Sledovala jsem celý nominační sjezd Demokratů, bylo tam asi 75 tisích lidí všech barev pleti a vyznání, na programu bylo mnoho mluvčích, jako např. Nancy Pelosiová, což je předsedkyně Kongresu, několi senátorů, také tam měl krásný proslov Ted Kennedy, což bylo naprosto jedinečné, když si vezmeme v úvahu, že má po nedávné operaci rakoviny mozku, kterou mu dělali při vědomí. Kdesi jsem četla, že umírá a zápasí s časem. Jestli je to skutečně pravda, to nedovedu odhadnout, byl tam ovšem celý klan Kennedyů, včetně Caroline Kennedyové, která měla také úžasný proslov v tom smyslu, že se poprvé v životě setkává se snem jejího vlastního otce a také Barackem Obamou, který ten jeho sen uskutečňuje.
Když se ovšem objevil na scéně již zmiňovaný Ted Kennedy, nepočítalo se s tím, že bude mluvit, ale když začal hovořit o tom, že nic, absolutně nic ho nemůže zadržet, aby se této události nezúčastnil, lidé nebyli k zastavení, je přece jenom americkou ikonou. Všichni tři jeho bratři zemřeli prakticky ve službách této země, kterou miloval a pro něj nastává období, které dává novou naději v životě jemu i všem Američanům. V lednu, až bude Obama skládat přísahu jako nový president Ameriky, nikdo ho nezastaví, aby se té slavnosti nezúčastnil. Ted Kennedy má úžasné spojení s lidmi, lidé ho nesmírně uctívají.
Na závěr prvního dne promluvila manželka presidentského kandidáta Michelle Obamová. Měla úžasný projev o osobních ambicích, americkém snu, hodnotách, které se v Americe vytratily, hodnotách, které je třeba obnovit, vzdělání, školství a mnoho dalších. Lidé tam úplně brečeli, protože mluvila ze srdce o tom, jak vyrůstala v chudé černošské chicagské čtvrti s rodiči a bratrem. Její otec zemřel, když mu bylo 30 let na roztroušenou sklerózu a ona přes všechny finanční nesnáze se dostala vlastní pílí na Princetonskou univerzitu a později na Harvard. Podobně na tom byl její muž, s nímž se později setkala a seznámila v nějaké právnické firmě. Mluvila velmi střídmě a velmi dojemně, popsala příběh své rodiny, byl to tvrdý život, plný odříkání a přinášení obětí, se kterým se jistě mohlo ztotožňovat mnoho dalších. Nakonec jí přišly vstříc její malé dcerky, žádné show, tvrdá realita.
Dalším vrcholem demokratické konvence byl projev Hillary Clintonové, kterým se pokusila sjednotit stranu za Barackem Obamou. Prohlásila se za jeho rozhodnou podporovatelku a vyjádřila se velmi kriticky k osmi letům vládnutí Bushovy administrativy i k republikánskému kandidátovi Johnu McCainovi.
Barack Obama přijal nominaci v závěrečném nesmírně odvážném proslovu. Stal se tak jediným platným presidentským kandidátem Demokratické strany, a Spojené státy zaznamenaly nesmírnou historickou událost, kterou ještě ve svých 232 letech trvání nepamatují. Bavíme se o změně, kterou ještě před nedávnem Amerika považovala za nemožnou a neuskutečnitelnou, totiž aby Afroameričan stanul na volebním pódiu coby vítěz a konečný kandidát za Demokratickou stranu. Tomuto elektrizujícímu hnutí za změnu poměrů, kterou prosazoval Obama ve svých primárkách, bylo svědkem více než 84 000 lidí na stadionu, kteří sdíleli s nadšením a dojetím Obamův proslov, který ve své podstatě potvrdil tentokrát konkrétněji, o jakou hlubokou transformaci společnosti se jedná a bude jednat. Obamův projev také sledovalo téměř 40 milionů Američanů u televizních obrazovek, a stal se tak nejsledovanějším nominačním projevem v historii a překonal ve sledovanosti například zahajovací ceremoniál OH v Pekingu, finále americké Superstar a předávání Oskarů.
Obama v naději na vítězství spoléhá na udržení své největší voličské základny ve státech, jako jsou Kalifornie, New York, Michigan a jeho domovský Illinois. Věří však, že získá i voliče v tradičních republikánských baštách. Na předním místě je Ohio, demokraté však také směrují svou kampaň do Montany, Severní Dakoty, Virginie, Nového Mexika a dalších států.
Na Obamovo zvolení reagoval i jeho soupeř John McCain, který mu překvapivě ve svých inzerátech a televizních upoutávkách vzkázal: "Senátore Obamo, toto je nesmírně dobrá zpráva a vynikající den pro Ameriku. Velmi často se stává, že úspěchy našich oponentů se ztrácejí v zapomění. Chěl bych pouze říci – gratuluji".
Zajímavá je i reakce bývalého republikánského presidentského kandidáta Rona Paula, který řekl CNN, že nevidí žádný rozdíl mezi oběma kandidáty, protože oba obhajují zahraniční politiku, které vytváří více hrozeb pro národní zájmy. Myslí si, že oba budou pokračovat ve stejné zahraniční politice. Oba chtějí více vojáků do Afghánistánu. Chtějí zvýšit pomoc Gruzii, aby ochránili tamější ropovody. Oba chtějí stáhnout vojáky z Iráku, ale ponechat tam naše základny a velvyslanectví o velikosti Vatikánu. Oba jsou velmi, velmi agresivní vůči Íránu.
Podle Rona Paula by Američané neměli vytvářet nové hrozby. "Proč provokujeme Rusy na jejich hranicích. Myslím si, že Gruzínci zahájili vojenský útok proti oblastem, kde byli převážně Rusové… Je fakt, že my jsme vytvořili tuto krizi". Podle Paula bychom měli v Gruzii podporovat principy demokracie, ale neposílat tam vojáky a peníze, tím jenom vyhrocujeme situaci. Bombardovali jsme Kosovo, aby se stalo samostatně. Nyní dělají Rusové to samou věc. To je naprostá nekonzistence.
Originál nominačního projevu Baracka Obamy
Ron Paul: There is no difference between…
