Lidé se na mě dívají úkosem a myslí si: „Co zase blbne? Klaus už tam sedí víc než rok. A Obama taky…“
A tak dodám: „No evropskej prezident, Van Rompuy.“
Hned vidím, jak je to nudí, ale pokoj nedám: „Odteď se o nás mluví jako o Evropské unii, místo o Evropských společenstvích“.
Dívají se na mě s výrazem, kterému se za oceánem říká „Big deal!“, což se dá do češtiny přeložit asi jako „serem na také prkotiny!“
Každá velká cesta ale začíná prvním krůčkem, a na tu cestu se EU (a my v ní) právě vydala. Vykročila na cestu postupného posilování federální vlády. Pokud jste četli článek Život bez suverenity, tak víte, že tomu procesu fandím. Ovšem s jistými výhradami. Jde o to, že Benešovy dekrety postupně vyblednou a pan Posselt má čas a peníze…
Proto jsem také v tom článku navrhl, aby EU přijala jako zákon (nebo dodatek k euroústavě, která je jako slavné strašidlo, jež začíná znova obcházet Evropu) promlčení restitučních nároků, třeba v této podobě:
Dodatek 1:
Konfiskace, které proběhly před více než 50 lety, jsou promlčené. U žádných soudů (EU) nelze o tyto restituce žádat.
Dodatek 2 (pro Irsko, Itálii a Polsko):
EU nesmí přijmout zákon, který by povolil či zakázal potraty, nebo povolil či zakázal sňatky gayů.
Toto jsou otázky na pomezí státu a náboženství, které přísluší členským státům, a nikoliv Unii…
Doufal jsem, že se o tom rozpoutá nějaká debata, ale řešila se jen ta věčná filosofická otázka, a totiž Kdo za to může?, a také odvozené otázky Kdo je neocon? a Kdo je komanč?
Tak se ptám teď a tady. Co si o tom myslíte? Ne o té vině a o neoconech a komančích, ale o takových evropských zákonech?
A teď k těm prezidentským haiku.
Miluji haiku, kombinace kresleného vtipu a zenu, a tak, když jsem se dozvěděl, že Van Rompuy napsal haiku o své pleši, hned jsem si jeho celou tvorbu vygůgloval. Zde je ten o té pleši:
Hair
Hair blows in the wind
After years there is still wind
Sadly no more hair
Takhle jsem to přeložil:
Vítr
Vítr, vlasy vlají
Po letech stále je vítr,
žel, už ne vlasy
U takového překladu je těžké zachovat obsah i formu se správným počtem slabik. Prvý verš navodí atmosféru, roční období, nebo počasí. V druhém se něco stane. A v posledním nastává náhlé uvědomění skryté pravdy – Satori. Ten o vlasech se tomu trochu vymyká, ale ostatní jsou více ortodoxní:
Jordán
Na Velký pátek
plující Mrtvým mořem
blízko je život
Čas
Život proplouvá
mořem času, jen
moře zůstane
Palác vyrostl
Na hoře plné světla
Velká paráda
Náš nový president inspiruje i jiné. Kolektiv pracujících z Wall Street Journal složil o jmenování prezidenta EU toto haiku:
Číslo do Evropy
Volá Kissinger
Van Rompuy zvedne sluchátko
Hmm, špatné číslo, zamumlá Henry
Britské noviny Independent uspořádaly soutěž – jeden z výstupů:
Volte haikového Hermana
V Bruselu vypučela
hořká pachuť pro Blaira
Já sám, zaujat jedním příspěvkem do debaty o jeho zvolení, jsem byl inspirován k tomuto:
Doma, v Česku
Už EU president.
Hlas z lidu: "O nás, bez nás"
Svatá prostota.
Bibliografie — references — odkazy
Haiku (
??) je lyrický útvar s přírodní tematikou, který je tvořen zvukomalebným trojverším s počty slabik 5–7–5… Podrobněji, včetně příkladů v češtině zde.
Česká otázka: Vývoj národa
Československo v Rakousko-Uhersku, v Říši, v táboře míru a v EU
(1918-1938) ethnic map, The Land Control Act
Sudety Mapa , historie
Hranice Československa Late in October 1918, an independent Czechoslovak state, consisting of the lands of the Bohemian kingdom and areas belonging to the Kingdom of Hungary, was proclaimed… After Coolidge became witness of Czech police brutality against peaceful Sudetengermans ..Coolidge suggested the possibility of ceding certain German-speaking parts of Bohemia to Germany (Cheb) and Austria (South Moravia and South Bohemia) Allen Dulles as the American’s chief diplomat who emphasized preserving the unity of the Czech lands, decided not to follow Coolidge’s proposal.[2]
Překlad do češtiny (volně):
Ke konci října 1918 byl vyhlášen nezávislý československý stát, tvořený zeměmi české koruny a některých oblastí Maďarského království… Wilson vyslal Coolidge jako pozorovatele. Potom co Coolidge viděl českou policii střílet do sudetoněmeckých demonstrantů, doporučil, aby ČSR postoupila německy mluvící oblasti Německu (Cheb) a Rakousku (jižní Morava a jižní Čechy). Wilson se na doporučení Dullese nicméně rozhodl zachovat územní celistvost (tedy zachovat hranice zemí Rakouska-Uherska, které odpovídaly zemím českého královstvi).
Mary Heimann: Československo: Stát, který selhal
Recenze knihy česky
Recenze knihy (en)
Foto: zdroj
