Prosinec 12, 2011
Už když sem jako maly synek běhal v Porubě kolem klepača a tahal kačera za ocas, bylo mi jasne, že raz budu velky spisovatel, a za knižky, kere si lude kupi, se pořidim velky barak. Co barak. Možna aji dva. Jeden v Praglu, druhy kajsik u mořa, ať se po naročne spisovatelske robotě možu vyhřivat muj břuch na zdravem luftu.
A moja doba přišla. Přiznam se, prvni knižka, keru sem vydal před dvěma rokama – Ostravaci sobě – nestala za nic. Vubec se neprodavala. Ale jake bylo moje překvapeni, když se mi naraz na učtě objevilo 8,5 milijona! Tuž čuměl sem jak puk. Přesně tolik, co stal muj vysněny barak v Praglu. Knižky se rozdalo….teda sorry, prodalo 40 tisic vytisku! Kura, to sem netušil, že na světě žije tolik Ostravaku, keři umi čitat.
Nakladatel Helmut Tlučhuba k temu prohlasil: „Ladik Větvička je vrcholnym blogerem, kery ma veřejnosti co řict a lid to zajima. V minulosti se prodaly už aji větši cypoviny, proč se divite zrovna Ladikovemu uspěchu?“
Tuž, potěšil mě, synek. Navic mi slibil, že mi za jakukoliv dalši cyparnu, keru sesmolim, vyplati okamžitě na ruku dva milijony. To je ale blbec. Teda, chci řict, je to buh, a navic znalec a milovnik ostravskeho uměni.
Tuž valim se kyty na terase mojeho pražskeho domku, a řikam si, jak to zrobit, abych zarobil eště pět milijonu na barak u mořa? A fčil mě to napadlo! Moja stara je taka emancypovana bloncka. To by mohlo ostatni kury zajimat, ty jeji dřisty. Hned, jak dovali z Kerfura, přinutim ju cosik napsat.
Vysledek předčil aji moje očekavani. Taku hovadinu bysem ani ja nesesmolil. Tuž posuďte sami, ukazka z jeji knižky V butach od šmiru, v kapitole Oda na Větvu:
„Muj Větva je nesmírně pozorný a galantní. Třeba dneska dopoledne. Byl zase zabrany do telefonního rozhovoru. Buď si zas domluval kurvy, anebo mluvil s Helmutem, s tym magorem z knajpy Na rožku. Já jsem se zatím snažila uhnízdit na lehátku, ale moc mi to nešlo, bo se po te včerejši zabijačce citim bachrata jak bachyňa. Jak sem byla eště navalena, malem sem se vybulila a zhodila slunečnik přimo na stul s oschnutyma chlebičkama a lahvačama Ostravaru.
To Větvu vyburcovalo, vykřiknul něžně: "Kurva!!!”, odhodil mobila do pisku, přeletěl asi deset metrů a přiskočil lahvačum na pomoc.
Miluju Větvu. Všecko mu ide od ruky. Furt se směje, vtipkuje a laškuje. A vypadá baječně, hlavně, jak se ve štyry rano vraca navaleny z baru. Dovolená mu prostě svědčí. Navíc mi neustále dává najevo, jak jsem draha…"
Tuž vidite, zarobit dneska na barak v Praglu a v Řecku zvladne uplně každy bloger. Myslim, že aji huře postaveni blogeři by to mohli prubnut. Třeba taky Jura. Sice se na žebřičku čtenosti nikdy nedostal vyš jak na šedesate druhe misto, ale zato je to synek šikovny…
P.S.: Bartošová potká stejně krásnou a blonďatou a chytrou kamarádku Paroubkovou. Bartošova: "Koupila jsem si tvou knihu." Paroubková: "Tak to jsi byla ty?"
Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz
