Po delší době jsem shlédl vysílání zpravodajství ČT, stanice za kterou musím platit 135 Kč měsíčně. Prostě deja vu.
Stejně, jako v roce 1989, kdy se tábor míru rozpadal na kusy, ČR v poklidu buduje rozvinutou demokracii. Tedy podle ČT. Hlavní zprávy jsou plné koaličního vyjednávání a kongresu té pravé strany. Nechybí také trocha krimi, jeden úchyl a podvodný doktor, přesně tak, jak lidé to mají rádi. Je libo více podrobností o královské svatbě? A pak trochu o opozici, pro vyváženost. Třeba o tom, jak jí ovládané kraje nechtějí pustit chlup obětem povodní. Trocha svatého rozhořčení není nikdy na škodu.
Typické je okno, nebo lépe řečeno okénko, do velkého světa. Lež začíná už první větou: Izraelská vláda se rozhodla… Kdo jen nakoukl do
novin mimo českou bažinku ví, že se izraelská vláda nerozhodla, ona totiž byla donucena udělat alespoň kosmetickou změnu.
Nejzajímavější je reportáž z Bruselu, vedena ve skoro vítězném duchu. Máme druhou poznámku pod čarou, hurá! Hezké jsou ty „šrouby pravidel eurozóny", jen tak mimochodem se divák dozvěděl, že Brusel bude schvalovat návrh českého státního rozpočtu. Tato jobovka je jedinou skutečně významnou zprávou celého pořadu, utopená v moři balastu. Škoda, že jsme o rozhodnutích eurošlechty nedozvěděli více.
Zatím okolo pravděpodobně kráčejí dějiny. Řecko je už finančně a mediálně pohřbené, pravděpodobně právě probíhá krach Španělska a další evropské státy čekají pokojně v řadě, jako ovce na porážku. Slovensko vyhrožuje svou neúčastí na pomoci Řecku, Barroso se bojí o „demokracii" v některých zemích.
Objevují se významné hlasy, zpochybňující samotné základy EU a ČT v klidu dál hraje nacvičenou úlohu, aniž by si všimla, že se na scéně změnily kulisy. Chybí snad jen zasvěcená debata „odborníků" o termínu přistoupení k euru.
Prožijeme klidné a tvořivé léto pod laskavou ochranou zodpovědných médií, velmi podobné tomu v osmdesátém devátém. O to více ale budeme překvapeni, až se zase jednou budeme muset podívat historii přímo do očí.
Převzato z Nautila
