Hloupé obavy z globálního oteplování

Bjorn  Lomborg

Setrvalé předkládání strašidelných historek o globálním oteplování v populárních médiích nás zbytečně děsí. A co je ještě horší, děsí i naše děti.


Al Gore slavně vylíčil, jak by vzestup mořské hladiny o 20 stop (šest metrů) téměř zcela zaplavil Floridu, New York, Nizozemsko, Bangladéš a Šanghaj, ačkoliv Organizace spojených národů odhaduje, že mořská hladina se zvýší dvacetkrát méně a žádné podobné škody nenapáchá.


Někteří z nás obhajují toto přehánění argumentem, že jde o dobro věci a jistě není na škodu, pokud se v jeho důsledku ještě více zaměříme na boj proti globálnímu oteplování. Podobnou obhajobu používala administrativa George W. Bushe, když zveličovala teroristickou hrozbu ze strany Saddámova Iráku.


Tento argument je však strašlivě mylný. Podobné přehánění napáchá mnoho škod. Nadměrné obavy z globálního oteplování totiž znamenají, že se méně obáváme jiných věcí, kde bychom mohli vykonat mnohem více dobrého. Soustředíme se například na dopady globálního oteplování na malárii – ty jsou takové, že za sto let bude touto nemocí ohroženo o něco více lidí –, místo abychom pomohli půl miliardě lidí, kteří dnes malárií trpí, prostřednictvím prevence a léčebných metod, jež jsou mnohem levnější a podstatně účinnější, než by bylo snižování uhlíkových emisí.


Přehánění rovněž vyčerpává ochotu veřejnosti potýkat se s globálním oteplováním. Je-li planeta odsouzena k zániku, říkají si lidé, tak proč se namáhat? Rekordních 54% amerických voličů se dnes domnívá, že sdělovací prostředky vykreslují globální oteplování v temnějších barvách, než odpovídá skutečnosti. Většina lidí je dnes přesvědčena – nesprávně –, že globální oteplování vůbec nezpůsobují lidé. Ve Velké Británii se 40% lidí domnívá, že problém globálního oteplování je zveličený, a 60% pochybuje, že za ně může člověk.


Nejvyšší cenou za přehánění je však podle mého názoru zbytečná panika, kterou vyvolává – zejména u dětí. Nedávno jsem diskutoval o klimatických změnách se skupinou dánských teenagerů. Jeden z nich se strachoval, že zeměkoule kvůli globálnímu oteplování „vybuchne“, a podobné obavy měli i všichni ostatní.


Americká televizní stanice ABC nedávno uvedla, že u lidí obávajících se globálního oteplování začínají psychologové registrovat více neuróz. Článek v listu Washington Post zase cituje devítiletou Alyssu, která pláče kvůli možnému masovému vymírání zvířat v důsledku globálního oteplování. Alyssa doslova říká: „Globální oteplování se mi nelíbí, protože zabíjí zvířátka, a já mám zvířátka ráda.“ A další slova od dítěte, kterému ještě ani nevypadly všechny mléčné zuby: „Bojím se [globálního oteplování], protože nechci umřít.“


Noviny rovněž uvedly, že rodiče hledají „produktivní ventil“ pro posedlost svých osmiletých dětí umírajícími ledními medvědy. Možná by udělali lépe, kdyby své děti poučili a informovali je, že navzdory rozšířenému přesvědčení se světová populace ledních medvědů v uplynulých padesáti letech zdvojnásobila a možná dokonce zečtyřnásobila na přibližně 22 000 kusů. Přestože se arktický ledový příkrov v létě zmenšuje – a nakonec zmizí –, lední medvědi nevyhynou. V první fázi naší současné doby meziledové koneckonců na severní polokouli téměř žádné ledovce neexistovaly a Arktida byla pravděpodobně tisíc let zcela bez ledu – přesto s námi lední medvědi stále žijí.


Další devítiletý chlapec ukázal deníku Washington Post svou kresbu časového průběhu globálního oteplování. „Tohle je zeměkoule dnes,“ říká Alex a ukazuje na tmavý objekt dole. „A tady začíná chřadnout.“ Zvedá hlavu, aby se ujistil, že ho sleduje máma, a klepe na konec obrázku. „Za dvacet let tu nebude žádný kyslík.“ Načež se „mrtvý“ kácí na podlahu, aby dal svému argumentu patřičný důraz.


A nejsou to jen tyto dvě absurdní historky. Nový průzkum provedený mezi 500 americkými školáky zjistil, že každé třetí dítě ve věku 6-11 let se obává, že než dosáhne dospělosti, nebude již zeměkoule kvůli globálnímu oteplování a dalším ekologickým hrozbám existovat. Neuvěřitelná třetina našich dětí je vinou děsivých příběhů o globálním oteplování přesvědčena, že nemá žádnou budoucnost.


Stejný obraz vidíme i ve Velké Británii, kde průzkum ukázal, že polovina dětí ve věku 7-11 let se bojí následků globálního oteplování a často kvůli svým obavám nemůže spát. To je až groteskně škodlivé.


A buďme upřímní: tento strach byl zamýšlený. Děti věří, že než vyrostou, globální oteplování zničí planetu, protože jim to říkají dospělí .


Když je každá předpověď o globálním oteplování děsivější než předešlá a když ty nejstrašidelnější z nich – často nepodložené žádnými vědeckými posudky – získávají největší mediální prostor, pak není divu, že děti mají obavy.


Nikde není tato záměrná manipulace se strachem očividnější než ve filmu Ala Gorea Nepříjemná pravda – ve snímku, jenž byl na trh uveden se sloganem „zdaleka nejděsivější film, který kdy uvidíte“.


Podívejte se na upoutávku k tomuto filmu na YouTube. Všimněte si vyobrazení hrůzostrašných nadživotních sil, které likvidují naši budoucnost. Komentář nám sděluje, že tento snímek „šokoval obecenstvo všude na světě“ a že „nic není děsivějšího“ než to, co se nám Gore chystá sdělit. Všimněte si, jak upoutávka obsahuje dokonce i jaderný výbuch.


Současná debata o globálním oteplování je evidentně škodlivá. Domnívám se, že je čas žádat, aby média přestala hloupě děsit nás i naše děti. Zasloužíme si rozumnější, konstruktivnější a méně hrůzyplný dialog.

Bjorn Lomborg, ředitel Centra Kodaňského konsensu, je mimořádným profesorem Kodaňské obchodní fakulty a autorem knih The Skeptical Environmentalist (Skeptický ekolog) a Cool It: The Skeptical Environmentalist’s Guide to Global Warming (Zchlaďte hlavy: Průvodce skeptického ekologa globálním oteplováním).


Přetisk materiálu z těchto webových stránek bez písemného souhlasu Project Syndicate je porušením mezinárodního autorského práva. Chcete-li si svolení zajistit, kontaktujte prosím distribution@project-syndicate.org.

Přejít do diskuze k článku