Původně jsem chtěl na článek Dostaneme se k jádru hovoru o jádru? reagovat pouze diskusním příspěvkem. Po té jsem si přečetl několik článků jaderného fyzika Vladimíra Wagnera. Vzhledem k tomu, že obsahují zajímavé a fundované argumenty, jsem se rozhodl jejich některé části zkompilovat. S ohledem na to, že jde o publikace volně přístupné, doufám, že se autor nebude zlobit. Za nejasnosti vzniklé mým výběrem a sestavením kompilace se omlouvám a dovoluji si čtenáře odkázat na zdroje, ze kterých jsem čerpal.
Energetické situace dvou velkých států Evropské unie, Německa a Francie, ukazují, že odstoupení od jaderné energetiky k obnovitelným zdrojům zákonitě vede k růstu podílu fosilních zdrojů. V roce 2008 měla Francie 76,5 % elektrické energie z jádra a pouze 8,5 % z fosilních paliv. Německo mělo naopak pouze 23,3 % elektrické energie z jádra a 60,9 % z fosilních zdrojů. Je jasné, že například Francie o nějakém odstoupení od jádra nemůže ani uvažovat. Německo se však v cestě k energetice bez jádra vydalo. To u něj znamená ještě větší spotřebu plynu a uhlí. Pokud je bude následovat více států, povede to k velmi silnému tlaku hlavně na zvyšování dodávek plynu. V principu jediné evropské státy, které mají dostatečné zásoby plynu, jsou však pouze Norsko a Rusko.
Norsko má dostatečné možnosti produkce elektrické energie ve vodních elektrárnách, takže může svůj plyn dodávat prioritně do jiných částí Evropy. Pokud by se ale Evropská unie opravdu vydala na bezjadernou cestu, tedy pouze ke kombinaci obnovitelných a fosilních zdrojů, tak to určitě nestačí. Ještě radikálněji by se posílila závislost Evropské unie na zdrojích za jejími hranicemi, a zvláště na zdrojích z Ruska. Zajímavá situace by nastala v případě, kdyby se od jaderné energetiky rozhodlo odstoupit i Rusko. To se v principu bez ní obejde. Má dostatek uhlí, plynu a ještě i prostor pro další vodní elektrárny. Vystačila by mu tak kombinace fosilních a obnovitelných zdrojů. Mohla by se však radikálně snížit ochota i schopnost plnit stále se zvyšující nároky Evropské unie na dodávky plynu. Obnovitelné zdroje mohou nahradit a také reálně nahrazují jen malou část zdrojů. Takže po odmítnutí jádra zákonitě musíme přejít k fosilním zdrojům.
Řadu již uvedených příkladů bych teď doplnil o příklad našeho souseda Rakouska, které vystupuje proti jádru nejvehementněji. V roce 2008 vyprodukovalo pomocí větrných elektráren 3,0 % a pomocí slunečních pouze 0,04 % elektrické energie. Tedy zanedbatelně. Biomasa se pak na produkci podílela zhruba 6,4 %. Rakousko má velice specifické, dá se říci pro přechod k obnovitelným zdrojům ideální podmínky. Alpské řeky a přehrady umožňují pomocí vodních elektráren produkovat až 60 % elektrické energie. Pokud bych si trochu chtěl rýpnout, tak určitě nemají takovou odolnost proti zemětřesení jako naše jaderné elektrárny, i když jsou v seismicky aktivnější oblasti. I přes tyto ideální podmínky musí Rakousko produkovat pomocí fosilních paliv (uhlí, plynu a ropy) 29 % elektřiny a ještě jí hodně dovážet i z českých jaderných zdrojů. A asi těžko lze předpokládat, že rozvoji obnovitelných zdrojů stojí v Rakousku v cestě nějaká jaderná či uhelná loby (uhlí se dováží z Polska).
Rakousko se může opřít o příjmy z alpské turistiky a není tak silně odkázáno na průmysl. To pro Českou republiku neplatí. Je třeba si opravdu uvědomit, jakou část výroby elektrické energie jsme nyní a v následujících desetiletích reálně schopni nahradit obnovitelnými zdroji. A teprve podle toho formulovat svůj postoj k jaderné energetice. Odstoupení od jádra u nás znamená zvýšenou produkci elektřiny hlavně pomocí uhlí a plynu. Elektrárny se tak stanou tvrdým konkurentem teplárnám. A všechny těžební limity ztrácejí veškerý smysl. Vytěžíme prostě vše, co půjde, a ještě nám to nebude stačit.
Zelené aktivity se často upínají k úsporám. Úspory jsou dobrá věc a je třeba je prosazovat. Je ale třeba si také uvědomit proporce. I kdyby se všichni zřekli osvětlených bazénů a dalších luxusních pozlátek, nepořádaly se žádné velké kulturní či sportovní akce a my se soustředili spíše na sparťanský styl života, tak to stejně situaci nezmění. Hlavní část energie se potřebuje na zajištění jídla, tepla, světla a bezpečí. V Evropě i Japonsku lidé pojem hlad téměř neznají, ve svém obydlí mají neustále teplo a rozsvítit si mohou kdykoliv. A také se u nás i v Japonsku lidé mohou přes internet každou chvilku podívat, co se děje na druhém konci světa. V případě vážných zdravotních potíží je záchranka odveze do nemocnice, kde se díky vyspělé technice dá ledacos zachránit. Když nastane přírodní katastrofa, jako je povodeň nebo zemětřesení, tak se mohou postižení spolehnout na to, že se jim i při tak dramatických událostech, jaká postihla Honšú, dostane rychlé pomoci. A pro ty, co katastrofu v zdraví přežijí, se život časem vrátí do běžných kolejí, alespoň co se relativního pohodlí a jistot týká. Nic z toho nelze zajistit bez dostatku energie.
Bohužel v dnešní Evropě velká část obyvatel začala mít pocit, že to vše je automaticky dáno bez jakéhokoliv úsilí či rizik. Ale není tomu tak. Podívejme se přes hranice do Německa. Buď se jeho obyvatelé smíří s tím, že zůstane u jádra. Nebo od něho odstoupí, ale pak se budou muset smířit s rozsáhlou sítí vedení vysokého napětí ze severu na jih, které převedou elektřinu z větrných elektráren ke spotřebitelům i s vyšším počtem uhelných a plynových elektráren. Proti nim, stejně jako proti jádru, zelení aktivisté bojuji. Ale žádná jiná cesta nyní není a v nejbližších desetiletích ani nebude. A pokud nepodpoříme vědecký a technický rozvoj, tak jiná varianta nebude ani ve vzdálenější budoucnosti. Nakonec bych uvedl ještě jeden fakt, který je třeba vzít v úvahu při posuzování toho, který zdroj elektrické energie bychom chtěli využívat. Někteří aktivisté se snaží přesvědčovat, že jaderná energetika je nebezpečná. Ovšem reálná data jsou jiná. Pokud vezmeme celý výrobní a palivový cyklus, tak u uhlí připadá na jednu terawatthodinu produkované energie 161 úmrtí, u ropy 36 úmrtí, biomasy 12, plynu 4. U jádra pak pouze 0,04. Proti citované studii mohou být pochopitelně námitky a existují i jiné analýzy. Ty realistické se ovšem navzájem příliš lišit nebudou. Ani havárie ve Fukušimě tyto hodnoty nijak nezmění.
Dominantnější podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie je možný pouze v případě vyřešení problému s masivním a efektivním ukládáním energie. A to opravdu není ve výhledu nejbližších desetiletí. Cesta od výzkumu přes vývoj příslušných technologií až k efektivním a ekonomickým aplikacím není krátkodobou záležitostí. Skutečně není pravda, že by svět zanedbával výzkum a vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů a skladování energie. Ostatně teď budeme moci sledovat, jestli se Německu, které patří k ekonomicky nejsilnějším zemím, podaří nahradit jádro a fosilní zdroje obnovitelnými. Bylo by to velice pěkné. Jako člověku, který se přece jen trochu více vyzná ve fyzice a současných technických možnostech, je mi však jasné, že je to nereálné. Ale možná to jen jasněji ukáže situaci, takže si zelená hnutí budou muset vybrat mezi svými prioritami. Buď se smíří při výrobě elektřiny s jádrem, nebo s fosilními zdroji a oxidem uhličitým.
Havárie ve Three Mile Island a Černobylu vedly ke stagnaci jaderné energetiky. Můj osobní názor je, že nyní tomu tak nebude. Situace je jiná. V té době byl velký počet nově postavených jaderných bloků. Zároveň nebyla tak silná opozice proti fosilním zdrojům a potenciál využití obnovitelných zdrojů nebyl tak vyčerpán. V současnosti je v každém případě řada reaktorů na konci svého funkčního období. Není moc variant, jak je nahradit. Protože však je rozhodování v této oblasti závislé na psychologických a politických aspektech, a nezávisí pouze na racionálně podložených úvahách, připouštím, že se mohu mýlit. Navíc je třeba připomenout, že jedním z hlavních producentů jaderných technologií je právě Japonsko a problémy i zbrzdění v této oblasti v důsledku zemětřesení mohou mít dopad i na celkový vývoj jaderné energetiky ve světě.
Zdroje:
Vladimír Wagner – http://www.blisty.cz/aut/1380/bio.html
Pro posouzení radiačních rizik jsou důležité proporce – http://www.osel.cz/index.php?clanek=5634
Lowering Deaths per Terawatt Hour for Civilization – http://nextbigfuture.com/2011/03/lowering-deaths-per-terawatt-hour-for.html
Jak jaderná energetika po Fukušimě? – http://www.denikreferendum.cz/clanek/9704-jak-jaderna-energetika-po-fukusime
Jak to bylo z jadernými haváriemi v Japonsku – http://www.blisty.cz/art/58103.html
Foto: zdroj
