Izrael chystá ničivý útok na Írán
„…Izrael chce, aby jeho síly, pokud dostanou zelenou, mohly zaútočit během dní, nebo dokonce hodin. Připravují se na tuto možnost na všech úrovních." … "Zpráva pro Írán zní – naše hrozba, to nejsou jen slova," … "Nevyhrožovali bychom, kdybychom na to nebyli dost silní. Podnikáme jasné kroky, množství příprav, které dokazují, že Izrael skutečně chce jednat," … Izraelský prezident Šimon Peres útočnou rétoriku nové izraelské vlády nepodporuje. Ve čtvrtek při schůzce se zvláštním vyslancem USA pro Blízký východ Johnem Mitchelem ujistil amerického diplomata, že Izrael vojenskou akci nepřipravuje. "Veškeré zprávy o možném útoku Izraele na Írán nejsou pravdivé. Situace v Íránu nemá vojenské řešení," řekl Peres.
Americký prezident Barack Obama již několikrát zopakoval, že s Íránem chce navázat diplomatické styky a zahájit vyjednávání. Obama se na Blízký východ chystá v červnu, kdy budou v Íránu probíhat volby. Americká diplomacie tak bude mít příležitost k rozhovorům s novým vedením Íránu.
Ahmadínedžád bude uveden do úřadu prezidenta
Prezident Obama je pod značným tlakem zejména konzervativních sil ve Spojených státech, aby ve věci íránských voleb zaujal „tvrdší“ postoj … není doopravdy jasné, co znamená zaujmout „tvrdší“ postoj, ale je zřejmé, že se Obama ve svých veřejných vyjádřeních drží úmyslně zpátky … Jednu věc ví Obama určitě – že prezident Spojených států už nemůže useknout hlavu nikomu, kdo se postaví USA, ať je nepřítel nebo spojenec … Realitou je, že Obama nemá mnoho na výběr. Patrně neexistuje praktický způsob, jak by mohl „useknout hlavu“ Ahmadžínedádovi, Chávezovi, Asádovi, Castrovi nebo Kim Čong-ilovi … Tak co má chudák prezident dělat?b…nejlepší, co může udělat, je vyjednávat a přitom uhýbat cihlám, které po něm házejí doma…
Podával jsem špatné informace, které sloužily Západu. Jednal jsem na příkaz západních vlád a rozdmýchával revoluci. Tak by se dala shrnout slova reportéra amerického týdeníku Newsweek. Maziar Bahari, kterého Íránci zatkli 21. června … novinář íránsko-kanadského původu, se prý k pochybení přiznal na úterní tiskové konferenci v Teheránu… Bahari také podle Fars poskytl důkaz, že zahraniční novináři pomohli rozdmýchat revoluci v Íránu… Redakce Newsweeku údajné přiznání rezolutně odmítla… To samé tvrdí i organizace na ochranu lidských práv Amnesty International či Reportéři bez hranic…. "Naprostá většina západních médií je proti Íránu," napsala také agentura Fars…
Írán „vyloučil“ EU z jednání o jaderném programu
Evropská unie se oficiálně nesmí účastnit jednání na téma jaderného program Íránu… Generálmajor Hassan Firúzabádí obvinil EU z vměšování se do vnitřních záležitostí země… unie podporovala masívní protesty, které v zemi vypukly po skončení červnových prezidentských voleb… USA, Izrael a Evropská unie islámskou republiku podezřívají, že usiluje o atomovou bombu. Teherán tvrdí, že jadernou energii chce použít pro mírové účely…
Švédsko má obavy z dění v Íránu
Švédský premiér Fredrik Reinfeldt vyjádřil obavy nad děním v Íránu… „Musíme dát najevo solidaritu a projevit jednotný postoj EU, musíme debatovat o případných opatřeních, nicméně hodláme nadále vývoj v Íránu pozorně sledovat,“… Íránský ministr informací tento týden prohlásil, že Britové nepokoje připravovali a najali na své zastupitelství zbytečně mnoho Íránců… Rada dohlížitelů jako nejvyšší ústavní orgán státu tento týden nechala přepočítat část výsledků a Ahmadínežádovo vítězství potvrdila…
Policie dnes přiznala, že při demonstracích přišlo o život 20 lidí. Zatčeno prý bylo 1023 osob, většina z nich už byla propuštěna, zbytek bude předán justici… Músáví nepřijal výsledek přepočtení hlasů a trvá na tom, že Ahmadínežád ve volbách nezvítězil….
… Íránský režim je vzácným příkladem teokracie, která se dokázala udržet už 30 let. Totalitní povaha režimu se v průběhu jeho vývoje postupně oslabovala, ačkoliv za prezidenta Ahmadí Nežáda znovu posílily ze strany režimu konzervativní tendence – například ohledně ženských práv a roli žen ve společnosti.
Síla íránského režimu není postavena na investicích do armády, obhajování a propagandě íránského jaderného programu, boje proti Izraeli či antisemitismu (byť poslední tři témata s oblibou prezident Ahmadínežád využívá). Ačkoliv jsme mohli během současných nepokojů vidět masivní nasazení některých složek represivního aparátu, tak íránské investice do armády se dlouhodobě pohybují kolem 4 procent HDP oproti 18 procentům za šáha. Propaganda íránského jaderného programu íránským režimem je zase často terčem kritiky u některých vysokoškolských studentů, kteří režimu vyčítají, že se stará o Palestince či jaderné zbraně místo toho, aby řešil aktuální sociální a ekonomické potíže doma.
Síla íránského režimu až do současnosti spočívala na populismu (kterého obratně využíval Ahmadínežád) a podpoře zdravotnictví, zemědělství, pracovního trhu, bydlení dostupného i pro nižší vrstvy, vzdělání a systému sociálního zabezpečení. Íránský režim v těchto oblastech dosáhl úctyhodných výsledků: například analfabetismus u žen klesl z 65 na 20 %, počet studentů univerzit se zvýšil ze 154 000 na 1,5 milionu, dětská úmrtnost klesla ze 104 dětí z tisíce na 25, a porodnost se díky růstu životní úrovně snížila ze 7 na 3 (s výhledem poklesu na 2 v roce 2012). … Současný íránský režim představuje svéráznou směsici prvků západní demokracie (např. všeobecné volby, prezident, parlament, ústava) a teokratického systému vlády opřeného o šíitský islám, přesněji sektu dvanácti imámů neboli dvanáctníky… Írán půjde svou vlastní cestou, jejíž neoddělitelnou součástí zůstane šíitský islám…
