Írán akceptuje Obamovu výzvu: Je ochoten jednat o jaderném programu 1. 9. 2009
Hlavní vyjednavač o jaderném programu Íránu Sajid Džalili v úterý řekl, že Teherán je otevřený jednáním se Západem. „Írán připravil aktualizovaný návrh jaderného programu a je ochoten obnovit vyjednávání se světovými mocnostmi,“
Americký prezident Barack Obama dal Íránu čas do konce záři, aby přijal nabídku šesti velmocí zasednout k rozhovorům. Výměnou za odstoupení od jaderného programu by měl Irán získat obchodní výhody, v opačném případě by ho čekalo přitvrzení sankcí. Írán opakovaně tyto požadavky odmítl.
Již koncem srpna Írán navíc zrušil omezení pro inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Její kontroloři tak mají znovu přístup k jednomu z téměř dokončených reaktorů.
Írán: Jsme připraveni obnovit rozhovory o jaderném programu 1. 9. 2009
Generální tajemník Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej řekl, že obavy z íránského jaderného programu jsou přehnané.
"Írán vypracoval nový jaderný návrh a je připraven obnovit jednání se světovými mocnostmi. Íránská islámská republika je připravena spolupracovat, aby rozptýlila společné mezinárodní obavy," citovala íránská satelitní televize Al-Alám Džalílího. Nový plán bude podle něho předán šestici zemí, s nimiž Írán o svém jaderném programu jedná, tedy USA, Rusku, Francii, Británii a Číně, jež jsou členy Rady bezpečnosti OSN, a dále Německu.
Mluvčí Bílého domu Robert Gibbs řekl, že USA zatím od Íránu o jeho návrzích "nic průkazného neslyšely" a dosud čekají jeho odpověď na dubnový návrh USA a jejich spojenců na obnovení jednání.
Muhammad Baradej v rozhovoru pro americký Bulletin of the Atomic Sciences řekl, že íránská jaderná hrozba "se přehání". Podle něho nic nenasvědčuje tomu, že by byl Írán schopen v dohledné době sestrojit jadernou zbraň.
"Myslím, že tato hrozba byla přehnána. Ano, íránské záměry jsou zdrojem znepokojení a Írán musí být vůči MAAE a mezinárodnímu společenství transparentnější. Ale myslet si, že až se zítra probudíme, Írán už bude mít jadernou zbraň, neobstojí ve srovnání s fakty," řekl Baradej.
V dalším pak znovu kritizoval americkou invazi v Iráku z roku 2003, zdůvodňovanou údajnou existencí nebo užuž hrozící existencí iráckých zbraní hromadného ničení. "Vzato kolem a kolem byl život každého třetího Iráčana obrácen v prach kvůli válce, která nikdy neměla být," řekl.
USA ani ve vztahu k Íránu výslovně nevyloučily takzvané vojenské řešení pro případ, že by se svého jaderného programu nevzdal.
Írán je připraven k jednání o svém jaderném programu 1. 9. 2009
Írán připravil nové návrhy ohledně své jaderné politiky a je připraven k rozhovorům se světovými mocnostmi. Podle íránské arabsky hovořící satelitní televize al-Alam to uvedl hlavní íránský jaderný vyjednavač Saíd Džalílí.
Spojené státy daly Íránu čas na rozmyšlenou do 23. září, kdy začíná schůze Valného shromáždění OSN. Do tohoto data mohla islámská republika přistoupit k jednání o svém jaderném programu a zastavit tak příval dalších sankcí.
O víkendu zveřejnila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) zprávu, podle níž Írán zpomalil obohacování uranu a splnil některé požadavky na průhlednost svých aktivit. Na druhou stranu však zpráva považuje za věrohodné, že Teherán se snažil získat informace k vybudování atomové bomby.
Bílý dům uvedl, že zpráva IAEA poskytla důkazy, že Írán dále rozšiřuje svůj jaderný program.
Hrozba jaderného programu Teheránu je zveličena 2. 9. 2009
Írán nehodlá zahájit výrobu jaderných zbraní v nejbližší budoucnosti. Prohlásil to generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Muhamed Baradej. V rozhovoru pro americký časopis Bulletin of atomic scientists připomněl, že se nedá mluvit o jaderném programu Teheránu jako o největší hrozbě pro mír. Zároveň Baradej poznamenal, že íránské plány v jaderné energetice vzbuzují znepokojení světového společenství a že by tato země měla být otevřenější ve vztazích s MAAE. Generální ředitel MAAE se vyslovil proti zpřísnění sankcí vůči Íránu.
Nukleární mocnosti zatlačily na Írán, aby zasedl k jednání o svém jádru 2. 9. 2009
Pět jaderných mocností a Německo vyzvaly Teherán, aby ještě do zasedání Válného shromáždění OSN v polovině září odpověděl na nabídku rozhovorů o íránském jaderném programu. Zareagovaly tak na včerejší prohlášení íránského jaderného vyjednávače, který tvrdil, že je země připravena obnovit diskuze o svém jádru.
Mocnosti na nabídku dnes odpověděly. "S odkazem na slova Džalílího, že je Írán připravený obnovit rozhovory, očekávám, že bude země připravená zasednout k rozhovorům ještě před zasedáním Valného shromáždění OSN," řekl německý diplomat Volker Stanzel, který dnešnímu jednání předsedal. Vrcholná schůzka OSN se přitom uskuteční 23. září v New Yorku.
Západ podezřívá Íránce, že cílem jejich jaderného programu je atomová bomba. Írán tvrdí, že mu jde jen o mírové využívání atomu, jak ho k tomu opravňují mezinárodní smlouvy, a odmítá zastavit obohacování uranu, které po něm Západ požaduje.
Šestka je ochotna projednat jaderný problém Íránu v OSN 3. 9. 2009
Političtí ředitelé zemí šestky(pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německo) pro íránský jaderný program jsou ochotni svolat další schůzku v září na zasedání Valného shromáždění OSN. Praví se to v jejich společném prohlášení přijatém podle závěrů schůzky v Frankfurtu nad Mohanem. V dokumentu se zdůrazňuje právo Íránu na využití jaderné energie v mírových účelech za podmínky, že íránská strana bude spolupracovat se světovým společenstvím.
Írán nebude jednat o svých jaderných právech 7. 9. 2009
Írán nehodlá diskutovat o svých nepopiratelných právech na jaderný program, nicméně je připraven o jaderných záležitostech všeobecně jednat se světovými mocnostmi.
Ahmadínežád na tiskové konferenci v Teheránu řekl, že pro něj je „jaderná záležitost uzavřena“ a že Írán nehodlá diskutovat o svých „nezadatelných“ právech na jaderný program. V jaderném programu bude nadále pokračovat v rámci globálních regulací a ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), poznamenal prezident.
Írán chce využívat jadernou energii pro mírové účely a předejít vývoji jaderných zbraní hromadného ničení, řekl dále Ahmadínežád.
Venezuela bude do Iránu vyvážať benzín 7. 9. 2009
Venezuelský prezident Hugo Chávez na záver dvojdňovej návštevy Iránu vyhlásil, že jeho krajina bude do islamskej republiky dovážať benzín.
Zákaz dovozu benzínu do Iránu by mal byť jednou zo sankcií uvalených medzinárodným spoločenstvom v prípade, že kvôli neochote Iránu sa do konca septembra nepodarí ukončiť rokovania o jadrovom programe krajiny.
Chávez je v týchto dňoch na 11-dňovom turné, počas ktorého navštívil Líbyu, Alžírsko, Sýriu a Irán. Venezuelský ľavicový prezident má ešte zavítať do Bieloruska, Ruska a Španielska. Sám turné označuje za príspevok v budovaní multipolárneho sveta a vytváraní protiváhy k USA.
Jednání o íránském jaderném programu uvázla ve slepé uličce 8. 9. 2009
Baradej Írán vyzval, aby znovu začal široce spolupracovat s MAAE, a dokázal tak, že jeho jaderný program nemá vojenský rozměr…
Šéf atomové agentury zároveň odmítl obvinění, že utajuje důkazy proti Íránu… „Jsem ohromený obviněními několika členských států, které médiím řekly, že radě (guvernérů) nebyly sděleny některé informace,“ prohlásil Baradej. S obviněními, že nepostupuje dostatečně přísně proti Íránu a nepřednesl všechna fakta o jeho jaderném programu, přišly Francie a Izrael.
Írán předá návrh na řešení jaderné otázky 8. 9. 2009
Írán ve středu předá návrhy týkající se globální jaderné výzvy. Sdělil to ministr zahraničí Manúčehr Mottakí. Teherán osloví země, které s ním několik let vyjednávají o jeho sporném jaderném programu, tedy pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německo.
Prezident Mahmúd Ahmadínežád v pondělí řekl, že je Írán připraven jednat o jaderných "výzvách", před kterými svět stojí. Na americkou nabídku vyjádřit se do září k zapojení do rozhovorů o íránském programu prohlásil, že považuje tyto rozhovory za uzavřenou věc. Teherán prý nehodlá vyjednávat o svých právech. Je ale ochoten hovořit o mírovém využití jaderné energie, která má být dostupná všem zemím, a také o nešíření jaderných zbraní.
Bezpečnostní experti USA: Irán je blíž k atomové bombě 9. 9. 2009
Írán se díky svým zásobám obohaceného uranu přiblížil k získání atomové bomby. Ve vídeňském sídle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) to ve středu sdělil americký zástupce Glyn Davies.
Podle Daviese Teherán již nyní vlastní nebo v nejbližší době získá dostatečné množství obohacené uranu. Využít ho při výrobě jaderných zbraní ale podle amerických expertů dokáže nejdříve v roce 2013.
Ředitel MAAE Mohamed Bardej naproti tomu tvrdí, že íránská hrozba je zveličována…
USA musí mít co největší pumu. A hned! 10. 9. 2009
Na počátku tohoto roku americké vzdušné síly požádaly Kongres o peníze k nákupu čtyř obřích 15tunových pum MOP (Massive Ordnance Penetrator) k ničení zodolněných podzemních objektů. Nyní jich ale chtějí deset, ale spíš dvanáct. Jejich cíle se pravděpodobně nacházejí v Severní Koreji nebo Íránu…
…Jde o družicovým navigačním systémem GPS naváděný zbraňový systém o délce 6,25 m, který obsahuje 2400 kg konvenční vysoce explozívní výbušniny. Je navržen k tomu, aby překonal asi 60 metrů silnou vrstvu zeminy, skály, nebo železobetonu a poté obrovským ničivým výbuchem zničil např. velitelské středisko, nebo tunel pro uchování letounů, balistických raket, apod.
…Bombardér B-2 je nyní schopen nést dvě zbraně MOP, v každé pumovnici jednu.
Netanjahu možná v Moskvě jednal o úderu na Írán, napsal ruský deník 10. 9. 2009
Benjamin Netanjahu byl v Rusku v pondělí. Na několik hodin prostě zmizel a jeho úřad vydal oficiální prohlášení, že navštívil "utajovaný objekt"…
Analytici usoudili, že cesta s největší pravděpodobností souvisí s dodávkami ruských zbraní do Íránu a Sýrie a s kauzou údajně unesené lodi Arctic Sea…
Teď to tedy vypadá, že šlo spíš o záměr Izraelců vojensky udeřit na Írán…
… "taková návštěva může být spjata výlučně s nějakou novou hrozivou informací o íránském jaderném programu. Takže nelze vyloučit, že Izrael je připraven přistoupit k rozhodným krokům, o čemž Netanjahu považoval za potřebné informovat Kreml."
Rusko: Iránsky program musia posúdiť experti 10. 9. 2009
Nové návrhy Iránu v súvislosti s jeho jadrovým programom si vyžadujú "odborné zhodnotenie" a Rusko ich momentálne preveruje. Vo štvrtok to uviedol hovorca ruského ministerstva zahraničných vecí Andrej Nesterenko. Podľa jeho slov iránsky balík obsahuje viacero argumentov, ktoré si vyžadujú expertnú analýzu…
Na rokovaniach s Iránom sa zúčastňujú piati stáli členovia Bezpečnostnej rady OSN (USA, Čína, Rusko, Francúzsko a Veľká Británia) a Nemecko…
USA odmítají íránský návrh k jednání, není v něm nic o obohacování uranu 11. 9. 2009
Írán návrhy přeložil světovým mocnostem tento týden. Je ochoten diskutovat o "programech vedoucích k úplnému odzbrojení a k zastavení vývoje a šíření jaderných, chemických a biologických zbraní," uvádí se v dokumentu.
O návrzích mají v pátek jednat USA, Velká Británie, Čína, Francie, Rusko a Německo. Americký prezident Obama už dříve pohrozil, že pokud Írán neustoupí od svého programu, může čelit dalším sankcím. Těm se snaží Teherán vyhnout.
„Na základě krátkého zhodnocení íránského textu mám dojem, že tu je něco použitelného,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v Moskvě. „Hlavní je, že Írán je připraven na vyčerpávající diskusi o situaci,“ dodal a zmínil i to, jak pozitivní roli by mohl hrát Teherán v Iráku a v Afghánistánu.
Moskva také vyloučila ropné sankce proti Íránu. “Některé sankce, o nichž se jednalo, jako sankce na dodávky produktů z ropy, nejsou mechanismem, který dotlačí Írán, aby spolupracoval, je to krok směrem k plné blokádě a nemyslím si, že by ta byla podpořena v Radě bezpečnosti.“ Jeho slova naznačují, že Rusko by tyto sankce mohlo jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN vetovat.
Cvičení Juniper Cobra v Izraeli 14. 9. 2009
Příští měsíc se má v Izraeli konat největší společné americko-izraelské vojenské cvičení s názvem Juniper Cobra, během něhož mají být důkladně testovány tři systémy protiraketové obrany – izraelský Arrow-2 a americký systém THAAD (Terminal High-Altitude Area Defense) na pevnině, společně s dalším systémem Aegis na moři, instalovaný na křižnících amerického vojenského námořnictva.
Přemístěním svých systémů do Izraele by Američané mohli výrazně podpořit a posílit izraelskou protiraketovou obranu proti potenciálnímu útoku Íránu s použitím balistických raket Shahab-3 , kterých má Írán podle odhadů 80 až 100.
Američané již v Izraeli mají rozvinutou a zprovozněnou jednotku, obsluhující radar velkého dosahu AN/TPY-2 kmitočtového pásma X, který je považován za klíčový prvek systému protiraketové obrany a Izraeli má poskytovat včasnou výstrahu v případě odpálení íránských balistických raket. Jednotka byla na základě žádosti izraelské vlády zhruba před rokem rozvinuta na vojenské letecké základně Nevatim a působí na ní 100 amerických příslušníků. Základna by mohla být snadno a rychle propojena s americkými systémy protiraketové obrany, rozvinutými v Izraeli. Ačkoliv Spojené státy oficiálně nepožádaly Izrael o nasazení systémů protiraketové obrany, tento krok však byl usilovně diskutován v neoficiálních kanálech.
Ahmadinežád: jaderná práva Íránu nejsou předmětem k jednání 14. 9. 2009
Íránský prezident Mahmúd Ahmadinežád v neděli řekl, že je připraven jednat se světovými mocnostmi o globálních tématech, ale nebude s nimi jednat o právu Teheránu na jadernou technologii.
"Jsme připraveni jednat o mezinárodní spolupráci a řešení globálních ekonomických a bezpečnostních problémů, protože si myslíme, že tyto otázky nemohou být řešeny bez přispění všech," citovala Ahmadinežáda agentura Fars.
Ahmadinežád ale vyloučil jakékoliv jednání o íránském kontroverzním jaderném programu. "Mít mírovou jadernou technologii je zákonným a jednoznačným právem Íránu a Íránci nebudou o svých nepopiratelných právech s nikým jednat," řekl Ahmadinežád novému britskému velvyslanci v Teheránu, Simonu Grassovi.
Rozhovory Íránu se šesti velmocemi začnou 1. října 14. 9. 2009
Rozhovory Íránu se šesti velmocemi začnou 1. října. Oznámila to dnes íránská tisková agentura IRNA. Írán předem prohlásil, že na jednáních nechce řešit svůj sporný jaderný program, vyjádřil nicméně ochotu jednat o globálním jaderném odzbrojení a o dalších mezinárodních záležitostech.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí P.J. Crowley o víkendu prohlásil, že Washington zkusí během jednání s Íránem zařadit do programu jednání otázku íránského jaderného programu, který podle USA a dalších západních zemí slouží k vývoji jaderných zbraní. To Írán opakovaně popírá.
