Červenec 07, 2011
Izraelská vláda se připravuje na očekávaný páteční přílet několika stovek propalestinských aktivistů. Premiér Netanjahu to už stihl označit za pokus „podkopat právo Izraele na existenci" a ve vládě samotné už – podle serveru Ynet – zavládla naprostá hysterie.
Letiště Davida Ben Guriona v Tel Avivu budou kromě obvyklých policistů a vojáků hlídat i policisté v civilu, všechna letadla z Evropy budou odstavena na izolovanou plochu letiště, odlety budou zpožděny a všichni cestující před nástupem do letadla prohledáni. „Všichni jsou ve stavu hysterie," citoval server vládní zdroj po zasedání kabinetu pod velením ministra vnitra Jicchaka Aharonovitze. "Premiér vyslechl plány jednotlivých bezpečnostních úřadů a posoudil, jakou měrou odpovídají mezinárodnímu právu."
Izrael zároveň očekává, že letecké společnosti v pátek vyhoví izraelským instrukcím a na paluby svých strojů určité pasažéry nevpustí, čímž by se ovšem staly přímou součástí izraelské okupační politiky. Izraelské úřady se ovšem obávají, že aktivisté před nástupem do letadel budou „zlobit" a nebudou mávat propalestinskými plakáty a vlajkami, nebudou skandovat protiizraelská hesla ani jinak „delegitimizovat" stát Izrael. Podle toho se prý pozná, že jsou odhodláni k provokacím.
Každý příchozí let bude uvítán policejním týmem a přistání letounů bude koordinováno tak, aby se v žádném okamžiku na letišti nenahromadilo větší množství lidí a situace nebyla narušena. Zdroj z izraelské vlády k tomu v médiích dodal: „Prvním a hlavním zájmem zahraničních aerolinií je, aby nevznikaly obrázky, jak izraelská policie bije protestující, což by ovlivnilo mnoho turistů uvažujících o letní dovolené v Izraeli. A tak je zájem těchto aerolinek totožný se zájmem Izraele."
Tuto strategii lehce narušuje fakt, že někteří aktivisté už v Izraeli jsou – pět Francouzů a Belgičanů už bylo deportováno.
Armáda mezitím před páteční operací zakázala svým důstojníkům identifikovat se na veřejnosti nebo v médiích jménem. Podle deníku Maariv cílem tohoto kroku je snaha nevystavovat důstojníky hrozbě soudní žaloby, jak tomu bylo například po agresi do Gazy nebo druhé libanonské válce. Také případné fotky důstojníků v médiích budou rozpixelovány.
Na pátek se chystá i vojenská junta v Egyptě. Střety demonstrantů a pozůstalých po obětech lednové revoluce s policií minulý týden ukázaly, že v zemi panuje nejistota kolem základních otázek, ať už se jedná o obsah nové ústavy, o úmysly armády v souvislosti se zářijovými parlamentními volbami, o tom, jak dostat protagonisty minulého režimu před soud, o tom, jak napravit propast mezi nejbohatšími a nejchudšími… Koalice revolučních organizací a politických stran sice zveřejnila svůj kompromisní seznam požadavků, nicméně nejistota z budoucnosti a nejistota, jak dosáhnout toho, aby byly požadavky naplněny, hrozí přetéci v nový ostrý konflikt. (Zajímavou – skeptickou — analýzu otázky, zda lze armádě věřit, že bude hájit demokracii, přinesl například deník Al Masrí Al Júm). Zatímco junta oznámila navýšení penzí státním zaměstnancům o 30 procent (což je suma, která v průměru beztak žádnou sociální jistotu nezaručuje), ministerstvo zdravotnictví už pro páteční akci na Tahríru pro jistotu vyčlenilo 40 sanitek…
Než přijde pátek a uvidíme, co že se to vlastně stane, pár odkazů:
— V Jemenu podle OSN hrozí sílící humanitární krize (o zločinech tamního režimu proti lidskosti nikdo nemluví). A nemluví se ani o zločinech proti lidskosti, které páchá NATO v Libyi – popis aliančního masakru v Surmánu z pera očitého svědka je tady.
— USA za rok pod velením generála Petraeuse v Afghánistánu podnikly přes 5800 náletů, což byl oproti předchozímu roku nárůst o 65 procent. Petraeus přitom tvrdil, že bombardováním nelze „získat mysli a srdce" Afghánců… a nyní se za zásluhy stal šéfem CIA.
— Egypt odmítl mezinárodní dohled nad zářijovými parlamentními volbami a obvinil USA, že nabízením peněz nevládním organizacím podkopávají svrchovanost Egypta. V této souvislosti je důležité, že Egyptu mezitím „nezištnou pomoc" v podobě půjček a investic nabídly Saúdská Arábie (4 miliardy dolarů), Spojené arabské emiráty (2 miliardy) a Katar (10 miliard). (A ještě k Egyptu: šéf nyní marginální, ale za Mubarakových časů prestižní parlamentní „opoziční" strany Al Wafd se před volbami snaží nahnat hlasy tvzením, že holocaust a 11. září jsou výmysly).
— K bizarním zprávám o bombách implantovaných do těla magazín Wired připomíná, že tento nesmysl bojovníci proti terorismu odkoukali rovnou z Batmana (s příslušným videem zde).
— Bílý dům v úterý varoval Irák, že mu dochází čas na to, aby požádal Spojené státy, aby ho okupovaly i po konci letošního roku, kdy by měli američtí vojáci podle dohod odejít. USA jsou ochotny nechat v Iráku 10 tisíc okupačních vojáků. Jak pozorné…
— USA a Izrael schválily prodej německých tanků Saúdské Arábii.
— Plynová bašta Turkmenistán odmítl nového izraelského velvyslance s tím, že je to agent Mossadu.
— Dialog, který opozici nabídla bahrajnská vládnoucí rodina, je k ničemu, když skuteční představitelé opozice jsou ve vězení, shodují se experti.
— Rusko zveřejnilo seznam teroristů a „sponzorů" terorismu na svém území. Jsou na něm mezi jinými i několikrát oficiálně zabitý „emír" kavkazského emirátu Doku Umarov a někdejší prezident republiky Ičkerija Zelimchan Jandarbijev, prokazatelně zabitý v Dubaaji v roce 2004.
— Švýcarská cementárna Interbulk zrušila smlouvu na dodávku cementu, který chtěli aktivisté z flotily Stay Human dovézt do Gazy.
Převzato z Literárek
