Íránská policie zatkla dva české novináře, už se vrátili 2. 3. 2010
Podle iDnes.cz chtěli reportér Milan Šíma a fotograf Jan Šibík natočit dokument o právníkovi, který obhajuje mladé Íránce odsouzené k smrti. Když ale natáčeli ilustrační záběry mladých lidí v parku, zadržela je policie a zabavila jim pasy i kameru. Po třech dnech výslechů jim ale policie věci vrátila a umožnila jim odletět ze země.
V Íránu skončilo od nepokojů, které provázely loňské prezidentské volby, za mřížemi přes 50 novinářů. Mezi zadrženými byli údajně i zaměstnanci rozhlasové stanice Radio Farda, které je službou amerického Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Podle vyjádření RFE/RL také íránské úřady ruší příjem západních stanic, jako jsou Hlas Ameriky, BBC a právě Radio Farda.
Odvolací súd potvrdil trest smrti pre stúpenca iránskej opozície 3. 3. 2010
Iránsky odvolací súd v utorok potvrdil trest smrti pre študenta, ktorý sa v decembri minulého roku zúčastnil na protivládnej demonštrácii, pri ktorej zahynulo osem ľudí…
Dvadsaťročný Muhammad Amín Valian sa pred súdom priznal, že hádzal kamene do príslušníkov bezpečnostných síl a členov provládnych milícií…
… Na smrť odsúdila iránska justícia ďalších jedenásť ľudí, vrátane Muhammada Amina Valiana.
Íránský duchovní vůdce: Jaderné zbraně jsou náboženská povinnost 3. 3. 2010
Ajatolláh Mesba Jazdí … duchovní učitel íránského diktátora Mahmúda Ahmadinežáda (Mahmoud Ahmadinejad), říká, že získání jaderných zbraní je náboženskou povinností. Uvádí to Centrum informací zpravodajských a o terorismu se sídlem v Ramat HaŠaron (Ramat HaSharon).
„Musíme vyrábět, zde doma, ty nejmodernější zbraně,“ napsal Jazdí, „i pokud se to nebude líbit našim nepřátelům. Není žádný důvod, aby oni měli právo vyrábět (takové) zbraně, zatímco jiným zemím je toto právo upíráno.“
„Nesmíme se vzdát tváří v tvář dočasným těžkostem,“ napsal dále Jazdí, „a muslimové musejí být trpěliví a nikoliv zastrašení materiálním a ekonomickým nedostatkem – protože to by mohlo vést k oddělení od náboženství.“
Dubaj vydá zatykače na Netanjahua a šéfa Mossadu, slibuje tamní policejní prezident
3. 3. 2010
Dahí Tamim, policejní šéf dubajského emirátu, na jehož území byl tento velitel Hamásu klíčový pro pašování zbraní na palestinská území v lednu zavražděn, oznámil, že požádá o vydání zatykače na premiéra Izraele Benjamina Netanjahua a Meira Dagana, který je šéfem Mossadu.
Tamim uvedl, že Izrael touto operací „urazil“ nejen jeho zemi, ale i několik evropských států a Austrálii, jejichž falešné pasy agenti použili.
Spojené arabské emiráty navíc od nynějška nebudou na své území pouštět občany Izraele, kteří disponují dvojím občanstvím a tudíž cestují na pas jiného státu.
Evropská unie je připravena podpořit nové sankce proti Íránu 3. 3. 2010
Podle agentury AP se jedná o nezvykle tvrdě formulované prohlášení, které zaslalo španělské předsednictví EU do vídeňského sídla Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
EU je připravena hledat s Íránem řešení situace vyjednáváním. Ale pokud bude Teherán dále odmítat spolupráci s mezinárodním společenstvím ohledně svého jaderného programu, unie podpoří případné nové sankce ze strany RB OSN, stojí v textu pro vedení MAAE, které do čtvrtka zasedá, přičemž jedná hlavně o nukleárním programu Íránu.
Italové zatkli sedm lidí podezřelých z vývozu zbraní do Íránu 3. 3. 2010
Italská policie zatkla sedm Italů a Íránců podezřelých z nelegálního prodeje zbraní do Íránu…
Při akci policisté zabavili velké množství výbušnin, látek pro výrobu zápalných bomb i speciální vojenské výstroje určené údajně pro vývoz do Íránu…
Zadržení jsou podezřelí, že vyváželi zbraně a zbrojní systémy do Íránu i přes mezinárodní embargo, které bylo na Teherán uvaleno v souvislosti s jeho kontroverzním jaderným programem…
Ruský vyslanec při misi OSN neobdržel žádný signál o sankcích proti Íránu 3. 3. 2010
Vitaly Churkin řekl ve středu novinářům, že ruská delegace při OSN, „ještě neobdržela pokyn k zahájení práce na novém usnesení [Rady bezpečnosti]“, které ukládá čtvrtou sérii sankcí vůči islámské republice kvůli jeho kontroverzního jaderného programu.
Clintonové se opět nepodařilo přesvědčit Brazílii k sankcím vůči Íránu 4. 3. 2010
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová se snažila přesvědčit Brazílii k novým sankcím proti islámské republice…
Celso Amorim údajně řekl, že Brazílie by ráda viděla ještě další jednání Clintonové o této otázce před zvážením sankcí, ale americká ministryně tvrdila, že sankce by měly být uvaleny jako první, s cílem přesvědčit Írán, aby "jednal v dobré víře".
Brazílie, která je v současné době členem Rady bezpečnosti OSN, se opakovaně vyslovila proti tvrdším sankcím vůči Islámské republice, které jsou protlačovány ze strany Spojených států.
„Nebudeme se prostě klanět vyvíjejícímu se konsenzu, pokud nesouhlasíme,“ Amorim byl citován BBC, během tiskové konference s Clintonovou. „We have to think by ourselves and with our values and principles,“ „Musíme uvažovat sami v souladu s našimi hodnotami a principy,“ řekl.
Brazilský prezident Luiz Inácio da Silva vyzval k dialogu s Íránem a znovu zdůraznil, že nové sankce proti Islámské republice by byly kontraproduktivní.
Brazilský lídr má v úmyslu diskutovat problém s íránskými orgány během jeho návštěvy Teheránu v květnu.
Výbor Kongresu USA označil masakr Arménů Turky za genocidu 4. 3. 2010
Zahraniční výbor amerického Kongresu dnes přijal rezoluci, v níž označil masakr Arménů osmanskými Turky za první světové války za genocidu. Turecko, které se snažilo hlasování zabránit, vzápětí okamžitě stáhlo svého velvyslance z USA.
Zahraniční výbor Kongresu už v roce 2007 zabití Arménů za genocidu označil. Na výsledek hlasování reagovala Ankara už tehdy stažením svého velvyslance z USA a pohrozila, že znemožní Američanům přístup na leteckou základnu v Turecku, která měla rozhodující význam pro operace v Iráku…
Podle Jerevanu zahynulo v letech 1915-1917 při vraždění a deportacích v Osmanské říši přes půldruhého miliónu Arménů. Turecko připouští jen 300 000 až 500 000 mrtvých…
Irán si predvolal talianskeho veľvyslanca v kauze pašovania zbraní 5. 3. 2010
Irán si predvolal talianskeho veľvyslanca, od ktorého žiadal vysvetlenie zatknutia dvoch Iráncov obvinených z účasti na pašovaní zbraní…
Medzi zatknutými je aj rímsky spravodajca iránskej štátnej televíznej spoločnosti IRIB Hamíd Massúminežád. Prvé správy hovorili aj o zatknutí predpokladaných členov iránskych tajných služieb.
…Hovorca iránskeho rezortu diplomacie vyhlásil, že to signalizuje "začiatok novej hry so zatiaľ nejasnými cieľmi".
…Taliansko je najväčším obchodným partnerom Iránu v rámci EÚ.
Íránci na jaře spustí jadernou elektrárnu v Búšehru 5. 3. 2010
"Elektrárna bude dle plánu spuštěna na konci jara a bude fungovat jako ostatní jaderné elektrárny ve světě," řekl Salehí íránským médiím.
Rusko v lednu uvedlo, že dokončí výstavbu 1000megawattové elektrárny tento rok, jak se k tomu zavázalo ve smlouvě podepsané před 15 lety. Projekt za miliardu dolarů (zhruba 19 miliard korun) provázely průtahy…
Írán tvrdí, že cílem jeho jaderného programu je výhradně výroba elektrické energie. Spojené státy, Británie, Francie a Německo však mají za to, že islámská země usiluje o výrobu atomových zbraní, a prosazují vůči Teheránu přísné sankce.
Ahmadínežád tvrdí, že sportovci, ne bomby jsou Íránskou budoucností 5. 3. 2010
Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad v pátek oznámil podstatné zvýšení financování sportu. Řekl, že atleti jsou budoucnost země, nikoliv nukleární zbraně.
„Opakovaně jsem řekl, že našimi atomovými bombami je naše mládež a sportovci. Národ který má odhodlání, intelekt, kulturu a civilizovanost, nepotřebuje atomové bomby.“ Cituje Press TV Ahmadínežáda.
„Ti, kteří trpí komplexem méněcennosti a nedostatkem historie a civilizovanosti, jsou těmi, kteří tvrdí, že potřebují atomové bomby,“ dodal.
„Musíme vyhrát nejen asijský šampionát, ale také přemýšlet o tom, jak se stát mistry světa,“ řekl.
Ahmadínežád: Útoky z 11. září byly smyšlené 7. 3. 2010
Íránský prezident prezentoval teroristické útoky na cíle v USA jako „komplikovaný scénář a akt tajné služby“. Vše mělo podle něj vést k ospravedlnění invaze do Afghánistánu.
„Incident z 11. září byl jednou velkou lží, vymyšlenou jako záminka pro kampaň proti terorismu a předehra ke zinscenování invaze proti Afghánistánu,“ dodal bez širšího rozvedení íránský prezident.
Írán zahájil výrobu raket krátkého doletu Nasr-1 7. 3. 2010
Íránský ministr obrany Ahmad Vahídí oznámil, že jeho země v neděli spustila hromadnou výrobu raket krátkého doletu Nasr-1…
Tyto střely podle Vahídího dokážou s vysokou přesností likvidovat cíle o hmotnosti 3000 tun a jsou vybaveny technologií, díky které je mohou radary odhalit jen velice obtížně.
IRNA uvedla, že jde o střely s plochou dráhou letu typu země-země. V budoucnu by měly být modifikovány tak, aby se daly odpalovat z vojenských letounů nebo ponorek.
Zbrojení Íránu vyvolává negativní reakci u mezinárodního společenství…
Dvě izraelské raketové lodi propluly Suezským průplavem 7. 3. 2010
Dvě izraelské raketové lodi Izraelského námořnictva propluly někdy během posledních několika týdnů Suezským průplavem. Vyplývá to ze zpráv na některých internetových sítích. V minulosti bylo proplutí izraelských válečných lodí skrze kanál ze Středozemí do Rudého moře interpretováno jako příprava na možný útok proti Íránu.
Mluvčí Izraelských obranných sil na žádost Arutz 7 – Israel National News uvedl, že armáda obvykle vojenské přesuny nekomentuje.
Cenu Homo Homini za boj o lidská práva mají dva íránští studenti 8. 3. 2010
Cenu společnosti Člověk v tísni Homo Homini za boj o lidská práva za loňský rok získali dva uvěznění íránští studentští vůdci…Cenu Homo Homini (Člověk člověku) společnost Člověk v tísni každoročně uděluje lidem, kteří se významně zasloužili o prosazování lidských práv. Za rok 2009 získali cenu Homo Homini věznění íránští studenti Madžíd Tavakolí a Abdolláh Momení. Spolu s nimi bylo podle Svobody symbolicky oceněno íránské studentské hnutí v rozpětí dvou generací.
Letošní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět se zaměří mimo jiné právě na Írán, který prožívá od loňských prezidentských voleb největší nepokoje od revolučního roku 1979…
Biden jel přesvědčit Izrael, ať neútočí na Írán 8. 3. 2010
Americký viceprezident Joseph Biden odcestoval do Izraele…
Mnohem důležitějším cílem Bidenovy mise je ovšem snaha odradit izraelskou vládu od vojenských plánů na útoky na cíle v Íránu. Představuje si, že tlak by bylo snadnější učinit prostřednictvím sankcí tak, jak to dělají Spojené státy a další země.
Izrael připustil, že plánuje vojenskou akci namířenou proti Íránu poté, co Teherán oznámil, že obnovil svůj program obohacování uranu…
Kromě izraelských politiků navštíví americký viceprezident Joseph Biden také palestinské a jordánské představitele.
USA uvolňují sankce vůči Kubě, Íránu a Súdánu 9. 3. 2010
Washington zrušil část sankcí vůči Íránu, Kubě a Súdánu. Americké internetové firmy budou nyní moci ve třech jmenovaných zemích poskytovat služby jako e-mail a nebo aplikace pro komunikaci a sdílení fotografií a filmů.
Americká vláda chce pomoci opozičním aktivistům a organizacím v zemích s autoritářskou vládou. Ministerstvo financí, které dohlíží na dodržování sankcí, proto vydalo zvláštní obecnou licenci.
Americkou vládu inspirovaly loňské povolební nepokoje v Íránu, kdy opozice bohatě využívala internet a služby jako Facebook a Twitter.
Irán údajne zakázali exprezidentovi Chatámímu opustiť krajinu 9. 3. 2010
Bývalému iránskemu prezidentovi Muhammadovi Chatámímu, poprednému predstaviteľovi iránskych reformistov, zakázali vycestovať z krajiny… „Muhammadovi Chatámímu bolo zakázané opustiť krajinu,“ uviedla Fars
Tieto tvrdenia však vzápätí poprel Chatámího blízky spojenec. „Nie, nie je to správne. Pánovi Chatámímu nebolo zakázané opustiť krajinu,“ upresnil.
Chatámí je tvrdým odporcom prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda…
Sarkozy podpořil rozvoj jaderné energie ve třetím světě 9. 3. 2010
Sarkozy na konferenci ohledně přístupu k jaderné energii hovořil o nutnosti financovat mírové využití jaderné energie v rozvojových zemích. Dle jeho názoru by měla Světová banka (SB) a Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) financovat rozvoj jaderné energie v těchto zemích.
Plán francouzského prezidenta počítá s vytvořením Mezinárodního jaderného institutu ve Francii…
Sarkozy zároveň vyzval k vytvoření banky jaderného paliva, která by fungovala při Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (IAEA). Pouze země, které respektují dohody o nešíření jaderných zbraní, by mohly využívat jejích služeb…
Pro rozvoj jaderné energie se vyslovil i předseda Evropské komise José Barroso…
Izrael i Sýrie chtějí budovat jadernou elektrárnu 9. 3. 2010
Izrael má zájem vybudovat s pomocí sousedních arabských zemí jadernou elektrárnu. Na mezinárodní konferenci o jaderné energii to v úterý v Paříži řekl izraelský ministr národní infrastruktury Uzi Landau. V Izraeli, který má nepřiznané jaderné zbraně, jsou nyní jenom uhelné a plynové elektrárny…
Landau prohlásil, že chce jeho země při vývoji nukleární energetiky spolupracovat s arabskými sousedy…
Právě Francie Izraeli v 50. letech pomohla vybudovat jaderný reaktor v Dimoně, kde Izraelci vyrábějí atomové hlavice, i když oficiálně to nikdy nepřiznali…
…Landauův poradce Chen ben Lulu odpověděl na dotaz, zda Izrael umožní v dalším reaktoru kontrolu Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, že Izrael dodrží všechna základní pravidla.
O jadernou energetiku projevily v minulých měsících zájem mnohé arabské země, včetně Sýrie, Jordánska a Saúdské Arábie.
Blízký východ na pár dní navštíví americký viceprezident 9. 3. 2010
Americký viceprezident Joe Biden je na několikadenní návštěvě Blízkého východu. Dopoledne se sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, se kterým se setká ještě jednou dnes večer. Kromě toho ho čeká také návštěva Ramalláhu nebo setkání s vedoucími představiteli palestinské samosprávy, Egypta a Jordánska…
Podle pozorovatelů prý přiletěl Joe Biden do Izraele kvůli údajné íránské hrozbě. Podle Turečka by Američané rádi sestavili celosvětovou politickou koalici, která má Íránu zabránit ve výrobě jaderné zbraně. Biden proto neoficiálně varuje Izrael před případným úmyslem zaútočit na Írán, který by pouze narušil plány.
Nový iránsky torpédoborec skúšobne odpálil raketu 9. 3. 2010
Iránska armáda uskutočnila dnes skúšku strely typu zem-zem, ktorú odpálili v Perzskom zálive z nedávno predstaveného torpédoborca. Informovala o tom dnes iránska tlačová agentúra Fars.
Islamská republika, ktorá vedie so Západom stupňujúci sa spor okolo jej jadrového programu, často oznamuje pokroky vo vojenskom potenciáli a testuje rakety v zjavnej snahe preukázať schopnosť protiútoku.
Izrael ani USA nevylúčili vojenský zásah v prípade neúspechu diplomacie…
Bolton: Izrael musí napadnout Írán nyní 10. 3. 2010
Bývalý americký velvyslanec u OSN John Bolton v neděli řekl, že Izrael nyní čelí tomu, že pokud ve velmi brzké době nezaútočí na Írán, bude muset akceptovat Írán jako jadernou mocnost.
Bolton při rozhovoru na rádiu WABC řekl, že je Izrael schopen adekvátně zničit íránská jaderná zařízení a odmítl tak tvrzení skeptiků, kteří zastávají názor, že Izrael není z různých důvodů schopen dostatečně íránská jaderná zařízení poničit.
„Víme o zařízeních? Víme, kde jsou,“ řekl Bolton. „Myslím si, že jsou pro izraelský útok přístupná.“
Bývalý velvyslanec u OSN trvá na tom, že izraelský útok je nyní již jedinou možností, jak zabránit Íránu v dosažení jaderných zbraní. Obamova administrativa nebude podle něj jednat dostatečně včas a slabé evropské sankce se ukázaly být neefektivní.
USA žádají Írán, aby pomohl najít zmizelého agenta FBI 10. 3. 2010
Americké ministerstvo zahraničí opět vyzvalo íránské úřady, aby mu pomohly najít bývalého agenta Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Roberta Levinsona. Ten zmizel v roce 2007 během návštěvy na íránském ostrově Kíš. USA jsou přesvědčeny, že Levinson je stále v Íránu. Teherán ale tvrdí, že muže nezadržuje.
…Levinsonova manželka Christine uvedla, že její muž odjel před třemi lety do Íránu, aby na ostrově Kíš v Perském zálivu pátral po pašerácích cigaret. Rodina ale o něm nemá zprávy od 8. března 2007.
„Žádáme Írán, aby dostál svému závazku (vůči paní Levinsonové) a poskytl jí informace o svém vyšetřování,“ zdůraznil mluvčí. Crowley také připomněl případ pěti Američanů, kteří jsou zadržováni v Íránu a podle Washingtonu nespravedlivě.
Ahmadínežád dorazil do Afghánistánu, vystřídal tam Gatese 10. 3. 2010
Gates řekl, že načasování Ahmadínežádovy cesty "zcela jistě potěší milovníky konspiračních teorií".
Washington bude mít na konci tohoto roku v Afghánistánu 100 000 vojáků…šíitský Írán v malém rozsahu podporuje zdejší sunnitské ozbrojence.
Navzdory svým podezřením západní státy oceňují snahu Teheránu zničit afghánské pěstitele a pašeráky drog.
Írán totiž musí řešit závislost svých občanů na heroinu. Soustředí se proto na Afghánistán, největšího producenta opia na světě.
Boj s výrobci a distributory omamných látek je ale asi to jediné, co Západ na Íránu ocenil…
Iránsky prezident Ahmadínežád začal návštevu Afganistanu 10. 3. 2010
Iránsky prezident Mahmúd Ahmadínežád pricestoval dnes na návštevu Afganistanu, v Kábule rokuje s prezidentom Hamídom Karzajom. Podľa Karzajovho hovorcu témou je "rozšírenie ekonomických vzťahov", vrátane vybudovania železničnej trate z Tadžikistanu cez Afganistan do Iránu.
Ahmadínedžád na spoločnej tlačovej konferencii s Hámidom Karzajom povedal, že Irán nepovažuje prítomnosť zahraničných jednotiek za mierové riešenie situácie v Afganistane. Iránsky líder je presvedčený, že Spojené štáty hrajú v Afganistane "dvojitú hru", keďže bojujú proti teroristom, ktorých sami pomohli vytvořit. Reagoval tak na vyjadrenie amerického ministra obrany Roberta Gatesa, podľa ktorého hrá Irán dvojitú hru, keď sa snaží o dobré vzťahy s afganskou vládou a zároveň podporuje Taliban, čo však Teherán popiera.
Ahmadínedžád ďalej kritizoval prítomnosť zahraničných jednotiek v Afganistane. „Vaše krajiny sa nachádzajú na opačnom konci sveta, tak čo robíte tu?“ spýtal sa…
Americký ministr obrany jedná s šéfem Saudů o Íránu 10. 3. 2010
Americký ministr obrany Robert Gates přiletěl ve středu na jednání do Rijádu, kde bude naléhat na zavedení přísnějších sankcí proti Teheránu.
Saúdská Arábie a další státy Perského zálivu mají „neuvěřitelné obavy z íránského jaderného programu,“ stejně jako z jeho rostoucího arzenálu raket a „destabilizující“ role v regionu, sdělil novinářům.
„Tajemník poskytne aktuální informace v jakém stavu se nachází naše politika vůči Íránu a jak je možné se připojit ke společnému nátlaku,“ řekl úředník pod podmínkou anonymity.
Náčelník generálního štábu IDF: Všechny možnosti vůči Íránu by měly zůstat otevřeny
10. 3. 2010
Náčelník štábu IDF promluvil na večeři pořádané společností přátel izraelských obranných sil v New Yorku – Friends of the Israeli Defense Forces in New York City, zatímco venku pochodovaly stovky demonstrantů.
Ashkenazi popisoval, jak se Írán „snaží v zastoupení Hizballáhu, Hamasu a dalších teroristických organizací rozsévat regionální nestabilitu“. „Proto musí mezinárodní společenství zastavit íránský jaderný program již v zárodku, zatímco by všechny ostatní možnosti měly zůstat na stole.“ Řekl Ashkenazi.
Večeře se konala v hotelu Waldorf v New Yorku, kde 25 skupin demonstrantů – včetně mírových a právních organizací, církví, židovských skupin, palestinských solidárních skupin a ženských hnutí, vystoupilo s transparenty „Izraelští váleční zločinci hodují ve Waldorfu“, „Americké dolary putují do Izraele“ a „Obamo, přestaň mlčet.“
Irán prepustil exnámestníka ministra vnútra, ktorého zatkli po voľbách 11. 3. 2010
Iránske úrady prepustili bývalého námestníka ministra vnútra Mustafu Tajzadáha, ktorého zadržali pre podozrenie zo zapojenia do povolebných nepokojov v krajine.
Tajzadáh bol medzi vyše 100 politickými predstaviteľmi a aktivistami, ktorí sa zúčastnili na masovom procese po zásahu proti stúpencom opozície. Tí tvrdili, že Ahmadínežád vo voľbách zvíťazil podvodom.
Iránsky univerzitný profesor dostal šesť rokov za účasť na protestoch 11. 3. 2010
Súd uznal profesora ekonómie Saída Leiláza vinným z urážky iránskeho najvyššieho duchovného lídra, narušovania verejného poriadku a z plánu ohroziť bezpečnosť štátu. Leiláz je ostrým kritikom hospodárskej politiky Iránu a pracoval tiež ako dopisovateľ opozičných denníkov.
Leiláz bol jedným z vyše sto politikov a aktivistov, ktorých iránske úrady zadržali a postavili pred súd po povolebných nepokojoch. Násilné protesty vypukli po júnových prezidentských voľbách, v ktorých opäť zvíťazil prezident Mahmúd Ahmadínedžád. Opozícia tvrdila, že voľby boli zmanipulované.
Biden: USA Íránu nedovolí získat jadernou zbraň 11. 3. 2010
Americký viceprezident Joe Biden se ve čtvrtek v Izraeli po čtyřdenní návštěvě rozloučil vřelými slovy, když na univerzitě v Tel Avivu prohlásil, že USA nemají lepšího přítele než Izrael.
Zažehnal tím krizi, kterou v úterý vyvolala kritická Bidenova slova k nové židovské výstavbě ve východním Jeruzalému. Prohlásil také, že USA jsou odhodlány zabránit Íránu získat jadernou zbraň.
"Íránci trpí pod vládou, která podporuje terorismus. Írán odmítl spolupracovat a USA jsou rozhodnuty přimět ho změnit chování," řekl Biden k trvající krizi kolem íránského jaderného programu, připravovaných sankcí a úvah o možném vojenském řešení.
