozhodnutí jsou prováděna odborníky, kteří volí pouze kvalitní investiční produkty, a přitom tyto zvolené produkty byly vybrány právě proto, že se v blízkém období očekával jejich takřka jistý propad.“
Goldman a Sachs si tak podminovával svoje vlastní produkty, a materiál pro to mu dodával nechvalně známý šéf hedge fondů John Paulson, který přitom plánoval vsadit na pokles ceny proti těm samým CDO. Co je ale nejvíce šokující, že Goldmani pořádali hon i na své vlastní klienty, jenom aby na nich vydělali. Tohle je bude ještě pronásledovat velmi dlouho. Důvěryhodnost je důležitá, dokonce i na Wall Street. Pověst společnosti Goldman je v troskách.
Zde je uvedno jejich prohlášení: „I když Goldman Sachs zastával různé pozice související s hypotečními produkty v roce 2007, naše krátké obchodní pozice nebyly sázkami proti našim klientům“.
Ouha. Horší než jsem si myslel. Opravdu se snaží použít to staré známé „Nevěděl jsem, že ta pistole byla nabitá“ na svoji obranu?
Zde je úryvek z článku od Gretchen Morgensonové a Louise Storyové z New York Times, který vysvětluje, o co se Goldmani snažili:
Goldman Sachs a některé další firmy nakonec použily CDO k umístění neobvykle velkých sázek na pokles, které nebyly především za účelem zajištění svých cílů, a investoři a průmysloví experti tvrdí, že vedly tyto podniky proti zájmům svých vlastních klientů.
„Prodej cenných papírů zákazníkům a jejich simultánní zajištění krátkou pozicí, protože Goldmani byli přesvědčeni, že propadnou, je to nejcyničtější použití úvěrových informací, které jsem kdy viděl,“ řekl Sylvain R. Raynes, expert strukturovaných financí společnosti R & R Consulting v New Yorku. "Když si koupíte ochranu proti události, na které se podílíte, je to stejné, jako byste si koupili pojištění proti požáru cizího domu, a pak ho zapálili“…
Počátkem roku 2005 se skupina prominentních obchodníků se setkala v kanceláři Deutsche Bank v New Yorku a vypracovala nový systém, nazývaný "Pay as You Go". To znamenalo, že pojištění pro ty, kteří sázeli proti hypotékám, byly vypláceny rychleji… Další změny také zvyšily pravděpodobnost, že investoři utrpí ztráty v tom případě, že se hypoteční trh nasytí.
Banky také nastavily stále složitější obchody, které preferovaly spekulace proti CDO… Pan Egol v Goldman Sachs strukturoval některé obchody s produktem jménem Abacus tak, aby bylo možné zmnohohásobit hodnotu sázek na trhu s těmito nesplatitelnými hypotékami, a to dokonce na šesti až sedminásobek nominální hodnoty těchto CDO. Když potom hypotéční trh zkolaboval, znamenalo to větší zisky pro Goldmany a další spekulanty na pokles – a obrovské ztráty pro ostatní investory.“
(Banky vázaly do balíčků nekvalitní pohledávky, sázely proti nim a zvítězily, Gretchen Morgensonová a Louise Storyová, New York Times)
Výstižné, není-liž pravda? Goldmani jsou seriovými žháři. Zde je ukázková pasáž z prodejního slabikáře Goldmanů:
Pravidlo číslo 1 – Napal klienta
Pravidlo číslo 2 – Směj se celou cestu do banky
Pravidlo číslo 3 – Všechno popři
…
Jistě, vysávání lidí má velký „růstový potenciál“. A velké organizace jako Goldman mají nádrž plnou hadího jedu, takže se nemusejí obávat, že by musely snížit rychlost, protože jim docházejí jeho zásoby. Sešij dohromady záplaty toxických aktiv, navěš na ně třpytky a zlaté plíšky, vychval je a prodej investorům – a pak shrábni ohromné zisky, až se loď potopí. Vyper, vymáchej a opakuj. Fabrice Tourre (vicepresident Goldman Sachs a hlavní obviněný) znal svoji práci a dělal ji dobře. To není jeho selhání. To je selhání na špici, u Lloyda Blankfeina, který stál u kormidla celého toho překupnictví. K němu se kutálel každý dolar z těchto transakcí.
Ale nechvalme dne před večerem. Z celé téhle věci se táhne pach velké politiky. Obama pravděpodobně chce protlačit svůj návrh zákona o finanční reformě přes poslední překážky, a proto udeřil na Goldmany, kterým teď veřejnost pěkně zatopí. To je to, o co ve skutečnosti jde – o součást politického tanečku, který má zajistit podporu pro jeho záměry. A taky to může jenom znamenat, že na chvíli on přestane být tím terčem v oranžové vestě. Všechno je to totiž jenom divadýlko.
Překlad: Clair, Stan
Redakčně kráceno
Celý text v originále: Global Research
