Snímky v ženském hidžábu mají podpořit vězněného Íránce 12. 3. 2010
Podporu pětadvacetiletému studentskému vůdci Majidu Tavakolimu, který je v Íránu z politických důvodů persekuován a vězněn, vyjadřují lidé po celém světě nezvyklou formou – fotografují se v ženském muslimském šátku. K reakci se veřejně přidali i zástupci společnosti Člověk v tísni, která ve středu večer Tavakolimu slavnostně udělila cenu Homo Homini.
Po posledním zatčení začala oficiální íránská média šířit fotografie Majida Tavakoliho v ženském muslimském hidžábu, ve kterém se prý pokusil uprchnout. Podle informací společnosti Člověk v tísni se však jednalo o uměle vytvořenou kampaň…
… Václava Havla, který každoročně cenu předává, a jehož nadace Vize ’97 také spravuje sídlo Pražská křižovatka v odsvěceném kostele sv. Anny, pro letošek zastoupil senátor Jaromír Štětina.
Homo Homini: Vzkaz Václava Havla
Praha 2. března 2010
Samozřejmě nás všechny zajímá vývoj nukleárního programu v Íránu, zajímá nás povaha současného režimu, zajímá nás jeho zneužití pod praporem islámu, zajímá nás, jak byly, či nebyly zmanipulovány volby v roce 2009. Co ale mě zajímá nejvíc, je brutální porušování lidských práv.
Já jsem se ocitl ve vysoké politické funkci dík pokojným lidovým manifestacím a dík studentům, kteří je dali do pohybu a byli v jejich čele. Jako takový mám pro určité věci zvýšenou citlivost a jako takový jsem hluboce pobouřen a šokován tím, že za účast na podobných lidových demonstracích jsou lidé v Íránu nejen zavíráni na dlouhá léta, ale dokonce popravováni. Připadá mi to jako nekonečné barbarství a pevně věřím, že se blíží konec tohoto barbarství.
Blahopřeji Majidu Tavakolimu a Abdollahu Momenimu k tomu, že dostávají Cenu Homo homini, jsem rád, že Cena putuje právě do jejich rukou a přeji jim, aby neztráceli naději.
Václav Havel
Mohammad Rézá Kázemí: Opozici popravují za "boj proti Bohu" 12. 3. 2010
Jen málokteré provinění je v Íránu pokládáno za těžší než "mohareb" – boj proti Bohu. Provinilce čeká dlouhé vězení nebo i smrt. A právě tato obvinění nyní íránský režim začal zneužívat proti lidem, kteří proti němu v ulicích protestují.
Například 20letý student Amín Valián má být za "boj proti Bohu" popraven, neboť byl zadržen při jedné z nedávných demonstrací s kameny v rukou.
"Chystá se soud s dalšími osmdesáti lidmi," upozorňuje íránský novinář Mohammad Rézá Kázemí, který o trestu smrti natočil dokument, s nímž přijel do Prahy na filmový festival Jeden svět 2010. Původně pracoval pro íránskou státní televizi, pak se však připojil k opozici.
Íránští židé pašovali rekordní množství narkotik do Izraele 12. 3. 2010
Téměř
Rekordní kontraband vezl íránský žid se svou manželkou a synem…
Cestování íránských židů mezi Izraelem a Islámskou republikou je velmi citlivá záležitost. Tyto pasažéry se také někdy pokoušejí naverbovat tajné služby.
Nejčastěji Íránci létají přes Istanbul, kde si vymění cestovní pasy…
Brazilský vůdce poskytl rozhovor o míru na Blízkém východě a přátelství s Izraelem i Íránem
12. 3. 2010
Lula byl jedním z prvních vůdců, který hostil prezidenta Mahmouda Ahmadinejada po krví zabarvených íránských volbách v červnu 2009. Brazílie byla také jednou z pěti zemí, které se zdržely hlasování Mezinárodní agentury pro atomovou energii loni v listopadu při odsouzení Íránu…Na otázku, jak budete moci jednat s Izraelci, jejichž neuralgický bod souvisí s traumatem holokaustu, Lula odpovídá: „Mluvil jsem s prezidentem Íránu a jasně mu řekl, že je neudržitelné mluvit o likvidaci Izraele, stejně jako je pro něj neudržitelné popírání holocaustu, což je dědictví celého lidstva. Dodal jsem, že rozpory s Izraelem mu nedovolují popírat nebo ignorovat historii.“
„Mluvil jsem o Íránu s mnoha vůdci, zejména s těmi, jejichž země mají místo v Radě bezpečnosti,“ vysvětluje. „Američané, Francouzi, Britové, Rusové i Číňané, všichni chtějí posunout kupředu blízkovýchodní mírový proces. Ale také cítím, že strany konfliktu a lidé zapojení do procesu jsou z toho už dávno unaveni. Takže nastal čas, aby do arény vstoupili noví hráči, kteří budou moci předkládat nové myšlenky. Ti hráči musí mít přístup ke všem úrovním konfliktu v Izraeli, v Palestině, v Íránu, Sýrii, Jordánsku a v mnoha dalších zemích, které jsou s tímto konfliktem spojeny. Toto je jediný způsob, jak budeme moci pokročit v izraelsko-palestinském míru a zároveň být schopni jasně říci Íránu, že jsme proti výrobě jaderných zbraní.“
„Je třeba najít vhodné partnery v každé zemi k vážnému vedení rozhovorů.“ „Význam rozhovorů mezi třetí a čtvrtou kategorií úředníků nemá ani jedno procento důležitosti osobního jednání mezi vůdci. Politika je hlavně kontakt. Lidé se musí dívat na sebe, navzájem se vnímat, vůdce se musí podívat do očí svého partnera, namísto komunikace s ním prostřednictvím nižších úřednických úrovní.“
„Narodil jsem se v politice dialogu, prezidentem této země jsem se stal prostřednictvím dialogu a já celé mé prezidentství provádím prostřednictvím dialogu. Věřím, že se nám prostřednictvím dialogu podaří vyřešit všechny konflikty, které dnes jeví jako neřešitelné,“říká.
„Můj osobní úkol je nedovolit, aby to, co se stalo v Iráku, se stalo v Íránu,“ říká. „Proto, než budou jakékoli sankce uloženy, musíme vynaložit veškeré úsilí k obnově míru na Blízkém východě. To je to, co se skrývá za mojí návštěvou v Izraeli, Palestině a Jordánsku – a to je to, co také bude později účelem mé návštěvy Íránu. Koneckonců, konflikt na Středním východě není bilaterální a netýká se jen Izraele a Palestiny. Existují i jiné zájmy na Středním východě, zájmy, které musí být zastoupeny tak, že najdeme řešení. Írán je součástí všeho, a proto musí být někdo, kdo s nimi promluví.“
Luiz Inácio Lula da Silva je prezidentem Brazílie.
Írán zadržel 30 lidí podezřelých z napojení na skupinu amerických hackerů 13. 3. 2010
"Třicet lidí bylo zadrženo pro napojení na organizovanou americkou počítačovou válečnou skupinu díky komplexním bezpečnostním opatřením v poli informačních a komunikačních technologií," uvedla íránská agentura Fars.
Skupina je podle agentury mimo jiné obviněna z identifikování íránských jaderných vědců, účastnění se nelegálních demonstrací a podněcování veřejnosti k zapojení do demonstrací po prezidentských volbách.
Smíření palestinského Hamasu s Fatahem podle Abbáse brání Írán 13. 3. 2010
Írán nese vinu na tom, že se dosud nepodařilo smířit nejdůležitější palestinské strany Fatah a Hamas. V Tunisu to v pátek řekl předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. Hamas prý kvůli tlaku Íránu odmítá podepsat dohodu, kterou vyjednal Egypt.
Írán využívá svůj vliv na Sýrii k podpoře protiizraelských skupin, které v Sýrii nacházejí útočiště. Kromě Hamasu, jehož exilové vedení sídlí v Damašku, podporuje také Sýrii nakloněný libanonský šíitský Hizballáh.
Bunker busters z Diego Garcia ohrožují Írán 15. 3. 2010
V lednu podepsala americká vláda smlouvu na přepravu 10 kontejnerů munice na ostrov Diego Garcia, napsaly 14. března skotské noviny.
Podle cargo listu z námořnictva USA toto zahrnovalo 387ks "Blu-110" a "Blu-117" bomb používaných pro demolici odolných a podzemních staveb. Klíčové bylo, že součástí nákladu je 195 ks chytrých naváděných bomb Blu-
Odborníci tvrdí, že jsou připraveny pro útok na jaderná zařízení Íránu, dodává deník…
Sunday Herald v roce 2007 zmínil, že podvěsy neviditelných bombardérů na ostrově Diego Garcia byly vybaveny úchyty pro bunker-buster bomby.
Írán pokusil získat jadernou bombu z Pákistánu již v roce 1987 15. 3. 2010
Írán se pokusil koupit jadernou bombu z Pákistánu již v roce 1987, sdělil vedoucí analytik pro Blízký východ Haaretzu.
Dokumenty získané Simonem Hendersonem, výzkumným pracovníkem na Washingtonském institutu pro blízkovýchodní politiku a bývalým novinářem, nabízejí klíčové důkazy, že íránský jaderný program není zcela pro civilní účely, jak tvrdí, ale je zaměřen na vývoj atomové bomby.
Henderson řekl Haaretzu, že získal materiál napsaný vědcem Abdul Qadeer Khanem, obecně známým jako otec pákistánské jaderné bomby …
Khan byl zatčen pákistánskými úřady poté, co vyšlo najevo, že po léta působil jako „atomový supermarket“ cestující po Blízkém východě a rozprodávající jaderné know-how nejvyšší nabídce.
Podle Hendersona však Pákistán opomenul předat svým západním spojencům citlivé zprávy o návštěvách dvou íránských činitelů v Pákistánu koncem 80. let, kterým Khan nabídl vyrobení atomové bomby za 10 miliard dolarů.
V emirátu v zálivu si Khan otevřel bankovní účty pod různými falešnými jmény, včetně ‚Khaidar Zaman‘, díky kterým mu Írán zaplatil 5 milionů dolarů za jeho pomoc.
Britský ministr zahraničí David Miliband je na cestě do Pekingu 15. 3. 2010
Po rychlé zastávce v Šanghaji Miliband v pondělí zamířil do Pekingu, kde se má setkat se svým protějškem Yang Jiechi a premiérem Wen Jiabao.
"Británie a Čína se musí dohodnout nejen na cíli, že Írán by měl respektovat smlouvu o nešíření jaderných zbraní, ale také respektovat, že musíme udržet kombinaci angažování a nátlaku," řekl novinářům Miliband…
"Není tedy v zájmu Číny, aby byla izolována od stálých členů Rady bezpečnosti nebo E3 +3 (také známé jako P5 +1). Bylo by to v neprospěch Číny na mezinárodní úrovni," řekl Sebastian Wood.
Západní mocnosti tvrdí, že teheránský jaderný program je zaměřen na vývoj jaderné zbraně a obviňují jaderné inspektory OSN rozmístěné v Íránu, že to nebyli schopni doložit.
Na druhé straně je Írán členem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a signatářem Smlouvy proti rozšiřování jaderných zbraní (NPT).
Žádná země nikdy nebyla větším předmětem dobrovolné inspekce IAEA než Írán. Islámská republika opakovaně vyzývala k odstranění všech jaderných zbraní na celém světě, výzvu ignorovaly jaderné mocnosti i Západ.
Irán zakázal najväčšiu proreformnú stranu 15. 3. 2010
Iránska vláda v pondelok oznámila, že najväčšia proreformná politická strana v krajine má zakázanú činnosť. Ako informoval námestník iránskeho ministra vnútra Solát Mortazáví, na ktorého sa odvoláva polooficiálna tlačová agentúra ISNA, Front účasti islamského Iránu následkom rozhodnutia súdnych orgánov stratil oprávnenie vykonávať politické aktivity.
"Neexistuje žiadne rozhodnutie súdu, ktoré by nás zakázalo," povedal hovorca strany Hossejn Kašefí. "Budeme pokračovať v našich aktivitách ako legálna strana… a budeme žalovať vládu za to, že sa snaží Iráncom upierať ich občianske práva," dodal…
Izraelský minister zahraničia sa odmietol stretnúť s brazílskym prezidentom 16. 3. 2010
Pre izraelské médiá Lieberman povedal, že nesúhlasí s rozhodnutím brazílskeho prezidenta nenavštíviť hrob Theodora Herzla, a namiesto toho položiť veniec na hrob palestínskeho lídra Jássira Arafata. Podľa Liebermana "da Silva tak porušil protokol".
Lula da Silva je prvý prezident Brazílie, ktorý navštívil Izrael, odkiaľ odíde na Západný breh a do Jordánska.
Petraeus: Íránu se letos nepodaří získat jadernou zbraň 16. 3. 2010
Íránský jaderný program se mírně zdržel a Teheránu se letos nepodaří získat jadernou zbraň. V americkém Senátu to dnes podle agentury AP prohlásil velitel sil USA na Blízkém východě David Petraeus. Zdůraznil nicméně, že mezinárodní tlak na Írán kvůli jeho jaderným ambicím by měl pokračovat.
Írán zvýšil bezpečnostní opatření kvůli obavám z dalších nepokojů 17. 3. 2010
Tisíce příslušníků íránských bezpečnostních sil strávily uplynulou noc v ulicích velkých měst. V obavách z dalších protivládních nepokojů měly zabránit veřejným oslavám perského Nového roku, neboli Nourúzu.
Některé opoziční skupiny totiž vyzývaly, aby odpůrci prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda využili i tuto příležitost k vyjádření protestu proti jeho vedení.
…Podle opozice nakonec došlo jen ke sporadickým střetům a policie hlásí 50 zatčených.
Za povolební protesty v Íránu jdou lidé lidé i na popraviště 17. 3. 2010
Íránské úřady od loňských povolebních protestů v zemi odsoudily za zločiny proti republice 86 lidí. V úterý to oznámila státní agentura Fars. Teherán naposledy v pondělí uvedl, že za urážku Alláha půjde na popraviště dvacetiletý student, jenž na demonstraci hodil po pořádkových silách kámen.
Podle opozice…úřady zatkly přes 4000 příznivců a představitelů opozice…
Írán z podněcování protestů a násilí s nimi spojeným obviňuje Spojené státy a jejich evropské spojence.
Irán chce urán vymeniť za palivo, ale na vlastnom území 17. 3. 2010
Irán je ochotný jednorazovo vymeniť 1200 kilogramov svojho slabo obohateného uránu za jadrové palivo, avšak výmena musí prebehnúť na iránskom území.
"Sme pripravení dať 1200 kilogramov a dostať 120 kilogramov 20 percentného uránu," vyhlásil Sálehí a zdôraznil, že výmena sa musí uskutočniť simultánne a v Iráne.
Erdogan: Ahmadínedžád určite jadrové zbrane nechce 17. 3. 2010
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan je presvedčený, že Irán nemá jadrové zbrane ani sa nesnaží o ich výrobu…Iránskeho prezidenta Mahmúda Ahmadínedžáda, ktorý je pre Západ najobávanejším svetovým politikom, Erdogan v rozhovore pre BBC označil za svojho priateľa.
"To, že Irán vyrába jadrové zbrane, je nezmysel," je presvedčený turecký premiér. Na druhej strane však tvrdí, že krajiny, ktoré už jadrové zbrane majú, "nie sú v pozícii niekoho, kto by mohol inej krajine povedať: No, vy jadrové zbrane jednoducho mať nebudete". Ahmadínedžádovi Erdogan podľa vlastných slov povedal, že na Blízkom východe si nepraje vidieť žiadne jadrové zbrane.
Turecký premiér v tejto súvislosti kritizoval Západ…"Prečo tieto krajiny nevyzývajú Izrael, aby sa zbavil jadrových zbraní, ale vyzývajú na to len Irán?"
Jadrový program určený na mierové účely je podľa Erdogana "najprirodzenejším právom Iránu"…
Premiér pohrozil vypuzením Arménů z Turecka 17. 3. 2010
…Jde o reakci na nedávné schválení rezolucí v americkém a švédském parlamentu, které označily masakry Arménů za první světové války za genocidu…
"V naší zemi nyní žije 170.000 Arménů. Pouze 70.000 z nich je tureckými občany, my jsme však jejich zdejší pobyt tolerovali. Bude-li to nezbytné, mohu těm zbývajícím 100.000 říci, aby se vrátili domů. Nejsem povinen je mít dále ve své zemi," řekl Erdogan…
Tisíce nelegálních arménských imigrantů, většinou žen, pracuje v Turecku, zejména v Istanbulu. Dělají manuální práce, nebo pracují jako hospodyně nebo vychovatelky. Přesný počet imigrantů z Arménie žijících v Turecku není znám.
USA: Turecko se musí vrátit k protiíránským jaderným sankcím 17. 3. 2010
Spojené státy ve středu vyzvaly Turecko, aby podpořilo další sankce proti Íránu kvůli jadernému programu Teheránu. Pokud nebude koordinovat své kroky s mezinárodním společenstvím, mohla by Ankara čelit následkům.
Asistent ministryně zahraničí pro Evropu Philip Gordon řekl, že Turecko, které jako nestálý člen Rady bezpečnosti OSN pochybuje o smyslu Amerického nátlaku vedoucímu k dalšímu potrestání Íránu, musí prokázat svým "přístupem" posun směrem k novým sankcím.
"Mnozí z nich by byli zklamáni, pokud by Turecko bylo výjimkou v mezinárodním konsensu v jednání s Íránem," řekl …
"Turecko chce být důležitý a odpovědný aktér na mezinárodní scéně. A myslím si, že většinové spojení Rady bezpečnosti v této otázce by posílilo její image," řekl Gordon.
Obama popřel krizi mezi USA a Izraelem 18. 3. 2010
"Izrael je jedním z našich nejbližších spojenců," řekl prezident na otázku, zda krize nezhoršila vztahy. Spojené státy mají s Izraelem "speciální vazbu, která nezmizí", dodal.
Obama se také vyjádřil k íránskému jadernému programu. Spojené státy podle něj mají obavy, že pokud by se Írán vyzbrojil atomovými zbraněmi, vyvolalo by to závody ve zbrojení v celém blízkovýchodním regionu. "Právě tomu chce americká vláda zabránit," řekl. Washingtonská diplomacie pracuje na dohodě s mezinárodními partnery s cílem Írán izolovat, dodal.
Obama slibuje „agresivní sankce“ vůči Íránu 18. 3. 2010
Americký prezident Barack Obama říká, že zmaření íránského jaderného programu je jednou z jeho „nejvyšších priorit“a varoval, že Spojené státy budou pokračovat „agresivních sankcích“ proti této zemi.
„Je jednou z našich nejvyšších priorit se ujistit, že Írán nemá jadernou zbraň,“ řekl americký prezident.
"To je důvod, proč jsme tak tvrdě pracovali na mobilizaci mezinárodního společenství k úspěšné izolaci Íránu," dodal.
Mezitím Rusko a Čína, dva členové Rady bezpečnosti OSN s právem veta, vyjádřily svoji neochotu k novým sankcím proti Íránu a budou pokračovat v rozhovorech o diplomatickém řešení jaderné otázky země.
Rusko hledá možnosti užší spoluprací s Íránem, jak čelit hrozbám 18. 3. 2010
Ruský náměstek ministra zahraničí Alexej Borodavkin vyzval k posílení vazeb mezi oběmi sousedními zeměmi.
Borodavkin v rozhovorech s íránským náměstkem ministra zahraničních věcí pro právní a mezinárodní záležitosti Mohammadem Mehdi-Akhoundzadehem ve středu v Moskvě vyzval k užší spolupráci mezi Íránem a Ruskem a k boji proti stávajícím regionálním a mezinárodním hrozbám.
Ruský diplomat rovněž vyzval ke spolupráci mezi oběma stranami v boji proti terorismu a extremismu.
Iránska opozícia neupustí od protestov ani v Novom roku 19. 3. 2010
Iránsky opozičný líder Mír Hosejn Musáví dnes vyzval na protesty proti vláde prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda v perzskom Novom roku…
"Nový rok je rokom vytrvalosti a odporu," uviedol Musáví…
"Nemáme právo opustiť legitímne požiadavky národa, to by bola zrada," dodal Musáví…
Podle ministrů USA a Ruska je nová smlouva blízko 18. 3. 2010
Oba ministři se dotkli i Íránu, jehož jaderný program budí obavy Západu z vývoje jaderné zbraně. "Írán neplní své mezinárodní závazky. Proto společně pracujeme s našimi partnery, abychom dosáhli mezinárodního konsensu, který dá Íránu jasně na vědomí, že jeho postup povede k následkům," varovala Clintonová v narážce na hrozbu nových sankcí proti Teheránu.
Proti nim se však staví Čína, další stálý člen Rady bezpečnosti OSN.
"Máme společný strategický cíl: nepřipustit narušení režimu nešíření (jaderných zbraní), rozptýlit obavy z íránského programu a zajistit plnou spolupráci Íránu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE)," řekl Lavrov s tím, že v tomto směru ještě "zůstávají možnosti pro další politickou a diplomatickou práci". Upozornil, že možnost nových sankcí proti Íránu se v Radě bezpečnosti OSN ani nezačala posuzovat.
Premiér Putin dnes oznámil, že v létě bude spuštěna první íránská jaderná elektrárna v Búšehru, kterou Rusko pomáhá postavit; podle společnosti Atomstrojexport se tak má stát v červenci.
Clintonová apelovala na Moskvu, aby spuštění elektrárny odložila, dokud Írán své jaderné záměry nevyjasní. Teherán má podle ní právo rozvíjet jadernou energetiku pro civilní využití, ale vývoj jaderné zbraně je nepřípustný. Signál v tomto směru by měla dát i hrozba sankcí.
Podle Lavrova bude Búšehr spuštěn, protože se nalézá pod plnou kontrolou MAAE a také umožňuje další setrvání MAAE v Íránu.
Nokia pomáhá Íránu špehovat uživatele mobilů a internetu 19. 3. 2010
Říkáte demokracie? Jste to vy, kdo dává íránskému režimu do rukou nástroje, aby mohl špehovat své politické odpůrce, obvinila Západ ve francouzském Culture radio íránská nositelka Nobelovy ceny Širín Ebadíová.
„Je to jasně vidět na příkladu koncernu Siemens Nokia (NSN), který v roce 2008 prodal teheránským úřadům softwarový systém, díky němuž je možné odposlouchávat hovory a číst obsah textových zpráv,“ řekla…
„Naše společnost nikterak nepodporuje zneužívání telekomunikačních zařízení. Naopak zastáváme názor, že mobilní telefony hrají významnou roli při rozvoji demokracie,“ oponovala mluvčí NSN Riitta Maardová.
„Obchod Nokie přispěl k zatýkání, mučení, popravám“ „Když přijdou na řadu peníze, jdou i v demokratických zemích lidská práva stranou,“ řekla hořce íránská soudkyně Ebadíová.
„Řekněme to nahlas, je vysoce pravděpodobné, že obchod Nokie přispěl k zatýkání, mučení a popravám studentských aktivistů,“ uvedla posléze poslankyně Heidi Hautalaová…
V demokratických zemích o odposlouchávání rozhoduje soud. Jak si však Kivinen zaspekuloval: „Ani my nemůžeme vědět, kdo všechno má k těmto informacím přístup…“
Turecko: Erdogan uistil arménsku komunitu, že nebola terčom jeho vyjadrení 19. 3. 2010
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, ktorý čelí rozsiahlemu pobúreniu po hrozbe vyhnania tisícok ilegálnych arménskych imigrantov, v piatok uviedol, že jeho vláda presadzuje dodržiavanie ľudských práv.
Erdogan to povedal v snahe uistiť arménsku komunitu v Turecku, že nebola terčom jeho predchádzajúcich vyjádření…
Bývalého iránskeho viceprezidenta odsúdili za šírenie propagandy proti vláde 19. 3. 2010
Iránsky odvolací súd potvrdil odsúdenie bývalého viceprezidenta Hosajna Marášího za šírenie propagandy proti vládnucemu klerikálnemu zriadeniu…
Súd pre Marášího tiež potvrdil trest vo výške jedného roka vo väzení… Súčasťou rozsudku je aj doživotný zákaz vykonávania politických aktivít.
Maráší bol viceprezidentom počas vlády proreformného iránskeho prezidenta Muhammada Chatámího…
Dcéra Usámu bin Ládina opustila Irán 19. 3. 2010
Dcéra vodcu teroristickej siete al-Káida Usámu bin Ládina pricestovala do sýrskeho hlavného mesta Damask…
Ímán Usáma bin Ládin pristála v sýrskej metropole po tom, ako vo štvrtok 18. marca nastúpila na palubu komerčného letu v Teheráne.
Bin Ládinova prvá manželka Nadžwa al-Ghánim odcestovala pred vyše týždňom do Iránu, aby pomohla svojej dcére s odchodom…
Mnoho rodinných príslušníkov Usámu bin Ládina údajne v roku 2001 ušlo do Iránu, zanedlho po teroristických útokoch v USA 11. septembra.