Hrátky demokratických Bretschneiderů

Být v této zemi opravdu svobodná média, je již na světě poměrně slušný skandál a pánové z BIS mají co vysvětlovat. Naštěstí jsou naše média jen hlídací psi mafiánsko-kolaboratské demokracie a tak pokojně platící daňoví poplatníků nejsou zatím nijak zbytečně znepokojováni.

Znojemský týden přinesl článek o nespěšném pokusu BIS získat (dobře) placeného agenta ve vedení Dělnické strany. Způsob, kterým operaci naplánovali a provedli byl ale spíš neomalený a odporný, než profesionální. Každopádně chycení tajné služby amatéry při činu je snad ještě méně omluvitelné, než fakt, že BIS nahrála panu Vandasovi na pořádnou smeč.

Nakonec to pan ministr vnitra řekl jasně:

"Nelze dělat kompromisy. To je cesta do pekel. Je potřeba bojovat na všech frontách,"
„S nácky si poradíme. Dejte mi trochu času… „
„Myslím, že jsem první, kdo se vážně snaží s nácky zatočit".
„Poslouchat argumenty neonacistů nemá smysl. S neonacismem je třeba bojovat."

Takto tedy vypadá ono „zatočení" a „boj na všech frontách", velmi připomíná praktiky tajných policií běžných diktátorských režimů. Dodejme ještě, že o tom, kdo je a není „nácek" a dokonce i o tom, co to slovo znamená, samozřejmě rozhodne pan ministr na základě Bohem daného demokratického instinktu. Když není podpora obyvatel (a to v cikánské otázce, kterou „náckové" tak šikovně uchopili, rozhodně není) nezbývá moci nic jiného, než špiclování a zastrašování. V zápalu lovu na STBáky, členy 20. let neexistující organizace, jsme si nevšimli, že nám přímo pod nosem vyrostla STB nová, fungující a krásně demokratická. Teď už je otázka času, kdy se dostanou do centra zájmu BIS i jiné skupiny, které elitě nevoní. 

 

Převzato z blogu autora

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments