Írán: Země vědy, umění a kultury – bezkonkurenční odkaz Avicenny




Srpen 9, 2010

http://www.globalresearch.ca/coverStoryPictures2/20528.jpgÍrán byl ve své historii vždy zemí význačných a vlivných osobností ve vědě, písemnictví, umění a literatuře, jejichž dopad na světovou civilizaci přetrvá navěky. V celých svých starobylých dějinách představil světu mnoho lidí, kteří patřili k těm nejúchvatnějším, nejvýznamnějším a nejoceňovnějším osobnostem ve svém oboru.

Ačkoliv se evropské národy často chlubí s průkopníky a zvěstovateli pokroku v různých oblastech vědy a umění, dobře vědí, že za dosažení mnohých vrcholných a významných objevů, které vydávají za vlastní, vděčí Peršanům. Peršané byli tradičně dovední a zruční v různých oborech astronomie, matematiky, fyziky, lékařství, psychiatrie, architektury, filosofie, teologie a literatury, a jedinečná jména jako Fardausí, Rúmí, Rházes, Rudakí, Biruní, Al-Fárábí, Al-Chorezmí a Avicenna potvrzují skutečnost, že Írán byl zemí neustálého bádání, vědy, vzdělání a morálky, z níž se rodí inteligence a rozvíjí talent.

Přestože jsme obvykle vytíženi našimi každodenními starostmi a málokdy nacházíme příležitost studovat významné osoby, které formovaly naši civilizaci a naše chápání okolního světa, je životně nezbytné se seznámit s těmito skvělými muži a znát důvody, proč se navždy zapsali do historických análů.

Avicenna (Ibn Síná) je jedním ze stovek íránských intelektuálů, jehož příspěvek vědě a literatuře z něj učinil nezapomenutelné jméno ve světové paměti, a existují miliony lidí po celém světě, kteří ho obdivují a váží ho pro to, co dokázal a čím byl.

Avicenna byl perský matematik jedenáctého století, lékař, filozof a vědec, narodil se v roce 980 ve starověké íránské provincii Buchara. Napsal více než 450 knih z různých oborů, zejména z fyziky, lékařství a filosofie. Sám se vždy považoval za pouhého studenta, jehož znalosti jsou neúplné a nedokonalé.  Ve slavném dvojverší popsal sám sebe tímto způsobem:

Mé znalosti dosáhly bodu,

kdy vím, že nic nevím.

Avicennův výjimečný talent se objevil už v ranném dětství, a když mu bylo deset let, dovedl odříkat celý svatý Korán zpaměti. Jako dospívající studoval islámskou právní vědu, filosofii a přírodní vědy. Když mu bylo 17, začal studovat medicínu a popsal tento obor jako ne příliš náročný k naučení. Když mu bylo 18 let, stal se uznávaným lékařem, a vládce Samanidu v Nuh ibn Mansuru ho z vděčnosti k jeho službám pozval do královské knihovny, kde měl mladý Avicenna přístup k velkému počtu vzácných a unikátních knih. Avicenna napsal svoji prvni knihu, když mu bylo 21 let.

Avicenna po smrti svého otce opustil Bucharu a šel do Chivy a pak do Gorganu na jižním pobřeží Kaspického moře. Lákalo ho postavení vládce Gorganu, který jako císař miloval vědu, nicméně jeho příjezd na toto místo se shodoval se svržením a usmrcením krále Qabuse. V důsledku toho odešel do Raye poblíž moderního Teheránu, aby provedl řadu propracovaných výzkumů v oblasti medicíny. Po blokádě města Ray odešel do Hamadánu a vyléčil koliku emíra Šamsúddaula. Byl poté tímto emírem jmenován hamadánským předsedou vlády. Zatímco sloužil jako premiér, napsal „Knihu uzdravení“. Po odstoupení Šamsúddaula naplánovalo několik krutých vojáků spiknutí proti Avicennovi. Přinutili emírova nástupce, aby ho uvěznil. Ve vězení strávil 4 měsíce a sestavil zde mystické pojednání „Hayy ibn Yaqdhan".

Po svém propuštění Avicenna strávil několik let v odloučení a izolaci. V důsledku toho odešel spolu se svým bratrem a s jedním ze svých studentů do Isfahánu, kde byli vřele uvítáni místním vládcem Alaaldaulou. V Isfahánu Avicenna strávil 14 poklidných let, a to mu dalo příležitost k tomu, aby dokončil svá rozepsaná díla. Radil Alaaldaulovi ve vědeckých a literárních záležitostech, a provázel ho jeho válečnými taženími. V roce 1037, když doprovázel krále na cestě do Hamadánu, onemocněl a zemřel ve věku 58 let.

Avicenna byl prvním íránským filosofem, který systematicky zpracoval strukturované knihy o filozofii a lékařství. Byl pod vlivem proroka Mohameda,  Plótína, al Kindího, al Fárábího a Biruního. Jeho úžasná kniha "Kánon medicíny" byla používána jako učebnice na univerzitách v Montpellieru a a Lovani od poloviny 17. století.

Avicenna byl nesmírně všestranný ve svých dovednostech a schopnostech. Působil jako astronom, chemik, geolog, háfiz (znalec koránu), islámský psycholog, teolog, logik, paleontolog, fyzik, básník a matematik. Arabský učenec a vědec Soheil Muhsin Afnan, který napsal o díle a životě Avicenny, ho obsháhle popisuje jako „nejprovokativnější osobnost dějin myšlení na Východě.“

O hloubce a autoritativnosti Avicennových děl Afnan napsal: „…s širokým rozhledem, rázností myšlení a jedinečnou představivostí je výjimečný mezi filosofy, jeho myšlenky se šířily daleko za hranice Orientu, a přispívaly k růstu toho nejucelenějšího filozofického systému, který který kdy islámský svět měl.“

Avicenna napsal „Danish-naama-i-Alai“ – první persky napsané pojednání o filozofii. Skládá se z pěti hlavních oborů: logiky, přírodních věd, astronomie, hudby a teologie. V tomto pojednání navrhl nové perské ekvivalenty arabských filozofických pojmů.

Mnoho vědeckých organizací po celém světě je pojmenováno po Avicennovi. Měsíční kráter, ležící na odvrácené straně měsíce, za západním okrajem kousek od severního konce Lorentzovy kotliny, byl pojmenován na počest Avicenny.

Avicennův Kánon medicíny je opravdu jeho nejznámější knihou. Kniha začíná definicí lékařské vědy. Pokračuje tím, že lidské zdraví nemůže být obnoveno, pokud se nenaleznou příčiny jak zdraví, tak i nemocí.

Avicennova díla ovlivnila velký počet západních učenců a badatelů, jeho dílo je všeobecně uznáváno, zvláště jeho Kánon medicíny, který je až do dnešní doby považován za jedno z nejvýznamnějších děl, napsaných vědcem z Východu.

Kourosh Ziabari je íránský novinář na volné noze.

Převzato z Global Research

Překlad: Clair

Redakčně kráceno

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments