Írán má plyn pro Nabucco. Spojí i Ahmadínežáda s EU? 7. 1. 2010
Na mapě Asie přibyl nový plynovod. Za přítomnosti íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda bylo ve středu slavnostně uvedeno do provozu potrubí z Turkmenistánu do Íránu.
Turkmenistán má obrovské zásoby, jedny z největších na světě…
Teď během měsíce otevřel hned dva. Kromě západního do Íránu ještě předtím plynovod východním směrem do Číny…
Právě Turkmenistán má být jedním z klíčových dodavatelů pro Nabucco.
O tom, zda nakonec Írán bude přizván i k projektu Nabucco a potrubí povede na jeho území, se vedou spory.
Z politických důvodů si účast Íránu nepřejí Spojené státy…
O kontrakty se v této čtyřmilionové bývalé sovětské republice ucházejí i giganti jako jsou americký Chevron nebo čínská CNPC.
Irán a Irak budú rokovať o vymedzení vzájomných hraníc 7. 1. 2010
Irán a Irak začnú od budúceho týždňa rokovať o formálnom vymedzení spoločnej hranice. Vo štvrtok v Bagdade o tom informoval iránsky minister zahraničia Manúčehr Mottakí na tlačovej konferencii s jeho irackým partnerom Hošjárom Zibarím.
…K nutnosti presne vymedziť hranice viedol nedávny spor o ropný vrt, ktorý si nárokujú obe krajiny.
…Hlavnou témou návštevy je bezpečnostná spolupráca a vzájomné hranice.
Americký důstojník varuje před vojenským útokem na Írán 8. 1. 2010
Úder na Írán by mohl být "velmi, velmi destabilizující" a mít nezamýšlené důsledky pro Blízký východ, řekl ve čtvrtek nejvyšší americký vojenský důstojník a zdůraznil, že diplomacie je důležitá.
Mullen také řekl, že se obává "nezamýšlených důsledků"útoku na Írán, a dodal, "že tato část světa by se mohla stát mnohem nestabilnější s nebezpečnými globálními důsledky."
Chameneí chce tvrdý postih účastníků demonstrací v Íránu 9. 1. 2010
V Íránu byl propuštěn německý občan, který byl zadržen spolu s desítkami lidí při prosincových opozičních demonstracích v Íránu. Duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí ale vyzval úřady, aby postupovaly proti demonstrantům tvrdě.
Po třech dnech uspořádali svoje manifestace stoupenci vlády. Chameneí dnes prohlásil, že to bylo poslední varování opozici. Účastníci těchto manifestací, jež se konaly po celém Íránu, provolávali podporu Chameneímu a žádali tvrdé tresty pro účastníky protestu z 27. prosince.
Protože se prosincový protest konal v době významného šíitského svátku, mohou být jeho účastníci označeni za nepřátele boží, za což hrozí v Íránu trest smrti. Podle internetových stránek opozice bylo v prosinci zatčeno 180 osob, včetně 17 novinářů a deseti Músávího spolupracovníků…
…Protesty, které byly vůbec největší od revolučního roku 1979, podle opozice nepřežilo na 80 lidí. Úřady přiznaly asi 30 mrtvých loni v létě a osm v prosinci.
Ahmadínedžád: Za inváziu v roku 1941 budeme žiadať reparácie 9. 1. 2010
Ahmadínedžád tvrdí, že invázia Britov a Sovietov do neutrálneho Iránu v roku 1941 krajinu značne poškodila, za čo doteraz nedostala žiadnu náhradu.
"Bola ustanovená skupina, aby vypočítala všetky škody z druhej svetovej vojny. Toto bude účet, ktorý musia zaplatiť iránskemu národu," povedal prezident vo vystúpení, ktoré naživo vysielala štátna televízia.
Británia a Sovietsky zväz 26. augusta 1941 obsadili Irán v rámci operácie, ktorej cieľom bolo získanie kontroly nad iránskymi ropnými vrtmi a zabezpečenie dodávok pre Sovietov bojujúcim proti fašistom.
"Spôsobili ste mnoho škôd iránskemu národu, preniesli ste vašu ťarchu na ramená (Iráncov) a stali ste sa víťazmi druhej svetovej vojny. S Iránom ste sa ani nepodelili o vojnové zisky," odkázal Ahmadínedžád.
USA chtějí uvalit sankce na íránské vůdce 11. 1. 2010
Spojené státy chtějí přinutit Írán, aby se vzdal svého jaderného programu. Chtějí proto uvalit sankce na íránské představitele, kteří o tomto programu rozhodují. Řekla to dnes americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová…
Podle Clintonové je nejlepší cestou, jak zamezit Íránu dál rozvíjet svůj jaderný program, uvalit sankce na osoby, které za něj zodpovídají. "Je zřejmé, že jde o poměrně malou skupinu lidí uvnitř Íránu, kteří mají právo rozhodovat. Mají mezi sebou politické i obchodní styky, a pokud zavedeme sankce namířené na tyto osoby, je to podle nás nejlepší cesta. Ale o všem se ještě musíme rozhodnout," míní Clintonová.
Plán teď budou Spojené státy konzultovat s dalšími mocnostmi…
Íránský jaderný vědec zahynul při atentátu v Teheránu 12. 1. 2010
„Pan Masúd Mohammadi, oddaný a revoluci podporující profesor Teheránské univerzity, se dnes ráno stal mučedníkem při teroristickém činu spáchaném protirevolučními a arogantními mocenskými silami,"…
Podle agentury Reuters nazývá Írán často své zahraniční oponenty „globální arogancí".
Íránská agentura Borna News napsala, že Mohammadi byl „vysoce postaveným jaderným vědcem".
Írán viní ze smrti vědce izraelské agenty 13. 1. 2010
Teheránské ministerstvo zahraničí okamžitě spatřilo za akcí izraelské agenty, kteří chtějí rozvrátit jaderný program země.
I když vyšetřování teprve začalo, jasno o pachateli má i íránská televize. "Vypadá to, že únosy a vraždy íránských vědců jsou agendou Spojených států," uvedl zpravodajský kanál PressTV. "Je to absurdní," odmítli včera nařčení z Teheránu Američané.
Případy, kdy izraelská tajná služba unesla či zabila vědce pracující na tajném programu v Íránu, Pákistánu či Iráku, nejsou z minulosti neznámé. "Válka tajných služeb proti íránskému jadernému programu se vede už několik let," potvrdil nedávno HN izraelský bezpečnostní analytik Josi Melman.
Íránská opozice obvinila z vraždy jaderného vědce Teherán 13. 1. 2010
Íránského jaderného fyzika zavraždil samotný teheránský režim, aby profesor nevyzradil Západu nukleární tajemství země, tvrdí íránská opozice…
Opozice přichází s protitvrzením – bombu u profesorova domu prý naopak nastražila vláda, aby Alí-Mohammadího umlčela. Vědec měl totiž vycestovat na roční výzkumný pobyt do Stockholmu. Údajně chtěl ve Švédsku také požádat o azyl.
Konec světa se odkládá, apokalypsa přijde podle vědců později 15. 1. 2010
Konec světa je o něco oddálen, alespoň soudě podle skupiny jaderných vědců, kteří vrátili o jednu minutu velkou ručičku na kyvadlových hodinách apokalypsy, které symbolizují blízkost konce světa v důsledku hlavně atomové katastrofy.
Organizace ocenila, že nová americká vláda Baracka Obamy se snaží dojednat s Ruskem snížení jaderných arzenálů a zahájit jednání s Íránem o zastavení jeho jaderného programu. Také uvítala, že průmyslové a rozvíjející se země se loni zavázaly omezit emise skleníkových plynů.
Nové sankcie voči Iránu zablokovala Čína 16. 1. 2010
Diplomati šiestich svetových veľmocí rokovali v sobotu v New Yorku o možnosti uvalenia ďalších sankcií na Irán, ktorý napriek výzvam medzinárodného spoločenstva odmieta zastaviť kontroverzné obohacovanie uránu.
Trojhodinové stretnutie sa skončilo bez dohody, keďže Čína nateraz odmieta prijatie nových sankčných opatrení voči Teheránu, pre budúcnosť ich však úplne nevylučuje. Na rozdiel od USA, Británie, Francúzska, Nemecka a Ruska vyslal Peking na rokovanie len nižšie postaveného diplomata.
Irán prehodnocuje vzťahy s Britániou 18. 1. 2010
Irán dnes varoval, že preskúma svoje vzťahy s Britániou a budúcnosť týchto vzťahov bude závisieť na iránskych národných záujmoch. Minister zahraničných vecí Manúčehr Mottakí povedal, že väzby sa podrobne skúmajú a počas ostatných šiestich mesiacov boli "pod lupou".
Gruzie podporuje íránský jaderný program 18. 1. 2010
Gruzínský ministr zahraničí Grigol Vashadze v pondělí během návštěvy Íránu řekl, že Íránská islámská republika jako signatář smlouvy o nešíření jaderných zbraní má právo má právo na mírové využití jaderné energie.
Otázka budování důvěry má velký význam, který je třeba vzít v úvahu při jednání mezi Íránem a mezinárodním společenstvím, řekl.
Poděkoval Íránu za pomoci Gruzii s dodávkami zemního plynu, kdy v zimě 2006 Rusko zastavilo dodávky plynu do Gruzie. "Írán prokázal svou upřímnost prostřednictvím včasných opatření."
Teherán kritizuje Gruzii za předání íránského občana do USA 19. 1. 2010
Na samostatném setkání s gruzínským ministrem zahraničí Grigolem Vashadzem v pondělí íránští představitelé kritizoval Gruzii za předání íránce do Spojených států.
Íránský občan Amir Hossein Ardebili byl zatčen v roce 2007 v Tbilisi a vydán do Spojených států na základě obvinění, že se snaží nakoupit součástky pro íránské stíhačky.
Ali Larijani, mluvčí íránského parlamentu, řekl, že některé kroky Gruzie, jako je předání Ardebiliho do Spojených států se staly ze zdrojem obav a měly by být napraveny.
Gruzínský ministr zahraničí uvedl, že jeho země se omlouvá za vydání íránského občana do USA zaviněné nepříznivými politickými poměry ve své zemi v době, které k takovému rozhodnutí vedly.
Německo je připravené podpořit tvrdší sankce proti Íránu 19. 1. 2010
Rozsáhlé sankce proti íránskému režimu je připravená podpořit německá vláda. Po schůzce se svým izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem to v Berlíně řekla šéfka spolkového kabinetu Angela Merkelová. V německé metropoli se obě vlády sešly k historickému společnému jednání.
Angela Merkelová dala v Berlíně jasně najevo, že jí s teheránským vedením už pomalu dochází trpělivost.
Kancléřka zdůraznila, že světové mocnosti přišly opakovaně s nabídkou rozumné spolupráce s Íránem, na kterou ovšem Teherán dodnes nepřistoupil.
"Proto je nutné se stále častěji zabývat možnými sankcemi," dodala Merkelová.
Benjamin Netanjahu na adresu Íránu uvedl, že režim, který tyranizuje vlastní lid, bude brzy tyranizovat celý svět. "Pokud nezavedeme tvrdé sankce teď, tak kdy?" táže se izraelský premiér.
Společné zasedání německé a izraelské vlády 19. 1. 2010
Hrozba jaderného Íránu pro regionální bezpečnost byla hlavním bodem historického setkání izraelského premiéra Binjamina Netanjahua (Binyamin Netanyahu) a německé kancléřky Angely Merkel – a jejich vlád – k němuž došlo včera v Berlíně.
Je to poprvé, kdy se obě vlády společně sešly na německé půdě, a toto setkání následuje po vůbec prvním setkání, k němuž došlo loni v Izraeli. Němečtí představitelé poznamenali, že jejich země koná společná zasedání vlád výjimečně, jen se zeměmi, s nimiž má velmi blízké vztahy…
Mluvčí premiéra Netanjahua Mark Regev uvedl, že jednání se zaměří na „hrozby regionální bezpečnosti“, zejména Írán: „Zaměřujeme se na to, jak posílit vztahy pro hmatatelnou spolupráci v současnosti a budoucnosti.“
Očekávalo se, že jednat se také bude o nákupu šesti německých dieselových ponorek třídy Delfín (Dolphin) Izraelem. Izrael již zakoupil pět těchto plavidel, přičemž tři už jsou v operačním nasazení a další dvě ještě budou dodána. Ponorky by měly být schopné odpalovat rakety.
Írán v případě útoku napadne západní lodě v Zálivu 19. 1. 2010
Íránský ministr obrany v úterý varoval Západ, že na případný útok proti sobě odpoví napadením válečných plavidel západních mocností v Perském zálivu. Ministrovo varování citovala íránská agentura Fars.
V Perském zálivu, který je klíčovou vodní cestou pro světovou přepravu ropy, je v současnosti přes 90 válečných plavidel, řekl ministr Ahmad Vahídí na konferenci v Teheránu věnované Zálivu. "Jsou tam ponorky, letadlové lodi a torpédoborce, které tam vytvořily vojenskou oblast".
"Západní státy dobře vědí, že existence těchto válečných lodí v Perském zálivu poslouží jako nejlepší operační cíle pro Írán, pokud by podnikly proti Íránu jakoukoliv vojenskou akci," řekl podle agentury Reuters Vahídí.
Ministerstvo obrany zdůrazňuje obranný charakter vojenské síly Íránu 19. 1. 2010
Íránský ministr obrany brigádní generál Ahmad Vahídí v úterý zopakoval obranný charakter vojenských sil Íránu a řekl, že země je připravena k exportu svých vojenských zbraní a produktů zemím regionu.
"Naše zbraně jsou jen odrazují silou pro ty, které si myslí, že mohou zaútočit na Írán," řekl dnes Vahídí v Teheránu na 19. mezinárodní konferenci o Perském zálivu.
„Oznámili jsme, že naše obranná doktrína je založena na odstrašování“ řekl Vahídí. „To je zásadní rozdíl od preemptivní doktríny Spojených států, která je agresivní a útočná.“
Naše doktrína je mírovým sdělením regionálním zemím a opakovaně sdělujeme, že žádná z regionálních zemí není pro nás hrozbou, řekl ministr.
Vahídí dále dodal, že Írán je připraven podepsat kolektivní bezpečnostní smlouvu se státy v regionu a dodal, že Teherán je rovněž připraven účastnit se jednání se státy regionu na vzniku kolektivní bezpečnosti v regionu.
Íránský ministr obrany zdůraznil, že Západ se snaží zastrašit region tím, že vylíčí Íránskou vojenskou sílu jako hrozbu pro regionální bezpečnost.
Dále Vahídí zdůraznil militaristickou politiku USA v oblasti Perského zálivu a prohlásil, že americké vojenské aktivity v Jemenu naznačují, že Washington hodlá pokračovat ve své vojenské přítomnosti v regionu.
Dvoudenní konference nazvaná "Perský záliv: výzvy a regionální mechanismus" byla oficiálně zahájena na úřadu ministerstva politických a mezinárodních studií po zahajovacím projevu íránského ministra zahraničí Manouchehra Mottakiho.
Na shromáždění jsou odborníci z 15 zemí včetně Kuvajtu, Ománu, Sýrie, Libanonu, Egypta, Rumunska, Francie, Německa, Japonska, Indie, Číny a Ruska, stejně tak vědci z celého světa.
