Američané jsou sice nejvíce vzdělávaný, přesto však nejméně vzdělaný národ na světě. Nedokáží vám říct rozdíl ani mezi Palestincem a Pákistáncem, mezi Iráncem a Indem. To vysvětluje, proč je Západ tak pohoršen, když irácký novinář hodí botou po prezidentu Bushovi, zatímco arabský svět vidí stejnou událost jako něco, nač může být hrdý,
Případ s boty vrhajícím iráckým kameramanem je jen dalším dokladem toho, jaké mezery mají Američané v tom co vědí o arabském světě, kterému chtějí vnucovat „demokracii.“ Jenže jak chtějí Američané přinést demokracii do takové části světa, které z nich rozumí jen hrstka?
Hození botou není pro Araby akt násilí, kdyby chtěl Arab na někoho skutečně zaútočit, určitě by nezvolil vrhání botou. Vrhání botou je významným atributem arabské kultury a neschopnost to pochopit ukazuje, proč Západ selhává většině pokusů o změnu na Blízkém Východě.
Zde je několik faktů, které dokladují propast, již existuje mezi Západem a Arabským světem a o nichž si myslím, že je incident s botou ilustruje více než dobře:
Amerika prohlašuje sebe samu za zemi svobody, ale snaha zpřístupnit satelitní vysílání zpravodajské televize al-Jazeera v angličtině i jako placený kanál na kabelové televize byla odmítnuta z politických důvodů.
Obecně není arabskému světu umožněno předložit své argumenty Američanům a Západu vůbec a každá taková snaha je zaražena pod pomlouvačnou záminkou, že arabské zpravodajství je „nevyvážené.“
Ačkoliv Blízký Východ stojí v popředí světových událostí – v Americe zejména po útocích ze září 2001 – skutečnost je taková, že zde není jediný sloupkař arabského původu, který by pravidelně psal pro velký americký denník a jemuž by bylo dovoleno vysvětlovat arabskou kulturu, arabské myšlení a arabskou politiku.
Dokonce i debata nad tak tabuizovaným tématem, jako je kritika Izraele, se neodbývá mezi jedním izraelským a jedním arabským sloupkařem, ale mezi dvěma novináři izraelskými.
Američtí Arabové jsou vyloučeni z médií na všech úrovních a referování o komunitě amerických Arabů je omezeno na kontroverzní témata, násilí a terorismus. Velmi málo celostátních médií se věnuje americkým Arabům způsobem srovnatelným s tím, kterým informují o amerických Židech.
Nejde zde však pouze o zpravodajská média, týká se to hollywoodské produkce. V lednu by měl jít do distribuce jeden z prvních filmů, zobrazujících svět amerických Arabů, nazvaný „Americký východ.“ Přestože snímek, natočený Heshamem Issawim a Sayedem Badreyou, přistupuje ke kontroverzním tématům vyváženě a otevřeně, žádné americké kino není ochotno jej promítat.
Skutečnost je taková, že američtí Arabové jsou obětí západní neschopnosti a neochoty pochopit arabský svět. Mnoho Američanů, včetně těch hlásících se k těm nejušlechtilejším myšlenkám, americké Araby prostě diskriminuje, protože je to politicky korektní. Budou se bít za právo jakékoliv etnické skupiny vyjádřit svůj pohled na věc s jedinou výjimkou – a tou jsou američtí Arabové.
Muntandar al-Zaidi, kameraman televize al-Baghdadiya, nehodil svoji botu na Bushe, aby vykonal násilný čin, ale proto aby protestoval, tím nejzazším způsobem, který arabská kultura zná. Ale než by se na to podívali takto a pochopili, Američané raději dále strkají hlavu do písku a dál po svém demokratizují a pozápaďují arabský svět.
Není divu, že americká a vůbec západní politika na Blízkém Východě je předurčena k nezdaru. Dokud si Američané nenajdou čas na pochopení arabského myšlení a dokud nezačnou na Araby aplikovat stejné principy spravedlnosti a svobody projevu, jaké vyžadují pro sebe, do té doby bude americká politika na Blízkém Východě selhávat zas a znova.
Z anglického originálu přeložil Tribun
