Jak nebýt otrokem systému

Tento finančně – korporativní, konzumně – kapitalistický systém má na svoje občany různé páky, v podobě úroků, vysokých cen konzumního zboží, byrokracie, nekvalitních rychlo-spotřebních výrobků atd. Ovšem tyto znevýhodňující faktory může používat pouze tehdy, když budeme hrát tu jejich hru (obchodník – konzument), protože jako obchodníci se budeme snažit co nejvíc vydělat na úkor reálné spokojenosti zákazníka, zatímco v roli konzumenta se musíme hodně ohánět a vydělávat hodně peněz pro své uspokojení. Je to neustálý koloběh, kdy vám připadá, že toho máte pořád málo a chtělo by to něco víc, jen  tuhle poslední věc – a pak budete šťastní.


Avšak opak je pravdou a jediný způsob, jak z toho bludného kruhu ven, je nehrát tuto zpropadenou hru. Jedním z významných faktorů ovlivňujících naše rozhodování je naprosto převrácený žebříček hodnot. Místo toho abychom se věnovali našim rodinám, přátelům a přírodě, tak trávíme hodiny času nakupováním módy a v salonech krásy, chováme se jako egoistické děti, které by si nejraději pořád užívaly a nechtěly uklízet bordel, který po nich zůstal. Úplně jsme přestali vnímat rozdíl mezi chtěním a potřebami.


Potřeba je spojená s našimi psychicko-fyzickými nedostatky, mezi ně patří např. hlad, žízeň,  potřeba přístřeší, smysluplné práce, relaxace a hravé zábavy, zatímco chtění je potřeba, kterou reálně nepociťujeme a je vyvolána uměle (např. reklamou, celebritou, okolím), toto chtění je něco nadbytečného a v extrémním měřítku se stává nebezpečnou drogou. Mezi chtění můžeme zařadit např. hromadění majetku, peníze, alkohol, drogy, nakupování, promiskuitu atd. Je jasné, že pokud rozpoznáme rozdíly a uvědomíme si, že reálně toho příliš nepotřebujeme, neboť ty opravdové hodnoty a potřeby jsou finančně zadarmo, to že jim musíme věnovat nějaké úsilí, to už je věc jiná, ale jde o to, že pokud se naučíme dobrovolné skromnosti, tak potom již nejsme otroky finančně – konzumního systému.


Zde je krátký seznam, co konkrétního může udělat každý z nás, aby nebyl otrokem. Jsou to věci, které mě jen tak pro příklad napadly, zajímalo by mě, jaké další byste vymysleli?


Rozlišit chtění od potřeby * nebrat hypotéky, leasing, atd. * dobrovolná skromnost ve vztahu k věcem * kupovat dražší, ale kvalitnější výrobky s dlouhou životností * investice kapitálu do pozemku (sad, louka, kousek lesa) * pasivní dům z přírodních okolních materiálů * používat open-source programy * e-book reader a e-knihy místo neekologickému hromadění papírových knih na jedno přečtení * méně masa, více ovoce a zeleniny (lokální) * venkovní posilovna, sporty v přírodě * lokální cestování (kolo) pro podporu místního trhu * více činností a her v přírodě oproti virtuálním hrám a internetu * zaměstnání v neziskových nebo v menších soukromých firmách oproti neekologickým korporacím a ziskuchtivým bezohledným firmám * šíření svobodných informací a alternativních možností * jedení a pití do polosyta, šetření energií na reálnou potřebu místo přejídaní, alkoholismu a plýtvání * výměnný obchod, aukro, sekond-hand – kulturní zábava místo konzumních rychlokvašek  * pěstování vlastní ovoce a zeleniny (pozemek, balkon, atd.) * návrat k přírodě a duchovnímu životu (meditace) * rodinný život místo kariérismu a egoismu * založení vesnických komunit * návrat k sousedské kooperaci a tradičním vesnickým vztahům * vzdělávání + alternativní škola různých pohledů a informací * nové nápady a vynálezy jako open-source oproti ziskuchtivým patentům atd.

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments