Ne nebojte se, nebudu prohlašovat, že svět poznal tenhle dar bohů, jak prý Toltékové lusku jedné z orchideí rodu Vanila (pro puristy Vanila Planifolia) říkali, až díky nějakému vlkovi na Boží hod 2009. Kdepak. I pro mne je ale vanilka symbolem, který v Vánocům bezvadně pasuje. Umíte si tyhle svátky představit třeba bez vanilkových rohlíčků? Nebo umíte si představit dětství bez vanilkové zmrzliny? Asi by s většině z nás docela zhroutil svět pokud by tomu tak bylo. Ale tuhle vanilku jsem neobjevil.
Já píši o Vanilce s velkým V. Konkrétně o Vanilce.cz. Serveru, který pro starší a pokročilé vydává Jan Krůta. Ano ten Jan Krůta, kterého většina z nás pamatuje jako člena redakce Mladého světa z jeho hvězdných dob. Ano, toho, jehož fejetony Stan dost často přetiskuje na OM, aby tady trošku zjemnil mravy a vyvětral střelný prach.
Proč propaguji cizí server? Z jednoduchého důvodu. Narazil jsem na tenhle server naprostou náhodou, kterou v podstatě vyprovokoval Stan svým vánočním přáním autorům.
A když už jsem na tohle prima čtení narazil, chci se o něj podělit. Většinu nepochybně pohladí na duši. Té duši, kterou nám denně rozdírají věci o kterých píší Outsideři. Je fajn, že někdo umí přiložit na rány tlumící balzám. Je fajn, že někdo umí i v téhle době říci – koukej, támhle je duha. A to čtení není žádné Brávíčko ani Rytmus života. Ani obsahem, ani formou. Je to svěží čtení pro starší a pokročilé.
Dostal jsem to tak trochu jako dárek. Dnes na Boží hod. Nečekané dárky jsou ty nejlepší. Chci se s vámi o něj rozdělit. Ne vám ho dát. Dárcem je pan Krůta, já se jen a jen dělím. Zejména s těmi s citlivější duší (milé dámy).
Pěkný Hod Boží.
P.S:
Nepíši ve vlastní věci, jak by někoho mohlo napadnout. Nepublikuji tam. Přesněji – zatím tam nepublikuji. Možná ale, že brzy začnu.
