Srpen 06, 2010
Dr. Mohamed ElBaradei působil od prosince 1997 do listopadu 2009 jako generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) při OSN. Dnes se vrátil do Egypta, kde pracuje pro demokratické reformy. Mluvilo se o něm jako o možném kandidátovi prezidenta, který by měl v roce 2011 nahradit Husního Mubaraka.
Ve dvou částech rozhovoru s Mary Waldovou, šéfredaktorkou TheCommunity.com Dr. ElBaradei říká, že Egypt, kdysi lokomotiva změn na Blízkém východě, nyní jede pozpátku. Ve 2. části rozhovoru mluví o pohledu muslimského světa na to, kde leží skutečná jaderná hrozba.
TCC: Zdá se, že jste prvním po velmi dlouhé době, který hlasitě volá po nutnosti reformy v Egyptě. Začínáte požadavkem na demokratičtější a otevřenější volební proces. Bude arabský svět připraven pro takto rychlé demokratické reformy? Nebo máte dojem, že to pro Egypt bude proces na desítky let?
MEB: Nemyslím si, že existuje nějaká nepřipravená země. Lidé jsou připraveni využvat základní svobody, tedy svobodu projevu, svobodu vyznání, osvobození se od bídy, od strachu atd. Lidé vědí, že bez demokracie jsou ve slepé uličce. Vidíte to v Africe, Ghaně, Botswaně, to jsou vynikající příklady demokracie. Lidé jsou připraveni. Problém je v tom, jak donutit režimy, aby viděly, že bez demokracie jejich země zaostává. Čtyřicet procent obyvatel Egypta žije méně než za jeden dolar na den. Třicet procent lidí je negramotných. Řadíme se do zástupu zkrachovalých zemí. Celá země chátrá. Když jsou lidé utlačování svými vlastními vládami, vede to k extrémismu. Otázka nezní, zda změna přijde či nikoliv. Žádný režim nemůže ignorovat to, co je jasným poselstvím, protože právě teď je změna v arabském světě nevyhnutelná. A ať už přijde za rok nebo za pět let, vlak již opustil stanici. Tak to prostě bude. Domnívám se, že v arabském světě 90% lidí podporuje změny na politickém i ekonomickém základě, zejména lidé chudí a bez volebního práva. Otázkou je, jak převést toto hledání změny v nějakou akci. Občas se projevuje kultura strachu, jež nás drží zpátky. Pořád říkám lidem, že musíme vyslat jasný signál současnému režimu, že je čas na změnu, že potřebujeme skoncovat s kulturou strachu, že naše síla je v našem počtu, pokud budeme pracovat společně.
TCC: Zdá se mi, že jste mohl mít docela pohodlný život ve Vídni, s několika velmi pěknými oceněními, včetně Nobelovy ceny míru, o které se můžete opřít. Co Vás vedlo k tomu, že jste se do toho pustil?
MEB: Ano, moje rodina mi neustále dává tu samou otázku. Když jsem skončil své období v agentuře, tak někteří lidé se mě ptali, zda bych nepomohl. V posledních letech jsem pozoroval, jak to jde s Egyptem s kopce. Egypt byl v minulosti vzorem modernizace a umírněnosti. Už není. Ztratili jsme svou roli majáku kultury v arabském světě. V mnoha oblastech života naší země se dokonce vracíme zpět. Kdybych se na to měl dívat a říci si, že jsem mohl uskutečnit změnu a přitom jsem to neudělal, neměl bych čisté svědomí. Při pohledu na tento region dnes cítíte zármutek. Arabský svět je utrpení. Někdo musí hodit první kámen do vody a rozčeřit stojaté vody. Pro mě není Nobelova cena míru jen medaile. Je to odpovědnost. Chci, abych na konci mohl říci, že jsem ze sebe vydal všechno a dostál této odpovědnosti.
TCC: Pokud byste uspěl a stal se příštím prezidentem Egypta, které oblasti pokládáte za prioritní pro reformy? A proč?
MEB: Řekl bych, že první oblastí je vzdělávání. Pak zdravotnictví a základní potřeby, jako jsou pracovní místa. Ale především vzdělání. A to proto, že prostřednictvím vzdělání můžeme transformovat Egypt do moderního a umírněného státu. Se vzděláním máte přístup ke zbytku světa. Máte technologie. Rozvíjíte se. Odkryjí se pro vás univerzální hodnoty, se kterými bychom všichni měli žít, včetně tolerance, sociální solidarity a respektu k rozmanitosti. To vytváří harmonii. Vzdělání vám dává vnímání a chápání. Všechno, co hledáme, pokud jde o dobrý život, přichází se vzděláváním.
TCC: Pokud by se Egypt otevřel pro daný druh změn, které požadujete, jaký vliv to bude mít na region?
MEB: Mohlo by to mít obrovský dopad. Egypt byl vždy vnímán zbytkem našeho regionu jako tahoun pokroku. V minulosti jsme byli těmi, kdo prorážejí cestu. Je nás 80 milionů. To je důvod, proč mnozí v arabském světě podporují reformy v Egyptě. Také to trochu otřásá některými arabskými režimy, když mohou vidět, jak změny přicházejí rovněž do jejich vlastních zemí. A bude to mít vliv i na jejich země.
TCC: Prosím objasněte něco nám na Západě – spojenectví s Muslimským bratrstvem. Naše chápání Muslimského bratrstva je takové, že usilují o sunnitské islámské impérium, založené na právu šaría. Jak je to v souladu s programem demokratizace a reforem?
MEB: Je pravda, že Muslimské bratrstvo má konzervativní pohled na náboženství. Mají také v Egyptě značnou podporu. Jsou v současné době jedinou účinnou opozici, v parlamentu mají 20 procent poslanců. Poskytují mnoho veřejných sociálních služeb. Už celých 40 nebo 50 let nepoužili k dosažení svých cílů násilí. Vysvětlili mi, že se nesnaží o náboženský stát, ale o občanský stát, založený na islámských hodnotách (tak je tomu i v současnosti podle egyptské ústavy), objasnil jsem jim však, že základní podmínkou je záruka rovných práv pro všechny Egypťany bez ohledu na jejich náboženství, etnický původ, apod. Myslím si, že někdy jsou skupiny, jako je tato, vykreslovány tak, že obraz není zcela pravdivý. Nejsou vtělený ďábel. Myslím, že se vlády v regionu občas snaží vykreslením těchto skupin jako extremistitějších, než opravdu jsou, získat podporu na Západě – něco jako „Vidíte? Nepodpoříte-li nás, alternativa bude mnohem horší.“ Je také pravda, že liberální strany nedostaly v Egyptě moc šancí, takže v jistém smyslu bylo Muslimské bratrstvo jedinou alternativou. Pokud však chceme provést změny v zemi, jako je ta naše, není možné jednoduše ignorovat skupinu, která má tento druh podpory. Musí být zahrnuta do tohoto procesu. Reforma musí být otevřena všem a bratrstvo musí být součástí koalice, ale s výhradou, že ústava zaručuje ochranu univerzálních hodnot a základních svobod pro každého jedince.
Převzato z TheCommunity.com
Překlad: Aram
Druhý díl rozhovoru zde
