Ahmadínežád přivítal jadernou dohodu se Západem, vláda ale žádá ústupky 29. 10. 2009
Íránský vůdce popsal dohodu, která vznikla minulý týden ve Vídni pod záštitou Mezinárodní agentury pro atomovou energii, jako krok od "konfrontace ke spolupráci" se Západem. V Mašhadu prohlásil, že byl vydlážděný chodník k jaderné spolupráci.
"Vítáme spolupráci v otázce jaderného paliva i technologiích pro výstavbu elektráren a jsme připraveni spolupracovat," řekl Ahmadínežád. Zároveň ale doplnil, že se Teherán nikdy nevzdá svého jaderného programu.
Vídeňský návrh předpokládá, že Írán vyveze 75 procent, tedy 1,2 tuny svého slabě obohaceného uranu do Ruska, kde bude uran obohacen na 20 procent. Francie z něj pak vyrobí palivové tyče, jež budou převezeny do Íránu.
Inspektoři MAAE se vrátili z Íránu, zprávu podají v půlce listopadu 29. 10. 2009
"Měli jsme dobrý výlet," prohlásil jeden z inspektorů Herman Nackärts na letišti ve Vídni.
"Navštívili jsme továrnu Fordo, nyní zanalyzujeme získané údaje a ředitel je poté zveřejní ve zprávě," řekl Nackärts, odmítl ale sdělit, zda jeho tým narazil na něco překvapivého, nebo zda jim bylo povoleno prozkoumat zařízení 160 kilometrů na jih od Teheránu celé.
Zařízení je stále ve výstavbě a bude schopno produkovat lehce obohacený uran vhodný jako palivo pro jadernou elektrárnu.
Írán chce dvě změny v dohodě o jaderném palivu, tvrdí místní tisk 29. 10. 2009
Írán bude usilovat o dvě změny v dohodě o jaderném palivu, která navrhuje obohacovat íránský uran mimo íránské území. Jednou ze změn je požadavek, aby uran byl do zahraničí předáván postupně a nikoli jednorázově, druhou změnou je požadavek, aby byla zajištěna "simultánní výměna" uranu za palivo pro teheránský výzkumný reaktor, napsal dnes íránský vládní list Džavan.
"Naštěstí byly připraveny podmínky pro mezinárodní spolupráci v jaderném oblasti," prohlásil Ahmadínežád. "Vítáme spolupráci v oboru jaderného paliva, jaderných elektráren a technologie a jsme připraveni kooperovat," dodal.
Proti posílání uranu do zahraničí se ostře postavil opoziční vůdce Mír Hosejn Músáví. "Rozhovory v Ženevě byly opravdu překvapivé a pokud budou realizovány sliby dané Západu, pak bude zničena tvrdá práce tisíců vědců," prohlásil Músáví. "A pokud nedodržíme své sliby, pak tím připravíme půdu pro tvrdší sankce proti naší zemi".
RUSKO: Ďalšie sankcie voči Iránu sú nepravdepodobné 29. 10. 2009
Spojené štáty v posledných týždňoch žiadali Moskvu o konkrétny postoj k posilneniu sankcií voči Iránu. Námestník ruského ministra zahraničia Sergej Rjabkov v pondelok povedal, že svetové mocnosti by mali mať maximálnu trpezlivosť s iránskou nukleárnou krízou a prestať obviňovať islamskú republiku z naťahovania času. Ruskí predstavitelia sa odmietli verejne k niečomu zaviazať pred decembrovým konečným termínom, do ktorého má Irán zažehnať medzinárodné obavy ohľadom svojho jadrového programu.
K žádným „výměnám“ Írán za PRO mezi Ruskem a USA nedošlo 29. 10. 2009
Zástupce šéfa ruské diplomacie Sergej Rjabkov zamítl možnost zpřísnění postoje Ruska vůči Íránu výměnou za to, že USA změní své plány v oblasti protiraketové obrany. Podobné transakce jsou nemožné, — prohlásil diplomat v interview pro list Vremja novostej. Rusko je vděčné americké straně za dialog o PRO, — zdůraznil Rjabkov, — hodlá ale pečlivě prostudovat parametry nového systému PRO, který hodlají budovat Spojené státy.
Turecko nebude prostředníkem mezi Íránem a USA řekl Erdogan 29. 10. 2009
Při tiskové konferenci na tureckém velvyslanectví v Teheránu Erdogan ve středu řekl, že „fakt, že je v současnosti v Íránu a hodlá v budoucnosti cestovat do Spojených států neznamená, že bude zprostředkovatelem mezi těmito zeměmi“.
Turecký premiér prohlásil, že přijel do Teheránu k projednání regionálních a globálních problémů.
„Íránsko-turecké vztahy jsou založeny na nezasahování do vnitřních záležitostí, a obě země mají podobné názory na řadu politických a ekonomických otázek,“ uvedl.
Delegace je složena z 200 politických a hospodářských představitelů, včetně 20 poslanců, ministrů zahraničních věcí, energetiky, zahraničního obchodu, kultury, životního prostředí a průmyslu a osmdesáti zástupců soukromých společností a 30 zástupců médií.
Americký kongresman o Íránu: Musíme jednat, nebo to udělá Izrael 29. 10. 2009
Republikánský kongresman Dan Burton ve středu řekl, že Izrael může zaútočit na Írán, pokud Spojené státy selžou v krocích, které mají zastavit íránský jaderný program. Na zasedání zahraničního výboru Kongresu Burton varoval, že Írán i nadále obohacuje uran a dodal, že Izrael nedovolí, aby tento proces pokračoval. Čím pomaleji Spojené státy jednají, tím roste riziko vojenského konfliktu na Blízkém východě.
V podobném duchu hovořil nedávno také francouzský ministr zahraničí, Bernard Kouchner, který zdůraznil nutnost dosažení dohody s Íránem ohledně jeho jaderného projektu, aby se předešlo izraelskému útoku. "Oni (Izraelci) nebudou tolerovat íránskou bombu," řekl Kouchner v rozhovoru pro britský Daily Telegraph.
Írán konečně odpověděl MAAE. Vlastním protinávrhem 30. 10. 2009
Írán přistoupil na podmínky pěti světových velmocí ohledně obohacování svého uranu jen částečně.
Celá debata nemá nic společného s hlavním sporem mezi Íránem a Západem, který se týká obohacování uranu v íránském komplexu v Natanzu. Teherán tam chce i nadále uran obohacovat na 3,5 procenta, což mu umožňuje nastartovat jaderný program pro mírové účely.
Diskuse se týká návrhu, se kterým přišel Írán před čtyřmi měsíci. Tehdy požádal MAAE, zda by mu nepomohla najít zemi, která by mu umožnila nahradit docházející palivo v teheránském výzkumném reaktoru. Ten potřebuje Teherán pro své rentgeny a další lékařské zařízení.
Háček je však v tom, že k jeho výrobě potřebují uran obohacený na 19,75 procenta, tedy mnohem více než současná 3,5 procenta. Pokud jej nedostanou ze zahraničí, obohatí si ho sami.
…pro pokusný reaktor se používá uran obohacený až na 20 procent, pro jadernou zbraň je potřeba zvýšit jeho koncentraci oproti izotopu U238 na více než 90 procent.
Írán odmítl návrh jaderné dohody 30. 10. 2009
Írán podle deníku New York Times odmítl návrh jaderné dohody, který vypracovala OSN.
Ve čtvrtek Írán poskytl své rozhodnutí Mezinárodní agentuře OSN pro atomovou energii (IAEA), ale detaily rozhodnutí nebyly zveřejněny. Podle dohody měl Írán vyvážet své zásoby uranu do zahraniční, kde mělo být palivo dále obohaceno. Podle diplomatických zdrojů Írán nesouhlasil s hlavní podmínkou dohody.
Jednalo se o ustanovení, které určovalo, že Teherán vyveze sedmdesát pět procent svých zásob nízkoobohaceného uranu (LEU) do Ruska. Podle jednoho z vysokých evropských představitelů si chce Írán své zásoby ponechat, dokud nenakoupí na Západě palivo pro svůj výzkumný reaktor v Teheránu.
Američtí představitelé doufali, že podpisem dohody získají alespoň rok času na dosažení širší jaderné dohody, která měla mimo jiné také snížit pravděpodobnost, že Izrael zaútočí na jaderné zařízení Íránské islámské republiky.
Obamova administrativa však očekávala, že Írán dohodu odmítne. V posledních dnech šéf IAEA Mohamed El Baradei několikrát tajně navštívil Washington, aby prodiskutoval další možné kroky, pokud taková situace nastane.
Podle amerických představitelů není jasné, jedná-li se o konečné slovo Teheránu, nebo jde-li o pokus znovu projednat stanovené podmínky dohody, s tímto krokem však Američané nesouhlasí.
Michael Hammer, mluvčí Národní bezpečnostní rady, uvedl, že Spojené státy jsou v jednotě s Ruskem a Francií a podporují dohodu, která byla uzavřena ve Vídni. Podle této smlouvy měl Írán vyvézt 2600 liber (asi 1,3 tuny) LEU do Ruska do patnáctého ledna.
Teherán je pripravený na ďalšie rozhovory o jadrovom palive 31. 10. 2009
Irán zatiaľ nepredložil odpoveď na návrh dohody o jadrovom palive a je pripravený na ďalšie rozhovory na základe svojich "hospodárskych a technických záujmov"…
Správa zrejme podporí podozrenie Západu, že Teherán sa snaží získať čas a oslabiť tlak na prísnejšie sankcie, zatiaľ bude pokračovať vo vývoji sporného jadrového programu.
Irán podľa správy IRNA tiež trvá na tom, že bude postupne vymieňať nízko obohatený urán za jadrové palivo vyrobené v zahraničí…
Irán vo štvrtok zaslal Medzinárodnej agentúre pre atómovú energiu (MAAE) list týkajúci sa návrhu. Jeho detaily neboli zverejnené, no európski predstavitelia vyjadrili sklamanie nad tým, že Teherán hrá o čas.
Írán je dle Ahmadínežáda připraven dál jednat o jaderném programu 31. 10. 2009
"Vláda i veškerý íránský lid s nedůvěrou uvažuje o jednáních se západními mocnostmi, avšak realita je nutí íránskému lidu porozumět," citovala Ahmadínežáda agentura Irna. "Doufám, že rozhovory budou pokračovat, že satanské elementy je nebudou moci narušit, jelikož sionistický režim a panující mocnosti jsou nespokojené," dodal.
"Nejlepší pro vás (Západ) by bylo být přítelem íránského lidu, respektovat jej a čestně s ním spolupracovat," řekl Ahmadínežád.
Íránské vedení bylo původně s návrhem spokojeno, avšak v pátek přišlo s požadavkem na úpravy. Například aby uran byl do zahraničí předáván postupně, nikoli jednorázově, druhou změnou je požadavek na zajištění "simultánní výměny" uranu za palivo pro teheránský výzkumný reaktor…
Poradce prezidenta USA: „Naše vztahy s Moskvou jsou na správné cestě“ 31. 10. 2009
Moskvu navštívil poradce prezidenta USA pro národní bezpečnost James Jones. Tématem diskuse je příprava nové smlouvy o strategických ofenzivních zbraních (START), situace kolem íránského jaderného programu a situace v Afghánistánu.
Obamův asistent pro národní bezpečnost novinářům řekl, že před oficiálním setkáním s Lavrovem , neformálně projednali „důležité otázky ve věcech společného zájmu“.
Pouhý den před cestou do Ruska vydal Jones tvrdé prohlášení: Spojené státy budou připraveny k použití jakýchkoli prostředků a metod, nejen diplomatických, k ovlivnění Íránu, pokud nebude dodržovat závazky o svém jaderném programu. „Nechceme vyloučit žádnou možnost,“ řekl poradce amerického prezidenta.
USA a Izrael znovu v Moskvě – vojenská varianta je na stole 31. 10. 2009
Americké zpravodajské zdroje naznačují blížící se válečné přípravy proti Íránu, po odmítnutí návrhů zprostředkovaných OSN, které se zabývaly obohacováním íránského uranu v zahraničí.
Zdroje ukazují, že se americká administrativa snaží získat od Kongresu povolení k otevření amerických strategických ropných rezerv(SPR). Kromě toho je v plném proudu americko-izraelské protibalistické cvičení Juniper Cobra. A konečně američtí a izraelští vyslanci byli pověřeni upozornit Moskvu, že vojenská varianta je stále na stole, protože íránský jaderný program nebyl zastaven diplomatickou cestou.
Americké SPR obsahují 727milionů barelů ropy a otevírají se pouze v případě války. Na základě dohody z roku 1975 mezi USA a Izraelem se Washington zavazuje dodávat Izraeli v případě nouze po dobu pěti let potřebné množství paliv.
Z toho vyplývá, že válečné přípravy byly zahájeny od soboty 31. října, den poté, co íránský jaderný vyjednavač podal protinávrh plánu MAAE ve Vídni, který vynechal hlavní cíl jednání- snížení zásob obohaceného uranu v rukou Íránu.
Společné americko-izraelské cvičení, které končí v úterý 3.listopadu, se přesunulo do blízkosti Tel Avivu, od minulého úterý americké síly cvičí obranná opatření proti případnému íránskému raketovému útoku, nebo útoku od Středozemního moře na centrální městskou aglomeraci Izraele.
Za poslední tři dny se Moskva nevyjádřila k íránskému odmítnutí plánu, podle kterého by Írán poslal uran do Ruska k obohacení.
Moskva jako odpověď Teheránu pozastavila dodání již k odeslání připravených baterií S300.
Turecko se postavilo na stranu Íránu 1. 11. 2009
Erdogan během své návštěvy Íránu, která se uskutečnila tento týden, podpořil „právo Teheránu na mírovou jadernou energii“ a kritizoval sankce, které mezinárodní společenství na zemi uvalilo. Postoj islámské republiky při jednáních se západními mocnostmi pak označil za „pozitivní“.
„Ti, kteří kritizují jaderný program Íránu, stále vlastní jaderné zbraně,“ citovala turecká státní agentura Anatolian Erdogana. „Domnívám se, že ti, kdo mají tento (negativní) postoj (vůči Íránu), ti, kdo podporují tyto nestoudné sankce, se nejdříve sami musejí vzdát jaderných zbraní. Na tomto pohledu jsme se shodli s našimi íránskými přáteli, našimi bratry," řekl Erdogan.
Šéf turecké vlády dále prohlásil, že chce, aby se jaderných zbraní v budoucnu zbavil celý Blízký východ, a postupně i zbytek světa. "Chceme žít v regionu, který bude zbaven všech jaderných zbraní. Chceme žít v takovém světě, kde jaderné zbraně neexistují," řekl.
Cesta tureckého premiéra do Íránu jen zvýšila obavy Západu z toho, že se zahraniční politika jediné muslimské země v Severoatlantické alianci začíná soustřeďovat spíše na islámský svět a otáčí se zády ke svým západním spojencům.
