Čína podporuje světový mír a společný rozvoj 1. 10. 2009
Během 60 let existence Čínské lidové republiky dosáhl lid všech národností Číny pod vedením čínské vlády pozoruhodných výsledků…
Dlouhodobého pokroku bylo dosaženo i v odvětvích, jako jsou věda a technika, kultura, vzdělání či veřejná hygiena…
Na počátku existence Čínské lidové republiky se životní úroveň velké části obyvatel Číny pohybovala na nejnižší úrovni přežití…
Průměrná délka života obyvatel Číny vzrostla ze 35 let na 73 let. Průměrná obytná plocha na jednoho obyvatele se zvýšila z necelých
Čína zastává cestu samostatné suverénní mírové diplomacie…
…Čína bude usilovně rozvíjet nahraditelnou a čistou energii, a bude se snažit, aby do roku 2020 dosahovala energie z nefosilních zdrojů přibližně 15 %, 40 milionů hektarů lesní plochy bude absorbovat oxid uhličitý…
Čína je jednotnou multietnickou zemí, ve které žije 56 národností. ..
Avšak vzhledem ke své historii i geografické poloze existuje mezi oblastmi, které obývají národnostní menšiny, a oblastmi obývanými etnickými Číňany stále ještě jisté rozdíly…
Čínská vláda stanovila v souvislosti s národnostními menšinami řadu politických principů. Ty se týkají rovnocenného sjednocení národa, národnostní regionální autonomie, rozvoje hospodářství a kultury v oblastech obývaných menšinami, ale i výchovy kádrů, rozvoje vědy, vzdělání, kultury a hygieny, užití a rozvoje jazyka a písma národnostních menšin…
Hrdá Čína ukázala na přehlídce k výročí tanky a rakety 1. 10. 2009
V čínské metropoli dnes začala dlouho očekávaná a připravovaná gigantická show, která má připomenout 60. výročí založení Čínské lidové republiky.
1.října 1949(slide show) vystoupal vůdce komunistů Mao Ce-tung na Bránu nebeského klidu, která se nachází před tzv. Zakázaným městem na náměstí Tchien An-men.
Z ochozu pak oficiálně vyhlásil Čínskou lidovou republiku. Skončila tak občanská válka…
Vojenská přehlídka 1. 10. 2009(video)
1949: Novodobá Čína povstala z popela, v jejím čele stál Mao Ce-tung 1. 10. 2009
Vyhlášením ČLR skončila vleklá občanská válka, v níž o moc bojovali komunisté proti kuomingtanské armádě generála Čankajška. Čína tak nastoupila cestu budování socialismu pod taktovkou Komunistické strany Číny.
V Číně tehdy vyvrcholila již třetí občanská válka. Ta začala v roce 1946 mezi tehdejší vládní stranou Kuomintang a komunisty. Kuomintang byl nakonec poražen a vytlačen na ostrov Tchaj-wan.
Po naprostém ekonomickém krachu Mao odstoupil ze všech státních funkcí. Za pět let se ale opět vrátil na výsluní a nastalo období takzvané kulturní revoluce…
Hlasy volající po demokratizaci byly krutě umlčeny v červnu 1989 na pekingském náměstí Tchien-an-men.
Historici a ekonomové se dnes shodují na tom, že žádná jiná země v historii lidstva se ekonomicky nevyvíjela tak rychle jako Čína za posledních třicet let a že nikdy předtím se stamilióny lidí nezvedly z naprosté chudoby v tak krátké době.
60 let Číny: Rudý drak roztahuje křídla 1. 10. 2009
Před třiceti lety by to znělo jako chiméra. Čína byla tehdy hospodářsky i kulturně zplundrována třicetiletím vlády Mao Ce-tunga, jeho šíleným experimentem Velkého skoku, který znamenal propastný pád země a smrt 20 milionů lidí hladomorem.
Dnes je Říše středu prvním kandidátem na tahouna globální ekonomiky. V objemu HDP je třetí na světě a do roku 2020 ji prognózy umisťují na čelo.
Do roku 2020 chce strana vyslance na Měsíci a na oběžné dráze vybudovat vesmírnou stanici. Bude se jmenovat Nebeský palác 1. Čínský drak hledí vysoko.(video-doporučuji)
Vojenská letecká přehlídka 1. 10 . 2009(video) China’s Present/Future Military Technology(video)
Čínsky prezident vyzval ľud na zjednotenie pod vládou komunistov 1. 10. 2009
Čínsky prezident Chu Ťin-tchao vyzval dnes obyvateľov, aby sa pod vedením komunistickej strany zjednotili pri budovaní "moderného socialistického národa".
Chu ocenil zásluhy zakladateľa Čínskej ľudovodemokratickej republiky Mao Ce-tunga a ďalších komunistických vodcov. Krajina bude podľa prezidenta pokračovať "v ceste budovania socializmu s charakteristickými čínskymi črtami" prostredníctvom prehlbovania ekonomických reforiem, podpory vedeckého rozvoja a sociálnej harmónie.
Empire State Building se zbarvil do ruda. Na počest Číny 1. 10. 2009
Slavný newyorský mrakodrap Empire State Building se v noci zbarvil do ruda na počest 60. výročí vítězství komunistů v Číně. Oslava vyvolala nevoli aktivistů i místních politiků, kterým taková pocta režimu, jejž mnozí kritizují kvůli potlačování lidských práv, nebyla po chuti.
Manažer budovy Joseph Bellina oproti tomu na ceremonii k události v lobby mrakodrapu řekl, že osvícení je pro budovu velká čest a že je pyšný na vztahy mezi Spojenými státy a Čínou a oběma národy. Poctěn i potěšen byl podle svého vyjádření i čínský generální konzul Pcheng Kche-jü, který světla rozsvítil. Čína podle něj za posledních 30 let díky reformám učinila velký pokrok.
Václav Klaus: ČR se bude snažit rozvíjet tradiční přátelské vztahy s Čínou 1. 10. 2009
Čínská ambasáda v Praze uspořádala 30. září večerní recepci na oslavu 60. výročí založení ČLR.
Český prezident Václav Klaus na recepci uvedl, že jeho země se bude snažit rozvíjet tradiční přátelské vztahy s Čínou.
Jak Klaus dále řekl, po vyhlášení ČLR, zejména v uplynulých třiceti letech zaznamenala čínská ekonomika pozoruhodné úspěchy…
Recepce se zúčastnilo více než 700 lidí. Kromě českého prezidenta byl přítomen i předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček, další významné osobnosti z politiky, armády a různých společenských skupin.
Pekingské oslavy: vítr ani déšť neměly šanci 1. 10. 2009
Chemici a oficiální činitelé pracovali celé týdny na zatím nejambicióznějším plánu úpravy počasí, v jehož rámci večer před oslavou odpálili k nebi chemické látky. Ty spustily jemný deštík, který město omyl. V okolních provinciích armáda do mraků sypala jodid stříbrný a suchý led, aby se z nich spustil déšť, ještě než se dostanou nad Peking.
"Jen hrstka zemí na světě může zorganizovat takhle rozsáhlou, kouzlu podobnou úpravu počasí," říká meteorolog čínského vojenského letectva Cchuej Lien-čching, podle nějž byl nynější zásah do počasí největším v čínských dějinách.
Cchuej dnešní úspěch vítá, ale připouští, že existuje prostor pro další vylepšování techniky. "Technologie, které jsme dosud zvládli, nám umožňují ovlivnit počasí jen v omezeném rozsahu," řekl. "Ještě je mnoho nejistého mezi nebem a zemí," dodal.
Čína vyjde z krize posílena, na její růst doplatí i Česko 2. 10. 2009
…v prvním čtvrtletí rostla o 6,1 procenta. Tedy stejně jako Česko v nejlepších letech.
Pro boj s krizí je Čína ze své podstaty centrálně řízeného hospodářství ideálně vybavená…navíc přispívá i jistá "uvědomělost" Číňanů.
"Během prvních tří měsíců krize se na dlažbě ocitlo asi dvacet milionů lidí…
Když se potom čínská vláda rozhodla stimulovat domácí ekonomiku 586 miliardami dolarů, zhruba deset milionů Číňanů našlo zpět práci…
…Je největším věřitelem Spojených států, které jí už dluží 800 miliard dolarů, a ve svých rezervách má zahraniční měny za 2,13 bilionu dolarů.
"Čína už posílena je. Diverzifikovala svůj export, vedle západních zemí se více orientuje na Latinskou Ameriku, Blízký východ a zbytek Asie,"… Číňané (hlavně firmy) už letos koupili prakticky stejné množství aut jako Američané.
Nárůst spotřeby s sebou přinese hlad po surovinách … To jsou nebezpečí, kterým bude čelit západní svět včetně Česka, a pokud by růst Číny byl příliš rychlý, může zbrzdit přes drahou ropu či vzácné kovy i zotavování Evropy.
Čína upíná svou pozornost na americké námořnictvo, varuje admirál 2. 10. 2009
Velitel sedmé flotily, viceadmirál John Bird, řekl včera v Sydney, že čínská námořní schopnost „roste mnohem rychleji, než říkají některé z našich předpovědí“.
Domnívá se, že čínským záměrem je vytlačení sedmé flotily z této části světa.
„Myslím, že dosavadní jednání je celkem jasné-Čína bude nadále rozšiřovat působnost námořních operací“, řekl reportérům na palubě vlajkové lodi USS Blue Ridge.
Admirál Bird velí dvěma letadlovým lodím, flotile asi 50 dalších lodí, 200 letounům a 40 000 podřízeným.
Čínská námořní přehlídka(video)
Čína hraje v oživení globální ekonomiky důležitou roli, tvrdí prezident Světové banky 2. 10. 2009
"V následujícím období znovuoživení globální ekonomiky hraje Čína podstatnou roli, nicméně nelze zapomínat ani na další státy a regiony, které přispějí svým dílem – Latinskou Ameriku či Blízký východ," řekl v pátek Zoellick.
„Čína zatiaľ nie je pripravená stať sa veľmocou“ 2. 10. 2009
Pred 60 rokmi, v podstate začalo zložité hľadanie vlastnej cesty, tápanie okolo „veľkého skoku“ a „kultúrnej revolúcii“… krajina sa nerozvíja s nárokmi na svetovládu, ale ako „veľmoc pre Číňanov“… ČĽR sa v súčasnosti nesnaží stavať do úlohy globálneho hráča, „nechce učiť iných ako majú žiť“ a štíti sa medzinárodných konfrontácií…
Napriek tomu, v tomto svete nejaké miesto môže, ale aj musí zastávať aj Čína, no aké, to zatiaľ nevedia ani sami Číňania…Čo sa týka strachu z čínskej expanzie, vrátane expanzie na územie Ruska, tak tu je zatiaľ veľa otázok….Ak pre Čínu vnútorný rozvoj a rast blahobytu, sa bude dariť a aj do budúcna ostanú prioritami, potom je tu možné hovoriť o určitom nebezpečí…
Čínský premiér jednal s Kim Čong-ilem o jaderném programu KLDR 4. 10. 2009
Čínský premiér Wen Ťia-pao se dnes po příletu na třídenní návštěvu Severní Koreje setkal s vůdcem země Kim Čong-ilem…
"Tato návštěva bude hlavně zaměřena na posílení bilaterálních vztahů a 60. výročí (komunismu v Číně). Ale jaderné téma určitě také přijde na přetřes," uvedl Ču Feng z Pekingské univerzity. "Hlavní otázkou je, zda KLDR půjde za svá současná prohlášení a přímo vyjádří ochotu vrátit se k šestistranným rozhovorům (o odzbrojení)," dodal.
Vzácné kovy nad zlato. Nacionalismus zdrojů je zpět 4. 10. 2009
… Čína ovládá světový obchod se vzácnými kovy z 95 procent a má 60 procent všech známých světových zásob. Světová poptávka po vzácných kovech dosahuje kolem 124 tisíc tun ročně a do roku 2015 se kvůli rozvoji "zelených technologií" zdvojnásobí.
…Čína se teď vážně zabývá tím, že export vzácných kovů omezí na pouhou čtvrtinu současné celosvětové poptávky – na 35 tisíc tun ročně.
…Japonsko totiž ročně potřebuje 40 tisíc tun a jeho spotřeba roste…
…"Třetí svět" si začal uvědomovat strategickou moc svých přírodních zdrojů a začal si je brát od západních firem zpět…
Kupecky dává čínský argument smysl. Roční obrat v ochodu se vzácnými kovy dosahuje "pouhé" dvě miliardy dolarů ročně…
Čína mezitím mohutně investuje do zdrojů vzácných kovů po celém světě…
